Petr Pištělka
| Petr Pištělka | |
|---|---|
.png) | |
| Narození | 14. července 1887 Švábenice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 22. července 1963 (ve věku 76 let) Švábenice  Československo |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, grafik, ilustrátor a československý legionář |
| Podpis |  |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petr Pištělka (14. července 1887 Švábenice[1] – 22. července 1963 Švábenice), byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor a legionář.
Život[editovat | editovat zdroj]
Petr Pištělka se narodil 14. července 1887 ve Švábenicích, obci na jižní Moravě. Jeho otec Petr Pištělka byl krejčím. Již od raného dětství rád a nejlépe ze všech dětí kreslil. V jeho zálibě jej podporovala matka. Po absolvování obecné školy se šel učit malířem pokojů a divadelních dekorací do Přerova. V roce 1906 dostal výuční list a školu opustil. Již v mládí se rozhodl, že bude malířem. Tak se i stalo. V roce 1908 složil zkoušku na pražskou malířskou akademii a byl přijat. Studia započal ve všeobecné škole Akademie umění u prof. Vlaho Bukovce. V roce 1909 nastoupil do speciální školy prof. Hanuše Schwaigra. Jeho oblíbený profesor H. Schwaiger v roce 1912 umírá a Pištělka nastoupil na zbývající dva semestry u prof. Maxmiliana Pirnera. V roce 1913 úspěšně absolvoval a odjíždí na dva týdny do Paříže. V roce 1914 podnikl díky obdrženému Hlávkovu stipendiu další studijní cestu tentokrát do Itálie.
Z Itálie se vrátil domů a záhy se dobrovolně přihlásil k 8. pěšímu pluku do Brna. V Evropě zuří první světová válka. Koncem roku 1915 odjel se svojí „marškou“ na východní frontu do Vladimíru Voliňského. V červnu 1916 však utekl do ruského zajetí. V zajateckém táboře strávil více než rok. Pracoval ve vsi Natáliino v Poltavské gubernii. V srpnu 1917 se Pištělka v Žytomyru přihlásil do československých legií[2]. V polovině srpna 1918 je odvelen do Jekatěrinburgu, kde sídlil osvětový odbor Národní rady. Zde se nacházelo i malířské oddělení, kde Pištělka záhy našel uplatnění. Podílel se na vydání Bezručových Slezských písní společně s litografem Koudelkou. Kniha měla mezi vojáky velký ohlas a brzy po tomto úspěchu se Pištělka podílel na přípravě Epigramů Karla Havlíčka Borovského. V červenci roku 1919 byl Pištělka s dalšími umělci vyslán na studijní cestu do Japonska, Číny a Indie. Koncem roku 1920 se Pištělka vrátil jako ruských legionář domů do Švábenic, kde se natrvalo usadil.
Po návratu zpracoval soubor dřevorytů pojmenovaných "Cestou domů", který vyšel v roce 1921. Stal se členem Svazu výtvarných umělců moravských[3] a pravidelně obesílal jejich výstavy. V roce 1922 se Petr Pištělka oženil[4] s Ludmilou Hejnou. V letech 1933–1935 podnikl studijní cesty na Balt, do jižního Srbska a Makedonie. Pro kostel ve Švábenicích namaloval rozměrný obraz slovanských světců Cyrila a Metoděje. Rovněž vytvořil několika dalších oltářních obrazů – v Olešnici, Žalkovicích, Želči a Višňové. Vyzdobil kostel sv. Cyrila a Metoděje v Brně–Židenicích a je rovněž autorem slunečních hodin a pamětní desky faráře Jana Vyhlídala na farní budově ve Švábenicích.
Petr Pištělka zemřel po dlouhé nemoci 22. července 1963 ve Švábenicích a pohřben je na místním hřbitově.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Švábenice
- ↑ Záznam vojáka - Pištělka Petr
- ↑ Svaz výtvarných umělců moravských. www.svum.org [online]. [cit. 2016-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-02.
- ↑ Matriční záznam o sňatku farnosti ve Švábenicích
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Pištělka
- Městys Švábenice, Petr Pištělka-životopis
- Život a dílo malíře Petra Pištělky (1887-1963), Jana Harásková bakalářská práce
- Galerie 09.cz, Petr Pištělka -grafika Archivováno 20. 11. 2019 na Wayback Machine.
- Petr Pištělka v informačním systému abART
- Vlastivědné a kostelní muzeum a muzejní galerii betlémů Švábenice u Vyškova, akademický malíř Petr Pištělka Archivováno 14. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Výtvarníci legionáři
