Roš ha-šana: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Opravy, zdroje, nadpisy
Řádek 55: Řádek 55:
* '''Jom tru'a''' (יום תרועה) -&nbsp;Den troubení<ref>{{Citát bible|Nu|29|1||}}</ref>
* '''Jom tru'a''' (יום תרועה) -&nbsp;Den troubení<ref>{{Citát bible|Nu|29|1||}}</ref>


Dalším označením svátku je '''Jom ha-zikaron''' (יום הזיכרון, Den vzpomínání).<ref name="A-Z-163"/> Toto označení vychází z&nbsp;toho, že by se měl člověk zamyslet nad svými skutky.<ref name="Židé-dějiny a kultura"/> [[Rabínská literatura]] a liturgie sama, popisuje Roš&nbsp;ha-šanu jako '''Jom ha-Din''' (יום הדין, Den soudu).<ref name="A-Z-163"/> Podle ní jsou o&nbsp;tento svátek otevřeny tři knihy<ref name="kdo-jsou-zide-160">''Kdo jsou Židé?'' S. 160</ref> a celý svět je souzen.<ref name="Židé-dějiny a kultura"/> Osoby zcela spravedlivé jsou zapsány do Knihy života (''Sefer ha-chajim''); velcí hříšníci jsou zapsáni do Knihy smrti a všichni ostatní do tzv.&nbsp;Knihy prosředních (''bejnonim''), kde mají až do svátku [[Jom Kipur]] možnost napravit se a zvrátit osud.<ref name="A-Z-164">''Judaismus od A do Z.'' S. 164</ref>
Dalším označením svátku je '''Jom ha-zikaron''' (יום הזיכרון, Den vzpomínání).<ref name="A-Z-163"/> Toto označení vychází z&nbsp;toho, že by se měl člověk zamyslet nad svými skutky.<ref name="Židé-dějiny a kultura"/> [[Rabínská literatura]] a liturgie sama, popisuje Roš&nbsp;ha-šanu jako '''Jom ha-din''' (יום הדין, Den soudu).<ref name="A-Z-163"/> Podle [[Talmud]]u jsou v&nbsp;tento den otevřeny tři knihy a celý svět je souzen. Osoby zcela spravedlivé jsou zapsány do Knihy života (''Sefer ha-chajim''); velcí hříšníci jsou zapsáni do Knihy smrti a všichni ostatní do tzv.&nbsp;Knihy prosředních (''bejnonim''), kde mají až do svátku [[Jom Kipur]] možnost napravit se a zvrátit osud.<ref>Roš ha-šana 16b</ref>


== Tradice a zvyky ==
== Tradice a zvyky ==
[[Image:Runny hunny.jpg|thumb|left|Sklenice s medem.]]
[[Image:Runny hunny.jpg|thumb|left|Sklenice s medem.]]
Pro tento svátek platí stejná náboženská ustanovení jako pro [[šabat]].<ref name="Židé-dějiny a kultura"/> Značná část obou dnů se stráví v&nbsp;modlitbách a sebezpytováním.<ref name="A-Z-164"/> Neodmyslitelným rysem svátku je troubení na beraní roh, zvaný [[šofar]]. Zvuk rohu má připomínat smlouvu uzavřenou mezi [[JHVH|Hospodinem]] a [[Jákob]]em na hoře [[Sinaj (biblická hora)|Sinaj]] a měl by rovněž všechny probudit z&nbsp;„mravní malátnosti“.<ref name="Židé-dějiny a kultura"/> V&nbsp;tradičních komunitách se na šofar troubí každé ráno již měsíc před začátkem měsíce tišri, tj. v&nbsp;měsíci [[elul]]. Zvuk šófaru má probuzeným sdělit, že se blíží „Den Soudu“. Pokud připadne některý ze dnů svátku na šabat, tak se na šofar netroubí.<ref name="kdo-jsou-žide-162">''Kdo jsou Židé?'' S. 162</ref>
Pro tento svátek platí stejná náboženská ustanovení jako pro [[šabat]].<ref name="Židé-dějiny a kultura"/> Značná část obou dnů se stráví v&nbsp;modlitbách a sebezpytováním.<ref name="A-Z-164">''Judaismus od A do Z.'' S. 164</ref> Neodmyslitelným rysem svátku je troubení na beraní roh, zvaný [[šofar]]. Zvuk rohu má připomínat smlouvu uzavřenou mezi [[JHVH|Hospodinem]] a [[Izraelský národ|Izraelem]] na hoře [[Sinaj (biblická hora)|Sinaj]] a měl by rovněž všechny probudit z&nbsp;„mravní malátnosti“.<ref name="Židé-dějiny a kultura"/> V&nbsp;tradičních komunitách se na šofar troubí každé ráno již měsíc před začátkem měsíce tišri, tj. v&nbsp;měsíci [[elul]]. Zvuk šófaru má probouzeným sdělit, že se blíží „Den soudu“. Pokud připadne některý ze dnů svátku na šabat, tak se na šofar netroubí.<ref>Orach Chajim 588:5</ref>


Tradičním pozdravem je ''Šana Tova'' (hebrejsky: Dobrý rok) nebo ''Šana Tova u-metuka'' (Dobrý a sladký rok).
Tradičním pozdravem je ''Šana Tova'' (hebrejsky: Dobrý rok) nebo ''Šana Tova u-metuka'' (Dobrý a sladký rok).


Významnost a závažnost dne je vyzdvižena bílou barvou, která v&nbsp;[[judaismus|judaismu]] symbolizuje nevinnost a čistotu.<ref name="kdo-jsou-zide-160"/> Bílou barvou je vyzdobena [[synagoga]] ([[parochet]] je z&nbsp;bílého [[hedvábí]], [[Damašek (tkanina)|damašku]] či [[samet]]u, obdobně jako stůl na [[bima|bimě]]) a chodí v&nbsp;ní oblečeni lidé (bílá [[kipa]], bílý oděv).<ref name="kdo-jsou-zide-160"/>
Významnost a závažnost dne je vyzdvižena bílou barvou, která v&nbsp;[[judaismus|judaismu]] symbolizuje nevinnost a čistotu.<ref name="kdo-jsou-zide-160">Kdo jsou Židé? S. 160</ref> Bílou barvou je vyzdobena [[synagoga]] ([[parochet]] je z&nbsp;bílého [[hedvábí]], [[Damašek (tkanina)|damašku]] či [[samet]]u, obdobně jako pokrývka stolu na [[bima|bimě]]) a chodí v&nbsp;ní oblečeni lidé (bílá [[kipa]], bílý oděv).<ref name="kdo-jsou-zide-160"/>


=== Tradiční pokrmy ===
Tradicí je podávat jídla obsahující [[med]] a [[jablko|jablka]], což má symbolizovat naději že příští rok bude „sladký jako med“.<ref name="kdo-jsou-žide-162"/> Zvláštností je pak namáčení jablek či chleba do medu.<ref name="A-Z-164"/> Podle místních zvyků jsou podávána různá symbolická jídla, jako například [[ryba|rybí]] hlavy, [[Jazyk (orgán)|jazyk]] či jiné maso z&nbsp;hlavy a [[mrkev|mrkve]], symbolizující vůdcovství<ref>{{Citát bible|Dt|28|13||}}</ref> a plodnost. O svátku by každý člen rodiny měl sníst [[ovoce]], které ten rok nejedl, čímž má vyniknout jedinečnost Roš&nbsp;ha-šany.<ref name="kdo-jsou-žide-162"/> [[Chala]], která se jindy připravuje jako pletená, je o&nbsp;tomto svátku kulatá, což symbolizuje opakování se roku. Během svátku by se neměly jíst [[ořech]]y (hebrejsky: אנוז, ''egoz''), jelikož číselná hodnota tohoto slova je stejná jako slova hřích (hebrejsky: חת, ''chet'').<ref name="A-Z-164"/>
[[Aškenazim|Aškenázskou]] tradicí je podávat [[jablko]] s [[med]]em, což má symbolizovat naději že příští rok bude „sladký jako med“.<ref>Orach Chajim, Rama 583:1</ref> Zvláštností je pak namáčení jablek či chleba do medu.<ref name="A-Z-164"/> Podle místních zvyků jsou podávána různá symbolická jídla, jako například beraní hlava, ([[Jazyk (orgán)|jazyk]] či jiné maso z&nbsp;hlavy), symbolizující vůdcovství<ref>{{Citát bible|Dt|28|13||}}</ref>, [[mrkev]], symbolizující plodnost, a další<ref>Orach Chajim 583:2</ref>. V druhý den svátku by součástí večerní hostiny mělo být [[ovoce]], které dotyčný ten rok ještě nejedl; důvodem je odvrácení pochybnosti, zda je třeba pro druhý den říct požehnání ''šehechejanu''. <ref>Orach Chajim 600:2</ref> Rovněž má takto vyniknout jedinečnost svátku.<ref name="kdo-jsou-žide-162">''Kdo jsou Židé?'' S. 162</ref> [[Chala]], která se jindy připravuje jako pletená, je o&nbsp;tomto svátku kulatá, což symbolizuje opakování se roku. Během svátku by se neměly jíst [[ořech]]y (hebrejsky: אגוז, ''egoz''), jelikož [[gematrie|číselná hodnota]] tohoto slova je podobná jako slova hřích (hebrejsky: חטא, ''chet'').<ref>Orach Chajim, Rama 583:2</ref>


=== Tašlich ===
V&nbsp;první den svátku se po odpolední bohoslužbě (''mincha'') koná obřad [[tašlich]] (hebrejsky: תשליך, doslova „odhodíš“).<ref name="A-Z-164"/> Při něm se lidé shromáždí u ([[řeka]], [[rybník]] nebo [[moře]]), do nichž po odříkání veršů proroka Micheáše, symbolicky v podobě drobků chleba odhodí rybám své hříchy.<ref name="A-Z-225">''Judaismus od A do Z.'' S. 225</ref> Zajímavostí je, že tento zvyk se datuje do období [[středověk]]u.<ref name="A-Z-225"/>
V&nbsp;první den svátku se po odpolední bohoslužbě (''mincha'')<ref>Orach Chajim, Rama 583:2, Be'er hetev</ref> koná obřad [[tašlich]] (hebrejsky: תשליך, doslova „odhodíš“).<ref name="A-Z-164"/> Při něm se lidé shromáždí u vody, kde žijí ryby ([[řeka]], [[rybník]] nebo [[moře]]), do nichž po odříkání veršů proroka Micheáše, symbolicky v podobě drobků chleba odhodí své hříchy.<ref name="A-Z-225">''Judaismus od A do Z.'' S. 225</ref> Zajímavostí je, že tento zvyk se datuje do období [[středověk]]u.<ref name="A-Z-225"/>


== Období ==
== Období ==
Roš&nbsp;ha-šana trvá první dva dny [[židovský kalendář|hebrejského měsíce]] [[Tišri]] a to dokonce i&nbsp;v&nbsp;[[Izrael]]i, kde většina svátků trvá jen jeden den. Důvod je ten, že ve starověku vždy trvalo určitou dobu, než bylo možné potvrdit, že skutečně nastal ''mo'ed'' (přesně stanovený čas). [[Roš Chodeš]] se ustanovoval v&nbsp;Jeruzalémě a z&nbsp;něj pak bylo oznamováno do diaspory, kdy začíná. Proto jsou biblické svátky v&nbsp;diaspoře vždy o&nbsp;den delší. Roš&nbsp;Hašana je ovšem natolik významné datum, že bylo ustanoveno, aby trval dva dny, stejně jako v&nbsp;diaspoře. Tyto dva dny jsou nazývány „jedním dlouhým dnem“, [[aramejština|aramejsky]] ''Joma Arichtat''.
Roš&nbsp;ha-šana trvá první dva dny [[židovský kalendář|hebrejského měsíce]] [[Tišri]] a to dokonce i&nbsp;v&nbsp;[[Izrael]]i, kde většina svátků trvá jen jeden den. Důvod je ten, že ve starověku vždy trvalo určitou dobu, než bylo možné potvrdit, že skutečně nastal ''mo'ed'' (přesně stanovený čas). [[Roš Chodeš]] se ustanovoval v&nbsp;Jeruzalémě a z&nbsp;něj pak bylo oznamováno do diaspory, kdy začíná. Proto jsou biblické svátky v&nbsp;diaspoře vždy o&nbsp;den delší. Roš&nbsp;ha-šana je jediný svátek stanovený na první den měsíce, takže pochybnost o přesném datu byla i v samotném Jeruzalémě; proto bylo ustanoveno, aby trval dva dny, stejně jako v&nbsp;diaspoře.<ref>Mišna Roš ha-šana 4:4, Orach Chajim 601:2, Magen Avraham</ref> Tyto dva dny jsou nazývány „jedním dlouhým dnem“, [[aramejština|aramejsky]] ''Joma Arichta'' (יומא אריכתא).


Existují důkazy o&nbsp;tom, že Roš&nbsp;ha-šana byl slaven pouze po jeden den až do konce [[13. století]]. Některé komunity hlásící se k&nbsp;[[reformní judaismus|reformnímu judaismu]] vážně slaví pouze jeden den, zatímco ostatní slaví dny dva. [[Ortodoxní judaismus]] a [[konzervativní judaismus]] slaví oba dva dny. Karaitští židé, kteří nepřijali tradici ústního práva, ale spoléhají pouze na biblické svitky, slaví pouze první (respektive druhý) den prvního měsíce [[Tišri]].
Existují důkazy o&nbsp;tom, že Roš&nbsp;ha-šana byl slaven pouze po jeden den až do konce [[13. století]].{{Chybí zdroj}} Některé komunity hlásící se k&nbsp;[[reformní judaismus|reformnímu judaismu]] vážně slaví pouze jeden den, zatímco ostatní slaví dny dva. [[Ortodoxní judaismus]] a [[konzervativní judaismus]] slaví oba dva dny. Karaitští židé, kteří nepřijali tradici ústního práva, ale spoléhají pouze na biblické svitky, slaví pouze první (respektive druhý) den prvního měsíce [[Tišri]].


Roš&nbsp;ha-šana začíná 162&nbsp;dní po prvním dni svátku [[Pesach]]. V současnosti nemůže být Roš&nbsp;ha-šana podle gregoriánského kalendáře dříve než 5.&nbsp;září, tak jako se to stalo v&nbsp;roce [[1889]] a znovu se stane v&nbsp;roce 2013. Po roce 2089 bude rozdíl mezi hebrejským a gregoriánským kalendářem nutit Roš&nbsp;ha-šanu nebýt dříve než 6.&nbsp;září. Roš&nbsp;ha-šana dále nemůže být později než je 3.&nbsp;října, jak se stalo v&nbsp;roce [[1967]] a znovu se stane v&nbsp;roce 2043.
Roš&nbsp;ha-šana začíná 162&nbsp;dní po prvním dni svátku [[Pesach]]. V současnosti nemůže být Roš&nbsp;ha-šana podle gregoriánského kalendáře dříve než 5.&nbsp;září, tak jako se to stalo v&nbsp;roce [[1889]] a znovu se stane v&nbsp;roce 2013. Po roce 2089 bude rozdíl mezi hebrejským a gregoriánským kalendářem nutit Roš&nbsp;ha-šanu nebýt dříve než 6.&nbsp;září. Roš&nbsp;ha-šana dále nemůže být později než je 3.&nbsp;října, jak se stalo v&nbsp;roce [[1967]] a znovu se stane v&nbsp;roce 2043.

Verze z 7. 8. 2009, 13:40

Šablona:Infobox svátek Roš ha-šana (hebrejsky: ראש השנה, doslova „hlava roku“)[1] je židovský Nový rok, který se slaví 1. a 2. den měsíce tišri, tj. podle gregoriánského kalendáře zhruba období září až října.[2] Tento den Mišna počítá jako den, od něhož se počítají roky židovského kalendáře. Podle židovské tradice byl v tento den stvořen svět.[3] Jedná se o první z Vysokých svátků (ימים נוראים, Jamim Nora'im, „Dny bázně“, „Dny úcty“,[4] „Deset dní pokání“[3], „Hrozné dny“[5]), jenž jsou nejdůležitějšími dny v židovském roce.

Tóra zmiňuje svátek Roš ha-šana pod názvy:

  • Zichron tru'a (זכרון תרועה) - upamatování troubením:[6] Tento název odráží zvyk troubení na šofar.
  • Jom tru'a (יום תרועה) - Den troubení[7]

Dalším označením svátku je Jom ha-zikaron (יום הזיכרון, Den vzpomínání).[1] Toto označení vychází z toho, že by se měl člověk zamyslet nad svými skutky.[3] Rabínská literatura a liturgie sama, popisuje Roš ha-šanu jako Jom ha-din (יום הדין, Den soudu).[1] Podle Talmudu jsou v tento den otevřeny tři knihy a celý svět je souzen. Osoby zcela spravedlivé jsou zapsány do Knihy života (Sefer ha-chajim); velcí hříšníci jsou zapsáni do Knihy smrti a všichni ostatní do tzv. Knihy prosředních (bejnonim), kde mají až do svátku Jom Kipur možnost napravit se a zvrátit osud.[8]

Tradice a zvyky

Sklenice s medem.

Pro tento svátek platí stejná náboženská ustanovení jako pro šabat.[3] Značná část obou dnů se stráví v modlitbách a sebezpytováním.[9] Neodmyslitelným rysem svátku je troubení na beraní roh, zvaný šofar. Zvuk rohu má připomínat smlouvu uzavřenou mezi Hospodinem a Izraelem na hoře Sinaj a měl by rovněž všechny probudit z „mravní malátnosti“.[3] V tradičních komunitách se na šofar troubí každé ráno již měsíc před začátkem měsíce tišri, tj. v měsíci elul. Zvuk šófaru má probouzeným sdělit, že se blíží „Den soudu“. Pokud připadne některý ze dnů svátku na šabat, tak se na šofar netroubí.[10]

Tradičním pozdravem je Šana Tova (hebrejsky: Dobrý rok) nebo Šana Tova u-metuka (Dobrý a sladký rok).

Významnost a závažnost dne je vyzdvižena bílou barvou, která v judaismu symbolizuje nevinnost a čistotu.[11] Bílou barvou je vyzdobena synagoga (parochet je z bílého hedvábí, damašku či sametu, obdobně jako pokrývka stolu na bimě) a chodí v ní oblečeni lidé (bílá kipa, bílý oděv).[11]

Tradiční pokrmy

Aškenázskou tradicí je podávat jablko s medem, což má symbolizovat naději že příští rok bude „sladký jako med“.[12] Zvláštností je pak namáčení jablek či chleba do medu.[9] Podle místních zvyků jsou podávána různá symbolická jídla, jako například beraní hlava, (jazyk či jiné maso z hlavy), symbolizující vůdcovství[13], mrkev, symbolizující plodnost, a další[14]. V druhý den svátku by součástí večerní hostiny mělo být ovoce, které dotyčný ten rok ještě nejedl; důvodem je odvrácení pochybnosti, zda je třeba pro druhý den říct požehnání šehechejanu. [15] Rovněž má takto vyniknout jedinečnost svátku.[16] Chala, která se jindy připravuje jako pletená, je o tomto svátku kulatá, což symbolizuje opakování se roku. Během svátku by se neměly jíst ořechy (hebrejsky: אגוז, egoz), jelikož číselná hodnota tohoto slova je podobná jako slova hřích (hebrejsky: חטא, chet).[17]

Tašlich

V první den svátku se po odpolední bohoslužbě (mincha)[18] koná obřad tašlich (hebrejsky: תשליך, doslova „odhodíš“).[9] Při něm se lidé shromáždí u vody, kde žijí ryby (řeka, rybník nebo moře), do nichž po odříkání veršů proroka Micheáše, symbolicky v podobě drobků chleba odhodí své hříchy.[19] Zajímavostí je, že tento zvyk se datuje do období středověku.[19]

Období

Roš ha-šana trvá první dva dny hebrejského měsíce Tišri a to dokonce i v Izraeli, kde většina svátků trvá jen jeden den. Důvod je ten, že ve starověku vždy trvalo určitou dobu, než bylo možné potvrdit, že skutečně nastal mo'ed (přesně stanovený čas). Roš Chodeš se ustanovoval v Jeruzalémě a z něj pak bylo oznamováno do diaspory, kdy začíná. Proto jsou biblické svátky v diaspoře vždy o den delší. Roš ha-šana je jediný svátek stanovený na první den měsíce, takže pochybnost o přesném datu byla i v samotném Jeruzalémě; proto bylo ustanoveno, aby trval dva dny, stejně jako v diaspoře.[20] Tyto dva dny jsou nazývány „jedním dlouhým dnem“, aramejsky Joma Arichta (יומא אריכתא).

Existují důkazy o tom, že Roš ha-šana byl slaven pouze po jeden den až do konce 13. století.[zdroj?] Některé komunity hlásící se k reformnímu judaismu vážně slaví pouze jeden den, zatímco ostatní slaví dny dva. Ortodoxní judaismus a konzervativní judaismus slaví oba dva dny. Karaitští židé, kteří nepřijali tradici ústního práva, ale spoléhají pouze na biblické svitky, slaví pouze první (respektive druhý) den prvního měsíce Tišri.

Roš ha-šana začíná 162 dní po prvním dni svátku Pesach. V současnosti nemůže být Roš ha-šana podle gregoriánského kalendáře dříve než 5. září, tak jako se to stalo v roce 1889 a znovu se stane v roce 2013. Po roce 2089 bude rozdíl mezi hebrejským a gregoriánským kalendářem nutit Roš ha-šanu nebýt dříve než 6. září. Roš ha-šana dále nemůže být později než je 3. října, jak se stalo v roce 1967 a znovu se stane v roce 2043.

Hebrejský kalendář je díky Hillelu II. nastaven tak, aby Roš ha-šana nikdy nemohl připadnout na středu, pátek a neděli.

Následující tabulka zobrazuje rozmístění svátku Roš ha-šana v gregoriánském kalendáři:

židovský rok začátek (při západu slunce)
5769 29. září 2008
5770 18. září 2009
5771 8. září 2010

Odkazy

Šablona:Portál Hebraistika

Poznámky

  1. ↑ a b c NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefar, 1992. ISBN 80-900895-3-4. S. 163.  [Dále jen: Judaismus od A do Z.]
  2. ↑ SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-07-7. S. 158.  [Dále jen: Kdo jsou Židé?]
  3. ↑ a b c d e PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé − Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997. ISBN 80-85608-17-0. S. 116-117. 
  4. ↑ Kdo jsou Židé? S. 159
  5. ↑ Judaismus od A do Z. S. 191
  6. ↑ Lv 23, 24 (Kral, ČEP)
  7. ↑ Nu 29, 1 (Kral, ČEP)
  8. ↑ Roš ha-šana 16b
  9. ↑ a b c Judaismus od A do Z. S. 164
  10. ↑ Orach Chajim 588:5
  11. ↑ a b Kdo jsou Židé? S. 160
  12. ↑ Orach Chajim, Rama 583:1
  13. ↑ Dt 28, 13 (Kral, ČEP)
  14. ↑ Orach Chajim 583:2
  15. ↑ Orach Chajim 600:2
  16. ↑ Kdo jsou Židé? S. 162
  17. ↑ Orach Chajim, Rama 583:2
  18. ↑ Orach Chajim, Rama 583:2, Be'er hetev
  19. ↑ a b Judaismus od A do Z. S. 225
  20. ↑ Mišna Roš ha-šana 4:4, Orach Chajim 601:2, Magen Avraham

Související články

Literatura

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefar, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. 
  • PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé − Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0. 
  • SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno: Barrister & Principal, 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7. 
  • STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění. Praha: Vyšehrad, 2002. 247 s. ISBN 80-7021-551-8. 
Židovské svátky
Biblické svátky
Poexilní svátky
Moderní svátky
Postní dny
Almanach židovských svátků 2000–2050
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Roš_ha-šana&oldid=4270009“