Vega (raketa)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vega
Vega.svg
Země původu Evropa
Výrobce ESA logo.svg ESA
Itálie ASI
Rozměry
Výška 30 metrů
Průměr 3 metry
Hmotnost 137 000 kg
Nosnost
na LEO 1500-2100 kg
na GTO 400 kg
Únikovou rychlost 7,69 km/s
Historie startů
Status aktivní
Kosmodrom Guyanské kosmické centrum
Celkem startů 1
Úspěšné starty 1
První start 13. února 2012





Raketa Vega je evropská lehká nosná raketa pro náklady s hmotností do 2100 kilogramů. Provozovatelem je společnost Arianespace, která zajišťuje starty z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.

Raketa je určena pro vynášení malých vědeckých družic vypouštěných na nízkou nebo polární dráhu. Raketa je čtyřstupňová, přičemž první tři stupně jsou poháněny tuhými pohonnými látkami. Čtvrtý stupeň je vybaven jedním motorem na kapalné pohonné látky, který spaluje asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý (N2O4).

Vývoj Vegy započal roku 1998, kdy se projekt lehkého nosiče Italské kosmické agentury (ASI) stal mezinárodním projektem pod dohledem ESA. Vývoj z 60 % financovala Evropská kosmická agentura, z 25 % Francie.[1] Na projektu se podílely i Belgie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.[2] První start proběhl 13. února 2012.

Vývoj a popis stupňů[editovat | editovat zdroj]

Jako první byl postaven a otestován třetí stupeň nazývaný Zefiro 9. První testovací zážeh proběhl 20. prosince 2005 na italské raketové základně Salto di Quirra a byl úspěšný.[3] Druhý test proběhl 28. března 2007 a během zážehu došlo k poklesu tlaku ve spalovací komoře a tím ke snížení tahu a prodloužení doby hoření.[4] Příčiny tohoto jevu nebyly zveřejněny. Další test vylepšeného stupně s novou tryskou se uskutečnil 23. října 2008 a dopadl úspěšně.[5] Poslední test proběhl 30. dubna 2009 a stupeň byl prohlášen za odzkoušený a připravený k provozu.[6]

Druhý stupeň zvaný Zefiro 23 byl poprvé zažehnut na základně Salto di Quirra 26. června 2006.[7] První test byl úspěšný a 27. března 2008 byl proveden druhý úspěšný testovací zážeh, po němž byl stupeň prohlášen za způsobilý.[8] Plášť druhého stupně je zhotoven z vinutého uhlíkového kompozitu CFRP a tryska je vyrobena z uhlík-uhlíkového laminátu.

První stupeň P80 je velmi podobné konstrukce jako Zefiro 23. Tryska je ovladatelná elektro-mechanickým systémem pro směrování tahu a řízení letu. První testovací zážeh proběhl na Guyanském kosmickém centru 30. listopadu 2006 a byl úspěšný.[9] Druhý zážeh proběhl 4. prosince 2007 a motor pracoval 111 sekund a produkoval tah 190 tun.[10]

Čtvrtý stupeň se nazývá AVUM (Attitude Vernier Upper Module) a je složen z pohonného a avionického modulu. AVUM slouží pro konečné navedení na oběžnou dráhu. Motor pracuje na principu přetlakového cyklu a spaluje asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý (N2O4). Zajímavou, v dnešní době však zároveň nezbytnou funkcí je možnost návratu tohoto modulu do atmosféry, kde bezpečně shoří. Díky této funkci je prakticky eliminováno nebezpečí srážky s vesmírným smetím a tedy jeho znehodnocování a zvyšování nebezpečnosti. Funguje na podobném principu, jako např. návratové kapsle – využívá trysek studeného vzduchu (každá o tahu 50 N), uložených ve dvou oddílech po třech.[11]

První stupeň Druhý stupeň Třetí stupeň Čtvrtý stupeň
Označení P80 Zefiro 23 Zefiro 9 AVUM
Výška 10,5 m 7,5 m 3,85 m 1,74 m
Průměr 3 m 1,9 m 1,9 m 1,9 m
Hmotnost paliva 88 t 23,9 t 10,1 t 0,55 t
Maximální tah 3040 kN 1200 kN 213 kN 2,45 kN
Expanzní poměr trysky 16 25 56 -
Doba zážehu 107 s 71 s 117 s 315 s

Provoz[editovat | editovat zdroj]

První start rakety Vega proběhl z kosmodromu Kourou 13. února 2012 v 10:00 GMT.[12] Raketa vynesla devět družic – LARES (LAser RElativity Satellite) italské kosmické agentury ASI, ALMASat-1 Boloňské univerzity a sedm nanosatelitů evropských univerzit – italské e-St@r a UniCubeSat GG, rumunský Goliat, maďarský MaSat-1, polský PW-Sat, francouzský Robusta a španělský Xatcobeo.[13] Maďarská, polská a rumunská družice se staly prvními družicemi dotyčných zemi.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vega (rocket) na anglické Wikipedii.

  1. SVITAK, Amy. Vega Launcher Targets Government Market [online]. Aviation week, 2012-2-6, [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ESA. Vega [online]. REV. 2012-1-24, [cit. 2012-02-20]. Kapitola Organisation. Dostupné online. (anglicky) 
  3. http://www.esa.int/esaCP/SEMNL68A9HE_index_0.html
  4. http://www.esa.int/esaCP/SEMCVFT4LZE_index_0.html
  5. http://www.esa.int/esaCP/SEM0KERTKMF_index_1.html
  6. http://www.esa.int/esaCP/SEM688BNJTF_index_0.html
  7. http://www.esa.int/esaCP/SEMH4REFWOE_Expanding_0.html
  8. http://www.esa.int/esaCP/SEMSEBR03EF_index_0.html
  9. http://www.esa.int/SPECIALS/Launchers_Home/SEMTHGD4VUE_0.html
  10. http://www.esa.int/SPECIALS/Launchers_Home/SEMXE029R9F_0.html
  11. http://www.aviogroup.com/en/catalog/space/lanciatore_vega/avum
  12. ESA. ESA’s new Vega launcher scores success on maiden flight [online]. 2012-2-13, [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ESA. Vega set for its inaugural flight [online]. 2012-2-3, [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. PŘIBYL, Tomáš. Střední a východní Evropa díky malým družicím přepsala historii [online]. Praha: Odbor kosmických technologií a družicových systémů Ministerstva dopravy ČR, 2012-2-15, [cit. 2012-02-20]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • GRÜN, Marcel. Z Jižní Ameriky dnes poprvé odstartovala nejlevnější evropská raketa Vega. Technet.cz [online]. 2012-2-13 [cit. 2012-2-20]. Dostupné online.  
  • PŘIBYL, Tomáš. Vega je připravena na úvodní start [online]. Praha: Odbor kosmických technologií a družicových systémů Ministerstva dopravy ČR, 2012-2-6, [cit. 2012-02-20]. Se zmínkou o účasti českého dodavatele na projektu. Dostupné online.