Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová

Bakov nad Jizerou – Jedlová
	; Motorový vlak Českých drah v čele ; s motorovým vozem řady 810 ve stanici Jestřebí
Stát	Česko
Číslo	080
Provozovatel dráhy	SŽDC
Technické informace
Délka	70,8 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	17 ‰
Minimální poloměr oblouku	250 m
Maximální rychlost	100 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 080) je jednokolejná neelektrizovaná trať, část celostátní dráhy. Vede z Bakova nad Jizerou přes Doksy, Českou Lípu a Nový Bor do Jedlové. Provoz na trati byl zahájen v roce 1867 v úseku z Bakova nad Jizerou do České Lípy. Trať z České Lípy do Jedlové byla zprovozněna v roce 1869. Trať prochází Středočeským, Libereckým i Ústeckým krajem.

Historie trati

Konsorcium velkostatkářů, podnikatelů a velké stavební firmy Vojtěcha Lanny, z něhož vznikla roku 1867 společnost Česká severní dráha (zkratka BNB) získalo koncesi pro stavbu trati 6. října 1865. Za částku 5 057 009 zlatých měla být postavena trať s nádražími i lokomotivami s vozy z Bakova do České Lípy a později dál na sever, do Rumburka. V roce 1866 stavitelé Vojtěch (Adalbert) Lanna a Johann Schebek zahájili práce ještě před oficiálním schválením projektu. Projekt byl později z iniciativy a za finančního přispění státu upraven, aby na trať navázala trasa z České Lípy na Benešov nad Ploučnicí a Děčín.^[1] Stavbě napomohla i města na trase zakupováním akcií drážní společnosti.^[2]

Železniční trať z Bakova až do České Lípy v délce 44,9 km byla otevřena 14. listopadu 1867 bez oslav. Toho dne přijel do České Lípy první vlak a o tři dny později odtud odjel pracovní vlak s dělníky a materiálem ke Špičáku, kde stavba pokračovala. O propagaci se postaral rakousko-uherský excísař Ferdinand I. Dobrotivý, který ještě nehotovou trať použil 9. října 1867 ze stanice Srní (ta mu sloužila řadu let při cestách na jeho zámek v Zákupech^[3]) k jízdě zvláštním vlakem na Prahu a Brno. Nečekaným, ovšem zvládnutým problémem se ukázalo potřebné vybudování nového nádraží v Bakově, protože dosavadní na trati do Turnova nevyhovovalo. Bylo třeba vystřílet skálu poblíž zříceniny hradu Zvířetice a s pomocí 500 dělníků úsek vyčistit.^[4] O necelé dva roky později, 16. ledna 1869 byl zprovozněn i navazující úsek o délce 54 km z hlavního nádraží v České Lípě na sever do Jedlové a Rumburka. Ve stanici Doksy byla pro prezidenta železniční společnosti hraběte Valdštejna zřízena čekárna zvaná hraběcí.^[2]

Na začátku 20. století byla společnost Česká severní dráha zestátněna^[5] a po roce 1918 se provozovatelem stal státní podnik Československé státní dráhy (ČSD). V období 1938-1945 byla trať začleněna do správy Německých říšských drah, po osvobození Československa se trať vrátila ČSD.

V roce 2015 byla přejmenována zastávka Jedlová zastávka na Nová Huť v Lužických horách (tento název již v minulosti v jeho německé variantě nesla).

Současnost

Od 1. ledna 1993 byl provozovatelem trati státní podnik České dráhy, od 1. ledna 2003 Správa železniční dopravní cesty. V srpnu 2013 byl opravován železniční most mezi Skalicí u České Lípy a Novým Borem a měněny pražce u výhybky u stanice Jedlová. Po dobu oprav jezdila náhradní autobusová doprava.^[6]

Navazující tratě

Bakov nad Jizerou

Trať 070 Praha – Všetaty – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Turnov
Trať 063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov - Kopidlno

Česká Lípa hlavní nádraží

Trať 081 Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa
Trať 086 Liberec – Česká Lípa
Trať 087 Lovosice – Žalhostice – Česká Lípa hl. n.

Česká Lípa střelnice

zrušená železniční trať Česká Kamenice – Kamenický Šenov – Česká Lípa

Svor

zrušená železniční trať Svor - Jablonné v Podještědí

Jedlová

Trať 081 Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Jedlová – Rumburk

Ze stanice Srní u České Lípy vychází spojka do výhybny Žizníkov na trati Česká Lípa - Liberec, díky které mohou jezdit přímé vlaky od Bakova nad Jizerou směrem na Liberec bez nutnosti změny směru.

Vlaky

Po této trati v současnosti jezdí zejména osobní vlaky Bakov nad Jizerou – Česká Lípa hl. n., osobní vlaky Doksy – Jedlová a rychlíky linky D23 Kolín – Bakov nad Jizerou – Česká Lípa – Jedlová – Rumburk, provozované v pravidelných intervalech.

Mezi nejčastější vozidla jezdící po této trati patří motorové jednotky Regionova (osobní vlaky) nebo soupravy tažené motorovými vozy 854 (rychlíky).^[7]

Trať je využívána nejčastěji v letních měsících díky turisticky atraktivní oblasti Máchova kraje. I z tohoto důvodu bývají během letní sezony zřizovávána přímá spojení Doks např. s Prahou nebo Libercem.^[8]

Galerie

Stanice v Bakově nad Jizerou
Stanice v Malé Bělé
Nádraží v Bělé pod Bezdězem
Nádraží v obci Okna
Nádraží v Doksech
Zastávka ve Starých Splavech
Nádraží v Srní u České Lípy
Hlavní nádraží v České Lípě
Nádraží v Novém Boru
Nádraží v Skalici u České Lípy
Nádražní budova ve Svoru
Zastávka Jedlová
Nádraží v Jedlové

Odkazy

Reference

↑ SCHREIER, Pavel. Zrození železnic. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. Kapitola 080-089, s. 66.
↑ ^a ^b SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Železnice, s. 34.
↑ ASCHENBRENNER, Martin. Ferdinand V. Dobrotivý ve světle knih denních hlášení. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 57. ISSN 1211-9172.
↑ Zrození železnic, s. 64
↑ Historie podnikání na Českolipsku, s. 36
↑ Michael Polák. Vlaky z Lípy do Boru od pondělí nepojedou. Kvůli opravám mostu. Českolipský deník [online]. 2013-08-16 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
↑ http://www.zelpage.cz/razeni/12/cr/trate/080/
↑ http://www.magazin.firenet.cz/index.php/magaziny/doprava/1100-spesny-vlak-bezdez-z-prahy-do-doks-jen-v-srpnu

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová na Wikimedia Commons
Trať 080 na ZelPage.cz
Historie železničních tratí

[Zrození-1] SCHREIER, Pavel. Zrození železnic. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. Kapitola 080-089, s. 66.

[Historie-2] SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Železnice, s. 34.

[Bezděz_2009“-3] ASCHENBRENNER, Martin. Ferdinand V. Dobrotivý ve světle knih denních hlášení. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 57. ISSN 1211-9172.

[Zrození2-4] Zrození železnic, s. 64

[Historie2-5] Historie podnikání na Českolipsku, s. 36

[6] Michael Polák. Vlaky z Lípy do Boru od pondělí nepojedou. Kvůli opravám mostu. Českolipský deník [online]. 2013-08-16 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.

[7] ttp://www.zelpage.cz/razeni/12/cr/trate/080/

[8] ttp://www.magazin.firenet.cz/index.php/magaziny/doprava/1100-spesny-vlak-bezdez-z-prahy-do-doks-jen-v-srpnu

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Provozované železniční tratě v Libereckém kraji

Celostátní dráha	030 (Jaroměř – Liberec) • 037 (Liberec – Zawidów) • 040 (Chlumec nad Cidlinou – Trutnov) • 070 (Praha – Turnov) • 080 (Bakov nad Jizerou – Jedlová) • 086 (Liberec – Česká Lípa) • 089 (Liberec – Žitava)

Regionální dráhy	034 (Smržovka – Josefův Důl) • 035 (Železný Brod – Tanvald) • 036 (Liberec – Tanvald – Harrachov) • 038 (Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem) • 037 (Frýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem) • 041 (Hradec Králové – Turnov) • 042 (Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou) • 064 (Mladá Boleslav – Stará Paka) • 087 (Lovosice – Česká Lípa)