Projekt 1155 Fregat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Projekt 1155 Fregat / Třída Udaloj
Admiral Vinogradov v roce 2009
Obecné informace
Uživatelé Sovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 13
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud
Předchůdce Projekt 956 / třída Sovremennyj
Následovník
Technické údaje
Výtlak 6200 t (standardní)
Délka 163 m
Šířka 19,3 m
Ponor 6,2 m
Pohon COGAG
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 29 uzlů
Dosah 10 500 nám. mil při 14 uzlech
Posádka 220-249
Výzbroj SS-N-14 (2×4)
SA-N-9 (64 ks.)
2× 100 mm (2×1)
4× 30mm AK-630 (4×1)
8× 553 mm (2×4)
RBU-6000 (2×1)
Pancíř
Letadla 2× vrtulník
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Projekt 1155 Fregat, jinak též třída Udaloj, třída raketových torpédoborců sovětského námořnictva z doby studené války. Vyvinuty byly především jako protiponorková plavidla s dlouhým dosahem, vhodná pro doprovod sovětských hladinových uskupení.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1980–1991 bylo postaveno 12 jednotek této třídy, přičemž v roce 1999 do služby vstoupila třináctá jednotka Admiral Čabaněnko, postavená ve vylepšené verzi Projekt 1155.1 Fregat II (či Udaloj II). V roce 2010 ruské námořnictvo stále provozuje osm torpédoborců třídy Udaloj.[2]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce třídy Udaloj navazovala na protiponorkové fregaty třídy Krivak, jejichž základní nedostatky u nich byly napraveny. Hlavňovou výzbroj představují dva 100mm kanóny AK-100 v jednohlavňových věžích (Admiral Čabaněnko nese 130mm dvojkanón AK-130) a čtyři systémy blízké obrany AK-630 s rotačním 30mm kanónem. Dodatečně byly přidány dva hybridní systémy CADS-N-1 Kashtan, kombinující kanóny a řízené střely.

Torpédoborce dále nesou osm protilodních střel SS-N-14 (jediný Admiral Čabaněnko nese modernější střely SS-N-22). K obraně proti vzdušným cílům slouží osm osminásobných vertikálních vypouštěcích sil pro protiletadlové řízené střely SA-N-9 s dosahem 12 km. Na palubě se nacházejí též dva raketové vrhače hlubinných pum RBU-6000 a dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety, ze kterých lze odpalovat střely SS-N-15 (jediný Admiral Čabaněnko nese dva systémy Udav-1). Na zádi je přistávací plošina a hangár pro uskladnění dvou protiponorkových vrtulníků.

Pohonný systém je koncepce COGAG. Pro plavbu cestovní rychlostí slouží dvě plynové turbíny M62, přičemž v bojové situaci se připojí ještě dvě turbíny typu M8KF. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost je 29 uzlů. Dosah je 10 500 nám. mil při rychlosti 14 uzlů.[2]

Jednotky[editovat | editovat zdroj]

Třída Udaloj se skládá ze 13 jednotek. Jedná se o Udaloj (1980), Vice-admiral Kulakov (1982), Maršal Vasilevskij (1982), Admiral Zacharov (1983), Admiral Spiridonov (1984), Admiral Tribuc (1985), Maršal Šapošnikov (1987), Severomorsk (1987, ex Simferopol, ex Maršal Buďonnyj), Admiral Levčenko (1988), Admiral Vinogradov (1988), Admiral Charlamov (1989), Admiral Pantělejev (1991) a Admiral Čabaněnko (1999).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Project 1155 Fregat I Udaloy-I class Project 1155.1 Fregat II Udaloy-II class Guided Missile Destroyer [online]. Globalsecurity.org, rev. 2008-11-09, [cit. 2010-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Project 58 Grozny Kynda class Guided Missile Cruiser – Ship list [online]. Naval-technology.com, [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]