N-1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


N-1
Booster N1 3.jpg
N-1 v montážním hangáru, jsou vidět trysky třiceti motorů prvního stupně
Země původu SSSRSSSR Sovětský svaz
Rozměry
Výška 105 m
Průměr 17 m
Hmotnost 2 735 000 kg
Nosnost
Historie startů
Status vyřazena
Kosmodrom Bajkonur
Celkem startů 4
Úspěšné starty 0
Selhání 4
První start 21. února 1969
Poslední start 23. listopadu 1972:


První stupeň – Blok A
Motor 30 NK-15
Tah 50.3 MN
Specifický impuls 330 s
Doba zážehu 125 s
Palivo RP-1/LOX
Druhý stupeň – Blok B
Motor 8 NK-15V
Tah 14.04 MN
Specifický impuls 346 s
Doba zážehu 120 s
Palivo RP-1/LOX
Třetí stupeň – Blok V
Motor 4 NK-21
Tah 1.61 MN
Specifický impuls 353 s
Doba zážehu 370 s
Palivo RP-1/LOX
Čtvrtý stupeň – Blok G
Motor 1 NK-19
Tah 446 kN
Specifický impuls 3,460 N·s/kg
Doba zážehu 443 s
Palivo RP-1/LOX
Pátý stupeň – Blok D
Motor RD-58
Tah 83.36 kN
Specifický impuls 3,860 N·s/kg
Doba zážehu 600 s
Palivo RP-1/LOX

N-1 byl tajný sovětský projekt nosné rakety pro přistání lidí na Měsíci. Projekt, který začal v polovině 60. let 20. století, byl neúspěšný – všechny pokusy o start skončily katastrofou. Oficiálně byl projekt ukončen v roce 1976.

Obsah

Historie startů [editovat]

  • 21. února 1969: raketa explodovala ve výšce 12 200 m, 69 sekund po startu
  • 3. července 1969: při startu vnikly nečistoty do palivového čerpadla, které bylo poškozeno. Jakmile automatické řízení motorů zjistilo nefunkční palivové čerpadlo, vypnulo 29 ze 30 motorů, což způsobilo, že se N-1 zastavila. Raketa explodovala 23 sekund po vypnutí motorů. Výbuch rakety a startovací rampy byl největší explozí v historii raketové techniky.
  • 26. června 1971: zařízení se sériovým číslem 6L se okamžitě po startu dostalo do nekontrolované rotace, kterou už systém nedokázal vykompenzovat. Raketa byla zničena 51 sekund po startu ve výšce 1 km.
  • 23. listopadu 1972: zařízení se sériovým číslem 7L - motory běžely 106,93 sekund, pak se sestava dostala do „pogo oscilace“ (tj. do podélného rozkmitání způsobeného nerovnoměrným spalováním paliva), což způsobilo selhání ve výšce 40 km. Řídící program zastavil chod několika dalších motorů jako prevenci proti přetížení konstrukce, došlo však k prasknutí palivové trubky a k explozi motoru č. 4. Raketa se rozpadla.

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku N1 rocket na anglické Wikipedii.

Externí odkazy [editovat]