Martino Hammerle Bortolotti
| Martino Hammerle Bortolotti | |
|---|---|
 Martino Hammerle-Bortolotti | |
| Narození | 25. července 1969 (54 let) Innsbruck |
| Povolání | zpěvák, výzkumník a operní pěvec |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martino Hammerle-Bortolotti (* 25. července 1969 Innsbruck) je rakouský operní pěvec, hudební aranžér, hudební badatel, překladatel. Od roku 1995 žije v Brně a střídavě ve Vídni a Florencii. Svoji pěveckou kariéru začal již v roce 1999 v brněnském Janáčkově divadle v roli Papagena v opeře Kouzelná flétna skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. Vystupoval na mezinárodních koncertních pódiích, například v Německu (Bad Laasphe, Berlín, Kempten a Siegen[1]), Rakousku (Vídeň, Innsbruck a Rein), Itálii (Miláno, Řím, Gallarate). Stěžejní program tvoří barytonové árie z oper Giuseppe Verdiho.[2]
Od pěti let se věnoval hře na klavír, později začal hrát také na klarinet a varhany.[3] Od roku 1984 působil jako varhaník a sbormistr v místním farním kostele Maria am Gestade v Innsbrucku. V roce 1995 úspěšně ukončil studium na univerzitě Leopold-Franzens-Universität Innsbruck v oboru ekonomie.[4] Přesto se rozhodl věnovat opernímu zpěvu, který studoval ve Freiburgu, Budapešti, Brně a Florencii. Několikrát obdržel stipendium University of South Carolina. [5]
Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]
Role[editovat | editovat zdroj]
V roce 1999 debutoval v brněnské Janáčkově opeře v roli Papagena v Mozartově Kouzelné flétně a také hostoval na několika českých scénách v inscenacích děl Gaetana Donizettiho, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka aj. Od roku 2000 působil jako člen souboru Jihočeské opery v opeře Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka v roli Harašty. Dále pak v opeře Gioacchina Rossiniho Il signor Bruschino jako Gaudenzio a v opeře Dalibor Bedřicha Smetany v roli Budivoje.[6]
Koncerty[editovat | editovat zdroj]
Realizoval recitály a koncertní projekty na hradech a zámcích v Bojnicích, Kynžvartu, Mcelích, Valticích, Seiseneggu, Wilfersdorfu, Zeillernu, Židlochovicích a také na zámku Belvedere ve Vídni. Dále potom působil v lázeňských městech Luhačovice, Bardejov, Piešťany a Trenčianské Teplice, koncerty se konaly i v secesním divadle ve Znojmě, ve farním kostele Maria am Gestade v Innsbrucku, v bazilikách v Rajhradě a Rein u Grazu, v barokním sále Staré radnice ve Vídni, v Italském kulturním institutu ve Vídni, v Okresním muzeu Vídeň-Josefstadt, v pražské rezidenci Rakouského velvyslanectví a na mnoha dalších místech.
S ansámblem Camerata Brunae se systematicky věnuje hudbě starších dějinných období, brněnská filharmonie ho zná jako zkušeného interpreta děl hudební avantgardy. S instrumentálním souborem „Solisti della Scala“ a orchestrem Filharmonica Europea Gallarate účinkoval pod vedením dirigenta Marcella Pennuta s mozartovským programem v roce 2010 v Gallarate a Curychu. V témže roce navázal dlouholetou spolupráci s orchestrem Filharmonica Europea Gallarate. O Vánocích pravidelně vystupuje s dětskými i dospělými sbory (Gallarate, Jihlava, Telč, Trenčín, Židlochovice, Znojmo), zpíval v Itálii (Miláno, Řím, Gallarate Legnano, Bolsena, Biella), v České republice (Praha, Znojmo, Valtice, Mikulov, Uherské Hradiště, Adamov, Moravská Třebová, Jihlava) a na Slovensku (Trenčín, Trnava, Nitra, Tatranská Lomnica).
V roce 2011 byl zpěvák pozván na Mezinárodní festival italské písně v Bruselu. V letech 2017, 2018 a 2020 realizoval novoroční koncertní turné společně s Moravským klavírním triem ve více než 12 moravských městech. V červnu roku 2016 vystupoval s Českým filharmonickým sborem Brno v zámecké jízdárně ve Valticích. V červnu 2018 a 2019 zpíval vlastní Verdiho recitál s Moravskou filharmonií Olomouc pod vedením dirigenta Petra Šumníka a také s koncertním sborem Melodie Jihlava ve Valticích. Koncerty Martina Hammerle-Bortolottiho mají ve Valticích již dlouholetou tradici. V roce 2019 Martino Hammerle-Bortolotti zpíval poprvé v Polsku, a to v rámci hudebního festivalu Giżycko (německy Lötzen).[7]
V současné době se zaměřuje na interpretaci díla Giuseppe Verdiho a neprávem podceňovaného českého skladatele Zdeňka Fibicha.
Hudební bádání[editovat | editovat zdroj]
V roce 2017 u příležitosti výročí 300 let od narození císařovny Marie Terezie aranžoval zpěvník Marie Terezie pro sólo baryton a dechové kvinteto. S tímto programem vystoupil na zámku Slavkov u Brna v rámci Napoleonských dnů 2017[8] a v Brandýse nad Labem v rámci Audience u císaře Karla I.[9]
Následně v roce 2018 připravil notový materiál části zapomenuté opery Templáři na Moravě Karla Šebora, který byl představen publiku na koncertu v zámecké jízdárně ve Valticích. [10]
V létě 2019 vytvořil pro českou divadelní agenturu Dilia nový orchestrální materiál zapomenuté opery Hedy Zdeňka Fibicha.
V roce 2022 vytvořil ve spolupráci s hudebním archivem Rakouské národní knihovny zcela nový a digitální notový material světské kantáty pro sbor a orchestr „Der Tyroler Landsturm“ od Antonia Salieriho.
Martino Hammerle-Bortolotti pracuje také jako hudební aranžér a vytvořil celou řadu aranží písní i vánočních koled pro komorní obsazení, koncertní a dětské sbory a také pro filharmonické orchestry.
Repertoár[editovat | editovat zdroj]
Martino Hammerle-Bortolotti zpívá Mozarta, klasický belcantový repertoár, Pucciniho, Leoncavalla, ale i Verdiho a Wagnera a skladby dosud málo známých skladatelů, které pro své posluchače vlastně znovu objevuje. V současné době se zaměřuje zejména na studium verdiovských árii, které jsou stěžejním programem jeho koncertů.[11]
| Opera[12] | ||
|---|---|---|
| Skladatel | opera | role |
| Donizetti | L‘elisir d‘amore | Belcore |
| Janáček | Příhody lišky Bystroušky | Harašta |
| Mozart | Le nozze di Figaro | Figaro |
| Le nozze di Figaro | Graf | |
| La finta giardiniera | Nardo | |
| Die Zauberflöte | Papageno | |
| Rossini | Il signor Bruschino | Gaudenzio |
| Smetana | Dalibor | Budivoj |
| Operní arie [13] | ||
|---|---|---|
| Skladatel | Opera | Árie |
| Bizet | Carmen | „Votre toast“ |
| Donizetti | L‘elisir d‘amore | „Come Paride vezzoso“ |
| Fibich | Nevěsta messinská | „Dnes vsecko rád vám odhalím“ |
| Hedy | „Jsem-li hříčka moci pekla?“ | |
| Giordano | Andrea Chenier | „Nemico della patria“ |
| Gounod | Faust | „Da ich nun verlassen soll“ |
| Leoncavallo | Zazá | „Zazá, piccola zingara“ |
| Mozart | Così fan tutte | „Donne mie la fate a tanti“ |
| „Il core vi dono“ | ||
| Die Zauberflöte | „Der Vogelfänger bin ich ja“ | |
| „Ein Mädchen oder Weibchen“ | ||
| „Papagena, Papagena“ | ||
| Don Giovanni | „Finch’han dal vino“ | |
| „Metà di voi qua vadano“ | ||
| Le nozze di Figaro | „Hai già vinta la causa“ | |
| „Non più andrai“ | ||
| „Se vuol ballare“ | ||
| Rossini | Il barbiere di Siviglia | „Largo al factotum“ |
| L’Italiana in Algeri | „O che muso“ – duetto | |
| La Cenerentola | „Miei rampolli femminini“ | |
| Guglielmo Tell | „Resta immobile“ | |
| Verdi | Attila | „Tregua e cogli Unni“ |
| „Dagl‘ immortali vertici“ | ||
| La battaglia di Legnano | „Se al nuovo dì pugnando“ | |
| Don Carlo | „Per me giunto“ | |
| „O Carlo, ascolta!“ | ||
| Ernani | „Da quel dí, che l’ho veduta“ – duetto | |
| „Oh de‘ verd’anni miei“ | ||
| Giovanna d’Arco | „Questa rea che vi percuote“ | |
| I masnadieri | „La sua lampada vitale“ | |
| Macbeth | „Pietà, rispetto, amore“ | |
| La forza del destino | „Morri, tremenda cosa…“ | |
| La traviata | „Di Provenza il mar, il suol“ | |
| „Madamigella Valery?“ | ||
| „Dite alla giovine“ – duetto | ||
| Il trovatore | „Tutto è deserto – Il balen del suo sorriso“ | |
| Luisa Miller | „Sacra la scelta è d’un consorte“ | |
| Simon Boccanegra | „Plebe! Patrizi! Popolo“ | |
| Un ballo in maschera | „Eri tu“ | |
| Wagner | Tannhäuser | „O du mein holder Abendstern“ |
| Die Walküre | „Ein Schwert verhiess mir der Vater“ | |
| „Winterstürme wichen dem Wonnemond“ | ||
Opereta, písně, muzikál (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Franz Léhar – Komm Zigán, Lippen schweigen, Da geh ich zu Maxim
- Johann Strauss – Ja, das Schreiben
- Zdeněk Fibich – My Moonlight Madonna na téma světoznámé melodie Poem
- Andrew Lloyd Webber – All I ask of you
- Italské šlágry ze San Rema – Grazie dei flori, Piove – Ciao, ciao bambina, Romantica, Quando, quando, quando
- Italské vánoční písně – Buon Natale!, Fermarono i cieli, Il Natale di Gesú, I Re Magi
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FRIEDRICH-KIEL-GESELLSCHAFT. Christus, op. 60 [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Martino Hammerle. www.martino.at [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ BERÁNKOVÁ, Aneta. Rodák z Innsbrucku si zamiloval Valtice. Zazpívá tam česky. Deník.
- ↑ KUČEROVÁ, Iva. Operní árie v hradišťském kostele zazní v podání rakouského pěvce. Slovácky deník. 20.12.2019.
- ↑ Martino Hammerle [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ LEJSKOVÁ, Michaela. Martino Hammerle - Bortolotti - tenorista [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Martino Hammerle [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Pietní koncert na zámku ve Slavkově [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ BRANDÝS NAD LABEM. AUDIENCE U CÍSAŘE KARLA I. [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02.
- ↑ Martino Hammerle–Bortolotti v jízdárně zámku Valtice [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Martino Hammerle [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Martino Hammerle [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Martino Hammele [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
