Projekt 1134A
| Projekt 1134A / Třída Kresta II | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | |
| Typ | raketový křižník |
| Lodě | 10 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Kresta I |
| Následovník | třída Kara |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 6000 t (standardní) 7500 t (plný) |
| Délka | 158,8 m |
| Šířka | 17 m |
| Ponor | 6 m |
| Pohon | 2 turbíny, 4 kotle 100 000 hp |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 34 uzlů |
| Dosah | 2400 nám. mil při 32 uzlech 10 500 nám. mil při 14 uzlech |
| Posádka | 380 |
| Výzbroj | 8× SS-N-14 (2×4) 4× SA-N-3 Goblet (2×2) 2× RBU-6000 2× RBU-1000 4× 57mm (2×2) 10× 533mm torpédomet |
| Pancíř | |
| Letadla | 1× Kamov Ka-25A |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Projekt 1134A Berkut-A, jinak též třída Kresta II, byla s deseti loďmi vůbec nejpočetnější třída raketových křižníků sovětského námořnictva z doby studené války. Třída byla modifikací třídy Kresta I, určenou především pro boj proti ponorkám. Oproti lodím třídy Kresta I měla tato plavidla o 2,8 m prodloužený trup, jiné elektronické systémy, sonary a také pozměněnou výzbroj (místo protilodních nesla protiponorkové střely). Šířka, ponor, pohonný systém či počet osádky zůstaly nezměněny.
Obsah |
Konstrukce [editovat]
Na přídi lodi byly dva dvanáctihlavňové odpalovače raketových hlubinných pum RBU-6000, za nimi bylo dvojnásobné odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel SA-N-3 Goblet (druhé se nacházelo na zádi před hangárem), přičemž celková zásoba činila 44 střel. Na bocích nástavby byly dva čtyřnásobné odpalovací kontejnery raketových torpéd SS-N-14 o doletu 46 km. Za nimi byly po stranách hlavního stěžně čtyři rotační šestihlavňové kanóny AK-630 ráže 30 mm. Na zádi se dále nacházely dvě dvouhlavňové věže s 57mm kanóny, druhý odpalovač střel Goblet a dva vrhače raketových hlubinných pum RBU-1000. Palubní vrtulník byl tentokrát typu Kamov Ka-25A.
Operační služba [editovat]
Pravděpodobně k jedinému bojovému nasazení lodi této třídy došlo ve dnech 11.–12. února 1976, kdy Admiral Makarov v souvislosti s občanskou válkou v Angole několikrát vystřelil na přístavy Lobito a Benguela, aby podpořil jednotky MPLA[1]. Všechny křižníky byly vyřazeny počátkem 90. let 20. století.
Jednotlivá plavidla [editovat]
- Kronštadt: kýl založen 1966, spuštěn na vodu 1967, dokončen 1970, vyřazen 24. června 1991
- Admiral Izakov: kýl založen 1967, spuštěn na vodu 1968, dokončen 1971, vyřazen 30. června 1993
- Admiral Nachimov: kýl založen 1968, spuštěn na vodu 1969, dokončen 1972, vyřazen 31. ledna 1991
- Admiral Makarov: kýl založen 1969, spuštěn na vodu 1970, dokončen 1973, vyřazen 3. července 1992
- Maršal Vorošilov: později přejmenován na Chabarovsk. Kýl založen 1970, spuštěn na vodu 1971, dokončen 1973, vyřazen 3. července 1992
- Admiral Okťabrskij: kýl založen 1970, spuštěn na vodu 1972, dokončen 1974, vyřazen 30. června 1993
- Admiral Isačenkov: kýl založen 1971, spuštěn na vodu 1973, dokončen 1975, vyřazen 3. července 1992
- Maršal Timošenko: kýl založen 1972, spuštěn na vodu 1974, dokončen 1976, vyřazen 3. července 1992
- Vasilij Čapajev: kýl založen 1973, spuštěn na vodu 1975, dokončen 1977, vyřazen 30. června 1993
- Admiral Jumašov: kýl založen 1974, spuštěn na vodu 1976, dokončen 1978, vyřazen 13. července 1992
Odkazy [editovat]
Prameny [editovat]
- PEJČOCH, Ivo. Raketové křižníky třídy Kresta. HPM. 1993, roč. III, čís. 3, s. 24–25. ISSN 1210-1427.
Reference [editovat]
- ↑ SONDHAUS, Lawrence. Navies in Modern World History. [s.l.] : Reaktion Books, 2004. ISBN 1861892020. s. 261.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org