Kostelec nad Labem
| Kostelec nad Labem | |
|---|---|
 Komenského náměstí v Kostelci nad Labem | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Neratovice |
| Obec s rozšířenou působností | Neratovice (správní obvod) |
| Okres | Mělník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′36″ s. š., 14°35′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 261 (2023)[1] |
| Rozloha | 15,55 km²[2] |
| Nadmořská výška | 172 m n. m. |
| PSČ | 277 13 |
| Počet domů | 1 280 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. Komenského 1 277 13 Kostelec nad Labem josef.chalupa@kostelecnlab.cz |
| Starosta | Josef Chalupa |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Kostelec nad Labem | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 534935 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostelec nad Labem (německy Elbekosteletz) je město ležící v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Leží sedm kilometrů severozápadně od Brandýsa nad Labem. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Historické centrum obtéká ze severu Labe a z jihu, západu a východu Mlýnský potok. Žije zde přibližně 4 300[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle Ottova slovníku naučného je Kostelec nad Labem původu starého. Při levém rameni labském tu stávala tvrz náležející v XIII. století králům českým. Brzy pak dostal se kostelecký hrad i s městysem pánům z Rýzmburka, jímž roku 1276 za spojenectví s Rudolfem Habsburským vzal hrad i městys Přemysl Otakar II., který jej vrátil zpět do královského zboží. První písemná zmínka o vesnici pochází právě z roku 1277. Od tohoto zásahu Přemysla Otakara II. byl Kostelec nad Labem v majetku koruny České ač byl dáván v zástavu osobám rozličným a v husitských válkách se z majetku koruny opět nakonec dostal do soukromého vlastnictví. V roce 1317 je již Kostelec nad Labem zmiňován jako městečko.
V 15. století držel Kostelec Berka z Dubé, od kterého jej koupila česká královna Johana z Rožmitálu – vdova po králi Jiřím z Poděbrad. Po její smrti 1475 získává Kostelec dcera Johany kněžna Ludmila Lehnická. Za jejího držení byl roku 1486 Kostelec povýšen králem Vladislavem II. na město.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Do severního a severovýchodního okraje správního území města zasahují dvě ze tří částí přírodní památky Polabí u Kostelce.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 762 | 2 331 | 2 544 | 2 683 | 2 976 | 3 051 | 3 049 | 2 966 | 3 037 | 2 912 | 2 753 | 2 556 | 2 561 | 3 154 | 3 714 |
| Počet domů | 287 | 325 | 364 | 405 | 457 | 479 | 590 | 709 | 694 | 709 | 717 | 788 | 807 | 908 | 1 073 |
Městská správa[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[6]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
- 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
- 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice
Místní části[editovat | editovat zdroj]
- Kostelec nad Labem (i název k. ú.; také bývalá obec a k. ú. Rudeč)
- Jiřice (k. ú. Jiřice u Kostelce nad Labem)
Městské symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2013.[12]
Společnost[editovat | editovat zdroj]
V roce 1932 byly ve městě (2942 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, synagoga, společenstvo řezníků, sbor dobrovolných hasičů) evidovány tyto živnosti a obchody (výběr): dva lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, biograf Sokol, Cukrovar a rafinerie, neštěmické rafinerie cukru, výroba desinfekčních prostředků, elektrárna, fotoateliér, hotel Neukam, jedenáct hostinců, hudební škola, dvě knihtiskárny, lékárna U matky Boží, mlýn, výroba mořidla, továrna motorů Štěpánek, pískovna, továrna na součástky velocipedů, Občanská záložna v Kostelci n. L., Živnostenská záložna v Kostelci n. L., továrna na stroje a slévárna železa a kovů Pokora, zubní ateliér.[13]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městem vedou silnice II/101 Úvaly – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Kralupy nad Vltavou a II/244 Líbeznice – Kostelec nad Labem – Všetaty – Byšice. Ve městě je nádraží Kostelec nad Labem, které leží na železniční trati Čelákovice–Neratovice.
Na Labi se nachází zdymadlo, které je součástí labské vodní cesty.[14]
V roce 2016 ve městě měly zastávky autobusové linky do těchto cílů: Praha, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Mělník, Neratovice, Praha, Všetaty. V železniční zastávce Kostelec nad Labem zastavovalo v pracovních dnech čtrnáct osobních vlaků, o víkendech devět osobních vlaků.
Městem vedou cyklotrasy č. 24 Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Mělník a č. 0019 Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem – Hradišťko. Územím města vedou červeně značená turistická trasa Kostelec nad Labem – Křenek – Lhota – Hlavenec a zeleně značená trasa Kojetice – Lobkovice – Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem.
Městská knihovna[editovat | editovat zdroj]
V knihovně je více než 10 000 svazků knih, jedná se převážně o beletrii jak pro dospělé, tak i pro děti a mládež. Je zde i naučná literatura, a to zejména knihy o přírodě, výtvarném umění, historii, cestopisy, kuchařky, slovníky a knihy pro chovatele drobného zvířectva.[15]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- kostel svatého Víta (do 31. prosince 2005 farní kostel, nyní filiální kostel farnosti Stará Boleslav)
- kostel svatého Martina
- radnice
- hostinec (bývalá fara, čp. 283)
- židovský hřbitov – chráněn jako kulturní památka České republiky,[16]
- památník na místě bývalé synagogy
- Kostelecký hrad založený ve třináctém století se částečně dochoval ve zdivu domu čp. 720 v ulici K Rudči.[17]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Tereza Stolzová (1834–1902), operní pěvkyně
- František Šimáček (1834–1885), novinář a nakladatel
- Josef Šimáček (1837–1904), ředitel vinic v Dolních Beřkovicích
- Čeněk Vyhnis (1842–1897), středoškolský profesor, klasický filolog
- Miroslav Sylla (1887–1979), akademický malíř, středoškolský profesor
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Radnice -
Pamětní deska pěvkyně Terezy Stolzové na budově radnice -
Kostel svatého Víta -
Kostel svatého Martina -
Památník na místě bývalé synagogy -
Židovský hřbitov -
Mlýn na Mlýnském potoku, rameni Labe -
Ústí Mlýnského potoka do Labe -
Sídliště v jižní části města -
Most přes Labe -
Slepé rameno Labe
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Udělené symboly – Kostelec nad Labem [online]. 2013-04-12 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 607–608. (česky, německy)
- ↑ Kostelec nad Labem: Plavební komora [online]. Ředitelství vodních cest ČR [cit. 2024-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Městská knihovna [online]. [cit. 2015-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-03.
- ↑ Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-23]. Dostupné online.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kostelec nad Labem, s. 277.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostelec nad Labem na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kostelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Kostelec nad Labem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
