Mikve
Mikve (hebrejsky מקווה, doslova „sebrání“ nebo „shromáždění (vody)“), je židovská rituální lázeň. Je tvořena nádrží s přírodní vodou a slouží k rituálnímu očištění osob nebo předmětů. Mikve by měla pojmout nejméně 762 litrů vody a měla by být dost hluboká, aby umožnila dospělému úplné ponoření. Ve starověkém Izraeli používali mikve kněží k rituální očistě před službou v Jeruzalémském chrámu. V současné době mikve slouží pro očistu ženy po menstruaci, po porodu či jiném krvavém výtoku. Ponoření do mikve je také nezbytnou součástí konverze k judaismu (musí je podstoupit konvertující muži i ženy).
Ponořením v mikvi se dále rituálně očišťují některé druhy nádobí vyrobené nežidy před použitím v židovské kuchyni. Muži chodí do mikve zpravidla pouze před vysokými svátky (Roš ha-šana a Jom kipur) a poutními svátky za účelem duchovní přípravy a očisty. Před započetím Jom kipur je takovéto ponořování považováno za micvu a je doporučováno, aby se tak stalo ještě před minchou – samotné ponoření je vnímáno jako akt pokání a je zvykem, aby se muž v mikvi ponořil třikrát.[1] Rozšířený je také zvyk chodit do mikve před začátkem šabatu. Chasidský zvyk je chodit se ponořit každé ráno před ranní modlitbou.
K ženské sekci moderní mikve je často připojen kosmetický salón nebo kadeřnictví.
V minulosti byly mikve umísťovány do sklepů domů sousedících s modlitebnami. Tyto kamenné nádrže byly napájeny podzemními prameny, protože musely mít přirozený přítok a odtok vody. O zákonech rozhodujících o tom, jak se budují rituální lázně a jakého typu vody je možno použít, pojednává traktát Mikva'ot v Mišně.
V Izraeli bylo nalezeno několik mikví, které odpovídají stejným halachickým předpisům jako současné rituální lázně.
Mikve v Česku
V Česku se dochovalo několik starých židovských lázní, jsou ale využívány převážně jako turistické atrakce.
Historická mikve u Pinkasovy synagogy v Praze, která je stále využívána, v třebíčské židovské čtvrti se dvě rituální lázně nacházejí v ulici Blahoslavova (v domech č. 10 a č. 23, přístupné veřejnosti po předchozí domluvě), v kolínské židovské čtvrti se dochovaly tři mikve v přízemí rabínského domu čp. 124 v sousedství synagogy, z nichž prostřední je přímo napájena přírodním zdrojem podzemní vody, tyto mikve zatím nejsou přístupné pro veřejnost, v Boskovicích na Blanensku náhodně objevena lázeň zasypaná uhlím, po částečné rekonstrukci přístupná turistům, v Mikulově na Břeclavsku náhodně objevená zasypaná mikve při stavbě činžovního domu, ve Všerubech na Domažlicku ve sklepení domu, ve Kdyni na Domažlicku ve výjimečně zachovalé synagóze, dům New York v Lázních Kynžvart (kulturní památka v rekonstrukci) mikve přístupná veřejnosti od roku 2008, ve Znojmě přístupná mikve nevyužívaná od roku 1454 a v Dobrušce na Rychnovsku míkve přístupná v rámci prohlídky muzea.
V Česku slouží Židům k očistné lázni tři mikve. Jedna je historická mikve v Praze (nachází se v sousedství Pinkasovy synagogy), druhá v rámci košer hotelu King David (zprovozněna 2015) a třetí od října 2006 v Brně, která vznikla ve sklepních prostorách domu na třídě Kapitána Jaroše patřícího židovské obci; musela být vybudována nově, neboť žádná historická lázeň se v Brně nedochovala.
Odkazy
Reference
- ↑ GREENWALD, Ze‘ev. Ša‘arej halacha. Brány halachy. Mšeno u Mělníka: AGADAH, 2012. ISBN 978-80-87571-02-6. S. 266.
Literatura
Obrázky, zvuky či videa k tématu mikve na Wikimedia Commons - NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.
