Štramberk
| Štramberk | |
|---|---|
_-_general_view_of_the_town.jpg) Celkový pohled | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Kopřivnice |
| Obec s rozšířenou působností | Kopřivnice (správní obvod) |
| Okres | Nový Jičín |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°35′30″ s. š., 18°7′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 549 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,33 km²[2] |
| Katastrální území | Štramberk |
| Nadmořská výška | 415 m n. m. |
| PSČ | 742 66 |
| Počet domů | 1 024 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Náměstí 9 742 66 Štramberk podatelna@stramberk.cz |
| Starosta | Ing. David Plandor, Ph.D. |
| Oficiální web: www | |
  Štramberk | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 599948 |
| Kód části obce | 164119 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štramberk (německy Strahlenberg[4] nebo Stramberg) je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, poblíž Kopřivnice. Leží na svazích Zámeckého kopce, Kotouče a Bílé hory v Libotínských vrších v předhůří Beskyd. Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel.
Dominantou města je hrad Štramberk s gotickou věží Trúba o výšce 40 metrů průměru 9 metrů, která slouží od roku 1903 jako rozhledna. Podhradí bylo v roce 1359 povýšeno moravským markrabětem Janem Jindřichem na městečko. Ve městě na náměstí sídlí Muzeum Štramberk a Muzeum Zdeňka Buriana. Zdejší městská památková rezervace chrání nejen samotné jádro města, ale zejména historickou dřevěnou zástavbu na předměstí.
Na hoře Kotouč se nachází městský park Národní sad s galerií soch a památníků osobností české historie a s jeskyní Šipka, která se proslavila nálezem zlomku spodní čelisti neandertálského dítěte, tzv. Šipecká čelist. Objevitelem Šipecké čelisti je Karel Jaroslav Mašek (1851–1916). Autorem jeho pamětní desky odhalené 6. srpna 1922 na stěně jeskyně byl sochař František Juraň.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno města bylo (s hláskovým zjednodušením) převzato ze jména hradu, jehož původní jméno bylo Strahlenberg ("Střelová hora").[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V době kdy město patřilo jezuitskému řádu jako nadační statek olomouckého konviktu, byla založena tradice poutí na Horu Olivetskou (Kotouč), zasvěcená utrpení Ježíše Krista. Pouť se koná od roku 1660, v upomínku legendárního vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem z 8. května 1241, v předvečer Nanebevstoupení Páně. Poutníkům se podávala místní cukrářská specialita – perníkové Štramberské uši.
Na vrch Kotouč vede křížová cesta z Nového Jičína, svou délkou 8,5 kilometru jedna z nejdelších v České republice.[zdroj?!] Byla postavena jezuity v 17. století.
Štramberk v datech
[editovat | editovat zdroj]- 1359 – středa 4. prosince 1359 založení města Štramberk; moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský povýšil podhradí na město s rozsáhlými právy
- 1380 – markrabí Jošt dal v léno hrad Štramberk s panstvím Vokovi z Kravař; v držení pánů z Kravař až do roku 1434
- 1411 – Lacek z Kravař udělil městu a vesnicím panství právo odúmrti
- od r. 1434 – vlastníky Štramberka Puklicové z Pozořic (mezi jinými i husitský hejtman v Odrách Vilém Puklice z Pozořic)
- 1466 – Burian Puklice z Pozořic bojuje ve službách krále Jiřího Poděbradského ve Slezsku a přijímá Štramberk v léno
- od r. 1471 – jej vlastnil Jindřich z Boskovic; v roce 1477 město propuštěno z manství
- 1481 – město i s panstvím koupil Beneš z Hustopeče
- 1523 – získali Štramberk a biskupské léno Novou Horku páni ze Žerotína – majitelé fulneckého a starojičínského panství (Bernard ze Žerotína) vlastníky
- 1533 – po novém rozdělení žerotínského majetku vzniklo panství novojičínsko-štramberské se sídlem v Novém Jičíně, přičemž se město Štramberk dostalo do úplné závislosti na Novém Jičínu, který se roku 1558 stal městem komorním a byl pro Štramberk nadále vrchností
- 1592 – první zmínka o škole, pravděpodobně českobratrské
- 1612 – vznik cechu tkalcovského
- 1613 – rozhodčí výrok o dlouholetém sporu Štramberka s Novým Jičínem, Štramberk obhájil své hrdelní právo, naopak jeho řemeslníci byli zapojeni do novojičínských cechů
- 1624 – Štramberk ve vlastnictví jezuitského řádu jako nadační statek olomouckého konviktu.
- během třicetileté války město několikrát zasaženo válečnými událostmi a zpustošeno (1624, 1642–1643, 1645–1646)
- 1634 – založení latinské matriky prvním známým katolickým farářem ve Štramberku Melchiorem Vopsou
- 1642 – císař Ferdinand III. městu uděluje dva výroční trhy
- 1647 – vznik cechu soukenického (rozvoj domácí výroby plátna a sukna)
- 1722 – Kristián David z Ženklavy u Štramberka založil v Horní Lužici Ochranov (Herrnhut), středisko obnovené církve českých bratří
- 1850 – město Štramberk součástí soudního a politického okresu Nový Jičín
- 1862 – postavení první školní budovy na náměstí
- 1863 – založení Občanské besedy (zde se soustřeďoval kulturní a společenský život města)
- 1872 – vznik Občanské záložny
- 1874 – vznik hasičského spolku
- 1880 – nález tzv. šipecké čelisti |v jeskyni Šipka na Kotouči (prof. K. J. Maška z Nového Jičína)
- 1881 – společnost Bratří Guttmannů dala postavit místní dráhu ze Štramberka do Studénky
- 1891 – založení dělnického vzdělávacího a čtenářského spolku KOTOUČ
- 1895 – vznik pobočky Klubu českých turistů pod vedením Adolfa Hrstky
- 1896 – postavení další místní dráhy ze Štramberka do Veřovic
- 1897 – otevření Všeobecné pokračovací živnostenské školy
- 1899 – založení spolku Muzejní a průmyslová jednota, jehož přičiněním bylo ve městě založeno muzeum
- 1903 – zastřešení a úprava věže hradu architektem K. Hilbertem, zvané Trúby (lidově Kulatina), na rozhlednu (přičiněním Klubu českých turistů pod vedením A. Hrstky)
- 1907 – 17. března až 21. května, série předvolebních přednášek T. G. Masaryka ve Štramberku[6]
- 1908 – založení Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ)
- 1910 – postavení další školní budovy v historizujícím stylu, tzv. Nová škola
- 1911 – schůze v hotelu Kotouč za účasti 600 voličů a profesora T. G. Masaryka (9. června) [7]
- 1912 – otevření cementárny ve Štramberku
- 1920 – otevření Národního sadu na Kotouči
- 1936 – prodej štramberských lomů firmou Bratři Guttmannové Vítkovickým železárnám
- 1938 – Štramberk zabrán do sudetského území, 10. října město obsazeno německým vojskem
- 1945 – 6. května osvobození města Štramberk a vysídlení německého obyvatelstva; v tomto roce došlo ke spojení obou místních železnic, znárodnění štramberských lomů, vápenky a cementárny, které se staly součástí Vítkovických železáren a strojíren Klementa Gottwalda
- 1950 – město je chráněnou lokalitou; vznik JZD
- 1964 – připojení JZD ke Státnímu statku v Příboře, později zde bylo Středisko závodu 04 Školního zemědělského podniku Nový Jičín, VŠB Brno, zaměřené na výrobu mléka a masa
- 1969 – Štramberk se stal městskou památkovou rezervací [8]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]-
Věková struktura obyvatel obce Štramberk roku 2011
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřila Ženklava.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Knihovna
[editovat | editovat zdroj]Městská knihovna Štramberk poskytuje veřejné knihovnické a informační služby a jejím zřizovatelem je město Štramberk.[10] Veřejná obecní knihovna vznikla ve Štramberku na konci roku 1921. Původní umístění na městském úřadě postupně vystřídalo různé budovy, v letech 1931–2001 sídlila knihovna v budově hasičského domu, od roku 2001 do současnosti pak v budově staré školy.[11] Roku 2018 se připojila k projektu Kniha do vlaku. V roce 2018 byl počet registrovaných čtenářů 200, počet knih ve volném výběru 21 000 a roční počet výpůjček činil 11 490, měla tři studijní místa s internetem pro veřejnost a veřejně dostupnou wi-fi síť, zajišťovala rozvoz knih imobilním čtenářům a uspořádala celkem 38 kulturně-vzdělávacích akcí.[zdroj?!]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zdeněk Bár (1904–1980), spisovatel a literární historik
- Cyril Hykel (1896–1976), sběratel lidové slovesnosti a učitel
- Jiří Hanzelka (1920–2003), cestovatel
- Adolf Kellner (1904–1953), dialektolog, bohemista a romanista
- Martin Štěpán (1777–1846), protestantský kazatel
- Svatava Hubeňáková (*1928), herečka
Paleontologie
[editovat | editovat zdroj]V okolí Štramberka se nacházejí vápencové masivy, které obsahují množství fosilií mořských živočichů z období pozdní jury až rané křídy (stáří asi 155 až 130 milionů let). Mimo jiné zde byly objeveny také zuby velkých mořských krokodýlovitých plazů z kladu Thalattosuchia (čeleď Metriorhynchidae, podčeleď Geosaurinae), žijících v období rané křídy. Tito mořští predátoři dosahovali délky asi 4 až 6 metrů a byli vzdáleně příbuzní dnešním krokodýlům.[12]
Archeologické naleziště
[editovat | editovat zdroj]Podle výzkumu se na vrchu Kotouč u Štramberka nacházelo hradiště. Nálezy pocházejí z období kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné, ze slezské fáze kultury lužických popelnicových polí, z platěnické kultury doby halštatské a z pozdní doby laténské.
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Štramberská Trúba -
Pohled na město z hradu Štramberk na Zámeckém kopci -
Pohled na zbylou část města z hradu -
Náměstí ve Štramberku, nazvané jednoduše Náměstí -
Lidová architektura – hlavní důvod zřízení Městské památkové rezervace -
Vstupní brána do hradu -
Železniční stanice
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 684.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 565.
- ↑ http://tg-masaryk.cz/mapa/index.jsp?id=158&misto=Volebni-boje-a-pomnik-T.-G.-Masaryka
- ↑ ŠALEK, Ondřej. T. G. Masaryk a Kopřivnice, 79 s., první vydání - vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2018, ISBN 978-80-87173-45-9, str. 49-52
- ↑ Historie města [online]. Město Štramberk, 2006 [cit. 2008-09-21]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 677. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Co právě chystáme... - Knihovna Štramberk. www.knihovna-stramberk.cz [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné online.
- ↑ ADAMEC, Josef. Štramberk v zrcadle času. Štramberk: Šmíra-Print 328 s. ISBN 978-80-254-2277-9, ISBN 8025422771. OCLC 244814069
- ↑ SOCHA, Vladimír. Když u Štramberka plavali v moři krokodýli. OSEL.cz [online]. 24. května 2021. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]
- J. ADAMEC, Čtení o Štramberku I., Kotouč, Štramberk 1999.
- B. BLAŽEK, Štramberk. Štramberk 1927.
- B. BLAŽEK, Z archivu města Štramberka. Ročenka záložny štramberské, Příbor 1928.
- J. BZDILOVÁ, „Consignatio Processionum ex Decanatibus Parochii in Marchionatus Moravia existentibus annue Duci Solitarun“ a další prameny olomoucké arcibiskupské konzistoře. In: Staré stezky. Soubor referátů z 4. pracovního setkání 21. 4. 1999. Brno 1999, s. 21–25.
- I. ČORNEJOVÁ – A. FECHTNEROVÁ, Životopisný slovník pražské univerzity. Filozofická a teologická fakulta 1654–1773, Praha 1986.
- M. ELBEL, Viae Crucis jako poutní stezka par exellance. In: Staré stezky. Soubor referátů z 4. pracovního setkání 21. 4. 1999. Brno 1999, s. 14–20.
- V. FLAJŠHANS, Zázrak hostýnský a báseň Jaroslav, Český časopis historický 28, 1932, s. 78–92.
- A. GRUND (ed.), Matěje Tannera z Tovaryšstva Ježíšova Hora Olivetská, Moravská Ostrava 1939.
- L. HOSÁK, Přehled historického místopisu Moravy a Slezska v období feudalismu do roku 1848, Ostrava 1967.
- L. HOSÁK, Počátky hradu a města Štramberka. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv. 2, Nový Jičín 1968, s. 28–32.
- C. HYKEL, Zmizelé památky na Kotouči, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 1972, č. 8–9, s. 8–26.
- B. CHRISTELIUS, Via Olivetana, Oelberg Strassen...Auff den bey Stramberg in Mähren mit Passion Capellen besetzen, Olomouc 1678.
- J. JUROK, Nejstarší dějiny Štramberka. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv. 33, Nový Jičín 1984, s. 1–12.
- KOVÁŘOVÁ, Stanislava a Aleš PUSTĚJOVSKÝ. Lašská brána Beskyd: dobové pohlednice 1895-1945. 1. vyd. Ostrava: Montanex, 2004, 145 s. Tady jsme doma. ISBN 80-7225-145-7.
- O. KRÁLÍK, Historická skutečnost a postupná mytologizace mongolského vpádu na Moravu roku 1241, Olomouc 1969.
- J. LINDA, Matěj Tanner (1630–1692), Minulostí západočeského kraje, 1992, s. 175–188.
- J. LINDA, Hora olivetská Matěje Tannera, Knihovní obzor 1, 1993, č. 4, s. 21–27.
- J. MALURA – P. KOSEK (edd.), Matěj Tanner, Hora Olivetská, Brno-Ostrava 2001, ISBN 80-7294-034-1.
- SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s.
- J. ŠEBÁNEK, Pověst štramberská, Časopis Matice moravské 59, 1935, s. 325–340.
- V. ŠIKULOVÁ, 1991: Přehled dokladů středověkého osídlení Kotouče ve sbírkách Slezského muzea v Opavě; in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 47, s. 62–65, Nový Jičín.
- M. TANNER, Hora Olivetská, na rozličné stanoviště, bolestným Krista Pána tajemstvím posvěcené, rozdělená...., Nisa 1704.
- J. ZEZULČÍK, Kotouč – Hora Olivetská. In: Kotouč – Hora Olivetská. Katalog výstavy OVM Nový Jičín. Nový Jičín 1997, s. 18–20.
- JUROK, Jiří, a kol. Štramberk - Moravský Betlém : 650 let od založení města Štramberka 1359-2009. Štramberk ; Nový Jičín: Město Štramberk ; Muzeum Novojičínska, 2009. 321 s. ISBN 978-80-254-4522-8.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Štramberk ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štramberk na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Štramberk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Štramberk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální web
