Goražde

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Goražde
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška345 m n. m.
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Goražde
Goražde
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha5,7 km²
Počet obyvatel12 512 (2013)
Hustota zalidnění2 206,7 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.gorazde.ba
PSČ7300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Goražde v noci

Goražde (srbskou cyrilicí Горажде) je město v Bosně a Hercegovině, na břehu řeky Drina. Leží ve Federaci Bosny a Hercegoviny, tedy muslimsko-chorvatské části země. Ve městě žije 17 000 obyvatel.

Etymologie

Název města je odvozen od slovanského jména Gorazd a je tedy obdobný, jako v případě města Horažďovice v jižních Čechách, nebo obce Górażdże v jižním Polsku.

Historie

Středověk

První zmínka o městě je z roku 1379, roku 1444 se zde nacházela pevnost. Od roku 1415 pak bylo město známé jako obchodní křižovatka, přicházeli sem hlavně obchodníci z Dubrovníku. O dalších padesát let později, v roce 1465 se města zmocnila Osmanská říše, která se tehdy po Balkánském poloostrově po pádu Konstantinopole rychle rozšiřovala. Za turecké vlády tu vznikl Karavansaraj, a hlavně kamenný most přes řeku Drinu. Byly také postaveny dvě mešity. Město bylo tehdy administrativně součástí Hercegovinského sandžaku a sídlo náchie. V letech 15191523 byla u místního kostela sv. Jiří v provozu jedna z prvních tiskáren na Balkáně.

Novověk

Poté, co se města, které tehdy spadalo pod sandžak Hercegovina zmocnilo Rakousko-Uhersko, získalo na významu, protože nově leželo u Osmanské hranice. Rakousko-Uhersko uskutečnilo modernizaci města; byly vybudovány nové silnice, škola, vznikla nová řemesla a první průmyslové podniky. V roce 1886 byla otevřena v Goražde první moderní kasárna, která v současnosti slouží jako základní škola.

V 1. světové válce bylo důležitým bodem v boji rakousko-uherské armády proti Srbsku, spojenci Dohody.

Za druhé světové války, v roce 1941, bylo obsazeno nacistickým Německem a později Itálií. Podle dohody obou zemí se totiž město nacházelo v italském okupačním sektoru. V roce 1941 bylo místem střetů mezi četniky a komunistickými partyzány, kteří byli v oblasti východní Bosny velmi aktivní. 27. ledna 1942 se města zmocnili jugoslávští partyzáni, avšak několikrát do konce války ho ztratili. Pobýval zde i jejich velitel a budoucí prezident Jugoslávie, maršál Josip Broz Tito. Definitivní osvobození přišlo až v březnu 1945.

Po druhé světové válce bylo na břehu Driny v Goražde vybudováno sídliště, které nahradilo původní typické stavby. Místní obyvatelstvo bylo zaměstnáno většinou v obchodu a dopravě. Vzhledem k omezeným komunikacím z Goražde do dalších měst (v minulosti sem vedla pouze odbočka z úzkorozchodné trati) nedošlo k podstatnější industrializaci města.

Během občanské války v Jugoslávii v letech 1992 - 1995 bylo Goražde enklávou bosenských Muslimů, obklíčenou Srby. Dnes patří pod Federaci Bosny a Hercegoviny, je vlastně jejím výběžkem spojeným s entitou koridorem. Ten byl stanoven po podepsání Daytonské dohody, která v roce 1995 ukončila válku v Bosně a Hercegovině.

Turistika

Mezi turistické aktivity, které Goražde nabízí, patří především plavba po řece Drině.

Etnické složení

Ethnic composition
Year Srbové   % Bosňáci   % Chorvati   % Jugoslávci   % Ostatní   % Celkem
1961 9 569 30,57 % 19 305 61,67 % 314 1,00 % 1 501 4,80 % 614 1,96 % 31 303
1971 9 293 26,79 % 24 544 70,76 % 179 0,51 % 168 0,48 % 501 1,46 % 34 685
1981 9 107 24,66 % 25 142 68,09 % 99 0,27 % 2 017 5,46 % 559 1,51 % 36 924
1991 9 844 26,25 % 26 316 70,17 % 83 0,22 % 776 2,07 % 486 1,30 % 37 505
2013 707 3,38 % 19 692 94,23 % 23 0,11 % 0.00 0,00 % 393 1,88 % 20 897

Významní rodáci

Externí odkazy