Operace Telemark
Operace Gunnerside byla spojenecká diverzní vojenská akce za druhé světové války. Jejím cílem bylo zničit továrnu na výrobu těžké vody v norském městečku Rjukan v kraji Telemark. Operace byla úspěšná a pomohla výrazně zpomalit německý jaderný program.
Pozadí
V létě 1941 se Adolf Hitler blížil k vrcholu moci. Většina západní Evropy byla dobyta a obsazena německou armádou. Dne 22. června začala Operace Barbarossa, při níž byl přepaden Sovětský svaz.
Ještě před začátkem druhé světové války se vědělo, že němečtí vědci v ústavu císaře Viléma pracují na jaderném projektu, ale další podrobnosti nebyly známy. Na podzim 1939 napsal Albert Einstein, který uprchl z Německa do USA, dopis prezidentu Rooseveltovi, že nacistické Německo připravuje výrobu atomové bomby.
Quislingovské Norsko bylo po operaci Weserübung okupováno nacistickým Německem. Norský král Haakon VII. uprchl do Anglie a v Londýně vytvořil vládu svobodného Norska. Jeho přítomnost v Británii posilovala hnutí odporu, i naděje obyvatel okupované země. Mezi Britskými ostrovy a Norskem pendlovala malá plavidla a rybářské lodě. Říkalo se jim shetlandský autobus. Ten umožnil mnoha norským vlastencům uniknout do Británie, kde mohli pokračovat v boji proti okupantům.
Průběh operace
Zpráva z Norska
V létě 1941 dostala britská výzvědná služba varovnou zprávu z Norska. Němci nařídili zvýšení výroby těžké vody ve speciálním provozu u hydroelektrárny ve Vemorku. Tato pobočka elektrochemické továrny Norsk Hydro, umístěné v sousedním Rjukanu, od roku 1934 využívala nadprodukci levné elektrické energie k elektrolýze vody a následné destilaci oxidu deuteria, tzv. těžké vody. V jaderném reaktoru, který používá oxid deuteria jako moderátor neutronů, lze z přírodního uranu 238 vyrábět plutonium, hlavní složku jednoho typu atomové bomby.
Akce
Britští armádní velitelé se rozhodli využít k tajné akci proti továrně Vemork norské odbojáře, kteří uprchli ze své země do Velké Británie. Norové podstoupili tvrdý výcvik v jednotkách SOE.
Dne 19. října 1942 byla na norskou náhorní plošinu Hardangervidda vysazena čtyřčlenná skupina norských parašutistů s krycím názvem Grouse (Tetřev). Ta měla za úkol prozkoumat cíl a jeho okolí a připravit přistání jednotky britských ženistů.
Skupina Grouse se ohlásila do Británie a proto byla dne 19. listopadu 1942 zahájena operace s krycím názvem Freshman (Nováček). U jezera Møsvatn, jen několik kilometrů na západ nad Vemorkem, měly přistát dva kluzáky Airspeed Horsa, každý s dvěma piloty a patnácti vojáky z ženijních oddílů RAF na palubě. K místu plánovaného přistání je ve vleku na laně dopravovaly bombardéry Handley Page Halifax. Jeden bombardér ve špatném počasí a po ztrátě orientace havaroval, kluzáky sice nouzově přistály, ale daleko od místa, kde byly očekávány. Jejich posádka – přistání přežilo jen 23 mužů – se vzdala Němcům. Byli nejen vyslýcháni, ale – přestože byli v britských uniformách a vzdali se – byli mučeni, včetně raněných, a nakonec podle Hitlerova tajného rozkazu Kommandobefehl z 18. října 1942 všichni popraveni. Skupina Grouse se stáhla na náhorní plošinu, kde její příslušníci za krutých podmínek přečkali severskou zimu.
Po prvním neúspěšném pokusu (přistání kluzáků) bylo rozhodnuto vysadit paradesantní jednotku. Šest Norů seskočilo dne 16. února 1943 asi 50 kilometrů od továrny. Po čtyřech dnech pochodu na lyžích se připojili k průzkumníkům původní skupiny, nyní pod krycím názvem Swallow (Vlaštovka).
Cesta k továrně Vemork vede přes hlubokou soutěsku, přes jediný, dobře osvětlený a hlídaný lanový most. Němci považovali svahy soutěsky za neprůchodné, a tak se soustředili na střežení mostu. Tady se ukázal význam toho, že byli vybráni právě norští odbojáři. Dobrá znalost terénu umocněná studiem leteckých snímků jim umožnila v noci 27. února 1943 překonat strž i tekoucí bystřinu a traverzem skalní stěny proniknout nepozorovaně až k objektu. Měli na sobě bílé maskovací obleky, pod nimi britské uniformy a v nich ukryté pilulky s prudkým jedem.
Do továrny se dostali přes vrata železniční vlečky. Pronikli až do provozní haly, upevnili nálože trhavin přímo na destilační kolony a detonátory nastavili na 2 minuty. Při ústupu zanechali na sněhu samopal Thompson jako důkaz toho, že jde o akci britských vojenských jednotek. Chtěli tak zamezit odvetným akcím Němců proti norským civilistům.
Výbuch, který poté následoval, továrnu těžce poškodil.
Výsledky operace
Výroba deuteria byla obnovena až po třech měsících a ne v plném rozsahu. To výrazně zpomalilo německý projekt vývoje jaderné zbraně.
Diverzní skupina se stáhla na pustou náhorní plošinu Hardangervidda ve středním Norsku a vyslala do Londýna depeši o úspěchu akce. Velitel německých okupačních sil dal rozkaz pročesat okolí. Do Telemarku byla vyslána celá německá divize. Po překonání velkých potíží Norové dosáhli hranic neutrálního Švédska a byli letecky přepraveni do Anglie. Churchill se zasadil o jejich vyznamenání.
Historické zmínky
Podle skutečných událostí byl v roce 1965 natočen film Hrdinové z Telemarku.[1][2]
Odbojář Joachim Ronneberg, nejmladší účastník operace, zemřel v roce 2018 ve věku 99 let.[1]
Odkazy
Literatura
- Bascomb, Neal. Zimní pevnost: někdo musí Hitlera zastavit, aby nezískal atomovou bombu. Překlad Tomáš Jeník. Vydání první. Praha: Práh, 2017. 327 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-7252-693-2.
Související články
Reference
- ↑ a b ECHO24. V 99 letech zemřel muž, který připravil Hitlera o jaderné zbraně - Echo24.cz. echo24.cz. 2018-10-24. Dostupné online [cit. 2018-10-27].
- ↑ Hrdinové z Telemarku / The Heroes of Telemark (1965). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.