Projekt 56M

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Projekt 56M / třída Kildin
Torpédoborec projektu 56M
Obecné informace
Uživatelé Sovětské námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 4
Zahájení stavby {{{zahájení stavby}}}
Spuštění na vodu {{{spuštění na vodu}}}
Uvedení do služby {{{uvedení do služby}}}
Osud vyřazeny
Předchůdce Projekt 56 / třída Kotlin
Následovník Projekt 57 / třída Kanin
Technické údaje Projekt 56M
Výtlak 2890 t (standardní)
3447 t (plný)
Délka 126,1 m
Šířka 12,7 m
Ponor 3 m
Pohon 2 turbíny, 4 kotle
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 39 uzlů
Dosah
Posádka 284
Výzbroj KSŠ (9 ks)
16× 57mm kanón (4×4)
4× 533mm torpédomet (2×2)
RBU-2500 (2×1)
Pancíř {{{pancíř}}}
Letadla {{{letadla}}}
Radar {{{radar}}}
Sonar {{{sonar}}}
Ostatní {{{ostatní}}}
Technické údaje Projekt 57U
Výtlak 3500 t (standardní)
4500 t (plný)
Délka 140,6 m
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor 4,65 m
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka 197
Výzbroj 16× 57mm kanón (4×4)
4× 76mm kanón (2×2)
P-15 Termit (4×1)
4× 533mm torpédomet (2×2)
RBU-2500 (2×1)
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Projekt 56M či třída Kildin byla třída torpédoborců sovětského námořnictva z doby studené války. V letech 1953–1960 byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Během služby byly tři z nich přestavěny na nový standard Projekt 56U. Tato verze nesla modernější protilodní střely a silnější dělovou výzbroj. Žádný z torpédoborců již není v aktivní službě. Vyřazeny byly v letech 1987–1991. Byly to první raketové torpédoborce na světě.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba této třídy byla zahájena roku 1953 a probíhala až do roku 1960. Postaveny byly čtyři jednotky pojmenované Bědovyj, Prozorlivyj, Neulovimyj a Něuděržimyj. Pátá jednotka Neukrotimyj byla zrušena před zahájením stavby.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Projekt 56M[editovat | editovat zdroj]

Hlavní útočnou výzbroj torpédoborců tvořilo jedno odpalovací zařízení protilodních střel KSŠ (v kódu NATO SS-N-1) se zásobou 9 střel. K napadání hladinových lodí sloužily také dva dvojhlavňové 533mm torpédomety. Hlavňovou výzbroj tvořily čtyři dělové věže se čtyřčaty ráže 57 mm. K ničení ponorek sloužily dva ručně nabíjené raketové vrhače hlubinných pum RBU-2500. Pohonný systém tvořily dvě parní turbíny a 4 kotle. Nejvyšší rychlost dosahovala 39 uzlů.

Projekt 56U[editovat | editovat zdroj]

V roce 1971 byly jednotky Bědovyj, Prozorlivyj, Neulovimyj přestavěny na verzi Projekt 56U. Místo střel KSŠ na nich byly instalovány čtyři vypouštěcí kontejnery protilodních střel P-15 Termit (v kódu NATO SS-N-2). Počet 57mm kanónů se nezměnil, na zádi ale byly instalovány dvě další věže se 76mm dvouúčelovými dvoukanóny. Ostatní výzbroj zůstala beze změn.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kildin class destroyer ve Wikimedia Commons