Martin Vavrys
| Martin Vavrys | |
|---|---|
![Martin Vavrys[1] při práci v atelieru](/wiki/Soubor:MartinVavrys(1978)vAtelieru.jpg) Martin Vavrys[1] při práci v atelieru | |
| Narození | 5. května 1978 (45 let)[2] Uherské Hradiště,  Československo |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Soukromá střední umělecká škola designu |
| Povolání | umělecký designér, malíř a sochař[3] |
| Rodiče | Pavel Vavrys (* 1947), Marta Vavrysová (* 1954)[2] |
| Manžel(ka) | Markéta rozená Langerová (sňatek 11. června 2022 v Praze) |
| Příbuzní | sestra Markéta Möllerová (rozená Vavrysová) (* 1972)[2] |
| Webová stránka | http://www.galerievavrys.cz/ |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martin Vavrys (* 5. května 1978 v Uherském Hradišti) je umělecký designer, malíř a sochař.[3] Jeho otcem je český akademický malíř a ilustrátor Pavel Vavrys. Jeho matkou je malířka Marta Vavrysová.[2] Dědečkem Martina Vavryse byl akademický sochař Evžen Macků – potomek českého malíře Josefa Mánesa.
Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]
Martin Vavrys vyrůstal v prostředí ateliérů svých rodičů a tak se u něj umělecké nadání začalo projevovat již ve věku pěti let.[4] [p 1]. Do Prahy se přestěhoval spolu se svými rodiči v roce 1984 poté, co rodina Vavrysů získala dům v centru Prahy na Starém Městě v ulici V Kotcích 1023/12.[5] [p 2]. Martin Vavrys vstupoval na uměleckou školu již s malířskými technikami a znalostmi získanými v ateliéru svého otce.[6] Soukromou střední uměleckou školu designu v Praze – Čakovicích [p 3] dokončil Martin Vavrys v roce 1997. (Na škole studoval v ateliéru u akademického malíře prof. Jaroslava Kláta.[2])
Kromě umělecké tvorby vede Martin Vavrys rodinnou galerii a také podniká.[4]
Charakteristika tvorby[editovat | editovat zdroj]
Umění by mělo představovat a sdělovat autorovy vnitřní pocity, vypovídat o prožívané současnosti zrcadlící se z umělcova podvědomí.[4] Charakteristiku a malířský styl Martina Vavryse lze zařadit do kategorie lyrického expresionismu. Jejími atributy je dravá a hodně strukturovaná malba, která posléze přechází do hladkých ploch a jemných detailů.[4] Reálné předměty, postavy a symboly prosvítají z četných fragmentů, které jsou umístěny na abstrahovaném pozadí. Výsledný dojem díla (a umělcovo sdělení) je komponován do mozaiky, kterou si divák skládá z chaosu rozehraného na plátně.[4]
- Ukázky z tvorby Martina Vavryse (sochy)
-
"Evoluce" (dřevo a svařovaný kov), rok: 2002, výška 200 cm -
"Pramen poznání", rok: 2009, výška 170 cm
Železné plastiky[editovat | editovat zdroj]
Sochy (železné plastiky) tvořené svařováním většinou z kovových autodílů (přinesených ze sběrných surovin) sestavuje Martin Vavrys na venkově poblíž Prahy na dvoře u domu svých rodičů.[6]
- Ukázky z tvorby Martina Vavryse (železné plastiky)
-
"Don Quijote", výška 260 cm -
"Sancho Panza", výška 170 cm -
"Hrdinka z TV seriálu", výška 110 cm -
"Permoník", výška 110 cm -
"Moderní žena", výška 190 cm -
objekt zlaté barvy, rok: 2017
In memoriam 24. června 2021[editovat | editovat zdroj]
Jako reakci na ničivé tornádo, které se prohnalo několika obcemi na pomezí Břeclavska a Hodonínska ve čtvrtek 24. června 2021 vytvořil Martin Vavrys plastiku s názvem In memoriam 24. června 2021. Železná plastika vysoká 250 cm je zkomponována z nejrůznějších nahodilých ocelových předmětů zachycených v pohybu tvořeném vírem tornáda. Tvorba plastiky zabrala tři týdny a autor je po dokončení věnoval obci Mikulčice. Za obec plastiku převzal starosta Josef Dvořáček s tím, že dílo bude instalováno ve vstupní hale místní radnice.[7]
Obrazy[editovat | editovat zdroj]
Obrazy (ženské akty, krajinky i abstraktní témata) maluje v centru Prahy v Rytířské ulici v podkrovním obytném ateliéru, který si sám upravil.[6]
- Ukázky z tvorby Martina Vavryse (obrazy)
-
„Život - divadlo“, rok 2010, (130 cm × 150 cm) -
„Zamyšlení“, rok 2010, (130 cm × 90 cm) -
„Noční život“
Cena Ď[editovat | editovat zdroj]
Cena Ď je česká cena určená mecenášům a dobrodincům v oblasti kultury, charity, vědy, vzdělávání a morálních hodnot v ČR.[8] Marin Vavrys pro cenu Ď každý rok maluje hlavní cenu "GRAND PRIX Ď", která se předává v Národním divadle v Praze na závěr finálové ceremonie udílení cen Ď mecenášům.[8] Je také autorem loga ceny Ď (2010–2015).[8]
Realizace v architektuře[editovat | editovat zdroj]
- 2004 – Pachtův Palác, Praha 1; obrazová výzdoba[2]
- 2007 – Barový pult “Retardér”, svařované železo, Bar Hoppallaaa, Praha 1[2]
Samostatné a kolektivní výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- 1994 – Galerie ART design, Praha 6
- 1994 – Galerie Vavrys, Praha 1
- 1995 – Strahovský klášter
- 1995 – Galerie Vavrys, Praha 1
- 1996 – Galerie Magnus
- 1996 – Galerie Vavrys, Praha 1
- 1996 – Arcibiskupské gymnázium, Praha 2
- 1997 – Kulturní centrum Spektrum, Praha 8 – Karlín
- 1997 – Sonnenberg, Německo
- 1999 – Divadlo Pod Palmovkou
- 1999 – Galerie Salva Guarda, Litoměřice
- 2000 – 1. Salon českých výtvarných umělců, Litoměřice
- 2001 – Galerie Zeman, Uherské Hradiště
- 2002 – 2. Salon českých výtvarných umělců, Litoměřice
- 2002 – Galerie Scarabeus, Praha
- 2002 – Národní zemědělské muzeum, Praha
- 2002 – Dům kultury Mikulčice
- 2003 – Městské divadlo, Zlín
- 2003 – Divadlo Bez zábradlí, Praha, výstava soch do roku 2010
- 2004 – Dvorana Galerie Platýz (kovové plastiky) a Galerie Vavrys, Praha
- 2005 – Celoroční výstava soch v dvoraně Náprstkova muzea, Praha
- 2006 – Galerie Vavrys, Praha 1
- 2007 – Galerie Štukový sál, Mikulov
- 2007 – Bar Hoppallaaa, Praha 1
- 2008 – Bowling Štěrboholy, Praha (celoroční výstava)
- 2009 – Ruské kulturní centrum, Washington, D.C., USA
- 2009 – 41. Filmový festival Oty Hofmana, Ostrov
- 2010 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2010, Městská galerie U Zlatého slunce, Týn nad Vltavou (České Budějovice), kolektivní výstava[1]
- 2010 – CITIBANK, Washington, D.C., USA
- 2010 – Městská galerie U Zlatého slunce (obrazy a sochy), Týn nad Vltavou
- 2010 – Galerie "36", České centrum Kyjev, Ukrajina
- 2011 – Zvonice, Soláň
- 2012 – Malostranská beseda, Praha
- 2012 – Městská část Praha 1 uděluje 1. cenu ve výtvarné soutěži pro mladé umělce do 35 let pro rok 2012
- 2012 – Galerie "9", Praha 9
- 2012 – do roku 2018 Výstava kovových soch, Blues sklep,Liliová 10, Praha
- 2013 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2013, Městská galerie U Zlatého slunce, Týn nad Vltavou (České Budějovice), kolektivní výstava[1] [p 4]
- 2014 – Pocta Bohumilu Hrabalovi, Staroměstská radnice, Praha
- 2015 – Turistické centrum Velehrad
- 2017 – Galerie ABF, Česká stavební akademie, Praha 1
- 2018 – Památník Slovanského hradiště v Mikulčicích
- 2018 – Galerie Vavrys, výstava ke 100. výročí České republiky
- 2019 – Výstavní síň Antonína Navrátila – Nové sdružení pražských umělců, výběr z tvorby Maratina Vavryse, Praha 3
- 2019 – Galerie Nadace ABF, Česká stavební akademie, Praha 1, Václavské náměstí
Kolektivní katalogy[editovat | editovat zdroj]
- 2010 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2010 (XVI. ročník)[1]
- 2013 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2013 (XIX. ročník)[1]
Kolektivní pozvánky[editovat | editovat zdroj]
- 2010 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2010 (XVI. ročník)[1]
- 2013 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2013 (XIX. ročník)[1]
M. Vavrys ve slovníku[editovat | editovat zdroj]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 2012 – 1. místo v kategorii Výtvarné a užitné umění; Městská část Praha 1[2] v profesionální kategorii v Soutěži pro mladé umělce do 35 let pro rok 2012
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Svůj první obrázek prodal Martin Vavrys již v osmi letech své dětské lékařce, za symbolických 100 korun.[4]
- ↑ Po sametové revoluci zřídili Vavrysovi v přízemí domu v Rytířské ulici 1023/11 rodinnou Galerii Vavrys. Po roce 2009 galerii přesunuli do prvního poschodí domu se vchodem z ulice V Kotcích 1023/12.[5]
- ↑ Někdy je tato škola uváděna jako "Soukromá mistrovská škola uměleckého designu, Praha"[1]; oficiální název ale je "Soukromá střední umělecká škola designu"; Vážská 619/9, 196 00 Praha - Čakovice
- ↑ Seznam uvedený v kapitole: "Výběr ze samostatných a kolektivních výstav" byl převzat ze zdroje:[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i Martin Vavrys [online]. Informační systém abART (nový) [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Martin Vavrys [online]. www.galerievavrys.cz [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Martin Vavrys (autoritní záznam) [online]. Národní knihovna České republiky [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f LEJSKOVÁ, Michaela. Martin Vavrys - malíř a sochař (rozhovor) [online]. www.ibestof.cz, 2014-10-19 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Galerie Vavrys [online]. Galerie Vavrys, 110 00 Praha 1, V Kotcích 12: www.galerievavrys.cz [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c SMÍŠEK, Zdeněk. Byt a ateliér v jednom podle malíře a sochaře Martina Vavryse [online]. 2008-08-25 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.
- ↑ VYSKOČILOVÁ, Alžběta. Mikulčice dostaly sochu upomínající na tornádo z roku 2021. Malovaný kraj (Národopisný a vlastivědný časopis Slovácka). Břeclav: spolek Malovaný kraj, leden, únor 2024, čís. 1, s. 32. Www.malovanykraj.cz.
- ↑ a b c 28. října 2018 bude velké výročí ... malíř Pavel Vavrys už výročí svými obrazy připomíná dnes – I. Část [online]. Cena Ď [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Vavrys na Wikimedia Commons - Osobní stránka Martina Vavryse [online]. Galerie Vavrys (www.galerievavrys.cz) [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
- osoba: Vavrys Martin [online]. Informační systém abART [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
