Parochet
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Parochet (hebrejsky: פרוכת, doslova opona) je ornamentální závěs či opona, zakrývající svatostánek (aron ha-kodeš) v synagoze. Svůj původ má parochet již ve stanu setkávání a v chrámové svatyni, kde opona oddělovala nejsvětější svatyni od svatyně.[1] Parochet bývá většinou bohatě zdobený, častým tématem bývá vyobrazení koruny, která symbolizuje korunu Tóry (כתר תורה, Keter Tora) jakožto korunu nejvyššího vědění a vlády. V aškenázských synagogách je parochet vně vlastní schrány, v sefardských bývá uvnitř. Kromě parochetu bývá někdy součástí opony také kaporet, menší a mnohem kratší závěs, který je zavěšen před parochetem. Kaporet je rovněž zdoben, často výjevy symbolizujícími chrámovou bohoslužbu – menora, oltář, předkladné chleby, Áronův štít apod. Parochet se sundavá během půstu při svátku Tiš'a be-Av, na znamení smutku nad zničením Chrámu.[2]
[editovat] Odkazy
[editovat] Poznámky
- ↑ Ex 26,31-33 (Kral, ČEP)
- ↑ NEWMAN, J.; SIVAN, G.. Judaismus od A do Z. [s.l.] : Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. s. 135.
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Hebraistika |
