Titan 2 GLV

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


Titan 2 GLV
Gemini-Titan 11 Launch - GPN-2000-001020.jpg
Start mise Gemini 11
Země původu USA USA
Rodina raket Titan
Výrobce Glenn L. Martin Company
Rozměry
Výška 31,4 metru
Průměr 3,05 metru
Hmotnost 154 000 kg
Nosnost
na LEO 3600 kg
Historie startů
Status vyřazena
Kosmodrom Cape Canaveral
Celkem startů 12
Úspěšné starty 12
První start 8. dubna 1964
Poslední start 11. listopadu 1966


První stupeň – Titan 2-1
Motor LR-87-7
Tah 1900 kN
Specifický impuls 2530 N.s/kg (258 sekund)
Doba zážehu 156 sekund
Palivo Aerozin-50/N2O2
Druhý stupeň – Titan 2-2
Motor LR-91-7
Tah 445 kN
Specifický impuls 3100 N.s/kg (316 sekund)
Doba zážehu 180 sekund
Palivo Aerozin-50/N2O2



Titan 2 GLV americká nosná raketa odvozená z mezikontinentální balistické rakety LGM-25 Titan 2. Raketa byla používána výhradně NASA v programu Gemini. Celkem bylo v letech 19641968 vypuštěno 12 raket, dvě bez posádky a deset s posádkou. Všechny starty se konaly na odpalovací rampě 19 na Cape Canaveral.

Raketa byla, stejně jako její vojenská varianta, dvoustupňová. První stupeň poháněly dva motory Aerojet LR-87-7 spalující Aerozin-50 a oxid dusičitý (N2O2). Druhý stupeň disponoval jedním motorem LR-91-7, který taktéž spaloval aerozin a oxid dusičitý. Oba motory byly pro potřeby programu Gemini modifikovány pro použití aerozinu 50 jako paliva, verze motorů pro LGM-25 používaly asymetrický dimethylhydrazin.

Kvůli certifikaci pro mise s posádkou byly rakety vybaveny několika systémy, které měly zajistit bezproblémový chod a bezpečí posádky. Byl nainstalován systém detekce závad, který byl propojen s kabinou posádky a informoval tak astronauty o stavu rakety a zvyšoval reakceschopnost v případě nouze. Důležité systémy, jako systém řízení letu, byly zdvojeny, aby se minimalizovala možnost selhání. Druhý stupeň byl upraven, aby na něj bylo možné připojit kabinu Gemini a dále z něj byly odmontovány pomocné a zpětné motory. Radiový naváděcí systém používaný na LGM-25 byl nahrazen novým inerciálním. Další změny byly provedeny na hydraulickém a elektrickém systému a sledovacím zařízení. Na přestavbu raket dohlíželo Air Force Systems Command.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Titan_II_GLV na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]