Projekt 35

Projekt 35 / třída Mirka
Obecné informace
Uživatelé	Sovětské námořnictvo
Typ	fregata
Lodě	9
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud	vyřazeny
Předchůdce	Projekt 159 (Petya)
Následovník	Projekt 1124 (Grisha)
Technické údaje Projekt 35 (Mirka I)
Výtlak	960 t (standardní) 1040 t (plný)
Délka	82 m
Šířka	9,3 m
Ponor
Pohon	2 plynové turbíny
Palivo	{{{palivo}}}
Rychlost	32 uzlů
Dosah
Posádka	96
Výzbroj	4× 76mm kanón (2×2) 4× RBU-6000 (4×1) 5× 406mm torpédomet (1×5) 1 skluzavka
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje Projekt 35M (Mirka II)
Výtlak	{{{výtlak2}}}
Délka	{{{délka2}}}
Šířka	{{{šířka2}}}
Ponor	{{{ponor2}}}
Pohon	{{{pohon2}}}
Palivo	{{{palivo2}}}
Rychlost	{{{rychlost2}}}
Dosah	{{{dosah2}}}
Posádka	{{{posádka2}}}
Výzbroj	4× 76mm kanón (2×2) 2× RBU-6000 (2×1) 10× 406mm torpédomet (2×5)
Pancíř	{{{pancíř2}}}
Letadla	{{{letadla2}}}
Radar	{{{radar2}}}
Sonar	{{{sonar2}}}
Ostatní	{{{ostatní2}}}

Projekt 35 (v kódu NATO třída Mirka) byla třída protiponorkových fregat sovětského námořnictva z doby studené války. Plavidla byla určena zejména pro pobřežní hlídkování. Ze služby byly vyřazeny na počátku 90. let.

Stavba

V letech 1961–1967 bylo v Kaliningradu pro sovětské námořnictvo postaveno celkem devět jednotek této třídy.

Konstrukce

Stavěny byly dvě základní verze Projekt 35 (v kódu NATO Mirka I) a Projekt 35M (Mirka II). Lišily se skladbou protiponorkové výzbroje.

Výzbroj projektu 35 tvořily dvě dvojhlavňové věže se 76mm kanóny AK-726, jeden pětihlavňový 406mm torpédomet PTA-40 pro torpéda SET-40 a čtyři raketové vrhače hlubinných pum RBU-6000. Verze projekt 35M měla pouze dva raketové vrhače RBU-6000 a naopak nesla dvojnásobný počet torpédometů. Pohonný systém tvořily dvě plynové turbíny a pomocný dieselový motor. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.

Odkazy

Literatura

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. s. 353.