Rohozná (okres Svitavy)
| Rohozná | |
|---|---|
,_st%C5%99edn%C3%AD_%C4%8D%C3%A1st.jpg) Střední část obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Svitavy |
| Obec s rozšířenou působností | Svitavy (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°39′13″ s. š., 16°24′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 621 (2023)[1] |
| Rozloha | 11,78 km²[2] |
| Katastrální území | Rohozná u Poličky |
| Nadmořská výška | 575 m n. m. |
| Počet domů | 383 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rohozná, Rohozná 264, 569 72 Rohozná info |
| Starosta | Vladimír Židek |
| Oficiální web: www | |
  Rohozná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 578673 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Rohozná se nachází v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde 621[1] obyvatel.
Části obce
- Rohozná
- Manova Lhota
Historie
Historie obce je spjata s kolonizací horního toku Křetínky, jejímž centrem byl nově založený hrad Svojanov, tedy s polovinou, spíše druhou, 13. století. První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1287, kdy jej jako dědictví po své manželce, královně-vdově Kunhutě, získal na krátkou dobu Záviš z Falkenštejna. Do psané historie však ves vstupuje až v roce 1349 v souvislosti s žádostí o obsazení zdejší farnosti. Nelze pochybovat o tom, že významná stavební památka, kostel sv. Erasma-biskupa byla postavena někdy v první třetině 14. století, jak dokládá polygonální kněžiště kostela. S výjimkou krátkého období let 1557-1583 byla obec stálou součástí svojanovského panství. Osada Manova Lhota je poprvé zmiňována v roce 1557 a její název je odvozován od jakéhosi rytíře Mana (spíše rytíře-mana), který měl být také údajně v Rohozenském kostele pohřben. Integrální část obce, tzv. Nová Rohozná, byla postavena na pozemcích Rohozenského dvora pro potřeby dělníků a jejich rodin, z části německé národnosti z okolí, baronem Rüdigerem ze Stillfriedu kolem roku 1823. Tato část obce je dodnes lidově zvána "Familie"[4].
Rohozná byla největší českou obcí bývalého poličského okresu. Podle sčítání lidu v roce 1921 měla 2054 obyvatel (Polička 5046). Počet domů 308. V roce 1945 v přeplněné Rohozné bylo 2 560 obyvatel a 380 domů. Po druhé světové válce odešla celá polovina obyvatel do sousedních obcí a Svitav osídlit zemědělské usedlosti a domy po odsunutých Němcích. Počet obyvatel Rohozné v roce 1945 klesl na 1170. Při sčítání lidu v roce 2001 měla Rohozná 723 obyvatel. Obci byl udělen obecní znak, který byl spolu s praporem vysvěcen dne 25. září 2010.[5]
Spolky
Sbor dobrovolných hasičů v Rohozné je nejstarší organizace vzniklá v Rohozné 7. prosince 1890 v domě Františka Moravce. Velitelem sboru se stal Josef Záruba dalšími členy výboru byli: František Moravec, Jan Válek, Josef Moravec, Jan Leinveber, Jan Lidmila a Antonín Plašil. Nově vznikající sbor měl kolem 40 členů. Volbě výboru a zakládajícímu aktu byl přítomen velitel Sboru dobrovolných hasičů ve Svojanově Josef Cihlář a starosta obce Jan Palla.[6]
Sokol Rohozná byl založen 27. srpna 1911 jako Tělocvičná jednota Sokol Rohozná. Zakládajícími členy byli: Václav Báča - Klímek (starosta), Václav Borovský, Josef Klaban (jednatel), Jan Klodner (pokladník), František Škranc, František Lukáš, Jindřich Šindler (člen výboru), Václav Tägl (náčelník), Jan Báča Šnicrů a Jindřich Klodner (člen výboru). Patronem nově zakládajícího spolku byl Sokol Polička. Ustavující valná hromada se konala 28. září 1911. Celkový počet členů činil 20 a od října 1911 bylo započato s cvičením v sále br. Václava Borovského.
Kultura
Kino
Koncem 20. let 20. století bylo v hostinci U Tobiášů zřízeno kino s 200 sedadly, kde se hrály němé filmy s titulky, které návštěvníkům předčítal p. Jindřich Šedaj. Po vyhoření bylo ve stejném místě zřízeno nové kino soukromníkem Pitrou z Chrudimi v roce 1931. V roce 1949 přešlo kino do správy Národního výboru. V listopadu 1963 bylo zřízeno a přestěhováno nové kino do sálu bývalého hostince p. Leinvebra čp. 205.
Osobnosti
- Ladislav Báča (1908–1991), pedagog, národopisec, vlastivědný pracovník a zakladatel českotěšínského muzea
- Bohuslav Březovský (1912–1976), pedagog a spisovatel
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Erasma biskupa – významná raně gotická stavba
- Pomník obětem druhé světové války před budovou školy s nápisem: Obětem fašismu 1939 – 1945 Bohumil Mareček, Josef Báča, Jan Gloser, Štěpán Krabička
- Pamětní deska na budově školy s nápisem: V této škole se narodil spisovatel a dramatik Bohuslav Březovský 1912 – 1976.
Galerie
-
Gotický kostel svatého Erasma biskupa -
Zvonička na horním konci -
Obecní úřad -
Mateřská škola, rodiště spisovatele Bohuslava Březovského (pamětní deska)
,_kostel_(2).jpg)
,_zvonice.jpg)
,_O%C3%9A.jpg)
,_M%C5%A0.jpg)
Pověsti
Pokud na zdejší zvony zvoní chromý nebo neduživý ve svátek Maří Magdalény, uzdraví se.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ http://www.rohozna.cz/files/static_pages_files/files/zpravodaj%202014.pdf str. 2 a 3
- ↑ Rohozná obecní Zpravodaj, Dr.Miloš Král
- ↑ Škranc Ludvík, Rohozná
Literatura
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
- Škranc, Ludvík. Rohozná, pohled do minulosti, rukopis
- Konečný, Stanislav. Poličsko. Tišnov: SURSUM, 2005
- Durdík, Tomáš. Encyklopedie českých hradů, Praha: LIBRI, 1997
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rohozná na Wikimedia Commons - Rohozná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
