Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Přechýlené podkategorie

Pro základní systém kategorizace se používá generické maskulinum a když je potřeba udělat ženskou kategorii, vytvoří se jako podkategorie (Spisovatelky jsou podkategorií Spisovatelů náležející do „podmnožiny žen“). Taková kategorie by se měla vytvářet jen pokud je dostatek článků do podkategorie, ale je/mělo by být ještě nějaké další kritérium/omezení?

Nedávno na WP:Potřebuji pomoc byl dotaz ohledně Kategorie:Ateistky. @Vojtasafr je považoval za nesystémové, že to má smysl u sportovců, kde jsou oddělené soutěže, ale „neobhajitelné“ u náboženství. Takto přísně to určitě vymezit nejde, protože tu máme pestře zastoupenou Kategorie:Ženy podle činnosti. I tak došlo ke smazání kategorie a dekategorizace ateistek pod ateisty.

Má být nějaké systémové omezení, například ne pro náboženství a národnost? Ty jsou dílčím způsobem kategorizované, ale v Kategorie:Žena pro tato klíčová témata zastřešující kategorie chybí. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 1. 2024, 21:54 (CET)

Např. enWiki tuhle naši podivnou striktně oddělenou kategorizaci Kategorie:Ženy a Kategorie:Muži, do kterých by se cpaly všechny životopisné články bez ladu a skladu, a úplně samostatně tzv. genericky maskulinní veškerou ostatní kategorizaci nemá, místo toho má pod kategoriemi en:Category:Women a en:Category:Men zařazeny všechny ty Women/Men by occupation‎ a Women/Men by nationality atd. Gender je tak standardní součástí kategorizačního stromu. Dává mi to smysl.

Udržování tzv. genericky maskulinních kategorií považuji pouze za dočasné řešení v souvislosti s postupným rozvojem kategorizačního stromu a plněním kategorií rostoucím počtem článků. I když zrovna křížence s náboženstvím na enWiki asi nenacházím, zatímco s jinými kritérii včetně národnosti ano. --Bazi (diskuse) 10. 1. 2024, 22:22 (CET)

Zcela mimo ateista/areistka, ale spis vseobecne na tohle gendrove deleni kategorii: kam hodlate davat ty, co se neidentifikuji ani jako muzi, ani jako zeny? Hodlate za ne rozhodnout jejich pohlavi? --Ozzy (diskuse) 11. 1. 2024, 01:30 (CET)

Nikoliv, na to už máme kolonky, můžete mít klidné spaní: Kategorie:Lidé s nebinárními genderovými identitami. Byť tedy i jim se občas někdo snaží vnutit svůj osobní dojem. --Bazi (diskuse) 11. 1. 2024, 01:43 (CET)

Narazil jsem ne to před pár dny a dovolil si k tomu glosu na FB. Jednalo se např. o vytvoření kategorie České památkářky, zařazené ale jako podkategorie Českých památkářů, odkud to bylo 'vytaháno'. Když jsem o tom přemýšlel, vychází mi jako jediné řešení prostě udělat jednu kategorii České památkářky a čeští památkáři. Ale vytváření podřadných podřazených kategorií pro dámy mi přijde ujeté (snad to není zakázaný výraz). --MONUDET (diskuse) 13. 2. 2024, 21:47 (CET)

To je ale standard, že se tady kategorie žen podle povolání řadí pod kategorie tzv. genericky mužské. Dokud se nezavede striktně a celoplošně oddělené kategorizování žen a mužů, je nutno vždy počítat s tím, že název kategorie zapsaný v mužském rodě může sloužit takto genericky a zahrnovat i ženy, proto se asi taky pod ni ta ženská kategorie takto řadí. Aspoň tak to chápu. Je to pořád lepší situace než úplné vymazání žen a nemožnost je samostatně kategorizovat, jak tu taky občas bylo požadováno. --Bazi (diskuse) 13. 2. 2024, 22:14 (CET)

@Matěj Orlický: Už se to tu několikrát řešilo, naposledy jsem to vytáhl já před dvěma roky. Z diskuse vyplynulo, že:

• nepanuje konsensus,
• kategorií je na Wikipedii přehršel,
• každý si tu zakládá kategorie po svém
• a kategorie pro ženy v některých případech mají smysl, například tam, kde existuje speciální filmová cena pro herečku ženské role.

Kolegu bych aspoň označil, aby o diskusi věděl a mohl se případně vyjádřit: Jkrn111.

--Marek Genius (diskuse) 19. 1. 2024, 18:34 (CET)

Přemíra kategorií

Osobně si myslím, že by to chtělo zapracovat na nástroji, který by dokázal dělat průnik kategorií (existuje už Petscan) a množství kategorií následně proškrtat a ponechat jen ty, které reálně existují i ve skutečném světě:

1. například Kategorie:Děkani Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy má smysl, protože z průniku kategorií Kategorie:Vysokoškolští děkani a Kategorie:Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy nelze určit, že člověk byl děkanem právě této fakulty, protože mohl působit na více fakultách, ale jen jedné byl děkanem;
   1. oproti tomu Kategorie:Čeští děkani a Kategorie:Děkani z Prahy a Kategorie:Děkani 20. století a Kategorie:Děkani hlásící se ke křesťanství a Kategorie:Děkani muži a Kategorie:Děkani rozvedení se dvěma dětmi a Kategorie:Děkani věnující se ve volném čase chytání ryb smysl nemají, protože je lze zjistit z příslušných průniků kategorií Kategorie:Vysokoškolští děkani a Kategorie:Češi nebo Kategorie:Vysokoškolští děkani a Kategorie:Lidé z Prahy, resp. Kategorie:Entity z Prahy, nebo Kategorie:Vysokoškolští děkani a Kategorie:Lidé 20. století, resp. Kategorie:Entity 20. století, nebo Kategorie:Vysokoškolští děkani a Kategorie:Křesťané atd.
2. podobně Kategorie:Spisovatelé dobrodružné literatury smysl má, protože by nešla zjistit průnikem kategorií Kategorie:Spisovatelé a Kategorie:Dobrodružná literatura, protože člověk může být ilustrátorem dobrodružné literatury;
   1. oproti tomu Kategorie:Čeští spisovatelé nebo Kategorie:Spisovatelé 20. století smysl nemají, protože by šly zjistit průnikem, schopní lidé mají navíc více povolání, čímž se přívlastky opakují, takže člověk je najednou v kategoriích Kategorie:Čeští spisovatelé, Kategorie:Čeští historikové, Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové a znovu Kategorie:Spisovatelé 20. století, Kategorie:Historikové 20. století, Kategorie:Vysokoškolští pedagogové 20. století a dokonce ještě podkategorií jako Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století.

--Marek Genius (diskuse) 19. 1. 2024, 18:34 (CET)

Děkuji za vyjádření. Píšete ale hlavně o tom, kdybychom měli jiný systém – místo kategorií štítky. Já se ptal, zda existuje nějaké omezení, které by mohlo mít/získat konsensuální charakter. Tedy naopak, jestli kategorie v některých případech smysl nedávají. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 1. 2024, 19:15 (CET)

@Matěj Orlický: Smysl to asi dává vždy. Že to tu vždy není, je podle mě tím, že to zatím nikdo nezakládal. Teď je tou otázkou, které kombinace by tu měly být, protože se to netýká jenom genderu, ale je to širší téma. Většinou se začíná zemí, je povolání nebo jiná činnost (i náboženství) a člení se podle zemí. Ale někdy jsou tu i další kritéria, například podle století. Proč jsou tu Kategorie:Křesťané podle zemí, ale ne podle století? Taky by šli rozdělit na křesťany 19. století, křesťany 20. století atd. Podle mě proto, že to nikdo nezaložil. Nedává mi smysl, proč náboženství by nemělo být podle století, ale profese ano (Kategorie:Spisovatelé podle století, Kategorie:Historikové podle století). Nesystémové to je jedině dočasně, než se to založí pro všechna (velká) náboženství, je jasné, že dokud tu nejsou křesťanky a muslimky, tak ateistky budou nesystémové. Až tu budou všechny, v ten okamžik se to stane systémem. Nevím, jestli k tomu má Vojtasafr i nějaký jiný důvod. --Marek Genius (diskuse) 19. 1. 2024, 21:05 (CET)

S kategoriemi se to začíná hodně přehánět. Dneska třeba přidání kategorií k jedné válce. Válka proběhla v letech 1592–1958 tak @Zelenymuzik: přidal čtrnáct kategorií: 7x Události v roce 1592/1593/..., plus 7x Asie v roce 1592/1593/... Co se asi tak stane až se kolega propracuje k Třicetileté válce? A Stoleté válce? A k článku Československo přidáme kategorie Evropa v roce 1918/1919/... až 1992? Navrhuji do kategorií "v roce" dávat zpravidla jen události a jevy, které začaly a skončily v tom jednom roce (tj. ne několikaletou válku, ale její bitvy). --Jann (diskuse) 12. 2. 2024, 21:21 (CET)

Kategorizaci jsem si dovolil zrušit. --VasekPav (diskuse) 12. 2. 2024, 21:28 (CET)

@Jann: Pokud jde jen o několik let, tak mi to problém nepřijde, přeci nezrušíme kategorizace podle let u války na Ukrajině. --Zelenymuzik (diskuse) 13. 2. 2024, 08:23 (CET)

Několik let... u války trvající šest let to bylo 14 kategorií. To mi přišlo nemístné. A jsou i delší války, ta na Ukrajině trvá bez pár měsíců už deset let, to znamená 22 kategorií +2 každý další rok. U tříleté války to bude míň, ale jde o princip: stavby/státy/politické strany apod. řadíme do kategorií roků pouze k roku vzniku a roku zániku, nikoliv do každého roku jejich trvání. Karlštejn (a Karlova univerzita) jsou pouze v roce 1348, žádném dalším. K válkám bychom se měli chovat stejně. Začátek a konec. Druhá světová válka pouze 1939 a 1945. Imdžinská válka pouze 1952 a 1958. Stoletá válka pouze 1337 a 1453. Válka na Ukrajině pouze 2014. --Jann (diskuse) 13. 2. 2024, 21:29 (CET)

@Jann: Problém bude, když i bitva bude trvat několik let, resp. půjde o několikadenní bitvu na přelomu roku (viz Obléhání husitů v Chotěboři od konce roku 1420 do 3. února 1421). Jak potom postupovat? Bude bitva taky v kategoriích Kategorie:Zahájeno 1420 a Kategorie:Ukončeno 1421, jako by šlo o válku? A co když bude válka jednoroční (Britsko-zulská válka, Šestidenní válka), bude ve dvou kategoriích téhož roku (Kategorie:Zahájeno 1879 a Kategorie:Ukončeno 1879)? --Marek Genius (diskuse) 20. 2. 2024, 12:42 (CET)

Nebo můžem víceleté události dávat do dvou kategorií (rok zahájení/ukončení, vzniku/zániku) a jednoleté jen do kategorie "událost roku x". --Jann (diskuse) 20. 2. 2024, 14:57 (CET)

A new feature for previewing references on your wiki

Apologies for writing in English. If you can translate this message, that would be much appreciated.

Hi. As announced some weeks ago ^{[1] [2]}, Wikimedia Deutschland’s Technical Wishes team introduced Reference Previews to many wikis, including this one. This feature shows popups for references in the article text.

While this new feature is already usable on your wiki, most people here are not seeing it yet because your wiki has set a gadget as the default for previewing references. We plan to remove the default flag from the gadget on your wiki soon. This means:

• The new default for reference popups on your wiki will be Reference Previews.
• However, if you want to keep using the gadget, you can still enable it in your personal settings.

The benefit of having Reference Previews as the default is that the user experience will be consistent across wikis and with the Page Previews feature, and that the software will be easier to maintain overall.

This change is planned for February 14. If you have concerns about this change, please let us know on this talk page by February 12. – Kind regards, Johanna Strodt (WMDE), 23. 1. 2024, 10:30 (CET)

Hello and apologies for writing in English again. I have a little update on this message from January:

Based on feedback we received, we have changed our plans – we won’t change the default here, because your wiki is not a global sysop wiki. Instead, we would like to encourage you to do it yourself. I am taking the liberty of notifying your wiki’s interface admins in this message: Dvorapa, Martin Urbanec, Matěj Suchánek

If you would like us to help you, you can let us know on this talk page. Any questions or comments, please let me know on the same talk page. -- Best, Johanna Strodt (WMDE) (diskuse) 16. 2. 2024, 10:38 (CET)

Téma zimní fotografické mikrosoutěže

Ahoj všem. Přibližně za 2 týdny začne další fotografická mikrosoutěž, které pravidelně organizuje spolek Wikimedia ČR. Podobně jako v případě loňské úspěšné Mikrosoutěže mosty bychom vás chtěli nechat diskutovat o jejím tématu.

V poslední diskusi zaznělo několik témat jako například ulice, rybníky a jezera; aleje a stromořadí, železniční stanice a zastávky ale nejvíce vás zaujalo téma ohrožených staveb (ohrožených plánovanou demolicí nebo samotným stavem budovy). Vzhledem probíhajícímu zimnímu období a k tomu, že na jaře bude probíhat další ročník soutěže zaměřené na focení přírody (WLE), tak bych se nyní přikláněl k tématům nepřírodním.

Jste pro, aby tématem této soutěže byly ohrožené stavby, případně máte jiný návrh na tuto nebo příští fotografickou soutěž? --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 12. 2. 2024, 18:05 (CET)

Ohrožené budovy jsou dobrý nápad i vzhledem k nevegetační sezóně, kdy budou bez listí budovy lépe vidět. Jen by bylo dobré k tomu sestavit nějaký seznam, máme prazdnedomy.cz, ale spousta budov je v principu nedokumentovaná... — Draceane ^diskuse_příspěvky 12. 2. 2024, 19:07 (CET)

Za ohrožené budovy se rozhodně přimlouvám. Definice by měla být srozumitelná a počet objektů co největší. Aktron (✆|✍) 12. 2. 2024, 19:12 (CET)

Přidávám se k podpoře návrhu na opuštěné budovy. Pro aktuální roční období ideální. --V0lkanic (diskuse) 12. 2. 2024, 20:03 (CET)

Podle mě je to dobrý nápad. Jinak jako Dracenae. --Nadkachna (diskuse) 12. 2. 2024, 20:05 (CET)

Za mě jsou ohrožené stavby dobré, fakt dobré téma. Ale chtělo by to, aby i popiska měla výpovědní hodnotu, která by se dala použít do článku. Ne jen "Historický dům na ulici Téčioné 1"

A další téma mě napadlo historické předměty - fotky by se totiž daly implemetovat do hesel. --Topi Pigula (diskuse) 12. 2. 2024, 20:42 (CET)

@Topi Pigula jaké typy historických předmětů máš na mysli? --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 13. 2. 2024, 11:06 (CET)

Užitkové - šroubováky, pily, celou řadu nástrojů, které se dnes už ani nepoužívají (např. máselnice), ale klidně by to mohly být i hudební nástroje nebo kahany, mlýnky atd. --Topi Pigula (diskuse) 15. 2. 2024, 00:30 (CET)

Ohrožené stavby mi přijde jako pěkné téma. Seznam by byl fajn, ale měl by být pouze doporučující. Také navrhuji, že by soutěž nemusela být omezena pouze na ČR. --PetrVod (diskuse) 12. 2. 2024, 21:48 (CET)

Ohrožené stavbyǃ beruǃ --Dobroš (diskuse) 12. 2. 2024, 23:22 (CET)

Ano, pojdme zachytit ohrožené stavby, dříve než pro ně bude pozdě... --KnihovnaDB (diskuse) 13. 2. 2024, 08:17 (CET)

Téma se mi líbí, chtělo by to nějaké tipy co a jak fotit, jak identifikovat ohroženou stavbu atp. Ohrožená stavba může být zchátralá budova, ale také to může být na pohled nenápadná budova v relativně slušném stavu, která má ale ustoupit jiné stavbě nebo být radikálně přestavena. Něco se dá zachytit třeba na úředních deskách stavebních úřadů, o významnějších budovách z tisku nebo drbů, ale zvláště na menších obcích, kde není aktivní wikipedista se to většinou zjistí až zpětně, když už je pozdě. --JAnD (diskuse) 13. 2. 2024, 08:46 (CET)

A ještě k podobnému tématu - kulturní památky se masově fotily před 10 lety, mnohé se od té doby výrazně změnily, i ty je třeba fotit průběžně. --JAnD (diskuse) 13. 2. 2024, 08:47 (CET)

K tomu by mě zajímalo, zda je možné nějak řadit v kategoriích fotky podle data vyfocení? Přehlédl jsem nějaký nástroj? Zase mě to napadalo v souvislosti s hynoucím nádražím Vyšehrad. Jen zlomek lidí aspoň napíše rok focení do názvu souboru... Základní řazení je abecední, ale rok je v metadatech k mání. Když je fotek pár desítek, už to nelze rozumně nějak sledovat z hlediska proměn apod. --MONUDET (diskuse) 13. 2. 2024, 09:35 (CET)

@MONUDET: To je bohužel dlouhodobý zásadní požadavek komunity (v roce 2021 v TOP 5), kterému se i přes jeho naléhavost evidentně WMF věnovat nechce... — Draceane ^diskuse_příspěvky 13. 2. 2024, 10:50 (CET)

Téma trochu výběrově sledují památkáři na webu NPÚ. Není to úplně přehledné, ale docela to využívají i novináři, když tu a tam na téma upozorňují regionální Deníky apod. Bohužel tam památkáři nemají 'medailónky' nijak datované, takže není úplně jisté, nakolik je to aktuální. V Památkovém katalogu je také výběr, ale ve veřejné verzi ani zde nejsou informace opatřené datumem vytvoření, uveřejnění či aktualizace. Já si k tomu 'plichtím' výběr odkazů apod. na FB, co trochu nahodile zachytím... --MONUDET (diskuse) 13. 2. 2024, 09:48 (CET)

@MONUDET nástroj petscan umí filtrovat fotky dle data nahrání, s metadaty bohužel pracovat neumí. Díky za tipy na další stránky, kde jsou uvedené ohrožené budovy. --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 13. 2. 2024, 11:05 (CET)

Taky dobrá připomínka. Zrovna loni v létě jsem se věnoval přefocování památek, které jsem fotil cca před 10 (nebo i více) lety. Ale tohleto úzce zaměřené "památkaření" už je taky trochu ohrané, akce k památkám tu máme každoročně, chtělo by to ale přefotit obce, ulice, návsi a náměstí. Veřejná prostranství se často proměňují víc než památky, právě proto, že se při jejich změnách nemusí všechno hnát přes památkáře. ;) Při tom letním přefocování jsem třeba krásně viděl to cca desetileté srovnání, jak jsou dnes i ty návsi na vesnicích mnohem víc zahlcené auty než tehdy (což je samozřejmě z hlediska fotografa architektury a památek mor). Zajímavá taky může být dokumentace různých prostranství před zahájením velké výstavby např. dopravních staveb, dokumentace těch staveb a pak i srovnání se stavem po dokončení. --Bazi (diskuse) 13. 2. 2024, 11:07 (CET)

Toto podporuji, obecně nám u mnohých míst chybí právě nějaké „celkové“ pohledy na ulice a ano, přesně tam dochází asi k největším vizuálním proměnám. Na fotkách z nultých let budou všude asfaltové chodníky a vozovky (případně kočičí hlavy), brizolitové omítky, typizované lampy se sodíkovými výbojkami, na ulicích zaparkované felicie a sem tam 120; dnes velkoformátové dlaždice / zámková dlažba, křiklavě barevné omítky, extravagantní LED svítidla a černá SUV (záměrně přeháním oba póly). A samozřejmě velké infrastrukturní projekty tvářnost sídel i extravilánu proměňují nejvíce, sám se snažím fotit „záchranné“ stavy před výstavbou (před kácením!), výstavbu i nový stav (D4 (PPP), D1106, D1107); dost jsem toho zatím nestihl uploadovat. Problém je, že v extravilánu to jsou často místa špatně dopravně dostupná a asi málokdo bude vážit cestu přes půl republiky kvůli začínajícímu kácení nebo skrývce ornice. — Draceane ^diskuse_příspěvky 13. 2. 2024, 12:42 (CET)

Jsem pro, architektura obecně je mým častým foto tématem, takže super! --Ladislavvvv (diskuse) 13. 2. 2024, 10:42 (CET)

@Draceane, @Aktron, @Nadkachna, @JAnDa ostatní, určitý seznam míst se nachází i na stránce poznejdomy.cz. Kromě chátrajících budov, jejichž kompletní seznam nikde není, jsou ohroženy např. územní výstavbou i zachovalé objekty (z tohoto důvodu název Ohrožené stavby). Seznam takto ohrožených budov by bylo velmi obtížné vytvořit. Věřím, že tyto dva aspekty definující ohrožené stavby poskytují dostatečný rámec toho, jaké stavby fotit a zároveň ponechávají fotografům dostatečnou volnost a možnosti výběru.

Co lze, a pravděpodobně by bylo záhodné, přidat do definice/pravidel je, aby se jednalo o encyklopedicky významné nebo veřejné budovy, aby si někdo nefotil chátrající stodolu za domem. Co vy na to? --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 13. 2. 2024, 11:02 (CET)

Nakonec to může pomoci 'řešit' i některá přísná vymezení pro encyklopedickou významnost. Protože i pro následně zaniklý nebo násilně zmodernizovaný objekt má smysl zachovat fotky. --MONUDET (diskuse) 13. 2. 2024, 11:26 (CET)

Tomu asi nerozumím. Jako že by fotky zaniklé stavby měly "řešit" (v jakém smyslu?) encyklopedickou významnost té stavby? Nebo že encyklopedická významnost by měla "řešit" (jak?) ponechání fotek na Commons? --Bazi (diskuse) 13. 2. 2024, 12:18 (CET)

Osobně to beru asi takto: chaloupka s lidovou architekturou - fotit. Typický rodinný dům - fotit pouze jako typ stavby, ne konkrétní stavbu. Panelák totéž. Bytový dům - satrší domy se zajímavým vzhledem fotit, bytovky zase spíše jako typ stavby. Samota v polích, hájovna - fotit. Veřejná budova (škola, úřad, muzeum, obchodní centrum...) - fotit vždy. Obchody - viz RD. Chaty jsou kapitola sama pro sebe, lidová tvořivost, samý originál, ale je v tom kus osobnosti vlastníka - nemám vyhraněný názor, obvykle nefotím. V památkové zóně/rezervaci lze fotit v podstatě jakýkoliv dům. --JAnD (diskuse) 13. 2. 2024, 15:11 (CET)

Téma ohrožených staveb vítám. Už teď bych v archivu několik našla. Chtělo by to ale upřesnit, zda fotit ulici se starými domy, které jsou v ohrožení, protože developeři útočí a obce mění územní plán nebo stavbu, která je neudržovanou památkou, protože se mejitel o ní nestará. --IrenaKol (diskuse) 13. 2. 2024, 12:54 (CET)

Také jsem pro ohrožené stavby, je to dost široké téma pro všechny milovníky architektury a památek. J.Broukal --J.Broukal (diskuse) 14. 2. 2024, 16:51 (CET)

Děkuji všem za podporu tématu i za návrhy možných témat na další fotografické soutěže. Tento týden začala Mikrosoutěž Ohrožené stavby, která potrvá až do 7. dubna 2024. Těším se na vaše fotografie :) --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 28. 2. 2024, 18:52 (CET)

Text bez fotografie.

Dobrý den. Je tu mnoho dotazů a odpovědí do soutěží. Co tu však doopravdy postrádám jsou již hotové články a prázdná pole pro obrázky. Nebude tak lepší udělat soutěž na tato volná pole pro fotografie k článkům. Někomu jsem zde tuto informaci napsal, ale nějak vyšuměla do prázdna.

Stačí udělat soutěž stará fotografie (70 let od smrti autora nebo retro). Nalezl jsem na bazaru jednu starou fotografii. Kdosi si ji prohlédl a zařadil ke svému článku. Také mám rád retro. Jsem u někoho na návštěvě. A požádám ho zda si ji mohu vyfotografovat tu či onu věc. Do textu pod ni napíši retro. Jednou se mi podařilo nalézt fotografii a knihu z První republiky v kontejneru při třídění odpadu papíru. Muže to být soutěž o fotografii z kontejneru.

Poslední fází je požádat občany našeho státu. Prosím nevyhazujte rodinná alba do kontejneru. Je nasnadě požádat veřejné knihovny nebo muzea měst zda nepomohou přijímat tato alba fotografií a za pomoci wikipedistů alba třídit a fotografie uchovat pro další generace(třeba bezejmenný legionář atd..). Ani fotografie mladé nemusíme dát do koše. Ve městě máme muzeum Havlíčkův dům. Zde mohu fotografie uchovat nebo dokonce prodat za určenou částku a přispět si na baterii, fotoaparát a sken. Přeji mnoho úspěchů ve vaší práci.

Informace : Pohled 111

--2A00:1028:919D:53E:A8AB:AE08:BC0C:5E95 13. 2. 2024, 18:48 (CET)

To je dotaz na @Richard Sekerak (WMCZ): počkejte až se vyjádří. --Podroužek (diskuse) 13. 2. 2024, 19:02 (CET)

Dobrý den, nejsem si jist, že jsem správně pochopil vaši zprávu. Tím, že postrádáte již hotové články a prázdná pole pro obrázky máte na mysli, že byste udělal soutěž zaměřenou na doplňování obrázků do článků / nebo soutěž na fotografování historických předmětů?

Jedním z důležitých aspektů při výběru témat pro fotografické soutěže je, aby se do ni mohl zapojit (ideálně) kdokoliv. Nemyslím si, že výzva k prohledávání kontejnerů za účelem nalezení fotografií by oslovila větší množství lidí. Samotný návrh historických fotografií jako tématu fotografické soutěže byl v minulosti už diskutován a nesetkal se s podporou.

Jako další problémy s kontejnerovými, bazarovými a jinak získanými historickými CIZÍMI fotografiemi vidím 1. jejich potenciální encyklopedickou nevýznamnost; 2. problém identifikovat co se na fotografiích nachází nebo kde byly pořízené (neidentifikované fotografie stejně nebude možné použít jako ilustrace do článků); 3. skenování nebo focení jiných fotografií se už netýká příliš fotografování.

Pokud jsem vás špatně pochopil a neodpověděl na váš dotaz, tak ho prosím upřesněte. --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 14. 2. 2024, 10:08 (CET)

Tuto staré fotografie mohou být velmi cenné, ale zároveň je to trochu šedá zóna ohledně autorských práv. Portréty z rodinného alba často dělal fotograf, u jiných snímků není zcela jasný autor, někdy není jasné, co vlastně na fotografii je (na 95% to bude objekt X, ale co když je to něco jiného?). Fotografie starší 70 let většinou nikdo rozporovat nebude, ale i tak může nastat problém například s dodatečným zjištěním autorství... --JAnD (diskuse) 14. 2. 2024, 14:32 (CET)

Úprava hlavního menu Vektoru 2022

Máme už za sebou rok od nasazení Vektoru 2022, tak by nebylo od věci odstranit z hlavního menu Přepnout na starý vzhled a Mezijazykové odkazy jsou umístěny vpravo nahoře. Ten kdo nový vzhled nechtěl si jistě už přepnul a ti co ho používají tak si už jistě zvykli na nové umístění mezijazykových odkazů. --Puclik1 (diskuse) 23. 2. 2024, 14:40 (CET)

Ano, dobré nápady! --Pavouk (diskuse) 23. 2. 2024, 14:47 (CET)

Souhlasím. --V0lkanic (diskuse) 24. 2. 2024, 12:13 (CET)

Nesouhlasím, pořád tuto funkci používám. V hlavním menu tato funkce ničemu nevadí. Když ji odstraníme ničemu nepomůžeme. --Podroužek (diskuse) 25. 2. 2024, 08:57 (CET)

Tomu moc nerozumím. Mohu se zeptat jakým způsobem jí využíváte?

Uvedené informace zabírají cca 1/6 levého panelu, kdyby se dané místo uvolnilo člověk by viděl více položek obsahu. --Puclik1 (diskuse) 29. 2. 2024, 09:05 (CET)

@Puclik1: Tak tomu zase nerozumím já. V hlavním menu nemám obsah. Obsah je zvlášť v jiném rámečku. Měřil jsem (ale jen školním pravítkem) kolik zabírá text "přepnout na starý vzhled". Zabírá jeden řádek cca 5 mm. Celková délka menu je cca 105 mm. Tak to u mého počítače zabírá 1/21 levého panelu. Je zajímavé, že vám vadí jeden řádek, ale rámeček s textem "Mezijazykové odkazy jsou umístěny vpravo nahoře", který zabírá více místa, vám nevadí. Jak to používám ? Při mentorování začátečníků jim názorně ukazuji jak lehce se dostat do nastavení a vzhled si přepnout. Nový vzhled je nepraktický, nemoderní a zastaralý. Na čtyřech zařízeních, které používám se zobrazuje pokaždé jinak. Což je hrozně matoucí. Původní vzhled se na všech zařízení, která já používám zobrazuje úplně stejně. Nechat ten jeden řádek je jen můj názor, není potřeba se podle toho řídit. Zde je diskuse a já jsem jen napsal svůj pohled. Ještě jsem si vzpomněl, že při prohlížení cizojazyčné wiki, která se neřídí tím co mám v nastavení zapnuté a ukazuje mně nový vzhled, tak ten řádek taky používám. Ale to asi není spojené s tím jak to máme na české wiki. --Podroužek (diskuse) 29. 2. 2024, 12:26 (CET)

Nebylo mi jasné, kdo používá přepnutí na starý vzhled opakovaně, proto jsem se ptal a děkuji za vysvětlení.

Nejspíš jste přehlédl, že jsem navrhoval odebrat oba tyto prvky (přepnutí na starý, tak i mezijazykové odkazy) můj odhad vycházel za oba prvky. Obsah navazuje hned na menu a tak jsem to zmínil. Minimálně kdyby se podařilo odstranit odkaz na mezijazykové odkazy, tak to vnímám jako posun. --Puclik1 (diskuse) 29. 2. 2024, 13:05 (CET)

Pro ty, kteří nechtějí čekat, je možno si upravit rovnou za použití Uživatelského CSS (v nastavení u vzhledu). Stačí vložit následující kód:

- odstranění přepínání na starý vzhled:

.vector-main-menu-action-opt-out div {display:none;}

- odstranění mezijazykových odkazů

.vector-main-menu-action-lang-alert div {display:none;}

--Puclik1 (diskuse) 29. 2. 2024, 13:37 (CET)

Hlavní menu i obsah článku lze u každého kdykoli přepínat, zda má být v levém panelu, nebo skryté jako vyskakovací menu. Tedy když šetříte místo, máte to oboje vyskakovací. Když máte dost místa na šířku, máte oboje v levém panelu a každá položka menu vám začátek obsahu článku odsouvá níž a je z něho méně vidět. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 2. 2024, 19:31 (CET)

@Matěj Orlický, Puclik1: Pokud vadí šířka tlačítka, tak by řešením mohlo být rozdělit tlačítko na dva řádky, například Přepnout na<br />starý vzhled, což by vypadalo nějak takto:

Přepnout na
starý vzhled

Není to řešení nejhezčí, ale řešilo by to šířku prostředního sloupce (hlavního textu). Od doby, co byl nový Vektor nasazen oficiálně, jsem ho začal používat. Ale spokojen s ním tedy nejsem. Vadí mi právě malá šířka prostředního sloupce. Internetové stránky mají menu vždy buďto nahoře nebo vlevo nebo nahoře i vlevo. Namísto menu vlevo mohou mít občas i menu vpravo (případně nahoře a vpravo). Ale opravdu nevím, koho napadlo dát menu nahoru, doleva a ještě doprava. Wikipedie je založená na dlouhých textech. Facebook má taky menu nahoře, vlevo i vpravo, ale u něj je to něco jiného, tam převažují krátké texty (mnohdy jedna dvě věty), obrázky nejsou vedle textu, ale pod textem, takže tam levé + pravé menu nevadí. Ale na Wikipedii jsou dlouhé texty, vedle kterých jsou ještě obrázky nebo infobox s obrázkem, případně různé rámečky, šablony. Články někdy ani nemají pevnou šírku, jakmile je v článku tabulka s větším počtem sloupců, už se nevejde, vytváří to pod článkem posuvník. Graficky je nový Vektor skutečně zprasený, starý Vektor byl hezčí. --Marek Genius (diskuse) 2. 3. 2024, 12:56 (CET)

Možná by stačilo „Starý vzhled“. Puclik má problém s délkou menu na výšku v levém panelu, protože kvůli tomu vidí méně nadpisů obsahu článku. Podroužek to nechápal, evidentně proto, že tyto dva prvky nemá v jednom panelu. Já jsem si zvykl používat bez postraních panelů, takže s šířkou textu nemám problém. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 3. 2024, 13:17 (CET)

@Matěj Orlický: Aha, tak to jsem špatně pochopil, myslel jsem, že Puclik1 kritizuje malou šířku prostředního sloupce s hlavním obsahem. Tedy, že o 1/6 přesahuje ostatní text ve sloupci, prostě že ta dvě tlačítka jsou delší než momentálně třetí nejdelší „Podpořte Wikipedii“. Tedy, že kdyby se odebralo, mohl by střed být širší.

Ano, popis „Starý vzhled“ by asi stačil a byl by řešením zvětšení šířky středu.

Tak pokud Vy máte postranní panely skryté + máte široký monitor, tak potom věřím, že se šířkou prostředku nemáte problém. Já si nechávám defaultně otevřené všechny tři panely (pravé menu, levé menu i obsah), protože všude jsou tlačítka, která často používám. Většinu tlačítek nepoužívám (vpravo např. „Načíst soubor“ nebo „Stáhnout QR kód“ – teprve před pár týdny jsem zjistil, že tu nějaké QR kódy jsou), ale jsou zde tlačítka, která používám často (například vpravo „Odkazuje sem“ nebo „Položka Wikidat“ nebo vlevo „Poslední změny“ či „Pod lípou“) a jsem líný dostávat se k nim přes dvě kliknutí (rozbalení seznamu a kliknutí na tlačítko), prostě raději to mám dostupné na jedno kliknutí. Asi by se mi líbilo dát si oblíbená tlačítka, která používám, do jednoho sloupce, ten nechat otevřený a zřídka používaná tlačítka skrýt, ale to bohužel nejde. Za výhodu nového Vektoru považuji obsah v levém sloupci, protože nemusím přes celou stránku scrollovat. To nejčastěji používám na konec a začátek stránky, i když na to by šly použít i klávesy end a home na klávesnici, ale v případě dlouhých stránek klikám i na další nadpisy, když si prohlížím stránku nebo když hledám určitý text. Tak to je velká výhoda nového Vektoru. Ale malá šířka prostředku (kdy extrémně narůstá délka stránky a kdy to u širších stránek, např. stránek s tabulkou, vytváří pod stránkou posuvník) je obrovskou nevýhodou, a proto považuji nový Vektor za nedodělek nebo zmetek. --Marek Genius (diskuse) 3. 3. 2024, 11:47 (CET)

J, G, R – z jmenovaných jen Pod lípou nemá Nápověda:Klávesové zkratky. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 3. 2024, 12:02 (CET)

@Matěj Orlický: Aha, no vidíte, ani jsem o tomto nevěděl. Jsem tu asi 15 let, ale pořád se učím. Tak dobře, zkusím se klávesové zkratky naučit, zvyknout si na ně a následně alespoň pravý panel schovat a uvidím, jak mi to bude vyhovovat. --Marek Genius (diskuse) 3. 3. 2024, 12:52 (CET)

@Podroužek: Tak pokud Vy při prohlížení cizojazyčných Wikipedií, která používají nový Vektor a neřídí se Vaším nastavením, používáte tlačítko „Přepnout na starý vzhled“, tak potom se dá předpokládat, že zahraniční návštěvníci české Wikipedie zase používají toto tlačítko u nás. Takže asi je to dobrý argument. --Marek Genius (diskuse) 3. 3. 2024, 11:52 (CET)

Jako hlavní důvod pro odstranění byla úvaha o nadbytečnosti oněch prvků, sekundárně mě napadla viditelnost větší části obsahu. Proto jsme byl zvědavý, jestli to má nějaké funkční využití rok od nasazení a argumenty se našli. Pro sebe jsem jsi to tedy vyřešil uživatelským CSS. --Puclik1 (diskuse) 4. 3. 2024, 07:49 (CET)

Interwiki na Hlavní straně

U starého vzhledu byly odkazy na ostatní jazykové mutace na Hlavní straně na stejném místě jako na jakékoliv jiné stránce, tedy v levém sloupci. U nového vzhledu jsou interwiki nově vpravo nahoře, ale na Hlavní straně jsou kupodivu vpravo dole. Má toto nějaký důvod? Podle mě jde snad jenom o nějakou chybu. Vážně nevím, proč by všude měly být vpravo nahoře, jen na Hlavní straně vpravo dole. Asi nejsem jediný, kdo Hlavní stranu používá právě i k přepnutí na jiné jazykové mutace, a především zpočátku, než jsem si na to zvykl, mě toto mátlo a nevěděl jsem, proč na Hlavní straně seznam interwiki „není“ (byl, ale nevěděl jsem kde).

Místo vpravo nahoře určitě je. A bylo by lepší mít interwiki na Hlavní straně jako všude jinde, aby to nemátlo. Na druhou stranu jiné jazykové mutace (alespoň některé, na které jsem se díval, en, es, sk) to mají na jejich Hlavní straně taky vpravo dole, kdežto jinde nahoře. Takže přesun na české Wikipedii nahoru by z tohoto důvodu mohl zahraniční návštěvníky mást. Dávám komunitě k posouzení.

PS: Teď jsem si všiml, že polská Wikipedie to vpravo nahoře má.

--Marek Genius (diskuse) 29. 2. 2024, 15:32 (CET)

Rešerše: Rozhodnutí, kde se v novém vzhledu na hlavní straně nachází interwiki, je zdokumentované: phab:T276140. Zdůvodněním je absence běžného nadpisu stránky (u nás je skutečně skrytý) a častá přítomnost navboxu s odkazy na jiné Wikipedie (např. vespod na anglické Wikipedii). Takový tam ale my nemáme (pouze odkazy na sesterské projekty).

Polská Wikipedie (a třeba taky francouzská) si přesun nahoru odhlasovala a požádala o něj: phab:T336707. To je dobrá zpráva, protože úplně stejně to může proběhnout tady.

Takhle by to vypadalo u nás: [1]. --Matěj Suchánek (diskuse) 1. 3. 2024, 11:28 (CET)

@Matěj Suchánek: Děkuji za vysvětlení. Jsem pro posunout na české Wikipedii jazyky nahoru. Je to praktičtější a zároveň to i graficky lépe vypadá, protože jazyky nahoře se nachází nad tou čárou, což vypadá normálně, ovšem v současnosti jsou jazyky dole a mezi Vybranými výročími dne a jazyky to vytváří nehezkou mezeru. --Marek Genius (diskuse) 2. 3. 2024, 13:02 (CET)

Tohle řešení vypadá mnohem lépe. --Puclik1 (diskuse) 4. 3. 2024, 07:41 (CET)

Adresy obecních úřadů v cizině

Může mi někdo prosím vysvětlit, proč v článcích o ukrajinských městech a vesnicích jsou adresy obecních úřadů v infoboxu psané azbukou, kterou naprostá většina čtenářů české wikipedie neovládá? Je to stejně tak málo užitečné jako do infoboxu psát u řeckých úřadů v řečtině a u arabských v arabštině.

A je takový údaj vůbec encyklopedický? (v článcích o českých nebo německých městech jsem adresy úřadů neviděl, u slovenských nebo rakouských však ano). --Honzula (diskuse) 25. 2. 2024, 08:34 (CET)

@Honzula: Prohlédl jsem si pět článků českých měst a obcí, u všech byla v infoboxu adresa městského/obecního úřadu. Prohlédl jsem i deset článků o ukrajinským obcí a měst. Sedm článků nemá adresu úřadu uvedenou. Dva články měly adresu v azbuce, jeden článek měl adresu v češtině. Podle mého názoru psát adresu v azbuce je užitečné. Ano takový údaj je encyklopedický. Adresy mají i články o firmách, nadací, ústavech a nemocnicích atd. --Podroužek (diskuse) 25. 2. 2024, 09:23 (CET)

Adresy nepsané latinkou bych z infoboxů odmazal, nebo je uvedl přepsané do latinky. Na českojazyčné verzi nevidím důvod uvádět adresy přímo v azbuce, japonštině či arabštině. --Kacir 25. 2. 2024, 09:34 (CET)

Nejodkazovanější chybějící články

Přeji příjemný den. Připadá mi, že ten seznam je celkem k ničemu. Naprostá většina údajných odkazů je totiž vytvořena šablonami, které jsou vkládány na konec článku, například v článku Max Mirnyj je použita šablona (dole), která vloží seznam tenistů. U každého červeného jména je potom uvedeno (něco kolem 80) odkazů, přestože v naprosté většině (u některých možná vůbec) nejsou v článcích, v nichž je uvedená šablona vložena, ani jednou zmíněni. Skutečných odkazů (na ta červená jména), které lze nalézt např. při editaci článku jsou jednotky.

--Reing (diskuse) 26. 2. 2024, 19:19 (CET)

Bohužel je to známá chyba, že nejde odkazy generované šablonou odlišit od odkazů ve stránkách. Ví se o tom léta a zatím se nenašel nikdo, kdo by naprogramoval jiné chování. Slovy klasika: „Se sťim smiř“ :-) --JAnD (diskuse) 26. 2. 2024, 20:52 (CET)

@JAn Dudík To by samo o sobě nebylo problém. Jenže seznam obsahuje pouze prvních 5000 položek s nejvyšším počtem odkazů. Pro mě je tohle vysoká pilotáž (= daleko za hranicemi mých znalostí, ani netuším, jak se takové věci dělají, ani kde si o tom něco přečíst), ale myslím, že pro někoho, kdo tomu rozumí, by nemusel být problém vymyslet nějaké jednoduché řešení. Nevím, jak se ten seznam tvoří, takže neumím posoudit, jestli je jednodušší zobrazit více položek seznamu nebo vytvořit jiný seznam, který zobrazí pouze chybějící články s malým počtem odkazů (třeba 2 a více, těch s jedním bude asi taky mraky, což by skončilo v opačném extrému). Nejužitečnější by mi připadlo omezit seznam na určitý obor (kategorii?), ale to už by asi bylo složitější (na druhou stranu v kategorii je relativně málo článků, takže by to mohlo být rychlé a seznam by nemusel být "trvalý", vytvořil by se na dotaz). --Reing (diskuse) 1. 3. 2024, 12:49 (CET)

Předpokládám (nikde to není odkazované), že řešíme Speciální:Chybějící stránky. Tu stránku generuje dotaz, který vypadá plus minus nějak takto: https://quarry.wmcloud.org/query/1841. Na Quarry je možné ten limit navýšit (ale je otázka, jak byste třeba v 10 tisících odkazů hledal něco, co vás zajímá), nebo třeba pomocí HAVING omezit shora i zdola počet odkazů.

Seznamy červených odkazů lze generovat i nástrojem PetScan. Nástroj PetScan je určený pro generování seznamů stránek podle určitých kritérií, ale přepínačem „Zobrazit červené odkazy“ se dá vygenerovat seznam chybějících stránek, na které odkazuje některá ze stránek v původním seznamu (příklad: červené odkazy na stránkách s infoboxem videohra). Je tam i přepínač „Vyjmout červené odkazy vedoucí ze šablon“, který by měl řešit to, na co poukazujete (ale nikdy jsem nezjistil, jak přesně funguje). --Matěj Suchánek (diskuse) 1. 3. 2024, 18:13 (CET)

Soupisky fotbalistů a datum úmrtí

Kolega Václav Karlík nám tu začal houfně zakládat soupisky k různým fotbalovým mistrovstvím po vzoru Africký pohár národů 2023 (soupisky). Do těchto článků vkládá i kolonku „Datum úmrtí“, snad nějaký úzus, který mi ale přijde nesmyslný. Zatímco informace o věku hráčů může být užitečná (věkový průměr týmů), datum úmrtí vnímám jako relevantní snad jen tehdy, kdyby hráč zemřel během šampionátu. Podobné případy ale budou tak raritní, že je lze ošetřit poznámkou. Současná situace přináší nevzhledné prázdné sloupce, resp. další práci s okrajovými aktualizacemi, které jsou na našem projektu nereálné. Navrhuji proto položku úmrtí z hesel smazat. OJJ, Diskuse 27. 2. 2024, 13:32 (CET)

Aniž bych se v tématu nějak více angažoval, letmým pohledem na předmětné články přidání takové kolonky vůbec nerozumím. To je jednak prakticky nemožné aktualizovat, na to cswiki kapacity nemá a nestane-li se nějaký zázrak, tak ještě dlouho mít nebude. Relevantnost takové informace, nezemře-li hráč během turnaje, nebo budiž, třeba ještě krátce po něm, je rovněž, jak sám uvádíš, dosti pochybná. V článcích tak máme jeden zcela prázdný, a dle mého soudu i v podstatě irelevantní a jen těžko udržovatelný sloupec. Ke smazání položky se proto jednoznačně kloním. --V0lkanic (diskuse) 28. 2. 2024, 17:04 (CET)

@V0lkanic: Prázdné sloupce nemusí být nutně podmínkou, uvážíme-li starší šampionáty 20. století. Ale nevidím třeba smysl v informaci, že Diego Maradona zemřel 34 let po vyhraném mistrovství světa. Ze sportovního hlediska má smysl věkový průměr, matadoři či benjamínci týmu atp. OJJ, Diskuse 28. 2. 2024, 17:22 (CET)

Ano, sloupec je naprosto zbytečný. --Xyzabec (diskuse) 28. 2. 2024, 17:12 (CET)

+1 --Harold (diskuse) 28. 2. 2024, 17:46 (CET)

Ano souhlasím, dovolil bych si též kolegu upozornit na zápis dat - po tečce se píšou mezery... --VasekPav (diskuse) 28. 2. 2024, 19:00 (CET)

Souhlasím, sloupec zbytečný. Ještě mně vadí, že tam není ani jedna reference.--Podroužek (diskuse) 29. 2. 2024, 08:32 (CET)

obrana proti revertům

Zdravím,

věnoval jsem práci pro Wikipedii během dvou let již spoustu práce a času (více než tři tisíce editací odborných článků), bohužel již v začátcích jsem se dostal do konfliktu s jedním zasloužilým Wikipedistou neustále se odvolávajícím na dlouholeté zvyklosti (tak trochu bez ohledu na čtenáře), který všude byl a všemu rozumí, tj. diskuse s ním pro mne ztratily smysl, neboť má vždy pravdu, a to i kdyby jí náhodou neměl. Náš konflikt je již v osobní rovině, neboť revertuje hromadně mou práci již z principu, naposledy se dopustil jasného vandalismu, kdy v článku Elektrický proud smazal celou podkapitolu. Takže nevím co s tím, uvažuji o konci mého působení na Wiki. Můžete mi někdo poradit? --Miloš Křivan (diskuse) 5. 3. 2024, 00:01 (CET)