Íránsko-izraelský konflikt (2024)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.
Íránsko-izraelský konflikt (2024)
konflikt: Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Trvání1. duben 2024 – současnost
MístoÍrán, Irák, Izrael, Sýrie, Západní břeh Jordánu, Libanon, Jordánsko, Jemen, Rudé moře, Středozemní moře a Hormuzský průliv
Stavprobíhající
Strany

Podpora:

Podpora:

Zpravodajství:

Velitelé
Írán Alí Chameneí
Írán Ebráhím Raísí
Írán Mohammad Báqerí
Írán Hosejn Salámí
Írán Amír Alí Hádžízáde
Írán Mohammad Rezá Qarájí Aštíání
Irák Bašár al-Asad
Hútíové Abd al-Malik al-Hútí
Hizballáh Hasan Nasralláh 		Izrael Jicchak Herzog
Izrael Benjamin Netanjahu
Izrael Jo'av Galant
Izrael Binjamin Ganc
Izrael Herci Halevi
Izrael Tomer Bar
Izrael Dani'el Hagari
USA Joe Biden
USA Lloyd Austin
Spojené království Rishi Sunak
Spojené království Grant Shapps
Francie Emmanuel Macron
Francie Gabriel Attal
Jordánsko Abdalláh II.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Íránsko-izraelský konflikt je probíhající vojenský konflikt na Blízkém východě, který začal 1. dubna 2024, kdy Izrael vybombardoval budovu íránského konzulátu v syrském Damašku a zabil několik příslušníků Íránských revolučních gard.[1] V reakci na to Írán a jeho spojenci 13. dubna zaútočili na Izrael.[2] Přímému konfliktu mezi oběma zeměmi předcházel zástupný konflikt.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Válka Izraele s Hamásem (2023–2024).

Po íránské islámské revoluci v roce 1979 zaujal Írán k Izraeli kritičtější postoj[3] a během první libanonské války vypukl mezi oběma zeměmi zástupný konflikt, kdy Írán podporoval libanonské ší'itské a palestinské organizace.[4] Írán začal získávat moc a vliv u dalších zemí a organizací.[5] Konflikt byl doprovázen izraelskými pokusy zastavit íránský jaderný program a konfrontacemi během občanské války v Sýrii.[6][7]

Napětí během války Izraele s Hamásem[editovat | editovat zdroj]

Dne 7. října 2023 palestinská militantní skupina Hamás, částečně financovaná Íránem, zaútočila na Izrael, v důsledku čehož zahynulo téměř 1 200 osob a vypukla válka Izraele s Hamásem.[8] Do války se zapojila také libanonská organizace Hizballáh, jež je plně financovaná Íránem.[9] Po vypuknutí války začal Izrael častěji útočit na íránské a zástupné jednotky v Sýrii.[10] V následujících měsících vzrostly obavy z regionální války.[11]

Na konci prosince byl při cíleném izraelském náletu zabit Rází Músaví. Od atentátu na Kásima Sulejmáního v roce 2020 až po smrt Mohammada Rezy Zahedího v roce 2024 se jednalo o smrt nejvýše postaveného íránského představitele.[12][13]

Dne 20. ledna 2024 bylo při izraelském náletu v Damašku zabito nejméně 5 íránských vojenských poradců.[14][15]

Časová osa[editovat | editovat zdroj]

Izraelský útok na izraelský konzulát (1. duben)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Izraelský útok na íránský konzulát v Damašku.

Dne 1. dubna provedl Izrael útok na budovu íránského konzulátu v syrském Damašku. Při útoku zahynulo 16 osob, mezi kterými byl také Mohammad Rezá Zahedí, velitel jednotek Quds.[16] Podle některých zdrojů se v budově v době útoku odehrávala schůzka mezi íránskými představiteli a palestinskými militantními vůdci.[17]

Izraelské přípravy na odvetný útok (2. duben – 12. duben)[editovat | editovat zdroj]

V reakci na izraelský útok na konzulát Írán uvedl, že provede odvetu. Některá média informovala, že zaútočí přímo na území Izraele.[18] Izrael proto zrušil GPS signál a evakuoval své velvyslance po celém světě.[19][20] Mimo jiné bylo na obranu Izraele nasazeno francouzské námořnictvo.[21]

Zadržení lodi MSC Aries (13. duben)[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. dubna 2024 Írán zadržel kontejnerovou loď MSC Aries, kterou vlastní společnost Gortal Shipping, jež ji pronajímá společnosti Mediterranean Shipping Company (MSC). Společnost Gortal Shipping je spojena se společností Zodiac Maritime, jejíž velký podíl vlastní izraelský podnikatel Ejal Ofer. Loď byla obsazena íránským komandem v Hormuzském průlivu v mezinárodních vodách poblíž pobřeží Spojených arabských emirátů.[22][23] V návaznosti na tento incident Izrael vyzval Evropskou unii, aby na Íránské revoluční gardy uvalila sankce.[24]

Útok na Izrael (13. duben – 14. duben)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Útok Íránu na Izrael (2024).

K zahájení útoku došlo ve 21:30 středoevropského času (22:30 izraelského času, 23:00 íránského času), kdy Írán, Hútíové, Islámský odpor v Iráku a organizace Badr zaútočili přibližně 300 bezpilotními letouny a několika balistickými raketami na Izrael.[2] Na obraně Izraele se podílely Spojené státy americké, Spojené království a Jordánsko, kterým se podařilo zničit více než 100 bezpilotních letounů.[25][26] Podle Izraelských obranných sil se podařilo s pomocí spojenců zlikvidovat 99 % raket a bezpilotních letounů.[27] Několik málo raket poškodilo letecké základy Nevatim a Ramon.[28] Zraněno bylo 33 civilistů.[29]

Zvýšené napětí (14. duben – 18. duben)[editovat | editovat zdroj]

Spojené státy prohlásily, že se do odvetného útoku na Írán nezúčastní. Írán pohrozil, že pokud Izrael podnikne odvetu, zaútočí znova a ještě silněji.[30] Izrael uvedl, že útok si zaslouží reakci.[31] Spojené státy požádali Izrael o zdrženlivost, zatímco válečná vláda Izraele diskutovala o rozsahu reakce.[32] Izrael byl kvůli konfliktu nucen odložit plán na zahájení ofenzívy v Rafahu v Pásmu Gazy.[33]

V následujících dnech válečná vláda diskutovala o vojenském a diplomatickém řešení, přičemž rozhodování ovlivnilo mezinárodní společenství, které požadovalo deeskalaci situace.[34] Dne 18. dubna bylo oznámeno, že Spojené státy schválily operaci v Rafahu výměnou za to, že Izrael neprovede odvetu.[35] USA a EU zpřísnily sankce vůči Íránu.[36]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 Iran–Israel conflict na anglické Wikipedii.

  1. ↑ BOWEN, Jeremy; GRITTEN, David. Iran accuses Israel of killing generals in Syria strike. BBC News [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b BANCO, Erin; SELIGMAN, Lara; MCLEARY, Paul. Iran launches large-scale attack against Israel. Politico [online]. 2024-04-13 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ Iran to examine Holocaust evidence. Al-Džazíra [online]. 2006-09-03 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ PARSI, Trita. Treacherous Alliance. The Secret Dealings of Israel, Iran, and the United States. [s.l.]: Yale University Press, 2007. S. 103. 
  5. ↑ BOB, Yonah Jeremy. Netanyahu reveals new details on Mossad's operations in Iran. The Jerusalem Post [online]. 2022-10-16 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ SANGER, David E.; BERGMAN, Ronen. How Israel, in Dark of Night, Torched Its Way to Iran’s Nuclear Secrets. The New York Times [online]. 2018-07-15 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ BACHNER, Michael. Israel said to hit Iranian sites in Iraq, expanding strikes on missile shipments. The Times of Israel [online]. 2019-07-30 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ Israel-Gaza war in maps and charts: Live tracker. Al-Džazíra [online]. 2023-10-09 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Israel, Hezbollah exchange artillery, rocket fire. Reuters [online]. 2023-10-08 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ Associated Press. Israeli airstrike in Damascus kills high-ranking Iranian general, says Iran. The Guardian [online]. 2023-12-25 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ SCHMITT, Eric; E. BARNES, Julian; COOPER, Helene, David E. Sanger. Attacks Heighten Fears of a Wider War for the Middle East and U.S.. The New York Times [online]. 2024-01-03 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ Iran warns Israel will pay after top IRGC commander killed in Syria airstrike. The Jerusalem Post [online]. 2023-12-25 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  13. ↑ RAVID, Barak. Top Iranian general killed by Israeli airstrike. Axios [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ شهادت ۴ مستشار نظامی ایران در حمله اسرائیل به دمشق + اسامی. Tasnim [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (persky) 
  15. ↑ Fifth Iran Revolutionary Guards member dies after strike in Syria attributed to Israel. The Times of Israel [online]. 2024-01-20 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  16. ↑ Middle East crisis: Iran’s Revolutionary Guards Corps says two of its generals killed in Damascus consulate strike – as it happened. The Guardian [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  17. ↑ TAUB, Amanda. Israel bombed an Iranian Embassy complex. Is that allowed?. The New York Times [online]. 2024-04-02 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  18. ↑ LEE, M. J.; HANSLER, Jennifer. US preparing for significant Iran attack on US or Israeli assets in the region as soon as next week. CNN [online]. 2024-04-05 [cit. 2024-04-02]. Dostupné online. 
  19. ↑ HIDER, James; ARRAF, Jane. Iranian officials accuse Israel of a deadly attack on Iran's consulate in Syria. National Public Radio [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  20. ↑ ENGEL RASMUSSEN, Sune; PELED, Anat. Israel Scrambles GPS Signals as Country Girds for Potential Retaliation From Iran. The Wall Street Journal [online]. 2024-04-04 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  21. ↑ NORMAN, Laurence; PELED, Anat. France Deploys Navy to Defend Israel. The Wall Street Journal [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  22. ↑ Associated Press. Amid rising tension, Iran's troops raid Israel-linked ship near UAE: Report. Business Standard [online]. 2024-04-13 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  23. ↑ HOWARD, Gary. Iran seizes large container ship MSC Aries in Strait of Hormuz. Seatrade Maritime News [online]. 2024-04-13 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  24. ↑ EJCHNER, Itamar; BEN ARI, Li'or. שר החוץ קרא להטיל סנקציות על איראן אחרי ההשתלטות על הספינה. יועץ לחמינאי: "ישראל בפאניקה". Ynet [online]. 2024-04-13 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  25. ↑ FABIAN, Emanuel. More than 100 Iranian drones have been intercepted by US, UK outside Israel, says defense official. The Times of Israel [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  26. ↑ AL-KHALIDI, Suleiman. Jordan airforce shoots down Iranian drones flying over to Israel. Reuters [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  27. ↑ FEDERMAN, Josef; GAMBRELL, Jon. Israel says Iran launched more than 300 drones and missiles, 99% of which were intercepted. Associated Press [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  28. ↑ FABIAN, Emanuel. IDF: 99% of the 300 or so projectiles fired by Iran at Israel overnight were intercepted. The Times of Israel [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ Iranian barrage of missiles and drones causes little damage, Israel says. NBC News [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  30. ↑ Iran launches barrage of strikes toward Israel. CNN [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  31. ↑ Israel vows to respond to Iran attack, weighs next steps during 'significant 24-hour period'. NBC News [online]. 2024-04-15 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  32. ↑ Israel Weighs Next Steps After Iran Attack. The Wall Street Journal [online]. 2024-04-15 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  33. ↑ April 15, 2024 - Israel-Hamas war. CNN [online]. 2024-04-15 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  34. ↑ DIAMOND, Jeremy. Israel delays Rafah offensive plans amid heated debate over response to Iranian attack, sources say. CNN [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  35. ↑ US approves Rafah op. in exchange for no Israeli counter-strikes on Iran - report. The Jerusalem Post [online]. 2024-04-18 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  36. ↑ U.S. and Allies Penalize Iran for Striking Israel, and Try to Avert War. The New York Times [online]. 2024-04-18 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Íránsko-izraelský_konflikt_(2024)&oldid=23841611“