Hyperion (mytologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Řečtí bohové
řady
Prvotní bohové
Olympané
Vodní bohové
Podsvětní bohové
Personifikované představy
Jiní bohové
Titáni
Dvanáct Titánů:
Ókeanos a Téthys,
Hyperion a Theia,
Koios a Foibé,
Kronos a Rheia,
Mnémosyné, Themis,
Kríos, Iapetos
Íapetovi synové:
Atlás, Prométheus,
Epimétheus, Menoitios

Podle Pelasgického mýtu o stvoření světa syn Eurynomé a Ofióna, Titán kterému bylo přiděleno spolu s Titánkou Theiou Slunce. Podle olympského mýtu o stvoření světa byl Hyperion (též Hyperíon, řecky Ὑπερίων, latinsky Hyperion), jeden z titánů, syn boha Úrana a bohyně země Gaie.

Gaia se stala manželkou Úrana, když ovládl svět a zplodili dvanáct potomků, Titánů jménem Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíón, Íapetos a Kronos a Titánky jménem Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys.

Hyperion uzavřel manželství se svou sestrou Theiou a měl s ní tři děti: boha slunce Hélia, bohyni měsíce Selénu a bohyni ranních červánků Éós.

V Homérově Iliadě a Odysseji je bůh slunce nazýván Hélios Hyperion, 'Nejvyšší slunce'. Ale v Hesiodově Theogonii a v Homérickém Chvalozpěvu k Déméter je jednou provždy nazýván Hyperonides 'syn Hyperiona' a Hésiodos spolehlivě popisuje Hyperiona jako již působícího samostatně.

Hyperion je často považován za 'Boha pozorování' a jeho sestra Theia za 'Bohyni zraku'.

V pozdější řecké literatuře je Hyperion vždy striktně odlišován od Hélia jako jeden z Titánů.

„Theia se poddala Hyperionově lásce a porodila
velkého Hélia, zářivou Selene a Eos,
kteří přinesou světlo všem smrtelníkům této země
a nesmrtelným bohům řád široké oblohy.“
(Hésiodos, Theogonia, 371-374)

Hyperion nehrál v řeckém kultu prakticky žádnou roli a pouze malou úlohu v mytologii, zapsáním v seznamu dvanácti Titánů.

Později Řekové intelektualizovali své mýty:

"O Hyperionovi jsme řekli, že byl první kdo rozuměl, díky pečlivému pozorování a sledování, pohybu slunce a měsíce, a jiných hvězd a také ročním období, jejich vzájemnému působení ve skupině a ozřejmoval tyto poznatky jiným; a z těchto důvodů že byl nazýván otcem těchto těles, od té doby co je měl zplodit, tak říkajíc, přemýšleje o nich a jejich povaze.“ —Diodóros Sicilský (5.67.1)

Fikce inspirované nebo spojené s Hyperionem[editovat | editovat zdroj]

pro použití hesla Hyperion, nespojeném s řeckou mytologií, viz Hyperion.
  • John Keats složil na jeho počest básně 'Hyperion' a 'Pád Hyperiona'.
  • Dan Simmons'ovy knihy 'Hyperion' a 'Pád Hyperionu' v Kantosu Hyperionu jsou pojmenovány po spisech Johna Keatse.
  • Hamlet přirovnává svého otce (bývalý starý Hamlet) k Hyperionu a uzurpátora trůnu, svého strýce Klaudia k satyrovi: „Hyperion k satyrovi,“ - Akt I, scéna II.
  • V počítačové hře MMO EVE Online je nová třída silné bitevní lodě pojmenována po Hyperionovi.
  • V animované japonské televizní sérii „Gundam Seed Astray X“ je zbraňová řada CAT1-X Hyperion Gundam pojmenována po Hyperionovi.
  • V Playstation hře, Final Fantasy VIII, je zbraň protivníka jménem Seifer Almasy pojmenována názvem Hyperion.
  • V jiné Playstation hře s názvem Einhänder, je Hyperion název pro obranný měsíční satelit, který předává mezi misemi hráčům taktické informace.
  • Ve stolní miniaturní hře Babylon 5: A Call To Power, třída křižníků aliance Země se nazývá po Hyperionovi.
  • V počítačové RTS hře Starcraft II: Wings of Liberty je Hyperion vlajková loď hlavního hrdiny Jima Raynora.
  • V počítačové hře Borderlands a Borderlands 2 je organizace Hyperion jedním z hlavních výrobcu zbraní.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Hyperion: výtahy z originálních Řeckých pramenů (anglicky)

Reference[editovat | editovat zdroj]