Jankovští z Vlašimi
| Jankovští z Vlašimi | |
|---|---|
 | |
| Země | České království |
| Tituly | říšská hrabata |
| Zakladatelé | Matěj z Vlašimi |
| Rok založení | 14. století |
| Větve rodu | Jenštejnové |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jankovští z Vlašimi jsou někdejší rytířský a panský český rod, svůj přídomek odvozoval od středočeského města Vlašimi. Později se rozdělil na několik samostatných větví, které přijaly vlastní přídomek.
Historie
Počátky rodu
Jaroš a Mařík provázeli na výpravách na evropská bojiště Jana Lucemburského, po jedné z bitev byli pasováni na rytíře. V polovině 14. století se objevují zmínky o dalších pánech z Vlašimi, například o bratrech Michalovi, Pavlovi a Janu Očkovi, který se stal druhým pražským arcibiskupem. Matěj z Vlašimi je považován za praotce jankovské větve. Očkův bratr Pavel vlastnil hrad Jenštejn a založil jenštejnskou větev. Maříkův syn Hron padl spolu s králem Janem Lucemburským v bitvě u Kresčaku.
Samotný Jan Očko se stal tajemníkem Karla IV. a poté olomouckým biskupem, doprovázel císaře na cestě po Itálii. Po smrti Arnošta z Pardubic jej roku 1364 zvolili pražským arcibiskupem. V nepřítomnosti panovníka spravoval zemi a stal se poručníkem Václava IV. Pokračoval v budování roudnického hradu i města. Ve zdejší zámecké kapli se také nachází slavný votivní obraz. Roku 1378 jej papež Urban VI. jmenoval kardinálem, jako prvního Čecha v této funkci. V roce 1379 se vzdal postu arcibiskupa ve prospěch příbuzného Jana z Jenštejna a o rok později zemřel.
Moravská panství
V 15. století Jankovští prodali statky v Čechách a usídlili se na Moravě. Jan Jankovský z Vlašimi byl v roce 1405 členem zemského soudu a za své služby obdržel v roce 1416 od krále Václava zámek Úsov. Jiří Úsovský v letech 1516–1520 působil jako podkomoří markrabství moravského. V roce 1615 byli povýšeni do panského stavu bratři Fridrich a Volf Zikmund Jankovský z Vlašimi z bítovské větve a bratři Adam a Jiřík Jankovský z Vlašimi z linie rešické. Volfa Zikmunda zvolili za stavovského povstání dodatečně členem direktorské vlády. Než se stačil zodpovědět císaři Ferdinandovi II. z účasti na povstání, roku 1622 zemřel. Jeho bratr Fridrich bojoval na císařově straně, k bítovskému panství poté koupil i Jemnici.
Fridrichův syn Hynek se stal císařským radou Ferdinanda III. Císařský komorník Maxmilián Arnošt II. z Vlašimi (1665–1736) se od dob studií ve Vídni přátelil s Josefem I., později se stal tajným dvorním radou. Oženil se s vdovou po Adamovi hraběti Zrinském, Marií Kateřinou, rozenou hraběnkou z Lamberka (1664–1717). Díky tomuto sňatku získal obrovskou knihovnu rodu Zrinských, kterou přestěhoval na Bítov. Své dcery provdal za členy rodů Daunů a Kouniců. Snažil se pro sebe a svůj rod získat titul říšského hraběte, nashromáždil mnoho důkazů ze starých listin a jiných dokumentů. Jestli tato snaha vedla k cíli, je sporné, některá novější literatura uvádí stav říšských hrabat, avšak v archivu České dvorské kanceláře se žádné důkazy o tomto nenacházejí. Tento titul lze najít již před svatbou s hraběnkou Zrinskou, mohl jej používat jako manžel hraběnky. Po smrti Josefa I. ztratil vyhlídky na povýšení a vrátil se na rodnou půdu. Zemřel bez mužského dědice, čímž bítovská větev vymřela po meči.
František Antonín Jankovský z Vlašimi (1690–1752) pocházel z rešické linie rodu a soudně usiloval o získání Bítova pro svoji větev a děti svého bratra Jana Antonína (1692–9. června 1740). Povedlo se mu to v roce 1752, po několika měsících však zemřel a děti obou bratrů osiřely. Roku 1755 udělila císařovna Marie Terezie bítovské panství rakouským příbuzným bítovské větve, rodu Daunů.
Americká linie
Syn Jana Antonína, Jan Václav Jankovský z Vlašimi (1729–1775), působil jako vojenský vůdce během sedmileté války. Po jeho smrti jeho synové Jan Jankovský a Karel Jankovský von Mayenhorst byli pokračovateli rodu v Čechách. Rodina se oženila s rodinami von Raule a Kralik von Meyrswalden. V 18. století se příslušníci rodu odstěhovali z Čech. John Jankovsky (1845–1944) pokračoval v rodové linii v Americe.
Ve většině starších literatury se uvádí, že rod vymřel koncem 18. století.
Erb
Při povýšení do panského stavu dostali čtvercový erb s černou orlicí a znak pánů z Vlašimi se dvěma červenými supími hlavami.
Příbuzenstvo
Spojili se s pány z Kunštátu, Zrinskými, Lamberky, Dauny, Šternberky a dalšími českými a moravskými rody.
Související články
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Jankovští z Vlašimi, s. 64-65.
- BOLOM, Sixtus. Tajemství Jankovských z Vlašimi a na Bítově. Třebíč: Akcent, 2008. ISBN 978-80-7268-527-1.
