Vladimir Žirinovskij
| Vladimir Volfovič Žirinovskij | |
|---|---|
 | |
| poslanec Státní dumy | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 1993 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Liberálně-demokratická strana Ruska |
| Rodné jméno | Владимир Вольфович Эйдельштейн |
| Narození | 25. dubna 1946 Alma-Ata,  Sovětský svaz |
| Příčina úmrtí | covid-19 a septický šok |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Národnost | Židé |
| Choť | Galina Lebeděvová |
| Děti | Igor Vladimirovič Lebeděv |
| Alma mater | Moskevská státní univerzita |
| Profese | politik, advokát a voják |
| Náboženství | pravoslaví |
| Ocenění | medaile Na památku 850 let Moskvy (1997) Zasloužilý právník Ruské federace (2000) Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy (2006) Řád cti (2008) Řád Za zásluhy o vlast 3. třídy (2011) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Vladimir Zhirinovsky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimir Volfovič Žirinovskij (rusky Владимир Вольфович Жириновский; 25. dubna 1946 Alma-Ata, Sovětský svaz; dnes Almaty, Kazachstán jako Vladimir Volfovič Ejdelštejn) je ruský politik, který je považován za symbol ruského nacionalismu.[1] Je znám svými projevy na veřejnosti, v nichž slibuje snadné a bezbolestné změny ve společnosti.[2]
Životopis
Žirinovskij se narodil do právnické rodiny.[1] Jeho otec, Volf Isaakovič Ejdelštein, byl polský Žid.[3] Do 10. června 1964 používal otcovo příjmení Ejdelštejn (Эйдельштейн),[4][5] svého otce však poznal jen z matčina vyprávění. Když v polovině prvního desetiletí 21. století našel v Izraeli jeho hrob, dozvěděl se, že byl agronomem a obchodníkem s nábytkem.[2]
Roku 1970 absolvoval Institut asijských a afrických zemí na Moskevské státní univerzitě v oboru turecký jazyk a literatura. Během studií absolvoval roku 1969 roční stáž v Turecku. Tam byl podle některých údajů zatčen za šíření komunistických názorů.[2]
Ve studiích na téže moskevské vysoké škole dále pokračoval, když navštěvoval večerní právnickou školu. Vystudoval také Fakultu mezinárodních vztahů na Univerzitě marxismu-leninismu. Roku 1983 požádal o vystěhování do Izraele, avšak svůj plán nakonec neuskutečnil.[1]
Politická kariéra
Do politiky vstoupil roku 1988. O rok později založil Liberální demokratickou stranu Ruska a v březnu 1990 se stal předsedou této strany, jímž je dosud. Od roku 1993 je též poslancem ruské Státní dumy.[1]
Několikrát se neúspěšně pokoušel kandidovat na ruského prezidenta, a to v letech 1991, 1996 a 2000. Vždy ale získal pouze mezi třemi až sedmi procenty hlasů.[1]
Je označován[kým?] za neofašistu a pravicového extremistu.[6][7][8][9]
Kontroverze
Žirinovskij je znám svými populistickými a xenofobními výroky a také agresivním chováním vůči svým názorovým oponentům či žurnalistům.[1]
Několikrát se nevhodně vyjadřoval o Židech, o přistěhovalcích či o menšinách. Sympatizoval také s bývalým iráckým prezidentem Saddámem Husajnem.[1] Ačkoliv tvrdě kritizuje Spojené státy americké, rád se nechává přirovnávat k americkým činitelům. Řekl například:[2]
| „ | Jsem ruský Clinton – mám stejné vzdělání a věk. | “ |
Srovnáván bývá s francouzským politikem Jeanem-Marie Le Penem. Podporoval také například Edwina Neuwirtha, což byl rakouský průmyslník a bývalý úředník Waffen-SS popírající používání plynových komor pro nacistické vyvražďování Židů během druhé světové války. Některými německými médii byl proto nazván „Ruský Hitler“.[2]
Jaderné vyhrožování
V roce 2014 způsobil rusko-polskou diplomatickou roztržku, když během probíhající Ukrajinské krize v rozhovoru pro televizní kanál Rossija 24 pohrozil Polsku a pobaltským státům preventivním jaderným úderem. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski označil Žirinovského výroky za skandální a nechal předvolat ruského velvyslance k vysvětlení.[10]
Rodina
Je ženatý s Galinou Lebeděvovou, která je kandidátkou biologických věd. Žirinovskij má také syna Igora Lebeděva, který je šéfem poslaneckého klubu Žirinovského strany.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g NOVINKY.CZ. PROFIL: Vladimir Žirinovskij. Novinky.cz [online]. 2008-02-28 [cit. 2010-09-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Vladimir Žirinovskij. Hlas Ruska [online]. 2010-07-05 [cit. 2010-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Žirinovskij priznal židovský pôvod". SME.sk. 20.7.2001.
- ↑ Выборы президента 2000
- ↑ Жириновский пересматривает свои корни
- ↑ Ruská krajní pravice [online]. a2larm.cz, 2014-09-20 [cit. 2016-09-20]. Dostupné online.
- ↑ SHEKHOVTSOV, Anton. Vladimir Zhirinovsky and the LDPR. Foreign Policy Journal [online]. 2011-11-07 [cit. 2016-09-20]. Dostupné online.
- ↑ LEWIS, Anthony. Abroad at Home; When You Appease Fascism. The New York Times. 1993-12-17. Dostupné online [cit. 2016-09-20]. ISSN 0362-4331.
- ↑ Ruský neonacismus a pravoslavný extremismus [online]. armadninoviny.cz [cit. 2016-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Žirinovskij pohrozil "vymazáním Polska z mapy". ČT24 [online]. 2014-08-13 [cit. 2014-08-13]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Tetujte úplatkáře, navrhuje Žirinovskij. ČT24 [online]. 2010-07-19 [cit. 2010-09-28]. Dostupné online.
Český překlad knihy "Poslední výpad na jih" : http://jirisoler.wz.cz/zirinov.html
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Volfovič Žirinovskij na Wikimedia Commons 
Osoba Vladimir Žirinovskij ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimir Žirinovskij
