vyžaduje to seriozita, souvisí to s neutrálním stanoviskem, u encyklopedie se jedná o vědeckou publikaci atd. Encyklopedistický styl je přitom něco zcela jiného než slohové cvičení nebo vyprávění u krbu, ale liší se značně i od žurnalistických fejetónů a esejí.
Nechapu proc byl muj prispevek cenzurovan a kdo dal panu Berankovi monopol na posuzovani serioznosti, neutralnosti a vedeckosti. To ze se mu me nazory nelibi, nutne nemusi znamenat, ze jsou neseriozni, zaujate ci nevedecke.
1) Ma tvrzeni jsou snadno overitelna v Bibli, pokud pan Beranek povazuje Bibli za neseriozni zdroj, jsou i me prispevky neseriozni.
2) Asi tezko lze byt neutralni k tvrzeni typu ZEME JE PLACATA.
3) Tvrzeni jsou podlozena krome Bible autoritami jako napr. h.Nehemia Gordon (vystudoval archeologii a biblicka studia na Hebrejske Universite) h. Meir Rekhavi (Biblicka studia a historie University of London), h. Gershom Kipriatchi (prvni PhD v oboru karaitsky judaismus), atd.
Monopol si v žádném případě nenárokuji. Pokud si myslíte, že mám monopol, požádejte nějakého nestranného wikipedistu, ať moje kroky posoudí, zda byly učiněny oprávněně nebo ne.
Bibli za seriózní zdroj k takovému tématu samozřejmě považuji.
Znovu opakuji, že nemám vůbec nic proti tomu, aby do článku byla zařazena kapitola "Pohled karaitů na Roš HaŠana". Nemám dokonce nic ani proti karaitismu samotnému - tedy krom toho, že mají neustále potřebu apologeze a vše berou jako útok na sebe. Jde mi však o toto:
Text musí být do článku rozumně začleněn. Nelze napsat jeden text (konkrétně Jom terua) a ten pak bez rozmyslu kopírovat i do jiných článků (konkrétně do tohoto). Jednak se tím vytváří duplicita, což není žádoucí, mnohem důležitější však je, že vytvořený text pak v novém článku trčí, bije do očí, není s článkem konzistentní.
Řečnické otázky a vykřičníky (konkrétně „Může Nový Rok připadnout na Sedmý Měsíc?!“) nejsou encyklopedické.
Jde o POV - např. věta „Tora nam nařizuje zachovávat...“ Komu „nám“? Ateisti či budhisti s těmito „my“ jistě nestotožní. Nebo „Tento svátek je všeobecně znám pod chybným rabanitským označením Roš haŠana“ Za chybné je považují pouze karaité, NPOV verze by byla „Tento svátek je všeobecně znám pod názvem Roš HaŠana, které karaité považují za chybný.“ atd.
Klidně svá tvrzení doložte vámi uvedenými autoritami, ale musí být vždy řečeno ne že „označení je chybné“ ale „ten a ten považuje toto označení za chybné“. Nechme na čtenáři, ať se rozhodne, zda daná autorita předkládá přesvědčivé argumenty či nikoli.
Doufám, že mé vyjádření pochopíte a přehodnotíte svá výše napsaná slova, zejména útoky proti mé osobě. Nejde o to, že bych nepřál karaitům a snažil se je odevšud vymazat - jde o to, že styl, jakým zde byly karaitské názory reprezetovány je pro encyklopedii nevhodný. Výše jsem se vám snažil ukázat vhodný způsob prezentace karaitských názorů. Budete-li se jich držet, nebudu proti vašim úpravám článku vůbec nic. S pozdravem a přáním pěkného dne Daniel Baránek 15:30, 19. 9. 2007 (UTC)
Může prosím někdo, kdo má přístup k literatuře, ověřit citaci Pavlát a kol.: Židé - dějiny a kultura, s. 116-117, zda opravdu uvádí, že ustanovení pro roš ha-šana jsou stejná jako pro šabat? Zdá se mi krajně nepravděpodobné, že by publikovali natolik zavádějící informaci. Pravidla pro svátky se v mnohých aspektech pravidlům pro šabat podobají, ale je tam i řada nezanedbatelných rozdílů. Shlomo 7. 8. 2009, 11:49 (UTC)
Roš ha-šana rozhodně není totožný s Jom ha-zikaron (jde o dva samostatné svátky), jak se uvádí v 2. odstavci. 217.30.64.126 27. 10. 2014, 20:33 (UTC)
Chyba to není, jom ha-zikaron (velkým/malým písmenem si zde naprosto nejsem jist...) je jedno z tradičních označení pro Roš ha-šana, používané mj. v modlitbách, při kiduši apod. Máte ovšem pravdu, že se používá také pro označení novodobého svátku (nebo spíš "významného dne") a bylo by asi vhodné na tuto víceznačnost v textu upozornit.--Shlomo (diskuse) 28. 10. 2014, 05:48 (UTC)
Podle Even-Šošana opravdu existuje v talmudech/midraších i varianta חט. Nicméně Rama odkazovaný v referenci výslovně tvrdí že אגוז je v gematrii חטא (s alefem na konci) – což přísně matematicky posuzováno neodpovídá (17≠18). Rama sám tento rozpor nevysvětluje, pouze popisuje praktikovaný minhag a tradici, kterou má být podložen. Může to být vliv talmudického pravopisu, může to ale také být gematrický postup, kdy se k posuzovanému textu přičítá tzv. kolel, tedy počet slov, ze kterých se skládá (v tomto případě tedy +1). Nebo může být i jiné vysvětlení.
חת ומנעולKaždopádně oprava byla žádoucí, protože v předchozím znění nebyl חט (17) ani חטא (18), ale חת (408), což už není ani rovnost, ani podobnost, a navíc to neznamená „hřích“, ale takové to očko u petlice, do kterého se strká visací zámek…--Shlomo (diskuse) 27. 9. 2022, 21:47 (CEST)Odpovědět
