Jindřich Wankel

MUDr. Jindřich Wankel
MUDr. Jindřich Wankel
	MUDr. Jindřich Wankel
Narození	15. července 1821; Praha-Malá Strana; Rakouské císařství
Úmrtí	5. dubna 1897 (ve věku 75 let); Olomouc; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Olomouci-Neředíně
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	antropolog, paleontolog, archeolog, prehistorik, spisovatel, lékař, etnograf a spisovatel literatury faktu
Zaměstnavatel	Vídeňská univerzita
Choť	Eliška Wanklová
Děti	Lucie Bakešová; Karla Absolonová-Bufková; Vlasta Havelková; Madlenka Wanklová
Rodiče	Damián Wankel a Magdalena Schwarzová
Příbuzní	Jaroslav Bakeš vnuk; Karel Absolon vnuk; Karel Bedřich Absolon pravnuk; Vladimír Jindřich Bufka vnuk; Jan Havelka zeť
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Wankel (15. července 1821 Praha-Malá Strana^[1] – 5. dubna 1897 Olomouc^[2]) byl lékař, archeolog a speleolog. Otec Damián Wankel pocházející z bavorského zemanského rodu, působil v Praze jako zemský rada, matka Magdalena Schwarzová byla Češka.

Život

Jindřich Wankel byl významnou osobností moravské archeologie 2. poloviny 19. století. Studoval v Praze, kde při povstání v roce 1848 např. ošetřoval raněné na barikádách, v témže roce promoval ve Vídni. Začínal jako asistent profesora Josefa Hyrtla na vídeňské univerzitě, od 1849 však působil jako lékař v Blansku.

Byl jedním z prvních členů Deutsche Gesellschaft für Anthropologie, Ethnologie und Urgeschichte, založené roku 1870 v Mohuči Rudolfem Virchowem a členem vídeňské anthropologické společnosti. Měl úzké kontakty s vědeckým světem své doby v oblasti zoologie, paleontologie a antropologie. Dán Japetus Steenstrup jej v roce 1888 označil za „Otce prehistorie rakouské“.

V počátcích své badatelské činnosti se Wankel soustředil na tzv. „slepou jeskynní zvířenu“ a objevil řadu nových organismů. Přátelil se s Karlem Kořistkou, profesorem geodézie na vysoké škole technické v Praze. K jeho přátelům ale patřil např. i malíř Josef Mánes nebo spisovatel Ferdinand von Saar.

V 50. a 60. letech 19. století letech zmapoval řadu jeskyní Moravského krasu (Býčí skála, Pekárna aj.). V roce 1856 provedl také průzkum propasti Macocha. Světovou proslulost získal objevem velkého pohřebiště v Býčí skále včetně vybavené dílny na zpracování kovů, známého jako halštatský pohřeb, když z podzemí vynesl přes 40 koster mladých žen, šperky, kostry dvou koní, zbytky látek, kusů železa a velké množství obilí. Svými výzkumy položil základy moravské paleontologie a zachránil mnoho cenných nálezů. V té době byly totiž jeskyně systematicky vylupovány a diluviální kosti se využívaly v cukrovarech. Wankel jeskynní nálezy zachraňoval jak vlastní výzkumnou činností, tak i skupováním. Vymyslel vlastní preparační metody a sestavoval kostry diluviálních zvířat. V roce 1850 v Blansku k tomuto účelu založil 1. kenozoické laboratorium na světě, v němž sestavil první kostru jeskynního medvěda. Kostry sestavoval i pro velká zahraniční muzea, např. Mnichov nebo Bern.

V roce 1884 vedl Jindřich Wankel výzkum archeologického naleziště Mohylník v lese Obora v k.ú. Kotojedy.^[3]

Výsledky svých badatelských aktivit prezentoval na četných světových archeologických sjezdech. Byl také autorem knihy Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Jeho vnuky byli speleolog a archeolog prof. Dr. Karel Absolon a také brněnský lékař MUDr. Jaroslav Bakeš.

Je pochován na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně, ve společném hrobě se svým zetěm Janem Havelkou a Ignátem Wurmem.

Památka

Po Jindřichu Wankelovi je pojmenováno náměstí v Blansku a ulice v Brně, v Jedovnicích a v Olomouci.^[4]^[5]^[6]^[7] U Punkevních jeskyní má bustu.

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-27]. Identifikátor záznamu 127127 : Mohylník. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Wanklovo náměstí, Blansko. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
↑ Wanklova, Brno. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
↑ Wanklova, Jedovnice. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
↑ Wanklova, Olomouc. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.

Související články

Rodina Wanklových

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Wankel na Wikimedia Commons
Autor Jindřich Wankel ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo Wankel v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Wankel
Digitalizovaná díla Jindřicha Wankela v České digitální knihovně
Jindřich Wankel v Encyklopedii dějin města Brna
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, rodina Damiana Wankela 1767
Vlastenec, který neuměl česky.
Fenomén archeologie Wankel zastavil vlnu cholery

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

[3] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-27]. Identifikátor záznamu 127127 : Mohylník. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[4] Wanklovo náměstí, Blansko. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.

[5] Wanklova, Brno. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.

[6] Wanklova, Jedovnice. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.

[7] Wanklova, Olomouc. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]