Tatenice
| Tatenice | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Lanškroun |
| Obec s rozšířenou působností | Lanškroun (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′16″ s. š., 16°41′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 913 (2024)[1] |
| Rozloha | 26,81 km²[2] |
| Katastrální území | Tatenice |
| Nadmořská výška | 344 m n. m. |
| PSČ | 561 31 |
| Počet domů | 300 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Tatenice 86 561 31 Tatenice ou@tatenice.cz |
| Starosta | Vladimír Žák |
| Oficiální web: www | |
  Tatenice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 581046 |
| Kód části obce | 165182 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tatenice (německy Tattenitz)[4] jsou[pozn. 1] obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží zhruba osm kilometrů jihovýchodně od Lanškrouna a třináct kilometrů západně od Zábřehu. Protáhlá vesnice se rozkládá podél Hraničního potoka, levého přítoku Moravské Sázavy, na východním pomezí Podorlické pahorkatiny se Zábřežskou vrchovinou v historické zemi Morava. Osu sídla představuje silnice II/315, která se na jižním konci Tatenice křižuje se silnicí II/368. Žije zde 913[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Tatenici, které bylo odvozeno od osobního jména Taten (což byla odvozenina jména Tat, které bylo totožné se starým obecným tat - "zloděj") a znamenalo "Tatenovi lidé". Už během středověku přešlo jméno vesnice do jednotného čísla (první spolehlivý doklad z konce 15. století).[7]
Český statistický úřad v RSO eviduje u tohoto názvu jako správné obě gramatické varianty, jak v jednotném čísle, tak pomnožný tvar. Rovněž Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR uvádí u hesla Tatenice poznámku: „Užívá se jednotného i množného čísla, oba tvary jsou náležité.“
Oficiální webové stránky obce deklarují jako správný tvar pouze jednotné číslo, ta Tatenice.[8]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Zdejší území leželo v tzv. Hřebečsku, po roce 1945 zde proto nastal odsun německého obyvatelstva následovaný příchodem Čechů z vnitrozemí, kteří zabrali jejich domy.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 651 | 1 610 | 1 639 | 1 582 | 1 448 | 1 400 | 1 364 | 806 | 908 | 875 | 868 | 819 | 841 | 839 | 831 |
| Počet domů | 233 | 233 | 234 | 230 | 236 | 241 | 271 | 227 | 212 | 210 | 219 | 254 | 264 | 284 | 300 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. dubna 2002.[11]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Tatenice byl postaven vlašskými italskými mistry Bomanmonem a Mottalou kolem roku 1600. Renesanční sloh, ve kterém je zámek postaven, měl v oblibě jeho majitel Ladislav Velen ze Žerotína, který sídlil v nedaleké Moravské Třebové. Taktéž vlastnil středověkou renesanční tvrz v Nemili u Zábřeha. Společně s rytířem a jeho regentem Kryštofem starším Huberckem z Belnsdorfu nechává zámek renesančně přestavět. Z původního čtyřkřídlého patrového zámku s arkádami a pískovcovými portály z Maletínského pískovce se dochovala pouze dvě křídla zdobená sgrafitovými psaníčky. V jeho interiérech lze nalézt impozantní štukované klenby. V zámku sídlí tatenický obecní úřad a hostům je k dispozici zámecká restaurace.
- Kostel svatého Jana Křtitele, postaven v barokním stylu roku 1723
- Sousoší Kalvárie
- Sochy svatého Jana Nepomuckého, svatého Floriána a svatého Rocha
- Pětice smírčích křížů v obci
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelé Tatenice mohou k dopravě využít autobusy zajišťující spojení s Moravskou Třebovou a Lanškrounem nebo osobní vlaky ze zastávky Tatenice na železničním koridoru Olomouc - Česká Třebová. Na bývalém úseku této trati se mezi Tatenicí a Krasíkovem, v katastru Krasíkova, nalézá nevyužívaný Tatenický tunel. Je dlouhý 146 metrů a nebyl ražen, ale vznikl jako zaklenutý skalní zářez. Jedná se o nejstarší dochovaný dvoukolejný tunel na území České republiky.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V úzu se používají jak tvary množného, tak jednotného čísla. RÚIAN obsahuje obě varianty,[5] Internetová jazyková příručka konstatuje, že obě varianty jsou přípustné.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 575.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Obec Tatenice v RÚIAN [online]. [cit. 2022-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo Tatenice.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 575.
- ↑ PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.: Poradna ASČ: V Tatenici, či v Tatenicích?, Asociace češtinářů, 5. 2. 2018
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Tatenice [online]. 2002-04-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ ZIMEK, Pavel. Příběh tunelů dráhy olomoucko-pražské [online]. Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ, 2005 [cit. 2017-05-21]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatenice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Tatenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Tatenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Informace o obci na oficiálních stránkách regionu Lanskroun.euwww.tvrz-nemile.estranky.cz
