Popelka Biliánová
| Popelka Biliánová | |
|---|---|
 Popelka Biliánová | |
| Rodné jméno | Marie Popelková |
| Narození | 27. ledna 1862 Králův Dvůr  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. března 1941 (ve věku 79 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Pseudonym | Vyšehradská |
| Povolání | spisovatelka |
| Národnost | česká  |
| Témata | česká literatura a pragensie |
| Významná díla | Do panského stavu, Paní Katinka z Vaječného trhu |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popelka Biliánová (27. ledna 1862, Králův Dvůr[1] – 7. března 1941, Praha), rozená Marie Popelková, byla česká vlastenecká spisovatelka, dramatička a publicistka, autorka řady sentimentálních próz, osvětová pracovnice v ženském hnutí.
.jpg)
Život
Narodila se roku 1862 v Králově Dvoře u Berouna jako dcera kupce Václava Popelky. Když jí bylo patnáct let, přišel její otec o všechen majetek a byl nucen se přestěhovat do Prahy. Zde chtěla dále studovat na Učitelském ústavu, nebyla však přijata kvůli slabému zraku. Působila tedy jako vychovatelka, od svého strýce si půjčovala knihy významných českých buditelů. Dostalo se jí však zvláštního privilegia – směla navštěvovat některé přednášky na Karlově univerzitě, kde mezi studenty byla jediná dívka.
Proslula velkým vlasteneckým cítěním a charitativní prací. Pořádala různé výlety po českých historických místech, organizovala sbírky šatstva, bot i hraček pro chudé děti především z českého pohraničí. Jako první v Čechách použila skautské prvky v dívčím prostředí a v roce 1912 zorganizovala prázdninové osady pro dívky[2]. Pracovala také pro Ústřední spolek českých žen, kde se vedle kurzů šití a vaření konaly také přednášky o emancipaci žen a o jejich vzdělání.
Díky této své činnosti se seznámila s nedostudovaným právníkem Arnoštem Biliánem, za něhož se roku 1892 provdala. Po uzavření sňatku se odstěhovala s manželem na Vyšehrad do domku výběrčího mýta a potravní daně, kde žila až do své smrti (na tomto domě se dodnes nachází její pamětní deska). Se svým manželem měla tři děti, kterým všem umožnila získat vysokoškolské vzdělání, přestože její manžel roku 1918 spáchal kvůli depresím sebevraždu.[3] Aby mohly děti studovat na vysoké škole, přivydělávala si psaním různých fejetonů a článků do novin a časopisů a také tvorbou nenáročných příběhů pro dívky, které lze zařadit do tzv. červené knihovny.
Ve své literární tvorbě čerpala z tradice historické prózy a lidového čtení. Psala básně s mytologickými náměty, různé črty, humoresky, povídky, romány i divadelní hry. Sbírala pražské, zejména vyšehradské pověsti a literárně je upravovala. Zájem o folklór jí vedl i k zaznamenávávání dětských her a lidových zvyků z různých ročních dob.
Ve stáří se její problémy se zrakem výrazně zhoršily. Nakonec dostala šedý zákal a po operaci oslepla úplně. Zemřela roku 1941 v Praze v domku na Vyšehradě.
Dílo
- Z našich zkazek (1891), kniha veršů,
- Všem ke štěstí (1901), povídka,
- Při osmi dětech (1903), povídka,
- Dětské hry kolové (1904), zaznamenané dětské hry,
- Z tajů pražských pověstí (1904, 1905), společně s Karlem Chalupou, dva díly,
- Pověsti vyšehradské (1905), pověsti autorkou zaznamenané nesahají sice dále než k počátku 19. století a ne všechny jsou opravdu lidového původu, přesto tvoří nedílnou součást pražské mytologie.
- Hra s panenkou (1905), zaznamenané dětské hry,
- O dívčím skautingu (1914),
- Do panského stavu (1907, rozšířeno 1916, definitivně 1920 v šesti svazcích), humoristický román o chudé rodině Kráčmerových, která vyhrála dva milióny v loterii a dostala se tak do lepší společnosti. Matka Kráčmerka se však jen těžce vpravuje do role vznešené paní domácí, protože je to v hloubi srdce stále prostá zelinářka se zlatým srdcem a panské móresy jsou jí z duše protivné.
- Z letního bytu (1915), divadelní hra pro mládež,
- Kocour v pensionátě (1915), divadelní hra pro mládež,
- Vyšehradský vodník (1915), divadelní hra pro mládež,
- Barborka (1915), divadelní hra pro mládež podle staročeského bájeslovného námětu,
- Pod selský krov (1921–1922), čtyřdílný román z vesnického prostředí,
- Mánina s Bábinou (1922), povídka,
- Po cestičkách k oltáři (1922), sbírka povídek,
- Paní Katinka z Vaječného trhu (1924), humoristický román o trhovkyni Katynce,
- Ze zápisků domácího šotka (1922), sbírka povídek,
- Šotkova žeň (1922), sbírka povídek.
Pseudonymy
Svá díla publikovala také pod pseudonymy: Jan Bílý, Jan Černý, Vyšehradská. Rovněž její vlastní jméno se vyskytuje v různých variantách: Mařenka Popelková, Popelka M. Biliánová i Bilianová.
Filmové adaptace
- Do panského stavu (1925), němý film, režie Karel Anton, v hlavní roli Antonie Nedošinská
- V panském stavu (1927), němý film, režie Václav Kubásek, v hlavní roli Antonie Nedošinská, pokračování předcházejícího filmu
- Paní Katynka z Vaječného trhu (1927), němý film, režie Václav Kubásek, v hlavní roli Antonie Nedošinská
- Matka Kráčmerka, (1934), režie Vladimír Slavínský, v hlavní roli Antonie Nedošinská
Odkazy
Literatura
- CHLÍBCOVÁ, Milada. heslo Popelka Biliánová. In: Lexikon české literatury 1 (A-G). Praha: Academia, 1985. S. 233.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 99.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 506-507.
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Historie českého skautingu a serveru skaut.org
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých VYŠ Z7, s. 289. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Popelka Biliánová na Wikimedia Commons 
Autor Popelka Biliánová ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Popelka Biliánová
- Eva Hrubešová: Kamenní svědkové minulosti… Dům výběrčího mýta a potravní daně na stránkách Prahy 2
