Ariane 3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ariane 3
Země původu Evropa
Rodina raket Ariane
Výrobce Logo ESA ESA
Aérospatiale
Arianespace
Rozměry
Výška 49 metrů
Průměr 3,8 metru
Hmotnost 237 200 kg
Nosnost
na GTO 2700 kg
Historie startů
Status Vyřazena
Kosmodrom Guyanské kosmické centrum
Celkem startů 11
Úspěšné starty 10
Selhání 1
První start 4. srpna 1984
Poslední start 12. července 1989
Pomocné motory - 4x Ariane 3
Počet SPB 7.35
Tah 690 kN
Specifický impuls 2580 N.s/kg (263 sekund)
Doba zážehu 29 sekund
Palivo tuhé
První stupeň – Ariane 2-1
Motor 4xViking 2B
Tah 2880 kN
Specifický impuls 2760 N.s/kg (281 sekund)
Doba zážehu 140
Palivo UH-25/N2O2
Druhý stupeň – Ariane 2-2
Motor 1x Viking 4
Tah 720 kN
Specifický impuls 2900 N.s/kg (296 sekund)
Doba zážehu 132 sekund
Palivo UH-25/N2O2
Třetí stupeň – Ariane H10
Motor HM-7B
Tah 62,7 kN
Specifický impuls 4380 N.s/kg (446 sekund)
Doba zážehu 731 sekund
Palivo LH2/LOX
Čtvrtý stupeň – Mage 2
Motor Mage
Tah 49 kN
Specifický impuls 2890 N.s/kg (295 sekund)
Doba zážehu 44 sekund
Palivo tuhé


Ariane 3 byla evropská nosná raketa, používaná v letech 1984 až 1989 k vynášení telekomunikačních družic na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze. Provozovatelem byla Evropská kosmická agentura a starty se konaly z Guyanského kosmického centra. Ačkoli nese číslo 3, do služby vstoupila dříve než Ariane 2. Po technické stránce se jedná o Ariane 2 se čtyřmi pomocnými motory na tuhé pohonné látky a možností připojení čtvrtého stupně. Celkem se uskutečnilo 11 startů, z nichž jeden dopadl neúspěchem. V roce byla spolu s Ariane 2 vyřazena a nahrazena novou raketou Ariane 4.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ariane 3 na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]