Projekt 1143
| Projekt 1143 / třída Kiev | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Sovětské námořnictvo Ruské námořnictvo Indické námořnictvo |
| Typ | letadlový křižník |
| Lodě | 4 |
| Zahájení stavby | {{{zahájení stavby}}} |
| Spuštění na vodu | {{{spuštění na vodu}}} |
| Uvedení do služby | {{{uvedení do služby}}} |
| Osud | |
| Předchůdce | Projekt 1123 / třída Moskva |
| Následovník | Projekt 1143.5 / třída Admiral Kuzněcov |
| Technické údaje Kiev / Projekt 1143 | |
| Výtlak | 36 300 t (standardní) 41 370 t (plný) |
| Délka | 273,1 m |
| Šířka | 49,2 m |
| Ponor | 10 m |
| Pohon | 4 turbíny, 4 kotle |
| Palivo | |
| Rychlost | 31 uzlů |
| Dosah | {{{dosah}}} |
| Posádka | 1433 |
| Výzbroj | 8× P-500 Bazalt (4×2) 72× M-11 Štorm (2×2) 4× 9K33 Osa (2×2) 4× 76mm kanón (2×2) 8× AK-630 (8×1) 2× RBU-6000 (2×1) 2× Vichr (1×2) 10× 533mm torpédomet (2×5) |
| Pancíř | {{{pancíř}}} |
| Letadla | 32 strojů Jak-38 a Ka-25 |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje Baku / Projekt 1143.4 | |
| Výtlak | 40 000 t (standardní) 44 570 t (plný) |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | 1200 |
| Výzbroj | 12× P-500 Bazalt (6×2) 192× 3K95 Kinžal (24×8) 2× 100mm kanón (2×1) 8× AK-630 (8×1) 2× RBU-12 000 (2×1) 1× Udav-1 |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | 35 strojů Jak-38 a Ka-25 |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Projekt 1143 či též třída Kiev je třída letadlových lodí sovětského námořnictva. V sovětské terminologii se jednalo o těžké letadlové křižníky, čemuž odpovídala i jejich mohutná výzbroj. Klasickou těžkou letadlovou loď totiž tehdy Sovětský svaz postavit nedovedl. Úkolem lodí byla podpora hladinových lodí a ponorek sovětského námořnictva.[1]
V letech 1970–1987 byly postaveny celkem čtyři jednotky této třídy. Zatímco Kijev, Minsk a Novorrosijsk byly postaveny podle projektu 1143, poslední jednotka Baku (později přejmenovaná Admiral Gorškov) byla postavena ve zdokonalené verzi Projekt 1143.4. Na provoz těchto relativně nových lodí nebyly po rozpadu SSSR finance a proto byly první tři už v první polovině 90. let vyřazeny. Admiral Gorškov byl jako Vikramaditya prodán do Indie, která plavidlo modernizuje a hodlá jím posílit indické námořnictvo.
Obsah |
Odkazy[editovat]
Související články[editovat]
Reference[editovat]
Literatura[editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
