Jindřich Černý
| Jindřich Černý | |
|---|---|
 Černého náhrobek na hřbitově v Nuslích | |
| Narození | 6. dubna 1905 Mladá (nyní součást Milovic)  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. května 1960 (ve věku 55 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Krčský hřbitov |
| Pseudonym | Želivský, Jiří Červený, J. Č. Krušnohorský |
| Povolání | spisovatel a překladatel |
| Témata | poezie, literatura, překlady z lužické srbštiny, překlady z němčiny a překlady z esperanta |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich Černý (6. dubna 1905 Mladá[1] u Lysé nad Labem, nyní součást Milovic – 18. května 1960 Praha) byl český spisovatel (básník, prozaik, autor pohádek a loutkových her) a překladatel (z němčiny, lužické srbštiny a esperanta).
Život
Jindřich Černý se sice narodil ve středních Čechách, ale za svůj rodný kraj už považoval Čechy severní. Když mu byly dva roky, bylo veškeré obyvatelstvo z jeho rodné vsi vysídleno kvůli vytvoření vojenského cvičiště. Rodina se přestěhovala do Drahůnek a později do Běhánek u Teplic, kde jeho otec pracoval jako truhlář. Po ukončení gymnázia v Duchcově pracoval od roku 1925 v továrně na dýmky v Teplicích. Roku 1926 začal pracoval v poštovních službách, a to zpočátku jako pomocný telegrafní dělník v Ústí nad Labem a od roku 1927 jako výpomocný poštovní úředník v Děčíně. Od roku 1931 působil v různých administrativních funkcích na hlavní poště v Praze. Koncem padesátých let musel odejít kvůli srdeční chorobě do invalidního důchodu.[2]
Své básně začal knižně publikovat od roku 1934 (předtím ve studentských a v dalších časopisech, např. v duchcovském Krušnohorském obzoru). Ve čtyřicátých letech se věnoval především próze a ke konci života tvorbě pro děti. Jeho poezie je námětově velmi bohatá (sociální a národnostní tragika, milostné a venkovské motivy). Významná je i jeho činnost osvětová a spolková (působil ve Společnosti přátel Lužice, pro Český rozhlas připravoval pořady o Lužici, pracoval v esperantském hnutí a také v Církvi československé.[2]
Dílo
Básnické sbírky
- Boží muka (1934), lyrika,
- Rudých vůní bílé květy (1937), intimní lyrika,
- Slunce a sníh (1941),
- Přes plot za větrem (1941),
- Jitra nad stezkou (rukopis).
Próza
- Na režné niti (1943), sbírka povídek,
- Čtvrtá silnice (1944, román, přepracované vydání roku 1947 s názvem Přelomy (pod pseudonymem J. Čerň), tragický příběh z hornického prostředí na Kladensku,
- Ve stínu komínů (1945), sbírka povídek,
- Český věnec Lužici 1946, sborník.
Pro děti
- Když se večer stmívá (1944), pohádky,
- Pohádky pražského strýčka (1949),
- Kocour a kuchař (1955), divadelní hra pro děti,
- Pecivál (1956), divadelní hra pro děti,
- Začarovaný princ (1959), divadelní hra pro děti.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Milovice
- ↑ a b Lexikon české literatury 1, A–G, Academia, Praha 1985, s. 452–453
Literatura
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 36.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Černý
- Medailon Jindřicha Černého – Knihovna Teplice
