Chala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chala
Shabbat Challos.jpg
Dvě šábesové chaly (lechem mišne)
Halachické zdroje
Texty vztahující se k tomuto článku
Tanach Nu 15, 20 (Kral, ČEP)
Sefer ha-micvot Ase 133
Sefer ha-chinuch 385
Mišna Chala
Jeruzalémský talmud Ta'anit 23b
Mišne Tora Hilchot bikurim 5:1
Tur / Šulchan aruch Jore de'a 322-330
Kicur šulchan aruch 35


Další významy jsou uvedeny v článku Chala (rozcestník).

Chala (hebrejsky: חלה‎‎, v množném čísle חלות‎‎, chalot), nazývaná také barches, je speciální chléb, který pečou aškenázští a někteří sefardští Židé na šabatové a sváteční hostiny.

Podle židovských tradic začíná šábesové a sváteční jídlo požehnáním nad dvěma bochníky chleba (ha-moci). Tyto „dva bochníky“ (hebrejsky: lechem mišne) jsou připomínkou, jak Židům, putujícím během exodu z Egypta padala z nebe mana. Mana nepadala během šabatu a svátků, avšak namísto toho den před šabatem a svátky spadla dvojitá porce.

Oddělování chaly[editovat | editovat zdroj]

Termín chala označuje rovněž část těsta, která se podle židovské tradice odděluje od těsta určeného k pečení. Tato oddělená část byla původně předána kohenovi jako kněžská dávka (truma)[1]; v dnešní době není konzumace kněžských dávek z halachických důvodů možná a je proto zvykem chalu spálit.

Velikost oddělované části těsta Tóra neurčuje, a z tohoto hlediska postačí oddělení libovolně malé části; rabínská tradice určila, že soukromá osoba by měla oddělit 1/24, pekař 1/48 těsta.[2]

Požadavek oddělení chaly se vztahuje na těsto vyrobené z některého z pěti druhů obilí (pšenice, ječmen, žito, oves, špalda) v množství větším než omer (což odpovídá v závislosti na typu mouky množství 1400-1700 g), které je určené k upečení chleba nebo podobného výrobku. Přestože Tóra výslovně zmiňuje chléb jezený v Izraeli, rabínská tradice přikázala oddělovat chalu i v diaspoře.

Oddělování chaly je chápáno v kontextu ostatních kohenských dávek jako prostředek obživy kohenů (kteří neobdrželi v Izraeli dědičnou půdu), má však i další symbolický a mystický význam zmíněný v midraši a kabalistické literatuře.

Oddělování chaly je jednou ze tří micvot (společně se zapalováním šabatových svíček a péčí o pravidla rodinné čistoty) předepsaných prvořadě ženám.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Challah na anglické Wikipedii.

  1. Nu 15, 17–21 (Kral, ČEP)
  2. Chala 2:7
  3. Mišna Šabat 2:6

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Překlad Gita a Dušan Zbavitelovi. Praha : Sefer, 1992. 285 s. (Judaica; sv. 1) ISBN 80-900895-3-4. Heslo Chala, Chléb.  
  • RODENOVÁ, Claudia. Kniha o židovské kuchyni. Překlad Vladimír Fuksa. 1. vyd. Praha : Jiří Buchal – BB/art, 2005. 598 s. ISBN 80-7341-686-7. S. 100-101.  

Související články[editovat | editovat zdroj]