František Glaeser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Josef Glaeser
Narození 19. dubna 1798
Horní Jiřetín
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 29. srpna 1861 (ve věku 63 let)
Kodaň
DánskoDánsko Dánsko
Národnost německá
Povolání hudební skladatel

František Josef Glaeser (také Franz Joseph Glaser či Gläser) (19. dubna 1798, Horní Jiřetín29. srpna 1861, Kodaň, Dánsko) byl rakouský hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z početné a velmi chudé rodiny. Jeho hudební talent byl však natolik zřejmý, že se ve 12 letech stal zpěvákem dvorní kapely v Drážďanech. V roce 1815 odešel do Prahy a studoval na Pražské konzervatoři hru na housle a skladbu. Po studiích odjel do Vídně, kde se zpočátku živil jako hudební aranžér. Ještě téhož roku dostal zakázku z Leopoldstädter Theater na hudbu k romantickému dramatu Bärenburgs Sturz.

Premiéra 22. srpna 1817 měla obrovský úspěch a znamenala zásadní zlom v životě skladatele. Byl jmenován zástupcem hlavního dirigenta a v roce 1819 se stal dirigentem ve slavném vídeňském divadle Theater in der Josefstadt. Seznámil se zde s Ludwigem van Beethovenem, který mu pomáhal radou i přátelstvím. V následujících letech se Glaeser stal ve Vídni neobyčejně populární. Zkomponoval více než 120 různých scénických děl, singspiely, opery a další scénickou hudbu. Od roku 1828 byl dirigentem v jednom z nejznámějších vídeňských divadel, Theater an der Wien. V roce 1830 se přestěhoval do Berlína, kde v roce 1832 se odehrál jeho největší úspěch, premiéra opery Des Adlers Horst.

Tato opera byla vřele přijata v Kodani, a zajistila mu v roce 1842 místo šéfdirigenta Královské opery. V letech 18431850 působil také jako dirigent hudební společnosti, kde řídil na 50 koncertů. V roce 1845 byl jmenován dvorním kapelníkem, v 1847 byl povýšen do šlechtického stavu (rytíř Dannebrog) a v roce 1851 se stal titulárním profesorem. Pro Královské divadlo napsal opery na texty Hanse Christiana Andersena Bryllupet vet Como-søen (Svatba u jezera Como), Nøkken (1853), Den forgyldte svane (Zlatá labuť) (1854). Jako dvorní kapelník složil několik kantát a předeher pro dvorní slavnosti.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Die vier Haimonskinder (1809)
  • Bärnburgs Sturz (1817)
  • Das Mädchen ohne Zunge (1819)
  • Das Felsenmädchen (1820)
  • Der geraubte Schleier (1820)
  • Der Tambour (1820)
  • Sküs, Mond und Pagat (1820)
  • Wenn's was ist, so ist's nichts und ist's nichts, so sind's 36 Kreuzer (1820)
  • Arsenius der Weiberfeind (1823)
  • Dank und Undank (1823)
  • Der rasende Roland (1823)
  • Stumme Liebe (1823)
  • Der Brief an sich selbst (1824)
  • Der Erlenkönig (1824)
  • Die kurzen Mäntel (1824)
  • Die Rettung durch die Sparkassa (1824)
  • Liebe und Haß (1824)
  • Sauertöpfchen (1824)
  • Sieben Mädchen in Uniform (1825)
  • Der Bär und das Kind (1825)
  • Die sonderbare Laune (1825)
  • Die Weiber in Uniform (1825)
  • Die Zauberin Armida (1825)
  • Heliodor, Beherrscher der Elemente (1825)
  • Menagerie und optische Zimmerreise in Krähwinkel (1825)
  • Die steinerne Jungfrau (1826)
  • Oberon, König der Elfen (1827)
  • Peterl und Paulerl (1827)
  • Abu, der schwarze Wundermann (1828)
  • Armida, die Zauberin im Orient (1825)
  • Elsbeth (1828)
  • Meister Pilgram, Erbauer des Stephansturmes in Wien (1828)
  • Peter Stiglitz
  • Staberl
  • Die steinerne Jungfrau
  • Der Rattenfänger von Hameln
  • Aurora (c.1830 Berlin)
  • Die Brautschau auf Kronstein (1830, Berlín)
  • Andrea (1830 Berlín)
  • Des Adlers Horst (29.12.1832, Berlín)
  • Die Augen des Teufels
  • Bryllupet vet Como-søen (29.1.1849, Kodaň)
  • Nøkken (12.2.1853, Kodaň)
  • Den forgyldte svane (17.3.1854, Kodaň)

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • 10 kantát
  • 7 slavnostních předeher
  • Mše B-dur
  • Te Deum
  • Několik sešitů písní a sborů

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I. (A–L), 1963, SHV, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]