Školní jídelna: Porovnání verzí
nová |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 20. 1. 2015, 11:35
Školní jídelna je zařízení na mateřských, základních a středních školách, které slouží ke kolektivnímu stravování dětí, jejich učitelů a školního personálu, někdy okrajově také cizích strávníků, např. důchodců, firem apod. Vydávají se zde především školní obědy vařené ve školní kuchyni, jako průkaz k vydání obědu slouží školní stravenky.
Historie
Už před protektorátem existovaly v Československu různé formy školního stravování poskytované především charitativními organizacemi. Za protektorátu se ale začalo hovořit o systematizování přístupu. Tradice školních jídelen v Česku v dnešním podání začala po roce 1945 díky snaze, aby školní stravování bylo zdravé a dostupné každému. Organizačně vznik jídelen řídilo tehdejší ministerstvo školství. Pro kuchaře byly závazné při vaření normy, podle kterých pokrmy připravovali. Počáteční podobu přitom ovlivňovaly tehdejší ztížené podmínky. Některé potraviny byly v 50. letech ještě stále nedostatkové a stále fungoval lístkový přídělový systém. Po celou dobu historie školních jídelen byl značně limitující pro výběr vařených pokrmů finanční limit na porci, který byl vždy nízký. Nízká byla obvykle i kvalifikace kuchařek a kvalita kuchyně se výrazně měnila jak s dobou, tak školu od školy. V 80. letech existovalo 10 tisíc jídelen, v kterých se stravovalo 100 procent dětí z mateřských a 90 procent ze základních škol. Po roce 1989 do školního stravování pronikly nové trendy. V některých školách se tak začal klást důraz na větší výběr, v jiných ale změny postupují velmi pomalu a na stravování se toho mnoho nemění.[1]
Organizace stravování
Určujícím faktorem pro obědy je stále výše finančního limitu, který byl v Česku na konci roku 2014 stanoven na 34 Kč za kompletní menu, tj. polévku, hlavní jídlo a salát nebo desert. Většina škol se do něho vešla. Zároveň se kuchyně musejí řídit spotřebním košem, kde je určeno, kolik musí dítě spotřebovat měsíčně masa, zeleniny, mléka nebo vajec. Jedno kompletní jídlo stojí nejčastěji 25 až 30 Kč, z toho zaplatí rodiče suroviny, tj. asi třetinu ceny, zřizovatel, tj. většinou obec zaplatí režijní náklady a platy personálu ministerstvo školství.[1]
Úroveň stravování
Od roku 1975 se kvalita i chutnost jídel velmi zlepšila. Zlepšily se suroviny, kvalita kuchyní i personálu.[2] Změnila se i skladba jídel a jídelny se snaží vařit i atraktivnější pokrmy. Zatímco dříve vévodila klasická česká kuchyně, např. rajská omáčka nebo buchtičky se šodó, v novém tisíciletí se objevují i dosud nezvyklé recepty, např. panenka s bramborovým pyré s mrkví, rozmarýnem a smetanovými žampiony. Probíhají také soutěže o nejlepší školní jídelnu.[3] Do jídelníčku se dostává více zeleniny a ovoce, například ve formě salátů, nebo také nové nebo dosud v jídelnách neobvyklé druhy potravin, jako je cizrna, bulgur, treska nebo losos. Nové přístupy se někdy odráží i ve větší návštěvnosti jídelen.[4]
Úroveň stravování ve školách je ale někdy přesto terčem kritiky. Kritizováno je například složení spotřebního koše a jeho zastaralost. Objevují se koncepty alternativního stravování, ale odborné organizace tvrdí, že léty prověřený systém spotřebního koše je vhodný a má oporu ve výzkumu, vědě a legislativě.[5]
Kvůli tomu, že přibývá dětí s alergiemi, přibývá i jídelen, které jsou ochotny vařit dietně.[6] Od ledna 2015 mají navíc povinnost v jídle obsažené alergeny uvádět.[4] Jídelny někdy upravují recepty na míru tak, aby např. neobsahovaly lepek, mléko, apod. To jim ale přináší víc práce a víc špinavého nádobí, ale příjmy jídelen a úvazky personálu zůstávají stejné. Situaci by měl zlepšit připravovaný zákon v roce 2015. Dosud dietní stravování neupravuje žádný zákon a záleží na vůli ředitelů a kuchařů. Pro dietní vaření existují pro kuchaře kurzy a školení.[6]
Přibývá také dětí s náběhem na obezitu. V roce 2014 jich bylo 20 procent v české populaci a 3 miliony v Evropské unii. Některé jídelny tak mění jídelníčky směrem ke zdravějším pokrmům. Ubírají tradiční pokrmy jako buchtičky se šodó nebo rajská s knedlíky, místo toho více zařazují zdravější luštěniny, pohanku nebo kuskus. Další roli hraje také špatný pitný režim nebo příliš sladkostí. Častým terčem stížností je tak také přítomnost nápojových automatů a automatů na sladkosti a potraviny ve školách. Školy mají tendence kontrolovat a regulovat jejich množství a obsah a existuje snaha ministerstva automaty úplně ve školách zakázat.[7]
Některé jídelny nemají tolik strávníků, aby se jim vyplatilo připravit jídlo pro speciální dietu, např. bez lepku. V takovém případě dětem umožňují přinést si jídlo z domova, které se uloží v jídelně v lednici a v době obědu je vydáno ohřáté na talíři.[4]
Stravování sociálně slabých dětí
Někteří rodiče za obědy ve škole dluží až tisíce Kč měsíčně, někdy jsou platby opožděné, jindy se musí vymáhat. Některé školy proto přistupují k platbám předem.[2] Rodiče sociálně slabých dětí někdy nemají dost peněz, aby svým dětem obědy vůbec zařídili. Děti tak ve škole obědvají například suché rohlíky, namazaný chleba, ale někdy také nic.[6]
Absence obědů ve škole přitom může mít fatální následky na psychický a sociální vývoj dítěte. Může ovlivnit studijní výsledky i celkový prospěch.[8] Řešením může být v některých případech charita. Např. v roce 2014 některým takto ohroženým školákům obědy platila obecně prospěšná společnost Světýlko z Brna v rámci projektu Obědy pro školáky. V tomto roce zaplatila 71 školákům roční obědy v hodnotě 355 tisíc Kč. Peníze získala pomocí veřejné sbírky a charitativních aukcí. Podobný projekt Obědy pro děti měla např. také obecně prospěšná společnost WOMEN FOR WOMEN.[6] Nad ním převzala záštitu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b kat. Školní jídelny po 70 letech – stále rajská a buchtičky. ČT24 [online]. 2014-11-24 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.
- ↑ a b KRUTIŠ, Dalibor. Školní jídelny řeší dluhy za stravenky. znojemsky.denik.cz [online]. 2014-09-04 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Pyré s mrkví a rozmarýnem. Nejlepší školní jídelnu má Zlín. Tyden.cz [online]. 2014-08-27 [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c RŮŽKOVÁ, Lucie. Školní jídelnou voní bulgur, luštěniny i zeleninové saláty. boleslavsky.denik.cz [online]. 2015-01-16 [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.
- ↑ Lidovky.cz; ČTK. Školní jídelny vaří zdravě, odmítají kritiku odborníci. Lidovky.cz [online]. 2014-03-22 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d LESKOVÁ, Ivana. Dětí s alergiemi přibývá, školní jídelny proto začínají vařit dietně. ostrava.idnes.cz [online]. 2014-09-26 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „dieta“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ HÝŘ, Marek. Malých tlouštíků přibývá. Školní jídelny proto začínají nabízet zdravé obědy. Metro.cz [online]. 2014-10-10 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.
- ↑ a b tiskové oddělení. Ministryně podpořila projekt Obědy pro děti [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014-11-14 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.