Ariane 5

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maketa nosné rakety Ariane 5 v muzeu ve městě Le Bourget, Francie

Nosná raketa Ariane 5 je součástí vesmírného programu evropské kosmické agentury ESA Ariane. Raketa je konstruována zejména pro vynášení telekomunikačních družic na geostacionární dráhu z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně na americkém kontinentu. Používá se i k vynášení vesmírné lodě ATV.

Základní charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Nosná raketa Ariane 5 se konstrukčně velmi podobá americké raketě Titan 3. Hmotnost celé rakety Ariane 5 je téměř 700 tun. Nosnost na geostacionární dráhu je 6 200 kg při startu s jednou družicí a nebo 5 700 kg při startu s více družicemi najednou.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Centrální stupeň[editovat | editovat zdroj]

Centrální (první stupeň) nosné rakety Ariane 5 se označuje jako H-155 a pohání jej kryogenní motor Vulcain Mk. 1 o tahu 1 440 kN. Za dobu své činnosti spotřebuje motor přibližně 150 tun pohonné směsi, kterou tvoří kapalný kyslík a kapalný vodík.

Pomocné startovací bloky[editovat | editovat zdroj]

Společně s centrálním stupněm pracují při startu i dva mohutné urychlovací motory P-230 na tuhé pohonné látky. Každý z těchto motorů vyvine tah 5,4 MN a spotřebuje, za 130 sekund svého chodu 240 tun HTPB (hydroxylem zakončený polybutadien).

Druhý stupeň[editovat | editovat zdroj]

Druhý stupeň L-9 slouží ke konečnému navedení užitečného zatížení na požadovanou oběžnou dráhu kolem Země. Pohonnou jednotku tvoří motor Aestus o tahu 27 kN. Jako pohonná směs se využívá monomethylhydrazin a oxid dusičitý.

Zkušební lety[editovat | editovat zdroj]

AR-501[editovat | editovat zdroj]

První zkušební let Ariane-5 dne 04.06.1996 byl neúspěšný a skončil několik desítek sekund po startu explozí ve výši 3500 metrů a to včetně družic Cluster za 500 milionů dolarů.

AR-502[editovat | editovat zdroj]

Druhý zkušební let byl úspěšnější. Raketa odstartovala ve čtvrtek 30.10.1997 ve 14:34 SEČ z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Na oběžnou dráhu se tak dostaly dvě nefunkční makety a malý experimentální vědecký satelit. Raketa však vypnula o 7 sec dřív a dosáhla výšky jen 27000 km místo plánovaných 35000 km.

AR-503[editovat | editovat zdroj]

Třetí zkušební, tzv. kvalifikační let odstartoval 21. října 1998 a byl naprosto úspěšný. Proto byla raketa kvalifikována pro komerční lety.

Komerční využití[editovat | editovat zdroj]

Raketa Ariane 5 s označením AR-503 absolvovala první, úspěšný let 10. prosince 1999, na oběžnou dráhu vynesla družici XMM. Raketa se také měla používat jako nosič evropského raketoplánu Hermes (ESA), projekt byl však zrušen.

V letech 2010-2014 Ariane 5 vynesla nebo vynese na oběžnou dráhu geostacionární družice indického geolokačního systému GAGAN.

Raketa je využívána k vynášení bezpilotních lodí ATV, např. 5. června 2013 dopravila k ISS loď ATV-4 Albert Einstein.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. Vesmírný kamión ESA Albert Einstein shořel v atmosféře. Novinky.cz [online]. 2013-11-02 [cit. 2013-11-02].  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]