Juno I
 |
| Raketa Juno I se satelitem Explorer 4 |
| Země původu |
USA |
| Rodina raket |
Redstone |
| Výrobce |
Army Ballistic Missile Agency |
| Rozměry |
| Výška |
21,2 metrů |
| Průměr |
1,78 metru |
| Hmotnost |
29 060 kg |
| Nosnost |
| na LEO |
11 kg |
| Historie startů |
| Status |
vyřazena |
| Kosmodrom |
Cape Canaveral |
| Celkem startů |
6 |
| Úspěšné starty |
3 |
| Selhání |
3 |
| První start |
1. února 1958, někdy uváděno 31. ledna |
| Poslední start |
23. října 1958 |
|
| První stupeň – Upravená raketa Redstone |
| Motor |
A-7 |
| Tah |
370 kN |
| Specifický impuls |
2310 N.s/kg (235 sekund) |
| Doba zážehu |
155 sekund |
| Palivo |
LOX/Hydyn |
| Třetí stupeň – Sergeant |
| Motor |
3x Sergeant |
| Tah |
19,5 kN celkem |
| Specifický impuls |
2100 N.s/kg (214 sekund) |
| Doba zážehu |
6,5 sekundy |
| Palivo |
pevné |
| Čtvrtý stupeň – Sergeant |
| Motor |
1x Sergeant |
| Tah |
6,6 kN |
| Specifický impuls |
2100 N.s/kg (214 sekund) |
| Doba zážehu |
6 sekund |
| Palivo |
pevné |
|
Raketa Juno I byla první americkou nosnou raketou schopnou dopravit náklad na stabilní oběžnou dráhu. Je známá jako raketa, která dopravila první americký satelit - Explorer 1 na oběžnou dráhu. Navázal na již existující raketu Jupiter-C.
Druhý stupeň s 11 raketami Sergeant
Na vývoji rakety pracoval tým Werhnera von Brauna v rámci projektu Orbiter mezi lety 1954-1955. Po zrušení projektu v roce 1955 pokračoval vývoj rakety dále podle von Braunova konceptu. Zkoušky rakety Jupiter-C provedené v letech 1956 - 1957 byly úspěšné. Přesto komise ministerstva obrany USA rozhodla, že první americká družice poletí v rámci programu Vanguard se stejnojmennou raketou. Program Vanguard se však nevyvedl, Sověti vypustili první družici Země Sputnik 1 již 4. října 1957. Tři upravené a nepoužité rakety Jupiter zůstaly ve skladu.[1]
Již zmíněná komise v reakci na Sputnik 1 proto koncem října 1957 využila nabídky Wernhera Von Brauna, který spočíval ve využití uskladněných raket upravené pro kosmické lety. Tato koncepce byla ve své době unikátní. Využil a upravil existující úspěšnou raketu Jupiter-C, která byla přejmenována ma civilní název Juno. První let se konal 31. ledna 1958 a skončil úspěšným vypuštěním prvního amerického satelitu.[1] Celkem se uskutečnilo 6 startů, přičemž pouze tři dopadly úspěšně. Jméno bylo odvozeno od Rakety Jupiter (Jupiter a Juno byli hlavní bohové starověkého Říma) a mělo symbolizovat, že se nejedná o vojenský projekt.
Technický popis [editovat]
Pohled na špici rakety, kde je připojen druhý a třetí stupeň
Raketa měla čtyři stupně. První stupeň byla upravená a prodloužená verze balistické rakety Redstone nazývaná Jupiter-C, jednalo se o přímé pokračování vývojové řady německých raket A-4 (V2). Motor prvního stupně byl A-7, spalující kapalný kyslík a hydyn (60% asymetrický dimethylhydrazin a 40% diethylentriamin). Motor A-7 konstrukčně vycházel z motoru A-6 a byl dalším vývojovým stupněm motoru rakety V2. Na jeho vývoji pracovalo od počátku 50. let mnoho původních členů von Braunova týmu z Peenemuende. Motor dosahoval tahu 416 kN a měl specifický impuls 265 sekund.
Další stupně byly tvořeny skupinou spojených raket odvozených z rakety krátkého dosahu MGM-29 Sergeant. Druhý stupeň používal 11 těchto raket, třetí měl tři rakety a čtvrtý stupeň tvořila jediná raketa. Raketa postrádala naváděcí systém v horních stupních, což znemožňovalo dosažení přesné orbity. Původní raketa krátkého dosahu MGM-29 Sergeant byla výrazně zmenšena a její tah byl snížen na 6,6 kN. Motor na tuhé pohonné látky dosahoval specifického impulsu 220 sekund a doba zážehu se pohybovala kolem 6,5 sekundy. V době kdy byla raketa upravena pro potřeby vesmírných letů, nebyla ještě ani v aktivní službě, k tomu došlo až roku 1962. Později byla raketa Sergeant dále upravena pod názvem Castor se využíval na raketách Scout, Thor, Delta, Atlas a Athena.
- ↑ a b PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Nečekané objevy, s. 31.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
| Nosné rakety USA |
|
| Současné |
|
|
| Plánované |
|
|
| Vyřazené |
|
|
| Zrušené |
|
