Atlas II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Atlas II
Atlas II with GOES-L.jpg
Atlas II se satelitem GOES-L
Země původu USA
Rodina raket Atlas
Výrobce Lockheed
Rozměry
Výška 47.54 m
Průměr 3.04 m
Hmotnost 204,300 kg
Nosnost
na LEO 6,580 kg
na GTO 2,810 kg
Historie startů
Status vyřazena
Kosmodrom Cape Canaveral
Vandenberg AFB
Celkem startů 63
10 Atlas II
23 Atlas IIA
20 Atlas IIAS
Úspěšné starty 63
První start 7. prosince 1991 Atlas II
Poslední start 31. srpna 2004 Atlas IIAS
Pomocné motory - Atlas MA-5A
Počet 2x RS-56 OBA
Tah 2 093 kN
Specifický impuls 2940 N.s/kg (299 sekund)
Doba zážehu 172 sekund
Palivo LOX/RP-1
Pomocné motory – Castor 4A (pouze Atlas IIAS)
Počet 4
Tah 478,3 kN
Specifický impuls 2610 N.s/kg (266 sekund)
Doba zážehu 56 sekund
Palivo tuhé
První stupeň – Atlas II
Motor RS-56 OSA
Tah 386,3 kN
Specifický impuls 3100 N.s/kg (316 sekund)
Doba zážehu 283 sekund
Palivo LOX/RP-1
Druhý stupeň – CentaurIIA
Motor 2xRL-10A-4
Tah 147 kN
Specifický impuls 4400 N.s/kg (449 sekund)
Doba zážehu 392 sekund
Palivo kapalný vodík a kyslík
Třetí stupeň – IABS
Motor R-4D
Tah 980 N
Specifický impuls 3060 N.s/kg (312 sekund)
Doba zážehu 90 sekund
Palivo oxid dusičitý a monomethilhyrdazin


Atlas II byla americká nosná raketa používaná v 90. letech 20. století. Patřila do početné rodiny nosných raket odvozených od balistické střely SM-65 Atlas. Byla poslední verzí Atlasu využívající 1,5 (resp. 2,5 a 3,5) stupňový koncept, kdy je půl-stupeň tvořen dvěma odhazovacími motory, přičemž třetí motor s nádržemi pokračuje v letu. Vykonala celkem 63 startů (všechny verze) a poslední se konal 31. srpna 2004. Do roku 1997 byla používána souběžně s raketou Atlas I a od roku 2000 byla využívána souběžně s raketou Atlas III.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Oproti předchůdci Atlas I, který vycházel z Atlasu G/H, je o 2,7 metru delší a má upravené a silnější motory prvního i druhého stupně. Navíc je možno sestavit 3,5 stupňovou verzi pro speciální mise a meziplanetární lety. Kromě motorů prošla zásadní obměnou i navigační jednotka a letový počítač, které byly plně digitální už na předchozí verzi (Atlas I), avšak rychlý vývoj výpočetní techniky v 90. letech vedl k dalším vylepšením a tím i snížení nákladů na elektronické vybavení rakety. První stupeň byl převzat z předchozích typů (AtlasG/H/I), byly provedeny pouze drobné úpravy na systému zavěšení motorů a elektroinstalaci. Nádrže byly balonové konstrukce, stejné jaké se používaly již na prvních raketách Atlas a jaké používá i stupeň Centaur.

Motory odhazovacího půl-stupně byly RS-56 OBA a byly vyvinuty z motoru LR-89. Motor prvního stupně byl značen podobně, RS-56 OSA, jednalo se však o odlišný motor, vzniklý modernizací starší pohonné jednotky LR-105. Stupeň Centaur používal osvědčené motory RL-10 ve verzi RL-10-4. Poslední verze Atlas IIAS mohla být vybavena až čtyřmi pomocnými motory na pevné pohonné látky (SRB – Solid Rocket Booster), jenž poskytovaly dodatečný tah pro těžší náklady. Verze Atlas II disponovala i třetím stupněm s motorem R-4D spalujícím oxid dusičitý a monomethilhyrdazin.

Verze[editovat | editovat zdroj]

  • Altas II – Základní verze, třístupňová (resp. 3,5 stupně)
  • Atlas IIA – Dvoustupňová verze (resp. 2,5)
  • Atlas IIAS – Dvoustupňová verze se čtyřmi pomocnými motory na tuhé pohonné látky
  • Atlas IIR a Atlas IIAR - Jde o alternativní značení Atlasu III, které se používalo na začátku jeho vývoje. „R“ značí použití ruských motorů RD-180

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]