Dragon (kosmická loď)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kosmická loď Dragon
Kosmická loď Dragon v průběhu letu CRS-3
Kosmická loď Dragon v průběhu letu CRS-3
Popis
Výrobce: SpaceX, USA
Úloha: Transportní lety na oběžnou dráhu Země
Parametry
Délka kabiny 3,1 m
Délka nákl. prostoru 2,7 m
Celková délka lodi 6,1 m
Průměr lodi 3,7 m
Přetlakový prostor 10 m³
Nepřetlakový prostor 14 m³
Hmotnost prázdná 4 200 kg
Hmotnost nákladu až 3 310 kg
Hmotnost startovní 7 510 kg
Výdrž na dráze 7 dní

Dragon je název komerční kosmické lodi, vyvinuté soukromou společností SpaceX s podporou v rámci programu COTS, vypsaného organizací NASA. První zkušební let lodi Dragon proběhl 8. prosince 2010. Bylo to poprvé, co se kosmická loď vyvinutá soukromou společností úspěšně dostala na oběžnou dráhu a poté se vrátila zpět na Zemi. V říjnu 2012 již plně naložená loď odstartovala na ISS.[1]

Kontrakt COTS[editovat | editovat zdroj]

V soutěži vypsané v rámci programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services) byla v roce 2006 vybrána společnost SpaceX, aby vyvinula kosmické plavidlo pro dopravu nákladu a výhledově i lidských posádek, na nízkou oběžnou dráhu Země, zejména ke stanici ISS. V rámci přiděleného kontraktu v hodnotě minimálně 278 mil. USD byla společnost zavázána k vývoji plavidla a provedení 3 demonstračních letů lodi. K vynášení lodi Dragon vyvinula SpaceX svou vlastní kosmickou raketu Falcon 9. Důvodem k vypsání COTS bylo ukončení provozu kosmického raketoplánu v roce 2011 a nutnost rozšíření přepravních kapacit na nízkou oběžnou dráhu Země ještě před prvním pilotovaným letem lodi Orion organizace NASA.

Konstrukce lodi[editovat | editovat zdroj]

Dragon s raketou Falcon 9 při testu

Jedná se o loď klasické koncepce s návratovou kapslí umožňující balistický nebo řízený návrat s využitím mírného vztlaku tělesa. Uvnitř lodi je hermetický prostor o objemu 10 m³ až pro 3 310 kg nákladu. Kromě toho je do budoucna plánováno využití lodi i v pilotovaném režimu, kdy bude možné do kabiny usadit až 7 astronautů. Součástí návratové kabiny je většina technologických systémů lodi, jako je 18 korekčních raketových motorů Draco o tahu 400 N, avionika, napájecí systém, nádrže pohonných hmot atd. Na špici lodi je umístěn stykovací uzel CBM. Ten je při startu lodi překrytý aerodynamickým krytem. Při letech s lidskou posádkou pak bude loď doplněna o záchranný raketový systém. Délka kabiny je 3,1 m s krytem pak 4,5 m. Maximální průměr 3,7 m.

Loď po přistání na hladině oceánu.

Kromě vlastní návratové kabiny je součástí lodi válcová nástavba, u které není předpokládán zpětný návrat na Zemi. K této nástavbě je připojen pár solárních panelů. Uvnitř nástavby je nepřetlakový prostor pro umístění dalšího nákladu o objemu až 14 m3.

V nákladní variantě je celková délka lodi včetně krytu spojovacího uzlu okolo 7,5 m, maximální průměr 3,7 m a celková hmotnost okolo 8 tun. Z toho činí suchá hmotnost lodi 4200 kg, pohonné hmoty 1230 kg, náklad uvnitř kabiny 1700 kg a náklad v externí nástavbě až 850 kg.

Loď je vybavena tepelným štítem z materiálu PICA-X (phenolic impregnated carbon ablator), který je dimenzován pro návrat lodi z oblastí Měsíce a Marsu.

Vlastní přistání je zabezpečeno soustavou dvou výtažných a tří hlavních padáků. Výtažné padáky, vypouštěné ve výši cca 13 km, slouží ke zpomalení a stabilizaci pádu. Hlavní padáky o průměru 35 m se otvírají ve výši 3 km a zabezpečí měkké přistání rychlostí 5-5,5 m/s. Bezpečné dosednutí je zajištěno i při selhání jednoho z hlavních padáků.

Varianty lodi[editovat | editovat zdroj]

Dragon[editovat | editovat zdroj]

Základní konfigurace určená pro bezpilotní dopravu nákladu na stanici ISS.

Dragon V2[editovat | editovat zdroj]

Prototyp pilotované verze lodi Dragon V2.

Pilotovaná verze, dříve označovaná jako DragonRider, určená k rotaci posádek na stanici ISS s kapacitou až 7 astronautů. Za tímto účelem bude základní loď Dragon doplněna systémem zabezpečení životních podmínek s kapacitou až 7 dní samostatného letu a dále raketovým záchranným systémem zajišťujícím bezpečnost posádky při závadě na nosné raketě v průběhu startu. Přístávat bude na 4 výsuvné teleskopické nohy. Loď bude vybavena jiným stykovacím uzlem, na bázi NASA Docking System, který bude umožňovat automatické zadokování u orbitální stanice. Při zadokování u stanice bude výdrž lodi na oběžné dráze až 210 dní. Současně s posádkou bude možné vynášet i omezené množství dalšího nákladu.

DragonLab[editovat | editovat zdroj]

Nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze země za účelem provádění různorodých experimentů. Nosná kapacita vynášeného nákladu bude 6000 kg na oběžnou dráhu a 3000 kg zpět na zemi. První let této konfigurace je očekáván v roce 2014.

Red Dragon[editovat | editovat zdroj]

Nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1000 kg nákladu na povrch Marsu. První let je, po případném schválení ze strany NASA, očekáván v roce 2018.

Harmonogram letů[editovat | editovat zdroj]

Let číslo Datum a čas (GMT) Popis letu Stav Poznámky
1 8. prosinec 2010 Zkušební let Nasa COTS Demo 1 Uskutečněno 3hodinový bezpilotní let s testem všech klíčových systémů lodi a návratem na zemi
2 22. května 2012 Nasa COTS Demo 2+ Uskutečněno testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS
3 7. října 2012 Nasa COTS SPX-1 Uskutečněno 1. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS s 905 kg nákladu
4 1. března 2013 Nasa COTS SPX-2 Uskutečněno 2. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS s 677 kg nákladu
5 16. dubna 2014 Nasa COTS SPX-3 Uskutečněno 3. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, 2300 kg nákladu; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9.[2]
6 2014 (plán) Nasa COTS SPX-4 Plán 4. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
7 2015 (plán) Nasa COTS SPX-5 Plán 5. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz [online]. 2012-10-08 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online.  
  2. STRAKA, Vít. Záznam online přenosu startu lodi Dragon SpaceX-3 [online]. Česká astronomická společnost, 2014-4-18, rev. 2014-4-19, [cit. 2014-05-21]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]