Atlas II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Atlas II
Atlas II se satelitem GOES-L
Atlas II se satelitem GOES-L
Země původuUSA
Rodina raketAtlas
VýrobceLockheed Martin
Rozměry
Výška47,54 m
Průměr3,04 m
Hmotnost204 300 kg
Nosnost
na LEO6 580 kg
na GTO2 810 kg
Historie startů
Statusvyřazena
KosmodromCape Canaveral
Vandenberg AFB
Celkem startů63
10 Atlas II
23 Atlas IIA
30 Atlas IIAS
Úspěšné starty63
První startII: 7. prosince 1991
IIA: 10. června 1992
IIAS: 16. prosince 1993
Poslední startII: 16. března 1998
IIA: 5. prosince 2002
IIAS: 31. srpna 2004
Pomocné motory – Atlas MA-5A
Počet2x RS-56 OBA
Tah2 093,3 kN
Specifický impuls2 940 N.s/kg (299 sekund)
Doba zážehu172 sekund
PalivoLOX/RP-1
Pomocné motory – Castor 4A (pouze Atlas IIAS)
Počet4
Tah478,3 kN
Specifický impuls2 610 N.s/kg (266 sekund)
Doba zážehu56 sekund
Palivotuhé
První stupeň  – Atlas II
MotorRS-56 OSA
Tah386,3 kN
Specifický impuls3 100 N.s/kg (316 sekund)
Doba zážehu283 sekund
PalivoLOX/RP-1
Druhý stupeň  – CentaurIIA
Motor2xRL-10A-4
Tah147 kN
Specifický impuls4 400 N.s/kg (449 sekund)
Doba zážehu392 sekund
Palivokapalný vodík a kyslík
Třetí stupeň  – IABS
MotorR-4D
Tah980 N
Specifický impuls3 060 N.s/kg (312 sekund)
Doba zážehu60 sekund
Palivooxid dusičitý a monomethylhydrazin

Atlas II byla americká nosná raketa používaná v 90. letech 20. století. Patřila do početné rodiny nosných raket odvozených od balistické střely SM-65 Atlas. Byla poslední verzí Atlasu využívající 1,5 (resp. 2,5 a 3,5)stupňový koncept, kdy je půl-stupeň tvořen dvěma odhazovacími motory, přičemž třetí motor s nádržemi pokračuje v letu. Vykonala celkem 63 startů (všechny verze) a poslední se konal 31. srpna 2004. Do roku 1997 byla používána souběžně s raketou Atlas I a od roku 2000 byla využívána souběžně s raketou Atlas III.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Oproti předchůdci Atlas I, který vycházel z Atlasu G/H, je o 2,7 metru delší a má upravené a silnější motory prvního i druhého stupně. Navíc je možno sestavit 3,5stupňovou verzi pro speciální mise a meziplanetární lety. Kromě motorů prošla zásadní obměnou i navigační jednotka a letový počítač, které byly plně digitální už na předchozí verzi (Atlas I), avšak rychlý vývoj výpočetní techniky v 90. letech vedl k dalším vylepšením a tím i snížení nákladů na elektronické vybavení rakety. První stupeň byl převzat z předchozích typů (AtlasG/H/I), byly provedeny pouze drobné úpravy na systému zavěšení motorů a elektroinstalaci. Nádrže byly balonové konstrukce, stejné jaké se používaly již na prvních raketách Atlas a jaké používá i stupeň Centaur.

Motory odhazovacího půl-stupně byly RS-56 OBA a byly vyvinuty z motoru LR-89. Motor prvního stupně byl značen podobně, RS-56 OSA, jednalo se však o odlišný motor, vzniklý modernizací starší pohonné jednotky LR-105. Stupeň Centaur používal osvědčené motory RL-10 ve verzi RL-10-4. Poslední verze Atlas IIAS mohla být vybavena až čtyřmi pomocnými motory na pevné pohonné látky (SRB – Solid Rocket Booster), jenž poskytovaly dodatečný tah pro těžší náklady. Verze Atlas II disponovala i třetím stupněm s motorem R-4D spalujícím oxid dusičitý a monomethylhydrazin.

Verze[editovat | editovat zdroj]

  • Altas II – Základní verze, třístupňová (resp. 3,5 stupně)
  • Atlas IIA – Dvoustupňová verze (resp. 2,5)
  • Atlas IIAS – Dvoustupňová verze se čtyřmi pomocnými motory na tuhé pohonné látky
  • Atlas IIR a Atlas IIAR – Jde o alternativní značení Atlasu III, které se používalo na začátku jeho vývoje. „R“ značí použití ruských motorů RD-180

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]