Ariane 3
| Země původu |
Evropa |
| Rodina raket |
Ariane |
| Výrobce |
ESA
Aérospatiale
Arianespace |
| Rozměry |
| Výška |
49 metrů |
| Průměr |
3,8 metru |
| Hmotnost |
237 200 kg |
| Nosnost |
| na GTO |
2700 kg |
| Historie startů |
| Status |
Vyřazena |
| Kosmodrom |
Guyanské kosmické centrum |
| Celkem startů |
11 |
| Úspěšné starty |
10 |
| Selhání |
1 |
| První start |
4. srpna 1984 |
| Poslední start |
12. července 1989 |
| Pomocné motory - 4x Ariane 3 |
| Počet |
SPB 7.35 |
| Tah |
690 kN |
| Specifický impuls |
2580 N.s/kg (263 sekund) |
| Doba zážehu |
29 sekund |
| Palivo |
tuhé |
| Třetí stupeň – Ariane H10 |
| Motor |
HM-7B |
| Tah |
62,7 kN |
| Specifický impuls |
4380 N.s/kg (446 sekund) |
| Doba zážehu |
731 sekund |
| Palivo |
LH2/LOX |
| Čtvrtý stupeň – Mage 2 |
| Motor |
Mage |
| Tah |
49 kN |
| Specifický impuls |
2890 N.s/kg (295 sekund) |
| Doba zážehu |
44 sekund |
| Palivo |
tuhé |
|
Ariane 3 byla evropská nosná raketa, používaná v letech 1984 až 1989 k vynášení telekomunikačních družic na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze. Provozovatelem byla Evropská kosmická agentura a starty se konaly z Guyanského kosmického centra. Ačkoli nese číslo 3, do služby vstoupila dříve než Ariane 2. Po technické stránce se jedná o Ariane 2 se čtyřmi pomocnými motory na tuhé pohonné látky a možností připojení čtvrtého stupně. Celkem se uskutečnilo 11 startů, z nichž jeden dopadl neúspěchem. V roce byla spolu s Ariane 2 vyřazena a nahrazena novou raketou Ariane 4.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ariane 3 na anglické Wikipedii.
Externí odkazy [editovat]