Tatenický tunel (původní)
| Tatenický tunel | |
|---|---|
 Jižní portál Tatenického tunelu v roce 1845 | |
| Základní informace | |
| Stát | Česko |
| Provozní délka | 145,87 m |
| Výstavba | |
| Zahájení stavby | 1842 |
| Otevření | 1845 |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°51′23,23″ s. š., 16°41′55,62″ v. d. |
  Tatenický tunel | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tatenický tunel (nepřesně též Krasíkovský, nyní Starý krasíkovský tunel) je nevyužívaný a částečně zasypaný železniční tunel, který leží jižně od obce Tatenice v okrese Ústí nad Orlicí na původní trase tratě z Olomouce do České Třebové, v katastru obce Krasíkov, od níž se východně nachází. Zprovozněn byl roku 1845 při otevření trati z Olomouce do Prahy a opuštěn byl roku 2004 po výstavbě nového úseku třetího tranzitního železničního koridoru.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Společnost severní státní dráhy v zářezu dlouhém 18 m postavila tunel jako ochranu proti padajícímu kamení. Tunel byl vystavěn otevřeným způsobem v hlubokém zářezu. Opěry a spodní klenba byly zděny z lomového a kvádrového kamene, horní ochranná klenba v tloušťce 0,79 m byla vyzděna z cihel a následně byla celá stavba zasypána. Maximální vrstva zásypu je 2,84 m.
V roce 1928 byla provedena sanace a poprvé na území Česka při opravě byla použita metoda tlakového cementu. Zároveň byla položena druhá kolej.
V druhé polovině padesátých let 20. století byla trať elektrifikována. Úsek v tunelu byl dán do provozu 30. dubna 1959.[1][2][3]
V roce 2004 byl Tatenický tunel opuštěn a z části na straně Krasíkova zasypán, na severní straně zůstal zachován původní portál.
Při výstavbě třetího železničního koridoru v letech 2004–2007 byla postavena nová, napřímená trať v úseku Krasíkov – Česká Třebová kratší o 1007 m. Na tomto úseku byly postaveny tři nové tunely v km 27,370–27,694 Malá Huba (324 m), Hněvkovský I (132 m), v km 34,755–35,217 Hněvkovský II (462m).[4][1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 127.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: [s.n.], 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 138.
- ↑ ZIMEK, Pavel. Příběh tunelů dráhy olomoucko-pražské [online]. Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ, 2005 [cit. 2017-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě – Krasíkov. Silnice Železnice [online]. [cit. 2019-07-11]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu starý Krasíkovský tunel na Wikimedia Commons - Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě – Krasíkov
