Projekt 61

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Projekt 61 / třída Kashin
Krasnyj Kavkaz
Obecné informace
Uživatelé Sovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Polské námořnictvo
Indické námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 25
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud
Předchůdce Projekt 57 / třída Kanin
Následovník Projekt 956 / třída Sovremennyj
Technické údaje
Výtlak 3550 t (standardní)[1]
4510 t (plný)
Délka 144 m
Šířka 15,8 m
Ponor 4,8 m
Pohon COGAG
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 37 uzlů
Dosah 3500 nám. mil při 18 uzlech
Posádka 266-280
Výzbroj SA-N-1 (2×2, 32 ks.)
4× 76mm AK-726 (2×2)
5× 553mm torpédomet (5×1)
RBU-1000 (2×1)
RBU-6000 (2×1)
Pancíř
Letadla 1× vrtulník
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Projekt 61 (v kódovém označení NATO třída Kashin) je třída raketových torpédoborců sovětského námořnictva z doby studené války. Primárně byly navrženy zejména k boji proti vzdušným cílům a ponorkám.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

V letech 1959–1973 bylo pro sovětské námořnictvo postaveno 20 jednotek této třídy. Poté bylo postaveno ještě pět modifikovaných lodí pro indické námořnictvo, známých jako třída Rajput.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Trup lodí je rozdělen na 13 vodotěsných oddělení.[2] Hlavňovou výzbroj tvoří dva dvouhlavňové 76mm kanóny AK-726, umístěné v dělových věžích na přídi a na zádi. K obraně proti letadlům slouží dvě dvojitá odpalovací zařízení řízených střel SA-N-1 se zásobou 32 střel. K ničení ponorek slouží jeden pětihlavňový 533mm torpédomet, dva raketové vrhače hlubinných pum RBU-1000 a další dva typu RBU-6000. Na palubě se dále nachází přistávací plošina pro protiponorkový vrtulník Kamov Ka-25, ovšem hangár nikoliv.

V 70. letech bylo šest jednotek modernizováno na verzi projekt 61M. Byly na nich instalovány čtyři protilodní střely SS-N-2 (trup torpédoborců byl o dva metry prodloužen), čtyři systémy blízké obrany AK-630 s 30mm rotačním kanónem a nový sonar. Naopak vrhače RBU-1000 byly odstraněny.[2]

Pohonný systém typu COGAG tvoří čtyři plynové turbíny. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost je 37 uzlů.

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Torpédoborec Otvažnyj utrpěl fatální poškození po výbuchu a požáru ve muničním skladu řízených střel SA-N-1. Potopil se v Černém moři dne 30. srpna 1974.[2] V současnosti je v aktivní službě v ruském námořnictvu jediná jednotka této třídy. Indie stále provozuje všech pět. Jeden torpédoborec od sovětského svazu roku 1988 získalo Polsko. Polské námořnictvo loď přejmenovalo na Warszawa, ale v roce 2003 vyřadilo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Technické údaje se vztahují na původní verzi Projekt 61. Odlišnosti vylepšené varianty Projekt 61M jsou popsány v textu.
  2. a b c Project 61 Kashin class Project 61 Kashin Mod class Guided Missile Destroyer [online]. Globalsecurity.org, rev. 2006-04-22, [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]