Falcon 9

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Falcon 9
Falcon 9 launch (cropped).jpg
Falcon 9 při 1. testovacím letu
Země původu USA
Rodina raket Falcon
Výrobce SpaceX
Rozměry
Výška v1.0: 54,9 metrů[1]
v1.1: 68,4 metrů[2]
Průměr 3,6 metrů[1]
Hmotnost v1.0: 333 400 kg[1]
v1.1: 505 846 kg[2]
Nosnost
na LEO v1.0: 10 450 kg[1]
v1.1: 13 150 kg[2]
na GTO v1.0: 4 540 kg[1]
v1.1: 4 850 kg[2]
Historie startů
Status aktivní
Kosmodrom Cape Canaveral a Omelek
Celkem startů v1.0: 5, v1.1: 1
Úspěšné starty v1.0: 4, v1.1: 1
Selhání v1.0: 0, v1.1: 0
Částečná selhání v1.0: 1, v1.1: 0
První start v1.0: 4. června 2010
v1.1: 29. září 2013
Heavy: plánováno 2014
Poslední start v1.0: 1. března 2013
v1.1:
Pomocné motory - (Varianta Heavy)
Počet 2x9 Merlin 1D
Tah 5 885 kN
Specifický impuls 282 sekund na hladině moře, 311 sekund ve vakuu
Doba zážehu neznámé
Palivo RP-1/LOX
První stupeň – Falcon 9
Motor v1.0: 9x Merlin 1C
v1.1: 9x Merlin 1D
Tah v1.0: 4 940 kN (ve vakuu)[1]
v1.1: 5 885 kN (na hladině moře),[2] 6 672 kN (ve vakuu)[2]
Specifický impuls v1.0: 275 sekund na hladině moře,[1] 304 sekund ve vakuu[1]
v1.1: 282 sekund na hladině moře,[3] 311 sekund ve vakuu[3]
Doba zážehu v1.0: 170 sekund
v1.1: 180 sekund[2]
Palivo RP-1/LOX
Druhý stupeň – Falcon 9
Motor v1.0: Merlin 1C (vakuová modifikace)
v1.1: Merlin 1D (vakuová modifikace)
Tah v1.0: 445 kN
v1.1: 801 kN[2]
Specifický impuls v1.0: 304 sekund
v1.1: 311 sekund
Doba zážehu v1.0: 345 sekund[1]
v1.1: 375 sekund[2]
Palivo RP-1/LOX



Falcon 9 je nosná raketa americké firmy SpaceX. Svým tahem a nosností se vyrovná raketám Angara, Proton, H-2A, H-2B, Delta IV, Atlas V a Chang Zheng 5. Je primárně navržená jako nosič lodě Dragon.

Falcon 9 je vypouštěn z komplexu 40 na Cape Canaveral a z komplexu SLC-4E Vanderbergovy letecké základny.

Verze[editovat | editovat zdroj]

Kromě starší verze označované jako Falcon 9 v1.0 byla vyvinuta vylepšená a od roku 2013 provozovaná varianta Falcon 9 v1.1. Rovněž se připravuje verze Falcon Heavy, která bude mít pro zvýšení nosnosti další dva pomocné startovací stupně po bocích. Na nízkou dráhu (LEO) ve výšce zhruba 600 km unese 9,9 tun až 53 tun[4] (varianta Heavy). Na geostacionární dráhu (GTO) ve výši 35 500 km vynese 4,9 tuny až 12 tun.

Ve fázi testování se nachází vývoj verze Falcon 9-R, která se podobá variantě Falcon 9 v1.1, ale raketa je schopná přistát a může být znovu využita.

Design[editovat | editovat zdroj]

Zleva Falcon 1, Falcon 9 v1.0, Falcon 9 v1.1 a Falcon Heavy

První stupeň je osazen 9 motory typu Merlin 1D na LOX/RP-1. Toto palivo používá celá raketa. První stupeň pracuje cca 180 sekund.

Po oddělení prvního stupně se zažehává druhý stupeň se stejným motorem jako v prvním stupni, ovšem modifikovaným pro činnost ve vakuu.

Průměr aerodynamického krytu je 3,6–5,2 metrů. Nad druhým stupněm může být i loď Dragon, v tomto případě není aerodynamický kryt osazen. Verze s posádkou ještě může obsahovat záchranný systém, podobný systému LAS z programu Constellation.

Přehled letů[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. března 2010 proběhl v rámci testování rakety na startovacím komplexu 40 mysu Canaveral zkušební zážeh všech 9 motorů prvního stupně. Tento 3,5s test proběhl úspěšně. První let byl uskutečněn v pátek 4. června 2010[5] po prověrce a instalaci autodestrukčního systému nosiče.

Uskutečněné a plánované lety Falconu 9
Let číslo Datum a čas (GMT) Popis letu Stav Poznámky
1 4. červen 2010 Zkušební let Uskutečněno Let s maketou lodi Dragon
2. 8. prosinec 2010 NASA COTS Demo 1 Uskutečněno Test bezpilotní lodi Dragon včetně návratu na Zemi
3 22. květen 2012 NASA COTS Demo 2+ Uskutečněno Testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS
4 7. říjen 2012 CRS SpX-1 Uskutečněno[6] První zásobovací let k ISS. Sekundární náklad, satelit Orbcomm, se nepovedlo navést na pracovní dráhu.[7]
5 1. březen 2013 CRS SpX-2 Uskutečněno Druhý zásobovací let k ISS.[4]
6 29. září 2013 CASSIOPE Uskutečněno První let Falcon v 1.1. Vynesení satelitu CASSIOPE pro MDA Corp
7 3. prosinec 2013[8][9] SES-8 Uskutečněno Vynesení satelitu SES-8 na geostacionární dráhu.[8]
8 6. leden 2014[8] Thaicom 6 Uskutečněno Vynesení thajské družice řady Thaicom.
9 18. duben 2014 CRS SpX-3 Uskutečněno Třetí zásobovací let k ISS.
10 duben 2014[8] Asiasat 8 Plán Asiasat
11 červen 2014[8] CRS SpX-4 Plán Zásobovací let k ISS.
12 2014[8] OG2 Plán Orbcom

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i SpaceX. Falcon 9 overview [online]. SpaceX, 2012, [cit. 2013-10-01]. Z originálu [1] archivováno 2013-3-23. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i SpaceX. Falcon 9 [online]. SpaceX, 2013, [cit. 2013-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b SpaceX. Falcon 9 overview [online]. SpaceX, 2012, [cit. 2013-10-01]. Z originálu [2] archivováno 2013-5-1. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b PŘIBYL, Tomáš. SpaceX: firma, která nás dostane na Mars. Tajemství vesmíru. 2013-05, čís. květen 2013, s. 39. ISSN 1805-5249.  
  5. Zkušební start soukromé rakety Falcon 9 byl úspěšný. Red. BBC. Novinky.cz [online]. 2010-06-04 [cit. 2010-06-05]. Dostupné online.  
  6. ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz [online]. 2012-10-08 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online.  
  7. luk. Vesmírný let SpaceX: Sokol v problémech, Drak naštěstí ne [online]. Praha: Česká televize, 2012-10-10, rev. 2012-10-10, [cit. 2012-10-13]. Dostupné online.  
  8. a b c d e f Spaceflight Now. Worldwide launch schledule [online]. Spaceflight Now, rev. 2013-10-3, [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. vps, Novinky, ČTK. Soukromá firma SpaceX vyslala do vesmíru první satelit. Novinky.cz [online]. 2013-12-04 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu