Řeřišnice hořká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxŘeřišnice hořká
alternativní popis obrázku chybí
Řeřišnice hořká (Cardamine amara)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Řád brukvotvaré (Brassicales )
Čeleď brukvovité (Brassicaceae)
Rod řeřišnice (Cardamine)
Binomické jméno
Cardamine amara
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řeřišnice hořká (Cardamine amara) je vytrvalá bylinačeledě brukvovitých.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se, vyjma nejjižnějších a nejsevernějších oblastí, v celé Evropě i na západní Sibiři. V České republice roste od nížin až do podhůří ve třech poddruzích:

Lze ji nalézt na úživných, vlhkých půdách podél vodních toků, v údolních luzích a poblíž lesních cest a hlavně okolo pramenišť. Preferuje půdy hlinité, zásadité i kyselé, provlhčené spodní vodou.[2][3] Na Slovensku ve Vysokých Tatrách jsou od slovenského jména řeřichy odvozené názvy dvou ples (Nižné a Vyšné Žeruchové pliesko).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rostlina s křehkou lodyhou bývá vysoká od 20 do 40 cm. Nevětvená, nebo jen v horní části řídce větvená plná lodyha vyrůstající z oddenku je od báze vystoupavá, v uzlinách je kořenící, bývá lysá nebo jen řídce porostlá chlupy. Lichozpeřených, lysých lodyžních listů téměř bez řapíku bývá 5 až 10, většinou jsou 2 nebo 4jařmé s mělce zubatými laločnými lístky eliptického tvaru. Rostlina koření mělce, vytváří oddenky kterými se také rozmnožuje.

Čtyřčetné výrazné květy jsou sestaveny do řídkého hroznovitého květenství. Korunní lístky bývají nejčastěji čistě bíle, vzácněji jsou s přídechem růžové nebo fialové barvy, jsou 7 až 9 mm dlouhé. Menší kališní lístky se širší základnou a zaoblenou špičkou měří asi 3 mm. Tyčinek je 6, prašníky jsou fialové. Pestík je se dvou plodolistů. Kvetou v dubnu až červenci, dochází zde většinou k samoopylení.

Plody jsou šešule dlouhé 2 až 3 cm s hnědými semeny, kterých je poměrně málo. Rostliny se nejčastěji rozmnožují odlamujícími se oddenky, které na nová místa odnáší povrchová voda. Protože se vyskytuj často okolo míst s nezamrzající pramenitou vodou, jsou již brzy z jara schopny kvést.[3][4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Řeřišnice hořká je bez hospodářského významu, dříve se její mladé listy sbíraly včasně z jara na salát jako jeden z prvých zdrojů vitamínu C. Listy jsou významnou potravou pro larvy běláska řeřichového ( Anthocharis cardamines) a běláska řepkového (Pieris napi). [5][6][7]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Řeřišnice hořká se rozděluje do pěti níže uvedených poddruhů, z nichž prvé tři se vyskytují v České republice:[1][8]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Jeden poddruh u nás rostoucí je označen v "Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR" jako kriticky ohroženýřeřišnice hořká Opizova. [9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b botany.natur.cuni.cz
  2. botany.cz
  3. a b www.luontoportti.com
  4. www.naturfoto.cz
  5. www.kvetenacr.cz
  6. Bělásek řeřichový
  7. Bělásek řepkový
  8. www.amjbot.org
  9. Červený seznam

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]