Horní Jiřetín
| Horní Jiřetín | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Litvínov |
| Obec s rozšířenou působností | Litvínov (správní obvod) |
| Okres | Most |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°34′23″ s. š., 13°32′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 206 (2023)[1] |
| Rozloha | 39,86 km²[2] |
| Nadmořská výška | 280 m n. m. |
| PSČ | 435 43 |
| Počet domů | 664 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Potoční 15 435 43 Horní Jiřetín obech.jiretin@iol.cz |
| Starosta | Ing.Vladimír Buřt (Zelení) |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Horní Jiřetín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567175 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horní Jiřetín (německy Obergeorgenthal) je město v okrese Most v severozápadních Čechách na úpatí Krušných hor, osm kilometrů severně od Mostu a dva kilometry západně od Litvínova. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Německý tvar Ober-Georgenthal je odvozen z osobního jména Georg (Jiří) ve významu Jiřího údolí. Název Jiřetín (původně Juřětín) vychází z osobního jména Juřata (Jiřata) ve významu Jiřatův dvůr. Lidově se používal tvar Jertn. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Jurntyn (1352, 1369–1399), Jurentain (okolo 1405), in Jurnteyn (1356), de Zyrzetin (1394/1395), de Jurentain (1408), „z obou Girzictynu“ (1459), „Gerzetin doleynij y horzeyni“ (1491), „puol vsi horzeyžssijho Gerzetina… w doleyssym Gerzetinie“ (1513), Girzetin (1562), Obern Jerenthall (1565), „díl… dolního Girzetina… ves horzeynij Girzetin“ (1583), „ve vsi horzeyssym y doleyssym gerzetinie“ (1595), „doleyssi Geržetin, v ves horžeyssi Geržetin“ (1618), Nieder Georgenthal a Ober Georgenthal (1787) Nieder-Georgenthal a Ober-Georgenthal (1833, lidově též Nieder-Görten a Ober-Görten).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází z roku 1263 z listiny upravující poddanské povinnosti, kdy byl jeho majitelem jistý Protiva, patrně člen rodu pánů z Rýzmburku (Hrabišiců). Z roku 1273 pochází listina krále Přemysla Otakara II., kterou se královské město Most zbavilo konkurence Jiřetína, Kopist a Ervěnic.[5]
Roku 1409 byl Jiřetín rozdělen na Horní a Dolní. V 17. století zasáhla Horní Jiřetín třicetiletá válka a následně v roce 1680 i velká morová epidemie, které vedly k velkým ztrátám na životech i na majetku. Od druhé poloviny 17. století se o Horní Jiřetín dělily dva významné šlechtické rody - Lobkovicové, kterým patřila pravobřežní část, a Valdštejnové, který patřila levobřežní část (vztaženo od Jiřetínského potoka).[5]
Počátkem 19. století se v katastru obce začíná rozvíjet průmysl a těžba hnědého uhlí. V roce 1828 zde byl založen bavlnářský podnik, později byl vybudován i parní mlýn, hračkářská firma, elektrárna nebo koželužna. Od roku 1868 patřila obec k okresu Most (Brüx). V červnu 1914 udělil císař František Josef I. Hornímu Jiřetínu městská práva. V roce 1930 zde žilo 3481 obyvatel převážně německé národnosti. Horní Jiřetín (Obergeorgenthal) utrpěl škody v průběhu bombardování továren v Záluží u Mostu v roce 1944.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[6]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Horní Jiřetín je jednou z obcí, které jsou ohroženy případným prolomením územních limitů těžby hnědého uhlí z roku 1991. Po neúspěšné snaze odvrátit v 1. polovině 90. let zbourání obce Libkovice se na tuto obec upřela pozornost médií, ekologického hnutí a řady občanských sdružení. V referendu konaném na jaře 2006 většina obyvatel zbourání své obce odmítla. V komunálních volbách v roce 2006 i v roce 2010 zvítězili odpůrci těžby. Jejich nejznámějším představitelem je starosta obce Vladimír Buřt.
Na konci září 2008 Rada Ústeckého kraje podpořila odpis zásob hnědého uhlí pod městem a pověřila krajského hejtmana, aby jej prosazoval při jednáních s vládou a dalšími ústředními orgány státní správy.[7] Nicméně, v listopadu 2009 a znovu 11. ledna 2010 vláda nepodpořila legislativu, která by Horní Jiřetín a okolní obce chránil před těžbou hnědého uhlí.[8]
V říjnu 2014 vyhrály volby v Horním Jiřetíně strany, které brání prolomení limitů a získaly opět 7 křesel v 11členném zastupitelstvu stejně jako ve volbách v roce 2010. Dne 28. ledna 2015 proběhla v Horním Jiřetíně demonstrace místních obyvatel i dalších odpůrců prolomení limitů proti návrhům ministra Jana Mládka, které počítali s prolomení limitů na Lomu ČSA.[9] V říjnu 2015 vláda na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem posunula limity pro těžbu hnědého uhlí na lomu Bílina. Na lomu ČSA, který ohrožuje Horní Jiřetín, limity zůstaly.[10]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 3 150 obyvatel (z toho 1 534 mužů), z nichž bylo 329 Čechoslováků, 2 782 Němců, dva Židé, tři příslušníci jiné národnosti a 34 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 46 evangelíků, dva židé a 207 lidí bez vyznání.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 3 481 obyvatel: 339 Čechoslováků, 3 077 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a 64 cizinců. I tentokrát převažovali římští katolíci. Počet lidí bez vyznání vzrostl na 318, evangelíků bylo 48, k církvi československé se hlásilo devět lidí a jeden obyvatel byl žid.[12]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 051 | 3 582 | 5 809 | 8 048 | 8 423 | 8 206 | 9 079 | 7 436 | 6 627 | 5 333 | 3 612 | 1 861 | 1 917 | 2 041 |
| Počet domů | 470 | 519 | 587 | 705 | 754 | 799 | 1 003 | 1 116 | 1 024 | 1 005 | 902 | 573 | 578 | 621 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 323 | 1 615 | 1 960 | 2 876 | 3 258 | 3 150 | 3 481 | 2 932 | 2 877 | 2 390 | 1 945 | 1 584 | 1 649 | 1 757 |
| Počet domů | 189 | 209 | 246 | 291 | 314 | 342 | 418 | 477 | 485 | 483 | 465 | 470 | 479 | 522 |
Členění města[editovat | editovat zdroj]
Horní Jiřetín se člení na pět částí, které leží na šesti katastrálních územích:
- Horní Jiřetín (k. ú. Horní Jiřetín)
- Černice (k. ú. Černice u Horního Jiřetína)
- Dolní Jiřetín (k. ú. Dolní Jiřetín a Čtrnáct Dvorců)
- Jezeří (k. ú. Jezeří a Albrechtice u Mostu)
- Mariánské Údolí (k. ú. Horní Jiřetín)
Základními sídelními jednotkami jsou Albrechtice, Černice, Čtrnáct Dvorců, Dolní Jiřetín, Horní Jiřetín, Jezeří a Mariánské Údolí.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Veřejnou hromadnou dopravu zajišťuje Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, do Horního Jiřetína zajíždí několik autobusových linek.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jihozápadně od města stojí zámek Jezeří, který vznikl přestavbou hradu založeného po polovině čtrnáctého století Nevlasem ze Rvenic. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby realizované rodem Lobkoviců.[14]
- Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie od J. B. Matheye vystavěný v letech 1694–1700
- Barokní sousoší sv. Jiří, přenesené z Dolního Jiřetína do Litvínova a zpět do Horního Jiřetína
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Glaeser (1798–1861), hudební skladatel
- Walter Womacka (1925–2010), rodák, německý malíř socialistického realismu
- Vladimír Buřt (* 1964), starosta města
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Dolní Jiřetín, Nieder-Georgenthal, s. 158–159.
- ↑ a b Horní Jiřetín [online]. Horní Jiřetín [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 10. října 2006 [PDF online]. Parlament České republiky [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ PRAŽÁKOVÁ, Hana. Ústecký kraj chce nechat odepsat uhlí pod Jiřetínem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2008-10-14 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ BAROCH, Pavel. Vláda odmítla chránit Horní Jiřetín před těžbou uhlí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2010-01-11 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ STRNADOVÁ, Miroslava; HORÁČEK, Aleš. Neberte nám domov, protestovali lidé v Jiřetíně proti prolomení limitů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-01-28 [cit. 2015-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Vláda prolomila limity na Bílině, na ČSA zůstaly. Horníci protestují. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-10-19 [cit. 2016-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 215.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015 [cit. 2019-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Jezeří – zámek, s. 181.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Jiřetín na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Horní Jiřetín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky Občanského sdružení Kořeny, které bráni likvidaci Horního Jiřenína, Černic a ohrožení rozvoje Litvínova i okolních obcí v důsledku případně těžby uhlí
- Baroch, Pavel: Jiřetín boj o život neprohrál. Dotace ale vidět neměl - článek na Aktuálně.cz z 15. 2. 2010
