Atlas III

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Atlas III
Atlas III Centaur.jpg
Altas III Centaur
Země původu USA
Rodina raket Atlas
Výrobce Lockheed
Rozměry
Výška 52,8 m
Průměr 3,05 m
Hmotnost 214,338 kg
Nosnost
na LEO Atlas IIIA: 8,640 kg
Atlas IIIB: 10,218 kg
na GTO Atlas IIIA: 4,055 kg
Atlas IIIB: 4,500 kg
Historie startů
Status vyřazena
Kosmodrom Cape Canaveral
Celkem startů 6
Úspěšné starty 6
První start 24. května 2000
Poslední start 3. února 2008


První stupeň – Atlas IIIA
Motor RD-180
Tah 4,148.7 kN
Specifický impuls 3050 N.s/kg (311 sekund)
Doba zážehu 132 sekund
Palivo LOX/RP-1
Druhý stupeň – Centaur IIIA nebo Centaur IIIB
Motor 1xRL-10 nebo 2xRL-10
Tah Centaur IIIA: 99.2 kN
Centaur IIIB: 147 kN
Specifický impuls Centaur IIIA: 4420 N.s/kg (451 s)
Centaur IIIB: 4400 N.s/kg (449 s)
Doba zážehu Centaur IIIA: 738 sekund
Centaur IIIB: 392 sekund
Palivo kapalný kyslík a vodík



Atlas III byla americká nosná raketa, používaná v letech 2000-2005. Byla první z rodiny raket Atlas, která používala „normální“ koncepci odhazovacích stupňů (předchozí verze byly 1,5 stupňové a odhazovány byly pouze dva samostatné motory, nikoli celý stupeň). Po předchozích členech rodiny zdědila balonové nádrže (nádrž bez podpůrné konstrukce, tvar a pevnost zaručuje vnitřní tlak), naváděcí systém a druhý stupeň Centaur, který je používán již téměř 50 let. Nejvýznamnější změnou je však použití ruských motorů RD-180 s uzavřeným cyklem, které jsou používány i na dnešních raketách Atlas V. Celkem se konalo 6 startů a všechny byly úspěšné.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Oproti svým předchůdcům měl Atlas III kompletně přepracovaný první stupeň ale druhý stupeň Centaur zůstal beze změn. Nejzásadnější změnou v konstrukci prvního stupně bylo opuštění 1,5 resp. 2,5 stupňového uspořádání, kdy jsou během letu odhozeny dva ze tří motorů ale nádrže a zbylé konstrukční prvky zůstávají až do finálního odpojení nákladu resp. do oddělení druhého stupně. Další změnou jsou použité motory. Původní motory Rocketdyne MA-5 byly nahrazeny motory ruské konstrukce RD-180, které byly na počátku 90. let zakoupeny společností Lockheed a jsou vyráběny společným podnikem firem NPO Energomaš a Pratt & Whitney. Z předchozích raket rodiny Atlas používá pouze koncepci balonových nádrží, jenž jsou zhotoveny z tenkého ocelového plechu a pevnost a tvarová přesnost je udržována tlakem plynu uvnitř nádrže.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • Atlas IIIA – základní varianta s jednomotorovým Centaurem IIIA
  • Atlas IIIB – varianta s dvoumotorovým Centaurem IIIB
  • Atlas IIIB SEC – varianta s jednomotorovým Centaurem V1
  • Atlas IIIB DEC - varianta s dvoumotorovým Centaurem V2
  • Atlas IIR – alternativní značení Atlasu IIIA, „R“ označuje ruské motory
  • Atlas IIAR – alternativní značení Atlasu IIIA, „R“ označuje ruské motory

Lety[editovat | editovat zdroj]

Všechny starty Atlasu III se konaly v Launch Complex 36B na Cape Canaveral. Typický start vypadal následovně: Několik sekund před startem jsou zažehnuty obě komory motoru RD-180. Motor je předem naprogramován tak, aby bylo dosaženo co možná největší účinnosti. Zhruba 2 minuty po startu dosahuje celkové přetížení hodnoty 4g a motor snižuje tah kvůli úspoře paliva, po třech minutách letu dosahuje přetížení 5,5g a dochází k separaci prvního stupně. Stupeň Centaur je pak několikrát zažehnut pro přesné navedení na požadovanou dráhu a po přibližně 23 minutách od startu je odpojen náklad.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]