Black Arrow

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


Black Arrow
Black Arrow (150021646).jpg
Black Arrow na základně Woomera
Země původu Velká Británie Velká Británie
Výrobce Royal Aircraft Establishment
Westland Aircraft
Rozměry
Výška 13 metrů
Průměr 2 metry
Hmotnost 18 130 kg
Nosnost
na LEO 135 kg
Historie startů
Status Vyřazena
Kosmodrom Woomera
Celkem startů 4
Úspěšné starty 2
Selhání 2
První start 27. června 1969
Poslední start 28. října 1971


První stupeň – Black Arrow-1
Motor Gamma 8
Tah 256 kN
Specifický impuls 2600 N.s/kg (265 sekund)
Doba zážehu 142 sekund
Palivo RP-1/H2O2
Druhý stupeň – Black Arrow-2
Motor Gamma 2
Tah 68 kN
Specifický impuls 2600 N.s/kg (265 sekund)
Doba zážehu 113 sekund
Palivo RP-1/H2O2
Třetí stupeň – Black Arrow-3
Motor Black Arrow-3
Tah 29,4 kN
Specifický impuls 2730 N.s/kg (278 sekund)
Doba zážehu 28 sekund
Palivo tuhé


Black Arrow, oficiálně psáno kapitálkami BLACK ARROW, byla britská nosná raketa, vyvinutá během šedesátých let dvacátého století. Byla použita k vynesení první britské umělé družice Prospero X-3. Vývoj vycházel ze studií provedených organizací Royal Aircraft Establishment, která se zabývala vývojem nosné rakety na základě testovací rakety Black Knight. Výroba byla svěřena firmě Saunders-Roe, která byla později spojena s Westland Aircraft. Raketa byla používána v letech 1969 až 1971 a celkem se uskutečnily čtyři starty. Starty se konaly na australské základně Woomera Missile Range. Raketa byla třístupňová. První dva stupně byly poháněny motory na kapalné palivo, spalující RP-1 a koncentrovaný peroxid vodíku. Třetí stupeň byl vybaven motorem na tuhé pohonné látky. Program byl zastaven rozhodnutím britského Ministerstva obrany, které se rozhodlo nakoupit levnější americké rakety Scout.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Popis rakety Black Arrow

Na počátku vývoje rakety Black Arrow byl požadavek Royal Aircraft Establishment na vývoj nosného systému, schopného dopravit náklad o hmotnosti až 144 kg (320 lb) na nízkou oběžnou dráhu Země. Vývojový program byl schválen britskou konzervativní vládou roku 1964. Po volbách však nastoupila vláda labouristů a program byl v rámci úspor pozastaven. Po předčasných volbách roku 1966 byl program obnoven, avšak počet testovacích letů byl omezen na tři.

Většina potřebné technologie byla již otestována v programu Black Knight, nebo byla převzata ze střely vzduch-země Avro Blue Steel. Projekt Black Arrow se snažil využít maximum z těchto předchozích programů, což se mělo projevit na snížení nákladů na vývoj. Vývoj a výrobu zpočátku zabezpečovala společnost Saunders-Roe, kterou však v roce 1964 převzala společnost Westland Aircraft. Westland se tak stal hlavním dodavatelem. Montáž prvních dvou stupňů probíhala v zařízení Westlandu na ostrově Wight. Motory na kapalné palivo dodávala společnost Bristol Siddeley, která je taktéž ve své továrně ve městě Ansty ve Warwickshiru testovala. Třetí stupeň na tuhé palivo byl vyráběn v Somersetu společností Bristol-Aerojet, což byl společný podnik (Joint venture) společností Bristol Siddeley a Aerojet General.

Technický popis[editovat | editovat zdroj]

První a druhý stupeň používaly jako palivo vysoce rafinovanou formu petroleje nazývanou RP-1. Jako okysličovadlo byl použit koncentrovaný peroxid vodíků. Poměr okysličovadla k palivu byl 8:1, což vyžadovalo nezvykle rozměrné nádrže pro okysličovadlo. Peroxid vodíku má vyšší hustotu než RP-1 a proto byly nádrže s ním umístěny vespod, kvůli posunutí těžiště co nejníže.

První stupeň byl osazen jedním motorem Gamma 8 s osmi spalovacími komorami. Druhý stupeň byl taktéž osazen motorem Gamma, ale jen se dvěma komorami. Spalovací komory a trysky byly na prvním stupni uspořádány po dvojicích a výkyvně zavěšeny, což umožňovalo řízení rakety. Na druhém stupni byly jen dvě komory, které taktéž řiditelné. Po dohoření druhého stupně byla raketa ovládána pouze reaktivním kontrolním systémem. Třetí stupeň byl poháněn motorem na tuhé palivo a postrádal systém řízení. Byl proto stabilizován rotací kolem své osy.

Starty[editovat | editovat zdroj]

Sériové číslo Datum startu (UTC) Náklad Výsledek Poznámka
R0 28. červen 1969, 22:58 neúspěch Suborbitální test prvního a druhého stupně, selhání systému směrování tahu.
R1 4. března 1970, 21:15 úspěch Suborbitální test prvního a druhého stupně.
R2 2. září 1970, 00:34 Orba X-2 neúspěch Porucha druhého stupně, neúspěšný pokus o vyslání družice na oběžnou dráhu.
R3 28. říjen 1971, 04:09 Prospero X-3 úspěch Úspěšné vyslání družice na oběžnou dráhu.
R4 nepoužita Nachází se v Science Museum v Londýně

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Black Arrow na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu