Diskuse s wikipedistou:ŠJů/archiv 2010

Archiv diskusí

2005–2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • Aktuální

Přesouvání článků a co s ním souvisí

Zdravím,

pokud přesouváte článek jinam a na původní jméno přesunete zcela jiný článek (v tomto případě Postřižiny přesunuto na Postřižiny (film) & Postřižiny nastaveno jako přesměrování na Postřižiny (rituál)), musíte opravit všechny příchozí odkazy tak, aby směřovaly na správný článek. Teď jste znehodnotil bezmála dvacítku článků, protože namísto na film odkazují na rituál. A není to poprvé, kdy se to stalo.

Kromě toho jste měl Postřižiny (rituál) přesunout na Postřižiny a vložit tam {{Různé významy}}, což jste rovněž neučinil a stránka o filmu se tím pádem stala sirotčí (neexistovaly na ní v daný okamžik žádné příchozí odkazy). Tento nedostatek jsem opravil. Na vás je, abyste promptně opravil ty odkazy zmíněné výše.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 5. 1. 2010, 11:01 (UTC)

Děkuji za upozornění. Kdykoliv v minulosti bylo v každém okamžiku zřejmé, že základním významem slova "Postřižiny" není český film, ale že naopak ten český film se podle něčeho jmenuje. Nevhodně zvolený název článku s sebou pochopitelně vždycky nese riziko, že se k němu budou vázat nesprávné odkazy (pokud ovšem odkaz obecným slovem vede na obecný význam, není to chybou, ostatně tři články s takovým odkazem jsem nevědomky naopak "zhodnotil"). Nesmyslně silácky nadsazenými slovy o "znehodnocení článků" svému přání dalších úprav větší váhu nedodáte. Jinak práce na Wikipedii je samozřejmě nekonečná a při opravě každé chyby lze namítnout, že je třeba opravit dalších deset chyb, které se tím stanou zřejmější. To ovšem neznamená ani to, že se chyby nemají opravovat, ani to, že ten, kdo něco opraví, už nikdy nesmí dělat nic jiného než opravovat nekonečný a geometrickou řadou větvený řetězec navazujících souvislostí. Původně jsem chtěl do článku "Postřižiny (rituál)" dát šablonu požadavku přesunu na název Postřižiny (k čemuž jsem se nedostal) a jistě bylo potřebné i upravit v závěru tohoto článku odkaz na film (což napravil MiroslavJosef). Poté ovšem už nejde o žádném "znehodnocení" odkazů, natož článků, mluvit, protože ze všech odkazů "Postřižiny" se přes tento článek dalo jediným dalším kliknutím dostat i na článek o filmu, tedy funkčnost byla zajištěna stejně, jako kdyby byl uživatel odkazován přes rozcestník nebo šablonu "různé významy". Šablona "různé významy" je v tomto případě drobným vylepšením, ale nemělo valného smyslu ji umisťovat před přesunem článku, který v tomto případě nemohl provést nikdo jiný než správce. --ŠJů 5. 1. 2010, 12:12 (UTC)

Upřesňuji, respektive opravuji. Teprve teď jsem si všiml, že tři odkazy, které mají směřovat na rituál, jste opravil vy, čímž jste smíchal odkazy na oba významy a ztížil tak robotickou opravu odkazů na film, o kterou jsem teď požádal. Ono když je třeba dělat více úkonů po sobě a nelze udělat všechny najednou, tak je také třeba myslet na vhodné pořadí. --ŠJů 5. 1. 2010, 12:31 (UTC)

Dotaz na kategorii

Diskuse přenesena na příslušné místo. --ŠJů 27. 1. 2010, 20:27 (UTC)

ale no tak

Milý ŠJů nevím kdo Ti z nich vadí, proti komu bojuješ nebo o co jde ale jsou dvě možnosti:

1. WP:Vlastnění článků (čemuž ale v tvém případě nevěřím)
2. neznalost Wikipedie:Rozcestníky

Neznám tu rozcestník, který by vypadal takto, informace obsahují články, proto tu jsou linky (některé červené, některé modré). Revertovat to ale nebudu abys nebyl z cs znechucen, teď sem totiž znechucen já. Měj se--Horst 19. 1. 2010, 20:15 (UTC)

Víš, ono pokud dva podnikatele podnikající v různých oborech rozlišíš tím, že u jednoho ponecháš pouze slovo "podnikatel" a odmažeš všechny další údaje, podle kterých lze určit, o koho jde, tak není příliš o čem diskutovat. Podobně jako když ze zmínky o dvou různých subjektech (podnikající fyzické osobě a stejnojmenné společnosti s ručením omezeným) zmínku o druhém významu zcela vypustíš. I pokud o obou subjektech pojednává tentýž článek, tak v rozcestníku by měly být oba významy zmíněny. --ŠJů 19. 1. 2010, 20:19 (UTC)

Neva, sem si doteď myslel (asi špatně), že články tu rozlišuje rozlišovač a tak tvar rozcestníku je spíš otázkou nalezení toho správného. Koukal sem ale, žes některé informace smazal, tak takhle už to aspoň není tak provokační. Dík za Tvůj čas, nechci Tě zdržovat planým diskutováním.--Horst 19. 1. 2010, 20:36 (UTC)

Do rozlišovače se v ideálním případě dává pouze jedno rozlišovací kritérium, zatímco rozcestník musí předpokládat, že uživatel může příslušný význam hledat podle kteréhokoliv z běžných kritérií (v případě osob například rok narození, odbornost a obor působnosti, akademické tituly, nejvýznamnější funkce nebo klíčové události atd.). Například pokud budu hledat Kladruby, a to ty, které jsou známé hřebčínem a nebo ty, které jsou známy rehabilitačním ústavem anebo ty s tím proslulým klášterem, tak je dost možné, že přitom nebudu znát okres a rozlišovač okresem mi nic neřekne. V případě podnikatelů Martinů Uhrů je zase dost pravděpodobné, že je někdo bude hledat podle toho, čím se proslavili (ten, co provozuje ty autobusy, nebo ten, co byl zapleten do té ropné aféry), ale rok narození je zase důležitým identifikačním prvkem třeba při hledání podle obchodního či živnostenského rejstříku. --ŠJů 19. 1. 2010, 20:45 (UTC)

Šablona:Významnost

Nevím jak jsi přišel na to, že v diskusi Wikipedie diskuse:Odložené smazání#Urgentní a neurgentní významnost byl dosažen konsenzus. V uvedené diskusi naopak vidím názory, které Tvému návrhu oponují. Proto tvou editaci a revert Tvůj revert Tlusťova navrácení k původnímu stavu revertuji a žádám Tě, abys bez předem dojednaného konsenzu komunitou v šabloně změny neprováděl. V opačném případě bude muset být šablona zamčena. --Faigl.ladislav _slova^činy 20. 1. 2010, 13:42 (UTC)

Dělám to nerad,

ale některé Tvé výroky už skutečně přesahují rámec slušného chování vůči ostatním. S přihlédnutím k tomu, že tohle není poprvé, co podobně válčíš, udělil jsem ti delší blok než ten poslední. Tohle není bojiště, vezmi to prosím na vědomí. Děkuji. --Mercy 20. 1. 2010, 13:44 (UTC)

Eurotel

Je hezké , že zdrojujete, ale Eurotel opravdu již není, a tudíž nemůže existovat na jeho síť (či se jmenuje jinak). Viz zde [1]. Tam je vše napsáno. Jaksi dopravce neaktualizuje své stránky, bohužel. --Mirek256 20. 1. 2010, 14:02 (UTC)

Posyp chodníků a vozovek x Zimní posyp

Hodně unáhlené přejmenování, on zimní posyp je také ve své podstatě spad sněhu. Na Google bych nespoléhal. --W.Rebel 7. 2. 2010, 20:19 (UTC)

Spad sněhu není posyp, to je spad. Posyp je, když někdo něco sype, a spad, když něco samo padá. Není posyp listím a není spad soli. Když jsem zadal do Google slovo "posyp", tak to bylo docela jednoznačné, v nadpoloviční většině případů se vyskytuje v sousloví "zimní posyp", škoda že mě to nenapadlo zjišťovat dřív a musel jsem použít tak krkolomné označení. Je to prostě sousloví vžité jako termín. --ŠJů 7. 2. 2010, 20:25 (UTC)

Identifikační číslo ekonomického subjektu

Identifikační číslo ekonomického subjektu - pro překladatele je důležité vědět, jaká terminologie v této oblasti je používána v jiných státech. Všiml jsem si, že jsi/jste do článku vnesl zásadní informace, možná byste mohl poradit/pomoci s doplněním informací? Děkuji. --Kusurija 11. 2. 2010, 15:47 (UTC)

Bohužel netuším. Najít a přečíst si české zákony dokážu, ale v zahraničních zákonech a praxi se neorientuji. Nezbývá než zkoušet detektivně pátrat, třeba jestli se na tamějších smlouvách nebo na webových stránkách tamějších firem něco podobného vyskytuje. --ŠJů 11. 2. 2010, 15:50 (UTC)

Asi by bylo nejlépe začít od terminologie v angličtině případně v němčině či španělštině, ale sám se bojím udělat chybu. Třeba bys mohl alespoň poradit, na koho se obrátit? --Kusurija 11. 2. 2010, 17:09 (UTC)

Sám se v tom nevyznám a nevím, kdo z wikipedistů by mohl o tom něco vědět. Co se zkusit zeptat Českého statistického úřadu? --ŠJů 11. 2. 2010, 17:39 (UTC)

Experimenty

Dobrý den, děkuji, že zkoušíte editovat Wikipedii. Váš experiment na stránce Kategorie:Pražští biskupové fungoval a byl posléze odstraněn. Pokud chcete dále experimentovat, použijte prosím pískoviště, neboť pokusy v článcích jsou obvykle rychle smazány. Pokud se chcete dozvědět něco o přispívání do Wikipedie, podívejte se na stránku Vítejte ve Wikipedii. --Cinik 16. 2. 2010, 03:30 (UTC)

Víte dobře, že zavádět úmyslně chyby (a to nejen do článků,m ale i kategorií) je vandalismus. Chovejte se laskavě podle toho! --Cinik 16. 2. 2010, 03:31 (UTC)

Kolego, nevím, jestli se domníváte, že na mé stránce vám bude odpovídat někdo jiný, než kdo s vámi už nějakou dobu pod mým jménem o této věci diskutuje na diskusní stránce příslušné kategorie. Zkuste spíše číst jeho argumenty a názory dalších diskutujících, nežli jen revertovat, hrát si s šablonami a nesmyslně obviňovat. --ŠJů 16. 2. 2010, 03:47 (UTC)

Přestaňte prosím přidávat do Wikipedie nesmysly, je to považováno za vandalismus. Editaci si můžete vyzkoušet na pískovišti. Pokud nepřestanete poškozovat Wikipedii, jako se to stalo v článku Kategorie:Pražští biskupové, bude vám zablokována možnost editace. Děkuji za pochopení.

--Cinik 16. 2. 2010, 03:48 (UTC)

Opakuji, přestaňte si hrát s šablonami i s editováním Wikipedie a pokud se nedokážete konstruktivně účastnit diskuse o vyřešení kategorizace, tak se raději věnujte něčemu méně komplikovanému. --ŠJů 16. 2. 2010, 03:50 (UTC)

Prorevertovávání hrubých chyb do Wikipedie (i do kategorizace) je vandalismus a za ten se napomíná zde. Pokud jde o Vaši konstruktivitu, je krásně vidět na tom, že jste po "pár hodinách diskuse", které se stihli zúčastnit tři lidé (včetně Vás samotného), začal provádět vlastní řešení, které bylo jednak jednoznačně chybné z hlediska pravidel kategorizace, jednak neslučitelné s návrhy obou partnerů v diskusi, a že opravám závažných kategorizačních chyb, které jste vyprodukoval, jste bránil zuřivým revertováním. --Cinik 16. 2. 2010, 04:40 (UTC)

Zkuste se místo nesmyslných výpadů účastnit věcné diskuse. Beru na vědomí váš názor, že váš názor je jediný správný, vaše chyby nejsou chybami a vaše revertování není zuřivé, třebaže by nebylo o nic méně intenzivní než moje (myslím, že s reverty jste si v tomto případě začal jako první). Návrh třetího diskutujícího (Petra Loserta) jsem neodmítl a připustil ho jako jeden z možný: jistě jste si všiml, že Petr Losert se stejně jako já přikláněl k řešení, aby kategorie Pražští biskupové sloužila zároveň jako kmenová kategorie pro biskupy linie Dětmar - Duka a zároveň i jako kategorie pro všechny ostatní pražské biskupy: tedy jednoznačně se přikláněl k tomu řešení, které vy jste označoval za hrubou chybu a vandalismus. Rovněž jsme se (dokonce nakonec všichni tři) shodli na tom, že výhledově by problém měl být řešen založením vhodných podkategorií, ovšem zatímco já a Petr Losert jsme nejprve své argumenty a návrhy předložili do diskuse, vy jste na ně v diskusi v podstatě nereagoval a místo toho jste své řešení začal bez předchozí diskuse rovnou provádět. Na kolika dalších místech hodláte ještě tuto diskusi otevírat? Myslíte, že když těch diskusí bude deset, tak budou mít lepší perspektivu, než když se diskutovalo na jednom místě? --ŠJů 16. 2. 2010, 17:36 (UTC)

Kategorie:Pražští biskupové

Prosím, přestaň se s Cinikem přetahovat. Ve dvou se zjevně správného výsledku nedoberete, co zkusit WP:ŽOK? Uděluju ti napomenutí a doporučuju nechat věc trochu uležet a zapojit do diskuse další lidi. JAn 16. 2. 2010, 06:31 (UTC)

Nehledě na to, že jsi v kategorii proved TŘI reverty. JAn 16. 2. 2010, 06:34 (UTC)

Jednak jsme tam diskutovali tři (a teď se přidali další), jednak revertů jsem neměl o nic více než Cinik a ten byl o jeden napřed, protože s revertováním začal (ale děkuji za upozornění, že jsem pravidlo nejvýše tří revertů neporušil). Otevírat diskusi na třetím místě, když už probíhá na dvou, by nebyl rozumný nápad - k řešení problémů týkajících se konkrétního článku nebo konkrétní kategorie jsou primárně určeny jejich diskusní stránky a krom toho ŽOK se nikdy jako efektivnější diskusní nástroj ani neprokázal. --ŠJů 16. 2. 2010, 17:39 (UTC)

Seznam českých wiki encyklopedií

Zdá se mi to jako vlastní výzkum, založil jsem tedy diskusi o smazání. Asi by sis všiml, ale pokládám za slušné autora raději upozornit. --Tchoř 16. 2. 2010, 09:43 (UTC)

Divný stroj

Ahoj, možná pomůžeš - mohl by ses prosím podívat na Wikipedista diskuse:Harold#Divný stroj. Chtěl bych totiž něco napsat do popisku k souboru, ale zase tam nechci plácat nesmysly :-) --Podzemnik 19. 2. 2010, 11:40 (UTC)

Způsoby fotografování

Začátek diskuse

thumb|center|400px Zdravím, docela by mě zajímalo, jak se docílí podobného díla?--Juan de Vojníkov 19. 2. 2010, 14:18 (UTC)

Já bych že je to maličkatý výřez z velké fotografie - proto je to tak špatné. Teďka si prohlížím tvoji galerii a musím smeknout před tvojí fotografickou systematičností. Občas, ale ta nekvalita je tak palčivá a zrovna u téhle fotky bych to smáznul. Jinak asi nemá cenu tě nabízet fotoworkshop ani vypůjčení lepšího stroje? Tak jaký je jiný způsob jak vylepšit některé tvé fotografie? Co oželet komplexnost a vskutku těm nejhoršími ostudami Commons neobšťasťnovat?--Juan de Vojníkov 19. 2. 2010, 14:30 (UTC)

To je holt otázka přístupu ;-) Já třeba fotím každou věc pětkrát, ale ne proto, abych jí pak pětkrát nahrál na Commons, ale proto, abych měl pokud možno alespoň jednu použitelnou fotku. Když například zpětně hodnotím některé věci, které jsem na Commons nahrál ve svých fotografických začátcích, tak nevěřím svým očím. Nechat pak nějakou špatnou fotku (i přes to, že existují kvalitnější náhrady) smazat je dost problém, neboť na Commons je dosti zastánců teorie čím více tím lépe a kvalita nikoho nezajímá:-(

I tak jsem stále optimista a věřím, že se dočkám času, kdy se takto špatné fotografie budou mazat automaticky. Imho je zrovna toto klasický příklad fotografie, která je Commons jen ke škodě a žádný prospěch z ní nemá.

Jedudědek 19. 2. 2010, 14:42 (UTC)

Myslím, že existence této fotky (třebaže je skutečně výřezem a navíc následnou úpravou částečně vytažená z oparu) na Commons naprosto nikomu nebrání, aby vzal svůj (nebo pronajatý) dokonalý drahý stroj, vyčkal tak průzračného dne, jaký nastává jednou za pět let, a vyrazil vyfotit pohled na Prahu z Babky vybaven špičkovými znalostmi a dovedností. Dokumentační hodnotu ta fotka zcela jistě má, je na ní vidět, jaká část Prahy a v jaké dispozici je z Babky viditelná. Účelem projektu Commons není pochlubit se svými dovednostmi, ale dokumentovat a tím poskytovat materiál ke vzdělávání. Pokud někdo má vybírat z pěti různých fotek téhož, tak by tu možnost měl mít spíše uživatel Commons, tedy by všech pět měl mít k dispozici. Pokud nějaký fotograf vyfotí deset vesnic a na Commons by nahrál jen fotku jedné, která by se mu mimořádně vyvedla, a těch zbylých 9 by si nechal nasyslených u sebe, aby si náhodou nepokazil pověst špičkového fotografa, tak by tím možná polechtal své ego, ale projektu by tím spíše uškodil (to samé platí i v opačném případě, když udělá devět dobrých fotek a jednu sice slabší, ale něčeho, co dosud na Commons zcela chybí). Pokud mě od stolu (od počítače) zajímá, jaký výhled je z určitého místa, tak takováto fotka mi o tom poskytne zjevně lepší informaci než žádná fotka nebo pouhý slovní popis. Spoustakrát se mi na Commons stalo, že jsem se z fotek snažil něco zjistit nebo ověřit nebo porovnat, a právě některá z "nekvalitních" fotek mi pomohla, protože na ní bylo něco, co na žádné výstavní fotce nebylo. --ŠJů 19. 2. 2010, 23:46 (UTC)

Tvrdit, že tato fotografie má dokumentační hodnotu, nebo dokonce hodnotu vzdělávací je demagogie neboť k tomu, aby měla fotografie dokumentační nebo vzdělávací hodnotu je třeba, aby nesla informaci. Tuto vlastnost ale rozpité barevné čmouhy jejichž tvary při troše (a někdy při dost velké troše) fantazie připomínají při opravdu velkém zmenšení dům, ať se na mě nikdo nezlobí, objektivně nemají.

--Martin Kozák 21. 2. 2010, 19:10 (UTC)

Ano, k demagogii patří i nesmyslné přehánění a popírání viditelné reality. Děkuji za ukázku. Soudný člověk může říct, že je to neostré, barevně zkreslené a příčí se to něčímu vkusu, zatímco demagog řekne, že to nenese žádnou informaci. --ŠJů 21. 2. 2010, 19:14 (UTC)

Následnou úpravou částečně vytažená z oparu ???

Ta fotka vypadá jak impresionistický obraz, který před zaschnutím barev absolvoval první jarní deštík.

Jsou dvě kritéria, která při nahrávání fotek zohledňuji - kvalita a výjimečnost. Kvalita je vždycky na prvním místě! Když vyfotím něco s jistou výjimečností, ale fotka dost nevyjde, nenahrávám jí, pokud je vysoce pravděpodobné, že věc půjde ve víceméně identické podobě vyfotit znovu a lépe.

Přístup nahrajeme pět mizerných fotek téhož (myšleno téměř identický záběr, ne kostel z předu z boku, zevnitř;-) a on už si člověk něco vybere nesdílím (i když v prvotním nadšení po pořízení fotoaparátu jsem taktéž nahrával co mi přišlo pod ruku;-). V každé rozumné fotobance tento přístup uživatelům vymlouvají. A mají k tomu důvod. Ten důvod je takový, že člověk, který hledá fotku nehledá 50 mizerných fotek ze kterých by si vybral, ale jednu až dvě pořádné. A bude-li nacházet jen mizerné, nebude se vracet. A to je i jedna z výtek, které občas slýchám proč někteří commons nevyužívají jako zdroj obrázků i když jsou volně dostupné (druhý jsou podivné niky některých přispěvatelů, které by pak měli být uvedeny;-)

Samozřejmě, commons není fotobanka pro tvůrce reklamních bigboardů. Je v první řadě obrazovým informačním zdrojem a jako taková samozřejmě snese nižší kritéria.

Jinak již jsem to psal několikrát a několikrát jsem se zastával tvých „mizerných fotek“ právě pro jejich výjimečnost jako celku (značky, autobusové zastávky). Ale chce to alespoň trochu soudnosti. Opravdu není nutné (a imho ani vhodné) nahrávat každou barevnou šmouhu, kterou zachytil můj fotoaparát. Fotky takovéto kvality by se imho měli mazat automaticky bez hlasování. To by musela být opravdu extra výjimečná záležitost aby stála za ponechání (např. atentát na známou osobnost;-).

Jedudědek 20. 2. 2010, 00:19 (UTC)

Ach jo. Ta fotka je fakt totálně otřesná. Taková hrůza se jen tak nevidí a víc než fotku to fakt připomíná nějaký imresionistický výtvor. Dokumentační hodnotu má prakticky nulovou. --Kirk 20. 2. 2010, 00:28 (UTC)

Jedudědku, respektuji, že pro tebe je na Commons na prvním místě kvalita a na druhém výjimečnost. Pro mě a pro projekt Commons je ale na prvním místě vzdělávací (potažmo dokumentační) hodnota jak jednotlivých fotek, tak celého komplexu, zatímco kvalita a výjimečnost jsou zajímavé právě a jen natolik, nakolik tomu prvnímu účelu slouží. Commons primárně není soutěž ve fotografování ani sbírka výjimečností a kuriozit, i když samozřejmě kvalitní a výjimečné soubory jsou v projektu velmi vítány. Pokud by skutečně vážným problémem pro někoho byla koexistence průměrných a slabších fotek s vysoce kvalitními, tak od toho tam máme spoustu nástrojů, jako jsou galerie nebo kategorizace, které mohou pomoci obsah utřídit. Ale kdyby podobný projekt fungoval na tom principu, že by každý mazal všechny soubory, které zrovna on nepotřebuje, tak tam nezbude nic, jen pár ojedinělých parádiček a kdoví jestli aspoň ty. Ano, ve svých nejranějších počátcích jsem taky uvažoval krátkozrace a na Commons jsem nahrával jen ty fotky, které jsem bezprostředně poté hodlal použít třeba v článku. A vy byste se možná taky měli věnovat něčemu konstruktivnějšímu. --ŠJů 20. 2. 2010, 00:33 (UTC)

Já vím, že přesvědčovat tě, abys nahrával na commons fotografie na kterých se dá okem rozlišit alespoň základní obrysy, namísto barevných šmouh a fleků je ztráta času, ale i přes to mi to čas od času nedá ;-)

víc už toho v této věci nenapíšu ;-) Jedudědek 20. 2. 2010, 00:49 (UTC)

Já tedy na té fotce vidím podstatně víc než nějaké neurčité šmouhy a fleky. A základní dispozici na té fotce rozeznám zcela bezpečně. Nevím, proč musíte tak nesmyslně přehánět, když chcete nějakou fotku pohanět. No aspoň jsem vám udělal radost, že se zase máte nad čím rozčilovat a připadat si dokonalí. Kéž by vám to, že něco na Commons není vyfocené vůbec, vadilo aspoň z poloviny tak, jako vám vadí fotka, která se vám nelíbí ;-) --ŠJů 20. 2. 2010, 00:59 (UTC)

ŠJů, nesnaž se nám tady tvrdit, že fotka, která vypadá jak z 85, která prošla deštěm a následně skenerem z 95 má nějakou edukační hodnotu. To je výsměch vzdělávání. To je jako kdyby si tvrdil, že ze špatné učebnice matematiky se může někdo naučit dobře matematiku. Jediný co je na tom edukační je to, jak se fotit NEMÁ. Jinak dokumentární hodnotu to může mít, ale je to otřesný. Barvy neodpovídaj - tak snad jedině ten obrys strošku odpovídá. Ale s tebou je o kvalitě zbytečné se bavit. Pamatuji se, když jsme ti vytýkali, že děláš přesvětlený fotky. Do krve jsi byl schopnej se zhádat, že mám špatně nastavenej monitor, nebo že jsem barvoslepej. A nestačilo ti ani stanovisko 5 wikipedistů. Teprve po stanovisku 8 wikipedistů a neuvěřitelnym (a zbytečnym) nátlaku jsi uznal, že jsou "možná přesvětlený". Takže když si chceš z Commons dělat sbírku každýho uprdnutí tak prosim, ale proboha netvď, že tahle fotka má nějaký edukační přínos!!!--Juan de Vojníkov 20. 2. 2010, 04:50 (UTC)

Przykutův srnec

Jako to co tu říká Jedudědek, nejsou fotky kvalitní. To jsou fotky dobré. Fotky vysoce kvalitní z českých fotografů na Commons skoro nikdo nenahrává, protože v dnešním světě je to náročné na přístrojové vybavení a tudíž drahé, navíc dotyčný musí takovou techniku prvotřídně ovládat a musí mít cit pro kompozici. Takových fotografů je z hlediska Commons velice po skromnu. Musím ale souhlasit s tebou, že není cílem Commons být sbírkou bombastických snímků. U snímků na Commons jde hlavně o tu popisnou dokumentární hodnotu. Kvalita se podřizuje dokumentárnímu přínosu. Ale to co ty občas předvádíš, je právě ten protilehlý extrém - to je fotka otřesná. Kdyby jsi to alespoň nevyřezával, že by si to každý mohl zazoomovat a upravit podle svého! Uvedu příklad. Dělám teď na Wikiverzitě edukační pexeso pro děti, které má pomáhat s výukou jazyků. A vybral jsem pěkný obrázek srnce. Problém, ale je, že je to obdélníkový výřez. Já ale potřebuji čtvercový výřez. Bohužel je to tak blbě vyřízlé, že z toho prostě rozumný výřez nedostanu. Daleko lepší by byl původní neupravený obrázek, který bych mohl oříznout. V čem je tedy problém? Píšu autorovi, jestli nemá původní neořízlý obrázek. A on že ne, ale že tady: commons:User:Lilly M/Animals in Kadzidłowo se dají najít další zajímavé obrázky. Bohužel pro mé účely opět nanic. Jde tedy o to, že ti co přizpívají na Commons jsou nuceni nahrávat kvalitní fotografie (řezat, rovnat, přebarvovat), podle hlediska Wikipedie, tedy tak aby v článcích na Wikipedii, alespoň dobře vypadali. Ale je třeba si uvědomit, že v současnoti máme projektů 8, které také využívají média z Commons a těch 8 projektů, může mít zcela jiné požadavky např. na obrázek. Proto je nejlepší neřezet a neprovádět barevné úpravy. Prostě buď to rovnou vyfotím dobře nebo ne. Rovnání linií je dle mého názoru přípustné, protože některé digitáli je sami od sebe mrví - ale musí se to umět!--Juan de Vojníkov 20. 2. 2010, 04:50 (UTC)

Jsem rád, že jsem ti poskytl příležitost se pochlubit, byť bys to možná mohl zvládnout bez těch hloupých výpadů i zkreslování dřívějších událostí. Ale ono asi to přehánění k frajeřině patří. Dost možná, že kdyby mě tenkrát na problém se světlostí fotek upozornil někdo, kdo by byl schopný identifikovat problém(y) a gramotně se vyjádřit a ne plácat páté přes deváté, tak zrovna tohle mohlo být vyřízeno jednou připomínkou na třech řádcích: nikomu jsem tehdy neříkal, že má špatně nastavený monitor, možná jsem jen někomu psal, že ho nejspíš má nastavený jinak než já. Pokud se pamatuji, ty (a nejen ty) jsi tehdy primárně řešil jakési své osobní problémy s tím, že ti fotka vozu s hnojem přišla málo důstojná, aniž bys ke kvalitě té fotky měl jakoukoliv faktickou připomínku.

Ano, jsem si vědom toho, že nahrané fotky mohou sloužit k různým účelům, a proto občas nahraju na Commons i dvě zdánlivě velmi podobné fotky (lišící se třeba jen ořezem nebo vzdáleností pohledu) nebo pod stejným názvem nahraju postupně dvě verze, aby i ta původní neupravená byla dostupná. To zejména v těch případech, kdy předpokládám přímé použití v jiném projektu nebo když provedu s fotkou nějakou úpravu, o které předpokládám, že by ji někdo jiný mohl svést lépe. Ale proti tomu, když si někdo vybere k nějakému účelu obrázek, který pro ten účel není vhodný (jako je ukázkově tvůj případ se srncem – proč sis teda proboha nenašel jiný obrázek srnce, když tenhle je na čtvercové pexeso nepoužitelný?) tě asi neuchrání nic. V případě fotky, jejímž účelem vzhledem ke kvalitě a počasí není nic více a nic méně, než dokumentovat, jak je z Babky na Hřebenech vidět Praha, by podobná opatření nebyla účelná: dokumentační účel plní i takto a i kdyby se někomu podařilo barvy vyvážit o trochu lépe, praktická hodnota obrázku by se tím podstatně nezvýšila. Tvůj příklad s učebnicí matematiky mi nepřipadá příliš trefný, ale kdybych například měl volit mezi tím, jestli být radši zcela slepý, nebo slabozraký, asi bych volil slabozrakost, i když ty by sis možná raději vypíchl oči nebo spáchal harakiri, aby tě špatná kvalita obrazu neurážela. A kdybych musel volit, jestli mít raději prastarý počítač anebo žádný počítač, ještě mi ta 286 na spoustu věcí dobře posloužila, i když bych na ní samozřejmě nemohl pařit nejmodernější hry. Tvoje logika o "vysoce kvalitních fotkách" kulhá na obě nohy: samozřejmě i když budeš mít tu nejdokonalejší a nejdražší možnou techniku a nejlepší dovednost, tak hypoteticky může existovat ještě vyšší, nedostižná kvalita, z jejíhož hlediska bude i ta nejdokonalejší možná otřesná. Kvalita je kontinuum, je z principu relativní a je definovaná realitou a ne hypotetickým ideálem. A lepší fotku Prahy z Babky dosud na Commons nikdo nedodal. Máš-li nějaké konstruktivní připomínky či rady, které budou aspoň tak přínosné a kvalitní, jako ta fotka v úvodu tohoto oddílu (což věru není vysoká laťka) rád si je vyslechnu. Plané chatování nejspíš ale brzy odklidím do archivu. --ŠJů 20. 2. 2010, 05:54 (UTC)

Pánové, že si vám dovoluji mluvit do diskuze neboť tiše žasnu:

1. přestaňte přenášet tyhle věci do osobní roviny, neboť tím nejen nic nevyřešíte a jenom minimálně sami sebe o to víc naštvete,
2. ŠJů by se mohl přestat věnovat patafyzice typu filozofických úvah co vlastně slovo „kvalita“ znamená.

O obojím se je nejlepší bavit v hospodě nad pivem. Pragmaticky je tento soubor sadou barevných fleků který informaci pro v podstatě kohokoliv dalšího než pro autora nenese. Jestli je kvalita kontinuum definovaná realitou nebo hypotetickým ideálem je zde zcela nepodstatné a v daném kontextu nelze text na toto téma označit jinak, než že je úplně mimo jádro problému a jde o naprosté nesmysly. Snaha tvářit se že, že mají nějakou relevanci je v nejlepším případě vtipná, pro diskuzi a obhajování sebe sama je to ovšem v kombinaci se zdravou drzostí taktika geniální neboť na ni jednoduše není co říci. Nezbývá mi než konstatovat: „Panebože. ŠJů, tohle přece s Vaší inteligencí nemáte zapotřebí.“ Působí to totiž opravdu trapně.

Děkuji.

--Martin Kozák 21. 2. 2010, 19:32 (UTC)

Bezdůvodně mě tady osočuješ, jen aby si nemusel přiznat, že může mít pravdu také někdo jiný. Tak si to pojďme rozebrat: …„bys to možná mohl zvládnout bez těch hloupých výpadů i zkreslování dřívějších událostí.“ --> jednou za čas, když vidím nějakou tvoji nekvalitní fotku, tak se ozvu s tím "že tak špatné fotky, by se narhávat nemusely" (bylo to zatím pouze 2x, viz: [2] a [3]). Co se týče zkreslování dřívějších událostí, tak máš pravdu, událost jsem zkreslil. Není totiž pravda, že „Pamatuji se, když jsme ti vytýkali, že děláš přesvětlený fotky. Do krve jsi byl schopnej se zhádat, že mám špatně nastavenej monitor, nebo že jsem barvoslepej. A nestačilo ti ani stanovisko 5 wikipedistů. Teprve po stanovisku 8 wikipedistů a neuvěřitelnym (a zbytečnym) nátlaku jsi uznal, že jsou "možná přesvětlený".“ Nicméně i ty jsi neměl pravdu. 15. července 2008 jsi řekl: „Žádné větší investice do vybavení nechystám, takže pokud moje fotky jsou opravdu tak katastrofální a nepoužitelné a moje oči tak pomýlené, jak mi pár lidí tvrdí, tak na to prostě kašlu a najdu si pro volný čas nějakou jinou činnost a svoje starší fotky si nechám pro sebe.“ (zdroj: [4]). Tvrdil jsi, že ti to několik lidí vytýkalo. Pravdou je, že ti to vytýkali pouze lidi dva. Já a Aktron (viz [5], [6]) a to není lidí několik, to jsou lidi 2. A nasraně si to komentoval, že na to kašleš. Ale když se podíváš na ony dva linky, tak tam z naší strany nebyly žádné útočné výpady. Teprve v oné výše citované diskusi jsi uznal, že ty fotky jsou přesvětlený a začl jsi je dělat normální. Čili když to vlastně spočítám, tak se tomu věnovalo 5 lidí. Ale to sem nepatří. Ano v předchozím přízpěvku jsem se nechal unést. Dále: „Ale ono asi to přehánění k frajeřině patří.“ --> nepotřebuju ze sebe dělat frajera. Jen tu a tam, když vidím nováčka, který dělá něco špatně tak ho na to upozorním a to samé v oblasti fotografií. Dále: …„kdo by byl schopný identifikovat problém(y) a gramotně se vyjádřit a ne plácat páté přes deváté, tak zrovna tohle mohlo být vyřízeno jednou připomínkou na třech řádcích:“ --> o identifikaci problému jsme se všichni snažili. Nabídly jsme ti Gray contrast test a dále řešení přes histogram v různých programech. Možná by jsi nás mohl nalinkovat na to, kde jsme plácali páté přes deváté. Nic podobného nevidím a pokud, Daniel Baránek, zde [7] něco vysvětloval, ty jsi řekl že nerozumíš a tak tě odkázal na článek. Pak: …„nikomu jsem tehdy neříkal, že má špatně nastavený monitor“,… --> ano, opět se musím omluvit, že takhle jsi to přesně neřekl, ale z našeho hovoru vyplynulo, že chyba asi nebude na tvé straně, ale na straně naší. Viz: „Pod vlivem Aktrona jsem před časem začal dělat o trochu tmavší fotky (některé z Aktronových fotek se mi zase zdály extrémně přetmavlé).“ a …„takže pořád mám podezření, zda na Wikicommons není ta laťka nastavena poněkud více do tmava, než je obecný standard.“ z: [8]. A teprve po intervenci dalších lidí jsi uznal, že chyba bude tedy asi na tvé straně: „Zatím jsem Auto adjust vyzkoušel na jedné fotce a ujde to. Dík za doporučení.“ (zdroj: [9]). A na závěr: „Pokud se pamatuji, ty (a nejen ty) jsi tehdy primárně řešil jakési své osobní problémy s tím, že ti fotka vozu s hnojem přišla málo důstojná, aniž bys ke kvalitě té fotky měl jakoukoliv faktickou připomínku.“ --> to máš asi na mysli, tenhle ŽOK: Wikipedie:Žádost o komentář/Fotografie wikipedisty ŠJů, které ho jsem se jak vidno z historie: [10] nikdy neúčastnil. Já jsem totiž absolvent ČZU a ke hnoji mám docela vřelý vztah. Čili z mé strany jde o radu a uznávám, že ne vždy používám přesná slova, ale ani ty jak jsem dokázal výše neříkáš zcela pravdu. Nicméně se stále domnívám, že ty mé výrazy, byť vyznívají „frajersky“ se blíží obrazu pravdy. Viz oněch 5 Wikipedistů. Musel jsem tohle napsat, abych to vše uvedl na pravou míru, dále s tím čas ztrácet nehodlám.

• Příklady přesvětlených fotek, z té doby
• 
• 
• 
  Fotka pro ilustraci vylepšena (info k tomu), původní nekvalitní zde

Co se týče pexesa, tak to jsem uváděl jako příklad. Napřed šlo o pexeso elektronické, v momentě, kdy jsem začal připravovat pexeso tištěné jsem zjistil, že daná fotka nevyhovuje a že díky ořezávání není na commons moc z čeho vybírat.

Jinak co se týče pedagogiky, tak já zas nechápu tvůj příklad z vypíchnutými oči. Ale mám pocit, že meleš do sebe dvě věci. Dokumentární hodnotu fotografie, zde jsem schopen ustoupit, že tu nějaká je. A hodnotu výukovou. Jedinou výukovou hodnotu, kterou to má, je, jak se to dělat nemá. A jde o to, že takhle špatné fotky zbytečně na Commons zabírají místo a jejich využitelnost je pouze pro tuto diskusi a jí podobné.--Juan de Vojníkov 20. 2. 2010, 14:13 (UTC)

Díky za tvoje vyjádření, i když nevidím valného smyslu v tom, abychom se tady pitvali v historii (a já s tím nezačal). Ano, jednou jsi mě upozornil, že dělám přesvětlené fotky, a já jsem ti vysvětlil, jak k tomu docházelo, a zároveň jsem se ujišťoval, jestli se to má týkat i fotek nahraných až po Aktronově upozornění, kdy jsem fotky přestal nevhodným způsobem zesvětlovat. Takže není pravda, že jsem chybu přestal dělat až po tvém upozornění: samozřejmě jsem ji přestal dělat ihned poté, co se mi podařilo zjistit, v čem je problém. Rovněž není pravda, že jste mě na to upozorňovali jen ty a Aktron. Upozorňoval mě na to i Daniel Baránek, a k drobnému sporu o mou úpravu jedné cizí fotky došlo i na Commons, ale tehdy jsem z toho sporu ještě nepoznal, na čí straně je problém (teď ale opravdu nemám náladu tady sestavovat nějakou chronologickou rekonstrukci a hrát si tu na nějakou obhajobu či obžalobu). Pak jsem ti v odpovědi psal o tom, jak ty fotky vypadaly a vypadají na mých monitorech, a nadnesl jsem otázku, jestli existují nějaké objektivní standardy pro nastavení monitorů. Na tuhle otázku jsi nereagoval. Nikde v té diskusi nevidím, že bych obviňoval tvůj monitor z toho, že je špatně nastavený. Z barvosleposti jsem také nikoho neobviňoval. Naopak myslím, že jsem v té diskusi jevil dost snahy problémům přijít na kloub a odstranit je. Z té další citace, z diskuse s Danielem Baránkem o tom, že na všechno kašlu a radši si najdu jinou zábavu, jsi bohužel vynechal velmi podstatnou první část, ze které bylo zřejmé, že to nesouvisí s nějakým mým popíráním oprávněnosti připomínek, ale s tím, že se software, které jsem tehdy měl k dispozici a se kterým jsem uměl zacházet, jsem nebyl schopný dělat například jemnou rotaci nebo upravovat histogram, a že si nehodlám kupovat nějaké výrazně dražší vybavení (foťák). Tedy dá se to chápat spíše jako deziluze z mých možností, než naštvanost na kolegy. Daniel Baránek naopak jako jeden z mála se mnou diskutoval velice konstruktivně a vstřícně, takže i díky jeho radám jsem mohl mnohé zlepšit. Čímž jsou samozřejmě taky vyvrácená obvinění, že na ničí rady nikdy nedám. Na Gray contrast test jste mě ty a Aktron odkázali, já jsem se samozřejmě pokoušel jej aplikovat a zároveň jsem se snažil zjistit, zda ten test vychází z nějakého objektivního standardu. Těžko mě můžeš obviňovat, že jsem na vaše rady kašlal. Ano, s tím hnojem jsem ti to přičetl neprávem (jist jsem si nebyl, proto jsem větu začínal slovy "pokud se pamatuji") - byl to Mirek256 a Ioaness Pragensis a pak možná ještě někdo další, tebe jsem si nejspíš teď popaměti spletl s někým z těch prvních dvou, za což se omlouvám. Plácáním pátého přes deváté jsem myslel tu kampaň, v níž kdosi napřed psal cosi o "špatných fotkách" aniž by napsal, jaké závady má na mysli, a pak z něj začalo lézt, že vlastně nemyslí kvalitu fotek, ale že se mu jen nelíbí můj výběr témat k focení. To byl problém minimálně dvou konkrétních diskutujících. Ano, někteří diskutující se snažili mě upozorňovat na konkrétní závady a s těmi jsem také normálně komunikoval a jejich radami se podle možností řídil. Díky za citace, kterými dokazuješ, že jsem problém konstruktivně diskutoval a řešil, když zrovna bylo s kým. Díky za to, že jsi přiznal, že většina tvých obvinění teď byla přehnaná nebo nepravdivá. Je tomu tak, že po určitou dobu jsem nevhodným způsobem zesvětloval fotky, prakticky po prvním upozornění a radě jsem to začal řešit a přestal tu chybu opakovat a protože pak ještě několik lidí na ty starší světlé fotky reagovalo, tak jsem jednak prošel celou svou galerii a naprostou většinu těch starých fotek upravil, a za druhé jsem si ještě v diskusi ověřoval, jak nalézat to optimum světlosti (to, že některé starší Aktronovy fotky byly naopak přetmavlé, je fakt, na kterém bych s dovolením trval, ale fakt by teď bylo zbytečné je dohledávat a pitvat se tu v tom). Máš-li teď nějakou konkrétní radu ke kvalitě fotek, sem s ní: v celém tom tvém posledním příspěvku bohužel žádnou nevidím a na závěr sis to ještě pokazil tím, že zase tvrdíš, že ta tvá obvinění se "blíží obrazu pravdy", ač uvedená fakta a tvá přiznání svědčí o opaku. --ŠJů 20. 2. 2010, 15:13 (UTC)

Ještě k těm třem fotkám: vcelku nechápu, proč jimi zatěžuješ tuto diskusi, ale budiž. Ty první dvě fotky jsou z doby, kdy jsem opravdu měl problém s foťákem (dělalo to bílé duchy - řekl bych, že mi do něj asi pronikla vlhkost či co, ale závadu se mi nepodařilo identifikovat, ač jsem se o tom s několika lidma radil). Takže z toho období jsem musel velkou spoustu fotek oželet a na Commons jsem nahrál jen ty, na kterých vada byla o něco méně nápadná a na nichž bylo vyfocené něco, co v lepší kvalitě na Commons není. Ta třetí fotka mi nejspíš opravdu při úpravách unikla, teď jsem to podle svých možností napravil. --ŠJů 20. 2. 2010, 15:42 (UTC)

A jsem rád, že jsi konečně uznal, že to nějakou dokumentační hodnotu má. Co se týče "educational purpose", to bych nepřekládal jako "pedagogické" a už vůbec bych to nevztahoval výlučmě k výuce techniky fotografování, ale jde o naučný účel, který spočívá právě a především v té dokumentační hodnotě obsahu obrázku. K tomu také směřoval ten příklad: lepší být slabozraký než slepý, lepší ošklivá dokumentující fotka než žádná. --ŠJů 20. 2. 2010, 15:48 (UTC)

No co bych na závěr dodal. Ještě jednou jsem si prošel tvé dílo a říkám si, při tý ohromný práci co jsi tady odvedl je vytýkat ti jednu fotografie skoro buzerace. A skoro se i za to stydím, že jsem s tím začínal. Pokud si vezmu tvých 13 000 fotek, nebo kolik jsi jich vlastně nahrál, tak 50 blbejch fotek, který se nám nelíbí jsou povolený ztráty. Takže na závěr, sorry za mí tvrdý komentáře, děláš tady dobrou práci za kterou je nutno ti poděkovat. Doufá, že tu s námi ještě dlouho vydržíš i přes ty rány co ti tu uštědřujem.--Juan de Vojníkov 20. 2. 2010, 20:27 (UTC)

Jako máš i do určitý míry pravdu, že dokud tu či onu fotku, kterou ti vytýkáme, někdo neudělá lepší, tak tu i tahle poslouží. Tak se na to lze také dívat. Fakt mě mrzí, že jsem tu rozproudil takovej flame, pro příště se budu muset klepnout něčím do hlavy.--Juan de Vojníkov 20. 2. 2010, 20:32 (UTC)

Teď jsi mě opravdu příjemně překvapil. Na Babku chodívám takřka každý rok už spoustu let, bohužel dřív jsem tam v dřívějších letech vůbec nic nevyfotil. Tuhle zimu jsem tam byl dvakrát a počasí žádná sláva, ale přišlo by mi hloupé, kdybych přišel s prázdnou. A to, že byla aspoň trochu vidět Praha, mi v tu chvíli přišlo jako malej zázrak, a to jsem pouhýma očima zdaleka neviděl tolik, co nakonec vylezlo z tý fotky. Proto si toho tak cením a nerad bych si to skrblil pro sebe. Snad se mě nebo někomu jinému někdy podaří tam natrefit za lepších podmínek, a pokud ne, svět se taky nezboří. Ještě jednou dík a doufám, že za pár dní budu moct tohle celý zaarchivovat, protože mám teď zaplácanou celou diskusi něčím, co s Wikipedií souvisí jen okrajově. --ŠJů 20. 2. 2010, 20:45 (UTC)

Mirek256

Vidím, že absolutně nepoučitelný, nevzal do ruky žádnou příručku o focení, úpravě fotek a stále má svůj vlastní názor. Někdy je to dobré, ale na techniku focení a kvalitu fotek? Moc dobře pamatuji na ŽOK o tvém focení. Hlavně názor musí být jiný, než má zbytek wikipedie, že -:))) A taky zde padl názor, že není důležité, kolik se toho napíše, ale kolik si z toho vezmou ostatní. Virtuálně tě znám a vím, co se dá od tebe čekat.--Mirek256 20. 2. 2010, 06:22 (UTC)

No ty jsi tady chyběl. :-) Ty jsi tehdy předvedl ukázku naprosto diletantské "kritiky" (či spíš bezobsažného plivání), když jsi nedokázal popsat ani jediný nedostatek nevěděl jsi, co vlastně chceš, míchal jsi všechno dohromady a neřekl jsi nic, ale přihodit sis musel. A teď se opět držíš svého stylu: nemáš co říct, ale musíš ukázat, že máš doma knihu o fotografování a patříš k partě. Pokud se chceš zapojit do diskuse, drž se tématu, jímž je otázka, zda pokud něco není kvalitně vyfoceno, tak jestli nedokonalá fotka je lepší než žádná. Na Commons je tato otázka již dávno vyřešena a Wikipedie se prakticky netýká. Tušil bych, že v běžných příručkách o focení se asi nebude psát o účelu, zásadách a strategii jakéhosi komunitního projektu Commons. Opakuji ti to, co jsem psal Juanovi výše a co jsem i tobě psal kdysi: pokud mi máš co věcného a konstruktivního napsat, napiš, jinak tu prosím netapetuj. --ŠJů 20. 2. 2010, 07:33 (UTC)

Mám jednu osobní otázku, promiň, nejsi náhodou barvoslepý? Je to vada, a dle lékařů dosti častá, a hlavně o ní člověk nemusí vědět. Můžeš mít jiný cit na barvy než většina lidí. pro mě je to jedno z vysvětlení.--Mirek256 20. 2. 2010, 15:45 (UTC)

To má být jen zbytečná urážka, nebo se chceš pochlubit, že znáš slovo "barvoslepý", anebo se snažíš zformulovat nějakou konkrétní připomínku k něčemu? Možná je to chyba, ale s barvami většinou příliš nemanipuluji. Většinou nechávám fotky v barvách, jak je foťák v základním nastavení vyrobí (můžu ti vyhledat adresu výrobce foťáku, kdybys jim chtěl doporučit očního lékaře) a pokud se mi barvy nezdají, většinou vyzkouším nějakou instatní funkci automatického vyvážení barev v editoru fotek. Na testech barvosleposti jsem v životě byl mnohokrát (vojna, několik řidičáků, periodické prohlídky atd.), a nikdy mě lékaři na žádný problém neupozorňovali, ale možná jsi jim nedoporučil tu správnou příručku. Ještě nějaké osobní intimní záležitosti tady chceš probírat, když už tady máme tak rozsháhlou diskusi o věcech, které se Wikipedie netýkají? --ŠJů 20. 2. 2010, 16:11 (UTC)

Egg

Udělat kopu špatných fotek je neskonale jednodušší než pár dobrých. Proto to ŠJů dělá, zlepšit se to nesnaží a nijak se tím netají. Co už ale nechápe, že když se ty špatné zcela nekriticky všechny budou nahrávat na Commons, tak mezi nimi prakticky nepůjde najít fotku pořádnou. ŠJůovo „dílo“ začíná v oblasti českých reálií (i jiných oblastech) na Commons pomalu dominovat nad kvalitní fotodokumentací. Tím efektivně snižuje přístup uživatele k užitečným fotkám, protože chudák se musí v kategoriích stále přehrabovat balastem. Vážím si v tomto směru Kirka, který také nahrával mizerné fotky, ale pracuje na sobě a výrazně se ve focení i zpracování zlepšil. Naproti tomu ŠJů se zdá být imunní vůči jakékoliv kritice. --egg 20. 2. 2010, 10:24 (UTC)

Nedělat žádné fotky je samozřejmě ještě jednodušší. A ohledně tvých řečí typu "zlepšit se to nesnaží" a údajného nekritického nahrávání kopy špatných fotek, za něž, podle kontextu, zřejmě považuješ většinu mých fotek: snažil jsem se poučit, jak má podle tebe vypadat dobrá fotka, a našel jsem v tvé galerii z tvého vlastního díla naposledy jeden talíř s rajskou z roku 2008, dvakrát zahradu v Kroměříži z roku 2007 a dvě fotky z náměstí Míru rovněž z roku 2007 (takové kdybych udělal já, tak bych je asi řadil spíš do podprůměru), pak nějaké fotky položených věcí a pár portrétů. Inu, zásady, že čím míň fotek, čím lépe, se možná držíš a zdokonaluješ se v ní rok od roku, ale že by průměrná kvalita tvých fotek zas až o tolik převyšovala průměrnou kvalitu mých, abys mohl takhle mentorovat, se mi zrovna nezdá. Je fakt, že třeba ty portréty máš zrovna docela dobře komponované, ale to je žánr, do kterého já nefušuju. Máš recht, že pokud z 95 % procent obcí nebude žádná fotka a z těch zbylých tak po jedné dvou výstavních fotečkách nějaké místní parádní stavbičky z předpisového úhlu a v barvách a kompozici přirozených jak na kresbách ze Strážné věže, tak nebude těžké těch několik fotek najít. Zato až někdo bude hledat fotku čehokoliv jiného, tak spláče nad výdělkem. A co ty vůbec, Eggu, ty taky nemáš žádnou konstruktivní připomínku, ale přišel sis taky jen tak štěknout, abys byl "in"? To zas někdo dělá mobilizaci někde v IRC kanálech nebo co se to děje? --ŠJů 20. 2. 2010, 12:12 (UTC)

Aby jsme předešli dohadům a případnému posměchu tady od kolegy nad mími špatnými fotkami. Tak tedy jak má vypadat dobrá fotka: commons:User:Che/pics a jak má vypadat kvalitní fotka: commons:User:Spock lone wolf.--Juan de Vojníkov 20. 2. 2010, 14:26 (UTC)

Juane, tvůj výběr plně podporuju a potvrzuju.--frettie.net 20. 2. 2010, 23:55 (UTC)

Ale však já jsem nikdy nepopíral, že existují i lepší fotky než je ta v úvodu tohoto oddílu :-) I já bych možná ze svých fotek mohl vybrat nějakých dvacet nejlepších, kdyby to k něčemu bylo. Ale nevidím mezi těmi odkázanými fotkami nic srovnatelného s fotkou, o níž tady diskuse začala, tedy výhled do dvacetikilometrové vzdálenosti za běžného počasí. Takže pro poučení to v tomto případě valný užitek nemá. Na to, že za lepšího počasí a s lepším foťákem by ta fotka dopadla lépe, bych jistě přišel i sám, o tom snad není sporu. Výše uvedení kolegové patří tady mezi našimi kolegy opravdu ke špičce a pokud by měli nějakou užitečnou radu, jak fotit, pro mě, který nemám ambice a schopnosti být profesionálním fotografem, málokdy dělám jednoúčelové fotografické cesty jen pro Commons a mám jen vcelku lacinou techniku, tak bych si od nich určitě poradit nechal. Ale jak vidím, i tito kolegové mají pár svých oblíbených témat a žánrů a nevěnují se úplně všemu, co je užitečné fotit, takže zbývá ještě dost prostoru pro ostatní přispěvatele. --ŠJů 20. 2. 2010, 15:29 (UTC)

Zde se musím ŠJůa částečně zastat, těch nekvalitních fotek, na to množství co nahrává je absolutní minimum. Tudíž to není tak, že by poškozoval projekt Commons, záplavou špatných fotek. Ale věta: „Naproti tomu ŠJů se zdá být imunní vůči jakékoliv kritice.“ mi přijde trefná. Kolik práce vždy člověku dá ŠJůa (hmm, jak to ohýbat?) přesvědčit, že dělá něco špatně!!!--Juan de Vojníkov 20. 2. 2010, 14:21 (UTC)

Díky za zastání, ale už zase ty nepravdivé řeči o imunitě vůči kritice? Ano, máme tu koncepční spor o to, jestli projekt Commons se má řídit podle politiky Commons, anebo podle přání určité významné skupiny českých wikipedistů. Ale o něco výše sám dokládáš, že na konkrétní připomínky ke kvalitě fotek jsem reagoval, bral je v potaz a neprodleně je řešil, jak jen bylo možné. --ŠJů 20. 2. 2010, 15:13 (UTC)

Já nepřišel poučovat, jak má vypadat kvalitní fotka, to bych si nedovolil, takže rozebírat moje fotky je tu bezpředmětné. Myslím, že žádnou vysloveně nekvalitní v mé galerii nenajdeš, já bych se musel stydět. Chtěl jsem především konstatovat, že ne každá fotka stojí za nahrátí na Commons, byť je třeba unikátní, a zde diskutovaná fotka je toho nejlepším příkladem. Kdybys to uznal, nechodily by ti sem zástupy. Na to nemusím být expert, já ti to říkám jako uživatel projektu Commons, který tam celkem často něco hledá. Jinak žádná mobilizace se nekonala, prostě vidím poslední změny. Přidal jsem se, aby bylo zřejmé, že to není ojedinělý názor, takže na tom možná něco je. --egg 20. 2. 2010, 17:56 (UTC)

A kvůli tomu, že ti vadí, když občas nahraju některou nekvalitní fotku, jsi musel argumentovat tak, jako by nekvalitní byla většina mých fotek? Proto jsem porovnával, jak moc se liší můj obvyklý standard třeba od tvých fotek (zatahovat do toho někoho jiného by mi přišlo nefér). A jak už jsem psal, stydět bychom se měli spíš za to, co všechno není vyfocené vůbec, než za to, že sem tam něco je vyfocené jen na špatné fotce. Ale na tu se líp ukazuje, než na ty, co tu mohly být a nejsou, to máš pravdu. Mimochodem, já jsem taky uživatel Commons, který tam celkem často něco hledá - možná i častěji než ty. A jiní uživatelé Commons, kteří tam celkem často něco hledají, se tam dohodli na nějakých východiscích a zásadách. --ŠJů 20. 2. 2010, 18:06 (UTC)

Tchoř

To zas někdo dělá mobilizaci někde v IRC kanálech nebo co se to děje? — ono stačí sledovat poslední změny, kde se toho takhle v sobotu moc neděje. A když už tu jsem: Podle mého je ta fotka nepoužitelná a na Commons bych ji nedával. Co na ní je pozná jen ten, kdo tuhle část Prahy zná a má představu, jak zhruba bude z tohoto úhlu vypadat. A kdo tu představu má, tomu fotka v této kvalitě už stejně moc informací navíc nepřidá. Pro získávání představ jedince je navíc obvykle lepší prohledat Internet vyhledávačem, člověk tak najde výrazně víc fotek než na commons. Smysl Commons je zejména v tom, že fotky jsou pod svobodnou licencí a že je tedy možné je použít v nějakém vlastním díle, které bude člověk distribuovat, třeba i prodávat. To je věc, která u této fotky nehrozí. Šifrovací hra s první úkolem „další zpráva je na místě, odkud byla focena tato fotka“ by byla vskutku zajímavou výzvou :-), na druhou stranu tvůrci šifrovacích her asi také nepatří mezi skupiny, které si budou dělat velkou starost s licencemi. --Tchoř 20. 2. 2010, 12:38 (UTC)

To je fakt, že pokud se podaří odradit co nejvíc přispěvatelů od nahrávání fotek na Commons, aby lépe vyniklo těch pár fotek od fajnšmekrů, tak pak nezbude než prohledávat celý internet vyhledávačem, když bude chtít člověk něco najít. Bohužel jen vyhledávačem, protože "celý internet" nemá žádný jednotný způsob kategorizace a popisování fotek, na ne-wiki stránkách není možné doplňování dalších informací příchozími čtenáři atd., což celkově jejich užitnou hodnotu limituje. Vyhledávač, který by uměl najít nepopsanou fotku, ani neznám. Pokud bychom předpokládali, že pro "získávání představ jedince" (Commons tomu říká "vzdělávací účely") rezignujeme na funkci Commons a budeme fotky pro tyto účely ukládat i hledat všude jinde, a místo toho se z Commons budeme snažit dělat nějakou svépomocnou konkurenci agentur zaměřených na reklamní a ilustrační fotky jako jsou Profimedia, Fotobanka.cz a desítky dalších v celém světě, tak bys měl asi pravdu. Ale ačkoliv jsem při psaní článku prohledal desítky zdrojů o Babce, našel jsem toliko v jednom zdroji z 60. let slovní popis, co všechno včetně Centrálních Brd, Řípu a Milešovky že má být při dobrém počasí vidět (většinu z těch objektů jsem reálně neviděl ani náhodou, ostatně ani většina ostatních fotek toho, co vidět bylo, mi nepřipadala tak zajímavá, abych je dával na Commons), zato třeba zrovna o Praze tam nebyla zmínka a v žádné z galerií věnovaných Babce jsem fotky rozhledu z Babky nenašel. Kdybych v oné vyfocené čtvrti bydlel, jistě bych poznal dominantní budovy zobrazené na fotce a jistě by mě zajímalo, odkud že až to může být moje bydliště vidět a jak asi vypadá. Zásadní smysl Commons vidím v tom, že zatímco do článku je obvykle možné vložit maximálně pár fotek víceméně jako dekoraci, na Commons může být v příslušné kategorii k dotyčnému tématu mnohem komplexnější dokumentace a mimochodem také právě fotky, které sice nejsou dost reprezentativní do článku, na parádu nebo na kšeft, ale přesto poskytují rozšiřující informaci. Píšeš, že v této kvalitě fotka už moc informace oproti očekávání vytvořenému od stolu nad mapou nepřidá - já si naopak myslím, že kdyby ta fotka byla v super dokonalé kvalitě, tak bude sice hezčí a půjde ji vytisknout třeba do obrázkového kalendáře, ale informace už o mnoho víc obsahovat nebude. Mimoto, chtěl bych vidět někoho, kdo by jen tak z mapy nebo z hlavy odhadl, která část Lhotky či Modřan nebo co to je bude zrovna z Babky vidět. --ŠJů 20. 2. 2010, 13:18 (UTC)

Packa

ŠJů, myslel jsem si, že jsme v poslední době našli společný pohled na některé věci a že jsi projevil trochu realistický přístup. Ale promiň, jestli u takovéto fotky nedokážeš ani dodatečně přiznat, že toto je nekvalitní fotka, která sem nepatří, tak to jsi tedy u mě hodně klesl.

Mohl bych teď ve snaze o objektivnost pokračovat třeba tím, že oproti některým jiným si nemyslím, že by většina Tvých fotek byla nekvalitní, ale nebudu. Protože ty nedokážeš přijmout kritiku, ale jak jsem si všiml, ani ocenění. Proto tu nehodlám zbytečně mlátit prázdnou slámu: myslím že v dřívějších diskuzích (pěkně je tu sepsal Juan) byly všechny problémy už probrány a tady jsem žádné nové podstatnější argumenty nenašel. Jdu dělat něco užitečnějšího. --Packa 20. 2. 2010, 15:35 (UTC)

Skutečně jsem nevyžadoval, aby se tu teď všichni sešli mě recenzovat a ztrácet tady čas neplodným praním rádoby špinavého prádla. To, že to je nekvalitní fotka, jsem přiznal, respektive nemusel jsem to "přiznávat", protože jsem to nikdy ani nepopíral. To, za jakých podmínek je vhodné nahrávat na Commons nekvalitní fotky a za jakých podmínek je to nevhodné, vyplývá z účelu Commons a je to už hodně dlouho upraveno v jeho principech a pravidlech, jimiž jsem se při svém rozhodování řídil. Názor těch, kteří se tady vyjádřili, beru se vší vážností na vědomí (v tomto smyslu kritiku přijímám), ale větší váhu při práci na Commons přikládám osvědčeným principům a účelu Commons. Jestli tím jsem u tebe klesl, tak to klesnutí je možná vzájemné. A koho že jsem zapomněl pochválit za to, že mě ocenil? Opravdu to znamená, že ocenění nepřijímám? Možná jsem si myslel, že není třeba úplně na všechno výslovně odpovídat, pokud nejde o nic k řešení, nebo jsem si možná nebyl jist, co je a co není ironie. --ŠJů 20. 2. 2010, 16:00 (UTC)

Přečetl jsem si pozorně tvoje odpovědi v této kapitole a nenašel jsme tam přiznání, že to je nekvalitní fotka. Nebo tím myslíš to "já jsem nikdy nepopíral, že existují i lepší fotky"?

Spíš pro ilustraci: upravil jsem barvy a jas tvé fotky Hranice Dolní Žleb - Schöna (01).jpg, protože si myslím, že to je slušná fotka a má cenu ji vylepšit (úplně to nevyšlo, zlepšit např. prokreslení oblohy by dalo velkou práci, ale rozdíl je myslím vidět). Vlastní úpravy mi trvaly půl minuty... --Packa 20. 2. 2010, 16:56 (UTC)

Díky za úpravu. Nemusíš ji omlouvat tím, že jsi ji provedl "pro ilustraci" - na komunitním projektu je obvyklé, že jeden po druhém ledacos zdokonaluje.

Pokud jsi hned v první mé reakci nenašel zmínku, že ta fotka je vytažená z oparu a že za lepšího počasí s lepším vybavením by lepší fotograf pořídil určitě lepší fotku, a pokud jsi ze závěrečné zmínky o "jedné slabší fotce" a o užitečnosti některých nekvalitních fotek nevytušil, že se to vztahuje i k té fotce, o níž je diskuse, tak si těžko mohu myslet, že jsi tu diskusi četl pořádně. S tvrzeními, že na té fotce není vidět vůbec nic, jsem samozřejmě nemohl souhlasit, protože to pravda prostě není. Jasně jsem napsal, že vzhledem ke kvalitě té fotky a k počasí není účelem té fotky nic více a nic méně, než dokumentovat, jak je z Babky na Hřebenech vidět Praha, a že stěží někdo z té fotky udělá něco podstatně lepšího. Co ještě bys chtěl? Abych ji taky haněl nesmyslně přehnanými a expresivními vyjádřeními? Abych začal sám sebe také nesmyslně obviňovat a motat do toho kdeco, co s tím nesouvisí? Jaký smysl by to mělo? Není lépe diskutovat normálně věcně? Bez excesů a zbytečných horlivých lží, jakých tady v té diskusi padlo dost? --ŠJů 20. 2. 2010, 17:30 (UTC)

Osobní vodní doprava na Vltavě

Zdravím!
Začnu seznamem změn, které jsem 21.2.2010 napáchal ve článku Osobní vodní doprava na Vltavě a jejich případným vysvětlením/komentářem.
1. přepsání slova "loď" na "lod"
k tomu jsem měl jistý důvod, kterým Ti snad ani nechci zatěžovat. Pokud jsem Ti tím přidělal práci, omlouvám se, byla to moje hloupost a tiše jsem počítal s tím, že mi to neuznáš. Každopádně ten důvod je celkem opodstatnělý a mohu to vysvětlit (nechci však přes tuto diskuzi). Doufám, že Tě to moc nerozhořčilo a ještě jednou se omlouvám.
2. přeřazení pořadí uváděných projížďek
Opět moje hloupost. Na základě prvních dvou uvedených plaveb (linková doprava Praha - Mělník a linková doprava Praha - Troja) jsem pochopil, že seznam má začínat linkovými plavbami, kam jsem tedy přidal i linku na Slapy, která je označena chybně. Na toto pořadí jsem zvyklý podle jízdních řádů všech lodních dopravců, případně bych si to uvědomil, kdyby byly plavby řazeny "poproudně".
3. změna označení plavby z Prahy na Slapy
Ve článku je tato jízda označována jako "příležitostná plavba". To je však chybně a za tím si stojím. Příležitostná plavba to tedy rozhodně není. Na Slapy se totiž jezdí pravidelně a je to normální regulérní linková doprava. To už bych jako příležitostnou plavbu označil spíše ten Mělník (i když je to také linka). Do Mělníka se jede dvakrát ročně poslední neděli v červenci a srpnu (rok 2006 i v květnu a červnu, 2003 - 2005 jen červen-srpen, 2002 srpen odpadl kvůli povodni, všechny termíny pouze zmíněné poslední neděle v měsíci). Linka z Prahy na Slapy, vedená v aktuálně platném jízdním řádu (viz www.paroplavba.cz, sekce linkové plavby, dále mohu zaslat v tištěné podobě poštou) vyplouvá pravidelně každou sobotu, neděli a svátek od května zhruba do poloviny září z Prahy v 9:00, příj. Slapská přehrada (Třebenice) 13:00 a zpět 15:00, příj. Praha-Rašínovo nábř. 18:30. Přibližně takto se jezdí na Slapy od sezóny 1993, do té doby jezdily spoje dva, přičemž druhý zůstal ponechán a první jel o hodinu dříve a jelo se denně vyjma pondělí. Ještě před tím, ale to nebudu jmenovat dějiny paroplavby, se jelo dokonce třikrát. Ale rozhodně tam se jezí pravidelně odjakživa. To spíš ten Mělník je diskutabilní. Ten se kdysi dávno jezdil, potom léta ne a potom se to symbolicky obnovilo tím způsobem, že tam přijel dvakrát až čtyřikrát ročně jeden parník, což ve srovnání předčilo i bývalé ČSAD, které na mnoho linek poslalo autobus, jak se říká, v úterý a na jaře (a i tak by se těch autobusů napočítalo více). Proto prosím o nápravu tohoto chybně uvedeného údaje u Slap. Děkuji. Jízdní řád, podle kterého není o čem přemýšlet, samozřejmě, jak jsem zmínil, mohu na přání zaslat poštou. Děkuji. --Filhou 23. 2. 2010, 21:50 (UTC)

Zdravím a díky za připomínky.

Ad 1) předpokládám, že tím důvodem bylo, že někdo nezná český pravopis slova "loď" a je zvyklý používat chybnou podobu. To se stává, téměř každý člověk stále opakuje nějaké své chyby a svérázy. Od toho máme slovníky, abychom se dokázali shodnout, jak je to správně.

Ad 2) správně jsi pochopil, že celý seznam jsem se pokoušel řadit proti proudu, tedy tak, jak se počítá říční kilometráž. V podstatě vše kromě těch okružních plaveb jsou linkové plavby, takže jiným způsobem by se to řadilo těžko, a kdybychom ty okružní dali kamsi jinam, tak tím narušíme logiku celé stránky.

Ad 3) s těmi Slapy je to moje chyba, omlouvám se. Zřejmě jsem kopíroval nadpis a zapomněl jsem opravit označení plavby. Plavbu na Mělník před pár lety PPS označovala jako "příležitostnou", tak jsem to tehdy převzal, dnes už ji označuje normálně jako linkovou.

Jak je vidět, sleduješ to dlouho a máš hodně informací. Mně poštou nic neposílej, ale pokud bys k tomu našel spolehlivé podklady, třeba staré jízdní řády, tak by se určitě hodilo něco o historii těch linek do článku přidat (ale zase ne úplně do detailů opisovat jízdní řády - už teď by někomu mohlo vadit, že je tu lecos zbytečně podrobně). Například jsem kdysi našel na internetu jakýsi zbytek starého jízdního řádu, podle kterého snad PPS měla nějaký rok jezdit až do Děčína či do Hřenska, ale nikde jinde jsem o tom nenašel ani zmínku. Nedalo by se dohledat, kdy to bylo, nebo jestli je to nějaký omyl? --ŠJů 23. 2. 2010, 23:39 (UTC)

PPS se opravdu kdysi rozhodla, že zkusí, jaký by byl zájem o obnovení pravidelné osobní dopravy na Labi. Tehdy totiž ještě nebyla ani loď Porta Bohemica 1 (bývalý Astor z Berlína, majitel tuším pan Soukup), ani děčínská loď Poseidon pana Helwiga. Nemohu to zaručit, ale tuším, že to byl rok 1997, možná 98. Jezdily se projížďky z Děčína Bad Schandau (častěji se tehdy však nejelo až tam z důvodu nepříznivého vodního stavu. Končilo se tedy v Hřensku.). Co vím určitě, že to jezdila Berounka, protože mám doma videokazetu, kde mám od jednoho kapitána natočen asi hodinový záznam, jak tehdy do toho Děčína s Berounkou přejížděli. Bylo to ale pouze jeden rok, a to ještě ne celou sezónu, protože se to tam nijak zvlášť mezi lidmi neuchytilo. A abych to ještě upřesnil, tehdy se uvádělo, že na tuto plavbu jsou nasazovány lodě Berounka, Hamburg a myslím, že i Lužnice. To však samozřejmě byl nesmysl, protože aby se lodě střídaly a každý týden přejížděly prázdné tam a zpět do Prahy, to by skutečně bylo drahé moc. Proto tam byla pouze Berounka, která tam "spala" furt. Bylo to asi měsíc. Jízdní řád z této sezóny nemám, ale možná se mi ho ještě podaří někde sehnat. Další loď PPS, která tam v nedávné době jezdila, bylo minulou sezónu asi dva měsíce Labe. To tam bylo ale pronajaté panu Helwigovi a společně s lodí Poseidon (majitel Milan Helwig, nikoliv loď Poseidon EVD - nezaměňovat) bylo nasazováno na pravidelné linkové plavby mezi Roudnicí a Hřenskem. --Filhou 24. 2. 2010, 12:44 (UTC)

Jakýsi jízdní řád té plavby Děčín - Bad Schandau se tá dohledat v archivech webu PPS, viz http://web.archive.org/web/*/http://www.paroplavba.cz/plavba_decin_schandau.shtml, nejstarší dochovaný má psanou platnost od 1.5. do 15.9.2002 a píše se tam cosi o lodi Hamburg, ta stránka s platností pro rok 2002 zmizela až roku 2008. --ŠJů 24. 2. 2010, 15:34 (UTC)

Tak v roce 2002 se tam spolehlivě jezdit nemohlo, protože nejdříve bylo málo vody a potom zase moc. Někdy od 9.8.2002 přišla povodeň (16.8. kulminovala, ale asi týden ta voda stoupala a už byla všude zastavena plavba). A to přišlo náhle, protože před tím bylo té vody spíše málo, až začalo pršet a pršelo a pršelo. Před povodní ten rok byl celkem suchý. A kdyby tam ten Hamburg byl, tak před tou povodní nemohl stihnout dojet nahoru, protože už by nezvládnul projet plavební úžinu ve Chvatěrubech. A protože při povodni stál ve Smíchovském přístavu v Praze uvázaný vedle parníku Vltava, tak nemohl před tím být dole (na Labi). Všechny lodě PPS stály tehdy na Smíchově. Lodě některých jiných dopravců sice stály i v Holešovicích, ale povodeň poškodila zdymadlo na Štvanici, a tak tyto lodě zůstaly až někdy do zimy odříznuty od centra Prahy, protože nemohly projet plavební komorou. Jestli se tam ty plavby plánovaly, to nevím, ale rozhodně nakonec tam ten Hamburg určitě nebyl. Pro zajímavost: cesta osobní lodí z Děčína do Prahy trvá při normálním vodním stavu dva dny. Ale musí se vyplout brzy ráno a jet bez zastavení až do večera a druhý den opět od ráno. Před čtvrtou hodinou se to do Prahy stihnout nedá, bližší čas se nedá určit, protože záleží, jak jsou nachystány plavební komory a do kolika hodin jsou v provozu, protože to se podepíše i na době příjezdu. Když se dojede pod komoru třeba 17:05 a ona je v provozu do pěti, tak máš smůlu, pokud není plavidelník hodný a neproplaví tě. Pokud se pod komoru dojede třeba 16:45 nebo i v těch pět a proplaví tě, tak můžeš vesele pokračovat dál pod další komoru a tak si pomůžeš třeba o tři hodiny jízdy. V opačném směru to funguje podobně, ale jede se po proudu. Zdymadla jsou otevřena v Praze od 7:00, takže když třeba 6:45 vyjedeš ze Smíchovského přístavu a jedeš "plnou parou" bez zastávky celý den a jsou nachystány všechny komory, tak večer někdy po deváté, půl desáté můžeš být uvázaný v Děčíně. Ale když jedeš proti vodě při výrazně zvýšeném průtoku a hrozícímu zastavení plavby kvůli tomu, tak musíš na cestu počítat minimálně celé tři dny, během kterých ta voda nejspíš ještě stoupne, takže tě to někde může zastavit a když nemůžeš zajet do nějakého ochranného přístavu, tak jsi v háji. A tím spíš, když přišlo tolik vody, kolik jí přišlo.

No jo, já píšu "2002" a nic mě netrkne :-) tak asi to byl nějaký nerealizovaný plán. V tom případě o těch 90. letech nemám nic. --ŠJů 25. 2. 2010, 16:16 (UTC)

Největší města bez č.o.

To je zajímavé, ale přesně takováhle informace by zasloužila zdroj, onehdá jsme tuhle otázku řešili na OSM a takový zdroj by bodnul... JAn 24. 2. 2010, 16:54 (UTC)

Kdyby šlo o nějakou složitější statistiku anebo třeba o nejmenší obec s orientačními čísly nebo kompletní seznam, tak by jistě zdroj byl třeba, ale pokud jde o největší město bez orientačních čísel, tam je ověření vcelku prosté: snadno lze ověřit, že těch pár větších měst orientační čísla má, a snadno lze ověřit, že Pardubice a Kladno je přinejmenším v publikovaných mapách nemají (fakt, že nejsou ta čísla vyznačena ani v terénu už by asi byl vlastní výzkum). Ale jednoduše se podívat na mapu na 13 měst bych za novátorskou syntézu nepovažoval. Možná je troufalý ten logický skok, že když se ta čísla nikde neuvádějí, tak že ani nebyla přidělena - to by opravdu bylo lépe doložit nějakým zdrojem - nicméně je krajně nepravděpodobné, že by existovala v naprostém utajení, když jejich existenci nic nenasvědčuje. To by pak snad ani nebyla orientační čísla, řekl bych.

Spíš by bylo zajímavé z nějakých zdrojů zjistit takové ty kuriozitky, jako třeba kde je v ČR nejvyšší popisné číslo a kde nejvyšší orientační číslo atd., možná by to šlo snadno vytáhnout z nějaké databáze MV ČR. --ŠJů 24. 2. 2010, 17:16 (UTC)

Wikikytička

Protože mám dojem, že se tady poslední dobou všichni jen hádáme, chtěl bych Vám udělit wikikytičku za veškeré úsilí o kategorizaci a zkvalitňování Wikipedie, o něž se snažíte. Přeji Vám hezký den. Jirka O. 25. 2. 2010, 16:33 (UTC)

Díky, to vždycky potěší. --ŠJů 27. 2. 2010, 23:18 (UTC)

Trojí lid

ŠJů, když jste ten článek zakládal, napsal jste do editačního shrnutí "aspoň laický základ, snad to některého historika vyprovokuje ke zdokonalení". Když se to ale konečně stalo (Di přednáší historii), tak jí to revertujete. Ona ty informace o stavovském zřízení oddělila do zvláštního článku Středověké stavy, takže toto může sloužit jen jako článek o ideologické představě trojího lidu, jak je to nadepsané. Hezký den,--Ioannes Pragensis 2. 3. 2010, 11:53 (UTC)

Popravdě, o tom, že by něco bylo přesunuto do jiného článku, jsem ve shrnutí editací nic nečetl, a očesání článku o souvislosti a nahrazení správně napsaných latinských názvů zkomolenými ani narušení obvyklého stylu (klíčový pojem tučně na začátku první věty) atd. bych zrovna za zdokonalení nepovažoval. A relevantní informace nebyly přidány prakticky žádné. Vůbec nic o tom, kdo a proč s tou představou přišel, na čem ji stavěl, jaký měla reálný dopad na společnost a čím nabyla takového významu, že se jí dnes ještě zabýváme. Já čerpal ze zdrojů, které tu ideologickou představu trojího lidu představovaly v souvislosti s tím, jak byla vztahována k reálné struktuře společnosti. Jistě je dobré zdůraznit rozdíl mezi ideovou konstrukcí a realitou a také popsat, jak ta představa z reality vycházela a realitu zpětně ovlivňovala, ale smazáním jakýchkoli souvislostí se toho moc nevyřeší. Nemám důvod posuzovat, jak profesionálním historikem je Di mimo Wikipedii, ale na editacích tohoto článku nebyla její odborná kvalifikace příliš znát. Na historika schopného článek rozšířit (nikoli promazat) a zdokonalit musíme dále čekat. --ŠJů 2. 3. 2010, 12:47 (UTC)

Di není zkušená editorka v technickém smyslu, aby dokázala správně napsat editační shrnutí, ale v historii středověku se vyzná. A když chcete věci oddělit, tak napřed musíte mazat, to se nedá nic dělat.--Ioannes Pragensis 2. 3. 2010, 12:56 (UTC)

Di není zkušená editorka z hlediska technických nástrojů ani z hlediska stavby a formulace článků, a proto občas něco nezůstane tak, jak to naedituje, ale něco po ní občas někdo upraví nebo vrátí. To je normální. --ŠJů 2. 3. 2010, 13:01 (UTC)

Vážený Šjů, tak už to zkrátka je, že ve středověku latinu komolili, a není na nás, abychom jejich výroky, pokud je chceme citovat, opravovali. Článek byl poněkud obsahově zmatený, protože bohužel slučoval dvě naprosto neslučitelné věci, moderní historickou koncepci stavovské společnosti, která se začíná v Evropě vytvářet ve 13.- 14.století, a dobovou představu o společnosti trojího lidu, která v té době už není aktuální. Prostě autor podsouval raněstředověkému mysliteli moderní znalosti historiků. Studenti potom ty nesmysly opakují při hodinách dějepisu a kantoři nestačí vysvětlovat, že to tak není. To, že čerpáte z dobrých zdrojů, ještě neznamená, že je pochopíte správně. Takže prosím buďte rád, že jsem něco uvedla na pravou míru a nespílejte mi za to! --Di 2. 3. 2010, 13:03 (UTC)

Vážená Di, v různých zdrojích jsem četl různé podoby latinských názvů oněch stavů trojího lidu. Rád si přečtu ozdrojované povídání o tom, který zdroj ty názvy jak zkomolil a kdo je v jaké podobě kde užil. Ale pokud jsem si všiml, Vy jste ta slova v žádné citaci neuváděla ani u nich na žádnou dobovou citaci neodkazovala.

Pokud máte nějaké zdroje pojednávající o tom, z čeho představa o trojím lidu vycházela (opravdu věříte tomu, že nebyla také inspirována reálným rozdělením společnosti a nemá s ním žádnou souvislost?) a jak ovlivnila či neovlivnila pozdější vývoj a kdy a podle čího názoru pozbyla aktuálnosti, tak pak prosím článek o ozdrojovanou citaci či reprodukci takových úvah či poznatků rozšiřte. Z nynější podoby článku není vůbec zřejmé, odkud dnes víme, že vůbec nějaká představa trojího lidu existovala. A těžko vám mohu věřit, že ve 13.–14. století představa o trojím lidu již nebyla aktuální, když Tomáš ze Štítného ve 14. století ji považuje za jeden z neměnných základů a Petr Chelčický s ní ještě v 15. století polemizuje, a to zjevně jako s něčím aktuálním, co negativně ovlivňuje jeho současnost (a Chelčického traktát je mimochodem prakticky jediné, z čeho se běžný student vůbec o nějakém Trojím lidu dozví). Pokud v hodinách takhle shazujete všechny studenty, kteří poslušně neopakují vaše názory a dovolí si občas čerpat i odjinud, tak jim neděláte dobrou službu. Jsem sice laik a sám bych si na důkladnější rozšíření článku netroufal, ale zase natolik v obraze jsem, abych poznal, že vy jste tomu článku také příliš nepomohla a vaše argumenty zde jsou zjevně chybné. --ŠJů 2. 3. 2010, 13:25 (UTC)

Ona se středověká latina renesancí počínaje opět vracela ke klasickým vzorům, a z toho pak plyne, že ta slova se píší později jinak, ale nevidím nic špatného, když se použije středověká verze u středověkých pojmů. - S tou neaktuáností máte do určité míry pravdu, ale zase je potřeba vidět, že Chelčický nebyl žádným průkopníkem dobového politického myšlení, a vůbec tady v Čechách jsme intelektuálním předvojem tehdy nebyli...--Ioannes Pragensis 2. 3. 2010, 13:35 (UTC)

Chelčický jistě nebyl průkopníkem myšlenky o existenci trojího lidu (ty průkopníky by článek měl zmínit), ale Chelčického traktát je silným dokladem toho, že učení o trojím lidu mělo bezprostřední vztah k reálnému stavovskému uspořádání nejen vrcholného, ale dokonce i pozdního středověku. Což tu původně bylo jádrem sporu. O tom, že třeba Vlaši tou dobou už žili trochu v jiném světě, není třeba mít pochyb. Chelčický samozřejmě průkopníkem dobového politického myšlení ve svém prostředí byl. --ŠJů 2. 3. 2010, 13:48 (UTC)

Měl, souhlasím, ale nikde nikdo neuvedl, že chce pojednávat o českém výkladu tohoto schematu, které je mnohem pozdější. Šlo prostě o původní raně středověkou koncepci trojího lidu, kterou nelze vysvětlovat prizmatem poměrů pozdního středověku. Určitě by tam měla být "česká" podkapitola. Za tím, co jsem napsala, si ovšem stojím. Čím to chcete doložit jiným než pracemi Le Goffa, pro mnoho významných autorů je to medievalistická autorita č.1. Četl jste nějakou jeho práci? Jaké máte argumenty pro to, že nemá pravdu? Ale prosím odborné argumenty, nikoliv osobní invektivy, na téhle bázi s Váma diskutovat nebudu!!!! --Di 2. 3. 2010, 13:58 (UTC)

To je zajímavé, nejprve z článku něco odstraníte a pak si postěžujete, že "nikdo nikde neuvedl", že by to v článku mělo také být. Pochopitelně, když článek je o pojmu trojího lidu, že v něm má být pojednáno o celém vývoji tohoto pojmu ve všech jeho souvislostech. A od Vás se zase v článku neobjevilo, kdo, kde, proč a jakým způsobem měl v 10. či 11. století tu představu vytvořit a prosadit. Opravdu to Le Goff neuvádí? Pokud bude v článku s jasnou referencí, případně citací, napsáno, že Le Goff k věci tvrdí to či tvrdí ono, jistě to bude pro článek přínosem. Z Vaší editace článku ale není zřejmé, co přesně tvrdí Le Goff, co tvrdíte Vy, kde Goff cituje někoho dalšího a co případně tvrdí či netvrdí někdo jiný. Předpokládal bych, že ani Goff netvrdí takový nesmysl, jako že představa trojího lidu neměla žádnou souvislost s reálným stavovským rozdělením společnosti nebo že ta představa dál již nepůsobila a ve 14. a 15. století nebyla nikde aktuální. Pokud by Le Goff tvrdil něco, co je v příkrém rozporu například s českou realitou, tak by mu to jistě nebylo ke cti, ale já předpokládám, že tak naivní nebyl. Četbu Le Goffa v originále rád přenechám odborníkům, zejména těm, kteří dokáží jeho myšlenky či názory výstižně a věrohodně reprodukovat. A prosím, zkontrolujte si klávesnici, zřejmě se vám zasekává tlačítko vykřičníku. --ŠJů 2. 3. 2010, 14:28 (UTC)

Ale ale, pane kolego, nebuďte prosím tak popudlivý. A uvědomte si prosím, že stavovská zřízení opravdu nebyla ztělesněním ideálu trojího lidu, už proto, že ten "třetí" lid, pracující, v nich obvykle moc prostoru nedostal. A ideje takového Marsilia z Padovy nebo právě Chelčického zase už mířily úplně jinam než k ideálu trojího lidu.--Ioannes Pragensis 2. 3. 2010, 14:47 (UTC)

K revertu

Jenom k tomuto revertu. Něco jiného je zásah ve vlastním sporu a něco jiného je zásah proti anonymnímu notorickému trollovi, který přes konsensus komunity prosazuje svůj POV a nazývá oponenty čechistickými fašisty atd. Viz například historii článků Leoš Janáček nebo Joža Uprka. Příště se prosím nejdřív zeptej, než mne revertuješ. Opravdu nestojím o revertovací války. Díky moc za pochopení. --Mercy 2. 3. 2010, 12:06 (UTC)

Obecně není dobrým zvykem, aby někdo, kdo je s jiným uživatelem ve sporu, mazal jeho diskusní příspěvky bez odůvodnění jen proto, že nepředpokládá jeho dobrou vůli a považuje ho za notorického trolla. Tím spíš, když vidím, že jsi v argumentaci s ním uváděl nepravdivé informace (moravská národnost evidentně existuje, třebaže není jednotně chápána a hlásí se k ní hlasí jen malá část Moravanů). A konsensus v diskusi vypadá tak, že například Jiří Janíček rovněž oponoval tvému názoru, že moravská národnost neexistuje. Nehledě na to, že Janáček skutečně byl moravským skladatelem, třebaže byl rovněž českým, takže změny provedené oním uživatelem je snad možno odmítnout jako nevhodné, ale je "trollingem" je označovat za vandalismus. Já vidím v historii oněch článků věcný spor o podobu článků, nepředpokládání dobré vůle a zneužívání správcovských nástrojů. Nic z toho neopravňuje nikoho, aby mazal diskusní příspěvky, kterými se jedna ze stran snaží spor řešit. --ŠJů 2. 3. 2010, 13:03 (UTC)

Díky za odpověď. Uznávám, že jsem udělal dvě chyby. Nezdůvodnil jsem svůj revert pod lípou, což jsem mohl, ale přišlo mi poměrně zbytečné u každého podobného moravisty znovu a dokola všechno zdůvodňovat. Za tu dobu, co jsem na Wikipedii, jich tu bylo už hodně. Rovněž mi uletělo tvrzení o neexistenci moravské národnosti. Jaké důvody mne k tomu vedly, si už bohužel nevzpomínám.

Čili si teď usmyslím, že jsem brněnské národnosti, založím si Brněnskou národní stranu a začnu podobně jako moravisté propagovat existenci brněnské národnosti. Za pár let s podporou podobně smýšlejících dosáhnu toho, že si budu moct brněnskou národnost napsat do občanského průkazu a při sčítání lidu získá brněnská národnost dejme tomu 5% české populace. Pak mne napadne změnit na Wikipedii ve článku o Leoši Janáčkovi tvrzení, že byl český hudební skladatel, na tvrzení, že byl brněnský hudební skladatel (ve smyslu národnosti, nikoli příslušnosti k městu). A posléze vznikne spor, zda byl Janáček české, moravské nebo brněnské národnosti. Podobných pochybných minoritních názorů by se tady dalo propagovat spoustu a vetšinou jsou dílem osamocených individuí neochotných cokoli řešit a útočících na každého, kdo má jiný názor. Máme tohle za potřebí? --Mercy 2. 3. 2010, 13:31 (UTC)

Extrémní moravismus mi rovněž není sympatický a jeho příliš násilné prosazování do článků se mi také nelíbí. To ovšem neznamená, že by se občas o některé moravské osobnosti nesmělo napsat, že je to moravská osobnost, zejména pokud jde o opravdu výrazně moravskou osobnost, což zrovna k Janáčkovi nebo Úprkovi vcelku sedne, protože oba na své moravské etnicitě ve své činnosti významně stavěli. Jiná věc je, zda v případě orefované věty takové zařazení odpovídá uvedenému zdroji. Chápu, že se skalními moravisty je těžká domluva, tak jako s jakýmikoliv jinými skalními ideology na Wikipedii, ale nelze to řešit tak, že se proti nim budou zneužívat zámky a budou se automaticky cenzurovat jejich diskusní příspěvky. Ten tebou smazaný diskusní příspěvek sice zrovna nevyzařuje bystrost rozumu, ale na druhou stranu nešlo ani o žádný vulgární útok, ale legitimní snahu prosadit v komunitě svůj pohled na podobu článků. Adekvátní reakcí by bylo, kdyby ostatní do diskuse napsali, komu dávají v čem za pravdu a jaké řešení podporují. --ŠJů 2. 3. 2010, 13:40 (UTC)

Grant fotografování

Ahoj, určitě víš, že tenhle grant existuje, ale mrzí mne, že se ho aktivně nezúčastňuješ. Jdu ti tedy ještě jednou nabídnout účast v tomto grantu. Poběží až do konce června a ještě disponuje prostředky, takže určitě budeme rádi za dalšího aktivního člena. Účast je skutečně jednoduchá, i když se to přes tu byrokracii zdá. Podporujeme cestování vlakem, autem, busem, MHD, takže když bys někam chtěl jet fotit, neměl by být problém se do tohoto vejít. Současně vím, že jezdíš po okolí fotit hodně, tak si myslím, že by se ti mohlo hodit, když ti zpětně proplatíme náklady na tyhle cesty. Ty peníze se můžou hodit pak na další výlety, až grant skončí. Kdybys chtěl, rád ti případně poradím co a jak. Fotek už jsme v grantu udělali více než dost, ale proč to ještě více nerozšířit že, hlavně potom, jak kolega Kloin založil snad už úplně všechno. S pozdravem --Chmee2 2. 3. 2010, 12:17 (UTC)

Hlavní důvod, proč jsem se o grant zatím neucházel, je ten, že pokud fotím mimo Prahu, tak zatím téměř nikdy nedělám cílené fotografické cesty, ale fotografování je jen vedlejší produkt cest motivovaných jinak (když už někde jsem a mám čas a příležitost, tak je škoda nefotit, ale ne vždy při tom mám příležitost si s foťákem zaběhnout na ideální místo a v ideální čas). Po Praze se sice občas vydám něco fotit záměrně, ale zase většinou s nulovými náklady (tramvajenku mám tak jako tak: že bych si nechal drze proplatit čtvrtletní kupón?). Druhý důvod je, že občas někdo není spokojen s kvalitou mých fotek a ač si myslím, že vcelku zas nefotím tak tragicky, tak jako "placený fotograf" bych byl v o něco horší pozici. Ale povedu tu nabídku v patrnosti a pokud by mě na jaře popadla aktivní fotografická nálada, tak se na tebe s důvěrou obrátím. --ŠJů 2. 3. 2010, 12:35 (UTC)

Skauting a Český skauting

Ahoj. Vazne povazujes clanek Křesťanští skauti a oddíly očima skautů nekřesťanských oddílů za natolik vyznamny, aby na nej byl odkaz z clanku Skauting a Český skauting? Me tolik svetoborny nepripada, preci jenom je to "pouze" rozhovor se tremi normalnimi lidmi, plus par citatu na uvod. Kdyz uz, tak bych jej spise umistil do clanku Kontroverze a konflikty skautingu. --Jx 4. 3. 2010, 20:41 (UTC)

Ten odkazovaný článek není nijak světoborný, ale vzhledem k tomu, že ony dva články na Wikipedii tuto poměrně základní otázku identity skautingu víceméně naprosto opomíjejí, tak to zatím může posloužit aspoň jako zdroj nejzákladnějších informací (ani ne tak rozhovor se třemi lidmi, který je opravdu jen ilustrací, jako spíš to shrnutí problematiky, co je v úvodní části). Mnohaodstavcový "úvod do problematiky" lze sotva shazovat jako "pár citátů": ty citace dokumentují to vcelku výstižné a obsažné shrnutí situace, a nejde o náhodné citace čehokoliv, ale klíčové citace definující původní identitu skautingu. Pokud k danému tématu najdeš (nebo někdo jiný najde) nějaké komplexnější a zásadnější zdroje a rozšíříš příslušné články o informace z nich, bude to jedině dobře. A není důvod do umisťovat do článku "kontroverze a konflikty" - samotný fakt, že v některých zemích se skauting profiluje jako křesťanská organizace, zatímco v Čechách většinou nikoliv, nijak zásadně kontroverzní není, jak se dá soudit z toho, že se české organizace se zahraničními či nadnárodními navzájem nevylučují z hnutí. --ŠJů 4. 3. 2010, 21:09 (UTC)

Arcidiecéze pražská

Pěkně zdravím. Ono to je ještě trochu komplikovanějši: Dominik Duka byl jmenován, ale ještě se neujal funkce (v tom Vám dávám plně za pravdu), a ještě stále je administrátorem hradecké diecéze. Ovšem Miloslav Vlk není sídelním biskupem se všemi právy, ale také jen administrátorem (jeho rezignace byla přijata). Těžko to úplně přesně vystihnout a možná to ani není nutné - snad to do 10. dubna nějak vydržíme, pak bude situace přehlednější. Viti H. 18. 3. 2010, 07:52 (UTC)

Ukrajinská pravověrná řeckokatolická církev

Dobrý den. Reaguji na Váš příspěvek k článku katolický tradicionalismus. Dalo by se s Vámi sice souhlasit, že kněží daného společenství mají co se kritiky týče mnoho společného s katolickým tradicionalismem, ovšem netvrdil bych, že z tradicionalismu vycházejí, protože Dohnal byl předtím, než založil tuto skupinu, především členem charismatické obnovy. A charismatická obnova vs. tradicionalismus je něco podobného jako Sparta vs. Slavia. Je samozřejmě patrné, že Dohnal a tradicionalisté mají mnoho styčných bodů, ale asi by to chtělo stejně ještě dát nějaký zdroj. Mělo by něco takového snad být, že Dohnala někdo označuje za tradicionalistu. Nemohl byste to tam prosím akorát dodat? Děkuji.--bab_dz 19. 3. 2010, 07:29 (UTC)

Ještě přidávám jeden link: [11]. Skupina se prostě hlásí k charismatickému dědictví, ani slova o tradicionalismu, tridentské mši apod.--bab_dz 19. 3. 2010, 07:36 (UTC)

Já jsem napsal opravdu jen základní pahýlovitou zmínku, vycházející s notoricky známých a zjevných fakt - do hlubších analýz jsem se nepouštěl. Pokud máte více zdrojů, článek samozřejmě je vhodné rozšířit, upřesnit a doplnit zdroji (ale to by bylo vhodné spíš v samostatném článku o Dohnalově církvi - myslím, že významná už je na to dost). Je pochopitelné, že tradicionalismus východního ritu asi nebude stavět zrovna na tridentské mši, byť pojetí posvátného obřadna je v tridentském ritu podobné jako v byzantském (byzantský je dokonce důslednější v tom, na co kladou důraz příznivci tridentského). Zrovna tak je zřejmé, že fundamentalistické křídlo charizmatiků je v lecčems velmi blízko západním tradicionalistům. V tom odkázaném textu je zřejmé, že Dohnal byl charizmatickým prostředím odchován, nicméně vidím tam hlavně nenávistné výlevy jednak proti různým léčitelům e jejich okultismu (snad charizmatická konkurenční řevnivost?), pak vůči fokoláre (proti těm se myslím "tridentští" tradicionalisté taky rádi vymezují) a pak proti "některým charizmatickým kruhům, které mají ducha světa" (tedy zřejmě proti charizmatickému mainstreamu, od nějž se dohnalovci odštěpili).

Nicméně onen urgentní "formulář", který jistí slovenští kněží spříznění s Dohnalem rozeslali biskupům, je ukázkou tradicionalismu "per definitionem". Ze sedmi bodů v tomto dopise snad jen druhý bod lze považovat za specifický pro evangelikální a charizmatické směry, ostatní jsou typicky tradicionalistické, včetně klíčové odvolávky na "dvoutisícletou tradici katolické církve". Pokud vám nestačí zcela zjevná ideová spřízněnost, přímý vztah k lefébvrismu ukazuje explicitně tento dopis lefebvristickým biskupům, z jehož úvodu cituji: „Každý dobře informovaný křesťan věděl, že exkomunikace byla velkou křivdou a nespravedlností vůči vám, kteří jste se postavili jako jediná opozice proti heretickému směru v katolické církvi, jaký se schovával za údajným duchem II. vatikánského koncilu. Tento duch liberalismu – neomodernismu – se nyní ujal vedení v církvi. Na všech klíčových místech pokrytecky zneužívá moc církevní struktury k tomu, aby dobil poslední zbytky pravověrných katolíků. Jakou nespravedlností bylo exkomunikovat vás, kteří jste zůstali pravověrní a kteří jste byli v jednotě se svatým papežem Piem X. v boji za čistotu víry proti modernismu. “ a dále lefébvristům píše: „vaše katolické společenství dává velkou naději k probuzení katolické církve“. Tedy v základním tradicionalistickém východisku s lefébvristy zcela výslovně a konkrétně souhlasí a sympatizují a přímo se k nim hlásí, byť v závěru je drobná a opatrná korekce: „Modlíme se za vás, nevyměňte živého Krista za obřadnictví.“, která zřejmě má znamenat, že v otázce důrazu na tridentskou mši se s nimi neshodují, a snad ji lze brát i jako relikt původních charizmatických kořenů dohnalovců. Nicméně pochybovat o tom, že Donhalova církev je spjatá s krajním katolickým až exkatolickým tradicionalismem, by bylo absurdní (a to bez ohledu na to, jak se k tradicionalismu jako posuzovatelé stavíme). --ŠJů 19. 3. 2010, 13:55 (UTC)

Já Vám rozumím a souhlasím s tím, že zejména v kritice pokoncilního vývoje jsou dohnalovci k tradicionalismu velmi blízko. Co se okultismu týče, tak proti tomu se staví nehlasitěji právě charismatická obnova. Nicméně řazení dohnalovců mezi nějaké tradicionalistické větve – tím bych si tak jistý nebyl. To, že obviňují z hereze mnoho lidí ještě podle mě nestačí. Ani že sympatizují s Marcelem Lefébvrem. Dohnalovci jsou svým způsobem úplně nezařaditelní. Můžeme je dávat k charismatikům, v něčem k tradicionalistům, ovšem to jsou obecně spíše dva protipóly. Oni tvoří spíš takový unikát, který nemá úplně obdoby. Tak, jak je to nyní v tom článku bych to ale klidně už nechal. Možná to ještě trochu zrelativizuji. Nejlepší by bylo určitě vytvořit o nich samostatnou stránku, s tím souhlasím. Přeji příjemný den a děkuji za reakci. --bab_dz 19. 3. 2010, 18:15 (UTC)

Mají jasně tradicionalistická východiska a dokonce se i výslovně hlásí k levébvristickému tradicionalismu i ke katolické tradici, a to výslovně v pojetí Pia X., naopak vůči netradicionalistickému i nekatolickému pojetí charismatismu se ostře vymezují. Nevím, co víc by ještě měli splňovat. Samozřejmě že jako samostatná větev tradicionalismu (která není s levébvrismem totožná) mají své vlastní důrazy. Jinou věcí je, že pravoslaví je tradicionalistické samo o sobě, takže v porovnání s ním dohnalovci až tak tradicionalističtí vypadat nemusejí, ale zdá se, že Dohnalova církev se vůči pravoslaví ani nevymezuje, ani se na něj neodvolává. --ŠJů 19. 3. 2010, 19:46 (UTC)

Tradicionalistická východiska nemají, protože z tradicionalismu nevycházejí. Eliáš Dohnal (a jeho příznivci) vychází z vlastního proklamovaného osvícení Duchem svatým, popř. křtu Duchem svatým, ke kterému mělo dojít, což je typicky charismatická záležitost. S tradicionalisty mají sice společné názory na mnoho věcí, ale východiska mají jiná. Ne nadarmo tradicionalisté dohnalovce neberou a rozhodně je nikdy nepovažují za osoby na stejné straně barikády. Naopak je často kritizují a považují za charismatické pobloudilce. Že z druhé strany je vztah vstřícnější – to může být, nepopírám. Co se pravoslaví týče, tak článek se týká katolického tradicionalismu, takže je zbytečné o tom mluvit. Proto bych to nechal, jak to je. Tzn. zmínit se, že mnoho názorů je katolickému tradicionalismu blízko, ale neříkat, že mají stejná východiska. Východiska jsou totiž u obou stran různá, stejné jsou některé závěry. --bab_dz 19. 3. 2010, 20:20 (UTC)

Na osvícení Duchem svatým se samozřejmě nakonec odvolávají všichni, od tradicionalistů a konzervativců přes politikařící nebo středněproudé papalisty až po modernisty a liberály, ať už tím rozumí každý co chce. Ale klíčové dokumenty dohnalovců se odvolávají jasně na tradicionalistická východiska zatímco typicky charizmatická dikce stojí jen v pozadí. To, že tradicionalisté mezi sebou nejsou jednotní, je vcelku pochopitelné: to už tak nějak plyne z jejich zásadního východiska být papežštější než papež. V tom také lefébvristé zaujímají podobnou pozici jako dohnalovci, třebaže lefébvristé v poslední době dosáhli větších úspěchů. Ale článek o katolickém tradicionalismu by neměl pojednávat jen o levébvristech a těch, kdo jsou ve věroučné jednotě s lefébvristy :-) --ŠJů 19. 3. 2010, 20:37 (UTC)

Krom toho definici tradicionalismu, jak je uvedená v úvodu článku Katolický tradicionalismus, odpovídají dohnalovci stoprocentně. A kdo by tedy měl být tou konečnou autoritou, která má rozhodovat, kdo je pravověrný tradicionalista a kdo je z pravého společenství tradicionalismu vyobcován? To bychom se dostali skutečně na tenký led, kdybychom jedno z tradicionalistických společenství měli pasovat na arbitra všech ostatních. --ŠJů 19. 3. 2010, 20:41 (UTC)

Metapedie

Děkuji Vám za informace v článku Metapedie. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů atd. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit. --Ferbr1 19. 3. 2010, 12:16 (UTC)

Dovoluji si Vás upozornit, že šablona {{Významnost}} není určena k označování článků, které by někdo chtěl smazat proto, že se mu z nějakého důvodu nelíbí, ale jen k označení článků, u nichž lze mít odůvodněnou pochybnost o tom, že vyhovují zdejšímu pravidlu o významnosti. To u článku s tolika relevantními a až exkluzivními zdroji nepřipadá v úvahu. --ŠJů 19. 3. 2010, 13:55 (UTC)

Bedřiška

Zdravím a děkuji za článek Bedřiška (Ostrava). Dobrá práce. :) --Ragimiri 1. 4. 2010, 18:33 (UTC)

Za málo. Ale s foťákem tam nepůjdu :-) Dost že jsem si troufnul vytáhnout foťák u nádraží Želenice u Slaného – měl jsem půlky sevřené. --ŠJů 4. 4. 2010, 14:48 (UTC)

Co myslite, jak bude v "socialne vyloučených lokalitach" (slumy, viz http://www.esfcr.cz/mapa/int_CR.html ) fungovat "osadni vybor"? Presne, "nevyplývá, že by v tomto případě mělo jít o místní výbor zastupitelstva zřízený podle zákona o obcích" Uz ten promenlivy nazev (mistni vybor, rada mistnich, komunitni vybor). Ted se ukaze, jestli jsou osadni vybory k necemu, nebo je to jen siditko, ktere ma vesnicim pripojenym k "strediskovym obcim" zavrit hubu. Jsem zvedav :-)

"...Koordinované slučování obcí by s vysokou mírou pravděpodobnosti narazilo na silnou nechuť obcí. Navrhujeme proto po vzoru některých států dvoustupňovou fázi tohoto způsobu slučování. Nejdříve chceme určit lhůtu (přechodné období), ve kterém by obce dobrovolně vytvářely větší celky (pozn. - mikroregiony, svazky obci). Ve druhém kroku navrhujeme po uplynutí lhůty dořešit podlimitní případy administrativní cestou (tedy násilným sloučením). Částečně dobrovolné slučování by pro obce bylo lépe akceptovatelné než násilná cesta, se kterou má mnoho malých obcí historickou zkušenost. Návrhy na řešení problematiky malých obcí směřují tedy spíše než k integraci k podpoře spolupráce mezi jednotlivými obcemi (ta se postupně zvyšuje po přijetí nového zákona o obcích č. 128/2000 Sb.)."

Zdroje:

Trávníček, Z. a kol. (2006): Funkce politiky v agrárním sektoru a rozvoji venkova v nejdůležitějších typech regionů v období před a po vstupu do EU. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha, 2006, 99 s.

Maříková, P. (2004): Malé obce - sociologický pohled. Sociologická laboratoř KHV PEF, Česká zemědělská univerzita, Praha, 2004, 14 s.

Maříková, P. (2006): Kde je venkov? (vymezení hranic venkova v podmínkách ČR. In: Sborník příspěvků z mezinárodní konference Venkov je náš svět. Česká zemědělská univerzita, Praha, 2006, s 420-432.

-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.195.215.130 (diskuse • bloky) 5. 4. 2010, 11:59 (CE(S)T)

Tady na Wikipedii si můžeme odpustit vlastní postoje, názory a spekulace. Psát by se měla fakta: co se stalo, co kdo napsal. Mimochodem, když v 60. letech byly hromadně zrušeny některé MNV, tak těm obcím, v nichž MNV zůstaly, zákon říkal středisková obec, ale ty přidružené, kterým byl MNV zrušeny, zákon stále ještě nazýval obcemi. Nepodařilo se mi najít doklad, jestli o status obce přišly nějakým dalším zákonem anebo jestli to byla jen plíživá neformální změna, že přestaly být za obce považovány.

Co se týče oficiálních místních a osadních výborů, tak je zřejmé, že se prakticky neliší od jakékoliv neformální iniciativy. --ŠJů 5. 4. 2010, 13:29 (UTC)

SOMV - střediskové obce ze 70. let: http://www.bruntal.net/2004092705-strediskova-soustava-osidleni -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.195.215.130 (diskuse • bloky) 5. 4. 2010, 16:29 (CE(S)T)

Tohle se ale týká spíš nějakých rozvojových koncepcí. Mě zajímá, odkdy přidružené obce bez vlastního MNV přestaly být formálně považovány za obce. V zákoně 13/1954 Sb. v § 2 odst. 4 se píše: "Rozhodnutím krajského národního výboru může být zřízen jeden místní národní výbor i pro několik obcí. Před rozhodnutím musí krajský národní výbor zjistit stanovisko zúčastněných obcí." A ještě v zákoně ČNR č. 69/1967 Sb. se v § 9 píše: "Se souhlasem občanů může být zřízen jeden místní národní výbor pro několik obcí; o tomto opatření rozhoduje na návrh místních národních výborů okresní národní výbor." Termín "středisková obec" byl do tohoto zákona vpraven novelou 49/1982 Sb. a jednalo se o místní národní výbory s rozšířenou působností, ale také se tam psalo: "Krajský národní výbor může na návrh okresního národního výboru určit, že místní národní výbor pro několik obcí má působnost jako místní národní výbor ve střediskové obci.“ Takže prokazatelně ještě v roce 1982 se i některé vesnice bez vlastního MNV považovaly terminologicky za obce. Že by tedy jako obce zanikly až zákonem č. 367/1990 Sb.? Ale v něm se píše, že obcemi jsou územní celky, které byly obcemi ke dni účinnosti zákona. Znamená to, že se k tomu datu nově zřizovaly obecní úřady a obecní zastupitelstva i v těch obcích, kde do té doby nebyl MNV? --ŠJů 5. 4. 2010, 14:59 (UTC)

Píšete obecně, na konkrétní vesnice se podívejte se do 2. dílu Historického lexikonu obcí ČR.

Historický lexikon obcí ČR http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04

Historický lexikon obcí ČR - 1. díl http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf

Historický lexikon obcí ČR - 2. díl http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf

NOTOC

Na jedné stránce jsem si hned na prvním řádku při editování všiml že se tam nelézá NOTOC. Nikdy dříve jsme to neviděl, na stránce samotný se to v náhledu nijak neprojevuje a nefiguruje to ani v sezanmu šablon v článku použitých. Nemám nejmenší tušení co to je, co to má dělat...
Niusereset 3. 4. 2010, 15:36 (UTC)

S dovolením odpovím, při použití __NOTOC__ se na stránce nevytváří automaticky generovaný obsah stránky (takový ten rámeček, co je na téhle stránce úplně nahoře), jinak viz http://www.mediawiki.org/wiki/Help:Magic_words . --Harold 3. 4. 2010, 15:39 (UTC)

Chvíli mi trvalo než sem slovu "obsah" přiřadil správný význam :-D :-D :-D Díky :-)
Niusereset 3. 4. 2010, 20:47 (UTC)

Díky za samoobslužné vyřízení. Taky mi vadí, že takováto základní nápověda je kdesi schovaná a člověk, který s Wikipedií začíná, se k vysvětlení "Magic words" dostane jen velmi nepřímo a nesnadno. I mně to dá pokaždé práci najít, když si jednou za čas chci něco ověřit. Asi by to chtělo přidat základní informaci do systému nápovědy na české Wikipedii. --ŠJů 4. 4. 2010, 14:46 (UTC)

Polsko: sołectwo

Je někde pramen na překlad pol. sołectwo = čes. starostenství? Neboť pol. starosta powiatu (nevím jak česky, možná "přednosta okresního úřadu") je předtavitel powiatu / okresu a starostwo powiatowe je česky "okresní úřad. Proto překládat sołectwo starostenství je mírně matoucí. Do slovenštiny se sołectwo překládá jako šoltýstvo a sołtys je slovensky šoltýs, viz http://sk.wikipedia.org/wiki/%C5%A0olt%C3%BDstvo_%28Po%C4%BEsko%29 , http://sk.wikipedia.org/wiki/%C5%A0olt%C3%BDs . I v češtině existují slova šoltys a šoltyství, viz http://www.hermanovice.cz/rubrika/historie/ . V německé wikipedii se píše, že ves (wieś, vesnice, Dorf) se úředně nazývá sołectwo, německy Schulzenamt (poprvé v uvozovkách, podruhé bez uvozovek, viz http://de.wikipedia.org/wiki/Gmina . -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.195.215.130 (diskuse • bloky) 5. 4. 2010, 12:05 (CE(S)T)

Srovnávací správní vědou jsem se nikdy nezabýval. Překládání podobných termínů je čistě věcí zvyklosti, čistě z jazykového hlediska jsou názvy většiny čelních funkcí synonymní. --ŠJů 5. 4. 2010, 13:24 (UTC)

Krnov a m. č.

Krnov se dnes člení na 3 části obce (část obce Krásné Loučky, část obce Pod Bezručovým vrchem, část obce Pod Cvilínem). Krnov se zároveň dělí na 3 katastrální území (katastrální území Krásné Loučky, katastrální území Krnov-Horní Předměstí, katastrální území Opavské Předměstí). Do 31. prosince 1978 se Krnov členil na 6 částí obce (Guntramovice, Chomýž, Ježník, Krásné Loučky, Krnov, Mariánské Pole).

Ale v novém Návrhu územního plánu Krnova ( http://www.krnov.cz/_programs/Article.asp?aid=10904&mid=8&sid=145 ) se objevují pojmy jako m. č. = místní část obce (např. m.č. Ježník, m.č. Krásné Loučky, m.č. Guntramovice, m. č. Kostelec), viz Návrh textu opatření obecné povahy ( http://data.krnov.cz/uzemni_planovani/Krnov/textOOP_navrh.pdf ).

Slezská Ostrava

Na základě čeho jste dospěl k názoru, že Slezská Ostrava jako městský obvod není základní význam? --Ragimiri 9. 4. 2010, 06:04 (UTC)

Taky ten přesun moc nechápu. Nebylo lepší to nejdříve prodiskutovat pod lípou, když se tam vedla na to téma diskuse? --Ladin 9. 4. 2010, 06:06 (UTC)

Primární význam má obecně přednost před odvozeným (i když je fakt, že u obcí se toho nedržíme). Samozřejmě to úplně jednoznačné není, proto je potřebné a vhodné, aby rozlišovač měly oba významy. Argumenty už v diskusi padly, Ragimiri zjevně diskusi považoval za ukončenou, proto nezbývá než aplikovat platná pravidla a argumenty z diskuse. Řešení JAna je asi ještě systematičtější, i když dělat rozcestník pro dva významy, které nejsou na sobě nezávislé ani z různých oborů, ale jsou vzájemně odvozené, není nejšťastnější. --ŠJů 9. 4. 2010, 06:13 (UTC)

V diskuzi se diskutovalo místní části, ne o městském obvodu. Na základě čeho jste dospěl k názoru, že diskuze pod lípou podporuje vaše tvrzení? --Ragimiri 9. 4. 2010, 06:15 (UTC)

Diskutovalo se o rozlišovači, tedy o různých významech, které je třeba rozlišit. To je snad z Kirkova úvodu diskuse zřejmé dostatečně a napsáno výslovně. Ale z vašeho posledního příspěvku z té diskuse se opravdu zdá zřejmé, že vám nedošlo, proč vlastně vůbec nějaký rozlišovač má být použit a které dva významy je třeba odlišit - jinak by vám muselo být jasné, že rozlišovač "Ostrava" není způsobilý ty dva významy rozlišit a název bez rozlišovače také ne. --ŠJů 9. 4. 2010, 06:25 (UTC)

Název článku bez rozlišovače nelze rozlišit od článku s rozlišovačem? Máte pravdu, tohle opravdu nechápu. --Ragimiri 9. 4. 2010, 06:27 (UTC)

Pokud vám nepomohla celá diskuse, kde to už několik lidí vysvětlovalo polopatě, a pokud jste princip fungování rozlišovačů nepochopil ani z praxe, tak nemůžu sloužit. Názvy od sebe rozlišit lze, ale ty názvy nejsou schopny rozlišit, který článek je o čem. Když budeme mít názvy článků "Karel Novák (člověk)" a "Karel Novák", tak taky nepoznáte, který z těch článků je o vědci-fyzikovi a který o ministrovi. Ale předpokládám, že asi ani tato analogie vám nenapoví. --ŠJů 9. 4. 2010, 06:33 (UTC)

Taky me zajima, jak je to s pojmem "mistni cast" (viz diskuse o Krnovu vyse). Neco jsem zaslechl, ze pojem "mistni cast" bude ve Scitani lidu, domu a bytu 2011. Toz bude "cast obce", "zakladni sidelni jednotka" (ZSJ) a mezi to soupneme "mistni casti" a "osady"? Nebo jak? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.195.215.130 (diskuse • bloky) 9. 4. 2010, 20:02 (CE(S)T)

ČSÚ má dlouhodobě vcelku ustálenou metodiku členění sídel. Předpokládám, že sčítání probíhá podle ní. --ŠJů 26. 4. 2010, 10:04 (UTC)

zahradkova osada x zahradkarska osada

Dobry den, zeptejte se Jiriho Vagnera ( https://www.natur.cuni.cz/geografie/socialni-geografie-a-regionalni-rozvoj/vagner ) z Katedry socialni geografie a regionalniho rozvoje PrF UK ( https://www.natur.cuni.cz/geografie/socialni-geografie-a-regionalni-rozvoj/lide-na-katedre/clenove-katedry ), jak to je. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 195.113.47.125 (diskuse • bloky) 26. 4. 2010, 11:31 (CE(S)T)

Dobrý den. Pokud pan Vagner vydal nějakou publikaci, ve které zavádí nějakou svoji speciální terminologii, a je-li to publikace přiměřeně relevantní, tak samozřejmě může být v článku ozdrojovaná zmínka o tom, jak pan Vágner rozlišuje pojmy "zahrádková osada" a "zahrádkářská osada". Pokud nějaký jiný zdroj zavádí nějakou speciální terminologii, tak by to také v článku mohlo být zmíněno. Ale není možné něčí soukromé terminologické preference jen tak v článku bez referencí propagovat, jako by šlo o objektivní fakt. --ŠJů 26. 4. 2010, 10:04 (UTC)

Skákací boty

Přemístěno na stránku Diskuse:Skákací boty. --ŠJů 4. 5. 2010, 21:22 (UTC)

Historie pražských tramvajových linek

Diskuse přemístěna na stránku Diskuse:Historie pražských tramvajových linek#Jak dál s článkem, o zdrojích atd.. --ŠJů 13. 5. 2010, 20:19 (UTC)

Tantiéma

Moudřejší ustoupí, řekl jsem si - navíc třeba rozumíš ekonomii víc -> jsem jen student, třeba se jí léta živíš. Nebo taky ne - kategorie ekonomie je moc vysoká, buď založ nějakou nižší a nebo ji prostě umísti do Akcií.--frettie.net 16. 5. 2010, 07:23 (UTC)

Je celkem jedno, kam chodíš do školy, spíš záleží na tom, co opravdu studuješ. V tuto chvíli stačí umět prostudovat alespoň ten článek, o který jde. Zatímco dividendy souvisejí s akciemi úzce (nárok na ně vyplývá z držení akcií), tantiémy (anglicky profit sharing, „podíl na zisku“) jen okrajově: v zásadě jen tím, že obojí se může týkat akciové společnosti. Bude-li tu kategorie "akciová společnost", v ní by se snad akcie a tantiémy mohly sejít. Ale proč by tantiémy měly být zrovna v kategorii "akcie", to jsi zatím ani tím svým studiem nevysvětlil. A předpokládám, že ve škole po vás chtějí, abyste pojmy chápali a uměli je vysvětlit a správně zařadit. Má snad do kategorie "akcie" spadat úplně všechno, o čem smí rozhodovat valná hromada? To snad ne. Běžně se o tantiémách dá hovořit i u s. r. o., v některých zemích se používá pro odměny menežmentu bank a pojišťoven (bez ohledu na jejich právní formu), navíc se termín používá i pro označení podílové odměny pro autora či výkonného umělce (to je v některých jazycích nejběžnější význam slova, viz například polské interwiki nebo článek Umělci se dočkají tantiémů od YouTube). Jen akcií se to netýká, protože čirou náhodou zrovna podílu na zisku, který přísluší držiteli akcie, se tantiémy neříká. Ty ostatní tvoje změny kategorizace článku z kategorie Ekonomie byly taky hodně podivné. Článek se řadí do vhodné podkategorie pouze tehdy, pokud vhodná podkategorie existuje, pochopitelně. Uklízet něco do nesmyslné podkategorie jen proto, aby toho v hlavnější kategorii nebylo moc, není dobrý nápad. --ŠJů 16. 5. 2010, 11:02 (UTC)

Námořní lodě

Před týdnem jsem navrhl včlenit obsah pahýlu Česká námořní flotila do hesla Československá námořní plavba v disk.stránkách obou hesel, nikdo tam nereaguje, je to ovšem vaše parketa, tak ještě chci znát Váš názor, než to udělám. Z toho prvního bych udělal reedict na druhé heslo. Mám ještě jeden zdroj a pak bych to tím doplnil a učesal. Co Vy na to? --Zákupák 16. 5. 2010, 11:53 (UTC)

Úplně moje parketa to není, nic o tom nevím krom toho, co si může dohledat každý. Jeden článek je o podniku (společnosti), druhý o seznamu lodí. Samozřejmě je nutné doplnit a ozdrojovat informace: například vysvětlit, že změna Československé námořní plavby na Českou námořní plavbu k 26. září 1994 nesouvisela s dělením majetku federace, ale byla pouhou změnou názvu společnosti. Taky postrádám informaci o tom, proč v roce 1959 byl podnik založen zrovna jako akciová společnost a zda tedy Čechofracht snad byl jejím jediným akcionářem, popřípadě zda vůbec jsou nějaké informace o tom, kdo kdy měl ve společnosti vlastnický podíl (z obchodního rejstříku je zřejmé jen to, že existovaly akcie na jméno, na majitele i zaměstnanecké). Pokud je uvedeno, že šla společnost do privatizace, tak by neměla chybět informace o tom, jak velký podíl státu v době privatizace patřil.

Zda sloužit, to záleží na tom, nakolik se podaří článek rozšířit a ozdrojovat. Osobně bych to spíš neslučoval, ale z článku Československá námořní plavba bych vypustil seznam lodí a ponechal o lodích jen souhrnnou informaci a odkaz na specializovaný článek, ale zásadně proti sloučení nejsem. --ŠJů 16. 5. 2010, 12:29 (UTC)

Dobře, nesloučím to. Napřed překopíruji do obou diskusních stránek Váš názor a pak co budu moci udělám. Mimochodem, ani jedno z hesel jsem nezakládal a nebýt malého článku v Sedmičce, nezasahoval bych. Ale teď už mi to nedá. Tak díky--Zákupák 16. 5. 2010, 14:48 (UTC)

Přesun

Při sporném přesunu dodržuj prosím to, že se nejprve přesunutí prodiskutuje. Máme tu k tomu šablonu {{přesunout}}. Jak se vkládá zajisté víš. Dík. --Jowe 31. 5. 2010, 10:52 (UTC)

Sorry, věc ověřitelnou a odvoditelnou z nadpisů jízdních řádů jsem nepovažoval za natolik spornou, aby tam bylo co rozebírat. Protože se to týká více tratí, zkusme tu diskusi načít tady. --ŠJů 31. 5. 2010, 11:37 (UTC)

Diskusi jsem přenesl na stránku Diskuse ke kategorii:Železniční tratě v Česku#Tratě s vyčleněnou příměstskou souhrnnou dopravou. --ŠJů 31. 5. 2010, 11:45 (UTC)

Krajské město

Zdravím, protože jsme svého času rozšířil článek krajské město, prosím vás o doplnění daného zákona, ve kterém je tento pojem definován. Děkuji. --Ragimiri 6. 6. 2010, 11:38 (UTC)

To není složitý úkol  :-) --ŠJů 6. 6. 2010, 18:42 (UTC)

Obávám se, že jsme se nepochopili. V žádném z těch předpisů není pojem „krajské město“ zmíněn. --Ragimiri 6. 6. 2010, 19:11 (UTC)

Abych byl konkrétní, jedná se o:

• zákon o územním členění státu, § 3
• zákon o územním členění státu, § 15
• zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, čl. 1

--Ragimiri 6. 6. 2010, 19:14 (UTC)

Článek ani netvrdí, že v zákonech je zmíněn termín "krajské město". Je tam věta "Krajské město je město, které je podle zákona sídlem některého z krajů České republiky", nikoliv "Krajské město je podle zákona město, které je sídlem některého z krajů České republiky"? Tedy pojem tam definován je, ale pod termínem "sídlo kraje". Reference se vztahuje k tvrzení, že ta města jsou podle zákona sídlem některého z krajů. Pokud hledáte referenci k tomu, že existuje a je vžitý termín "krajské město" a co ten termín znamená a že se používá jako běžnější synonymum, tak tu by bylo třeba hledat jinde než v zákonech. Doplnění této informace by bylo jistě obohacením článku, ale není akutně nutné – informace v článku je dostatečně přesná a termín "krajské město" natolik obecně známý a vžitý, že o jeho existenci a významu nelze mít rozumné pochybnosti. Článku spíš chybí další faktické údaje než nějaké lingvistické analýzy. Pokud ale máte nějaké zdroje, které by dokládaly případnou problematičnost termínu "krajské město", jistě i ty by do článku patřily: já vím jen o zdrojích, které jej zcela neproblematicky používají jako přirozené synonymum oficiálního termínu. --ŠJů 6. 6. 2010, 19:32 (UTC)

Tak např. hlavní město či statutární město jsou pojmy podložené zákony, ovšem okresní město, krajské město apod. jsou termíny možná zažité, leč ničím nepodložené. Proč je krajské město město, v němž sídlí kraj? Proč to není každé město v kraji? --Ragimiri 6. 6. 2010, 19:56 (UTC)

Právní systém předpokládá a respektuje běžný a tradiční význam slov a jiných výrazů (vizte pro srovnání článek 40 odst. 2 Legislativních pravidel vlády: "při tvorbě právního předpisu je nutno respektovat všeobecně uznaný význam slov". Krajské město a okresní město jsou termíny vžité v jednoznačném významu, který je v současných právních předpisech označován jako "sídlo" příslušné jednotky či subjektu. Není žádný důvod význam těchto termínů zpochybňovat nebo měnit jen proto, že v aktuálních zákonech již nejsou výslovně jako synonymní ani zmíněny. Obecně známé jednoznačné výrazy není obvyklé ani účelné definovat. A na okraj, obecný termín "hlavní město" v zákoně také definován není, v zákoně je toto sousloví pouze přiřknuto jako titul jedinému konkrétnímu městu. Ani nevím o žádných zákonech či zákonných ustanoveních, které by byly formulovány natolik obecně, aby bez změny ustály například změnu hlavního města nebo zřízení dalších hlavních měst. --ŠJů 6. 6. 2010, 20:25 (UTC)

OK, díky za informaci. Hezký den. --Ragimiri 6. 6. 2010, 20:48 (UTC)

Reciprocita na Skins.cz, za 72 hodin

S tvým "vyváženým" a "objektivním" hodnocením mého projektu už mne opravdu piješ krev. Takže jsem se rozhodl udělat reciproční opatření vůči tvým pomluvám ! Dávám ti přesně 72 hodin na to, abys opravil své vyjadřování o Skins.cz (článek Wiki a další) a přestal se chovat jako refaktorizováno ! Pokud během této doby nezačneš objektivně psát o Skins.cz, přijmu tvou výzvu a začnu se chovat přesně jako ty – jako refaktorizováno. A všechny své šablony {{Článek z Wikipedie}} přejmenuji na {{Článek z Wikipedie (SK)}}.
A pak můžeš klidně napsat, že — Skins.cz je vyhraněně slovenská encyklopedie...:-)) --Michal.Pohorelsky 8. 6. 2010, 11:53 (UTC)

WikiProjekt Jezera

Pokusil bych se utvořit Navigační šablonu podle zemí: Šablona Litevská jezera. Protože ale nemám zájem na tom, aby můj pokus byl okamžitě napaden či poslán do DoSu, prosím o radu, jak by měla vypadat, tedy především: optimální počet jezer v šabloně; s tím souvisí i optimální "Maximální plocha". Dále otázka, zda by bylo či nebylo vhodné v šabloně jezera rozčlenit podle povodí (6 nesymetrických skupin, absolutní převaha ve skupině povodí Němenu, případně některé sloučit a povodí Němenu ještě rozdělit na 2 - 3?), další návrhy/doporučení ke vzhledu... Prosím, mohl byste/byses se přeptat i na názor dalších kolegů, především těch ze skupiny delecionistů? P.S. Dokud neuvidím konsensus v této otázce, raději ani nebudu začínat. Děkuji za výpomoc. --Kusurija 24. 6. 2010, 16:59 (UTC)

• Navigační šablony jsou vhodné například pro posloupnosti (např. panovníků) nebo pro územní členění, ale není nutné, aby zastupovaly kategorizaci nebo souhrnné články. Zkuste se spíše zamyslet, jak rozšířit, zdokonalit a uspořádat přehled Největší jezera v Litvě, resp. Jezera v Litvě, a z článků o jednotlivých jezerech jen odkázat na tento souhrnný článek (který koneckonců může být uspořádán podobně jako navigační šablona). Kolegům, kteří navigační šablony nemají rádi, se zřejmě nezavděčíte, ať byste ty šablony pojal jakkoliv, a v tomto případě si ani já nejsem jistý, jestli je to vhodné. --ŠJů 24. 6. 2010, 21:20 (UTC)

Fotografie

Díky za článek Právní regulace fotografování, je dobré o tom něco vědět. Jakou myslíte zvolit pro něj kategorii? Něco ve smyslu kategorie Právo ve fotografii, kde by byl společně s čl. model release. Apropo, nezajímalo by Vás téma Panoramafreiheit? Docela zajímavé by mohlo být i en:Legality of recording by civilians Sám tomu pořádně nerozumím. Že by přibyl do série fotograficko-právních článků. Děkuji, --Svajcr 27. 6. 2010, 04:56 (UTC)

Zatím jsem ten článek pojal jen jako pahýl nekonkrétně shrnující hlavní aspekty a konkrétně pár českých reálií - aby bylo kde najít pár informací, které si vždycky pracně vyhledám a pak je zase ztratím a musím je znovu hledat. Na komplexní a podrobnější srovnávací články si netroufám – u překládaných článků by bylo třeba vše ověřovat u pramene, abychom neopsali nějaké nepřesnosti a kopance (kupříklad u nás "freedom of panorama" ve skutečnosti vůbec nemáme, protože u nás je to pojaté úplně jinak a s "panoramatem" to nemá valnou spojitost). Doufám, že časem článek někdo rozšíří a k jednotlivým oddílům a podtématům vzniknou specializované podčlánky, ale já se do toho v nejbližší době pouštět nebudu. Kategorie jsem prozatím volil z těch, které už existují. Nebyl jsem si jistý, jestli "Právo ve fotografii" je dost nosné téma na samostatnou kategorii. On do ní vlastně patří pouze tento jeden článek, který toto téma shrnuje, protože všechny případné podčlánky by se asi týkaly nejen fotografii Kupříkladu myslím, že i Model release by se úplně stejně mohlo týkat i malovaných a kreslených obrazů, ač pro ně se asi ten termín přímo nepoužívá. Každopádně, jeden či dva články mi připadají na kategorii málo. Snad ji pojmout nějak šířeji, aby zahrnovala všechny "netechnické" aspekty fotografie, např. "Fotografie a společnost" či něco takového, pak by se do ní vešly i Paparazzi, Šotouš, Žurnalistická etika apod. (i když část z nich by možná měla blíž k Kategorie:Fotografické styly). Ale hlavně si myslím, že v kategorii Fotografie je dnes spousta článků, které je třeba roztřídit do už existujících podkategorií. Až by se to trochu pročistilo, tak by snad bylo lépe vidět, co založit pro ten zbytek. --ŠJů 27. 6. 2010, 09:02 (UTC)

Děkuji za odpověď, kategorii Fotografie už asi čtvrtý den probírám a snížil jsem počet nezatříděných z dvouset na 80... Občas taky tápu, kam s tím, podle jiných wiki se řídit nemůžu, tam technika fotografie pohltí jak techniku, tak i výtvarnou kompozici... Zdravím, --Svajcr 27. 6. 2010, 13:53 (UTC)

Všiml jsem si, že už tam ubylo. Díky. Kdyby to bylo jednoduché, tak bych se do toho býval pustil sám, ale právě proto, jak se prolínají a navazují na sebe jednotlivé aspekty od čisté fotochemie, elektroniky a teoretické optiky přes jednotlivé výrobky a technologie až po aspekty umělecké a společenské, jsem si s tím moc nevěděl rady a nechal to na někom zkušenějším. Což vy naštěstí jste. --ŠJů 27. 6. 2010, 15:58 (UTC)

Pěkný článek a jistě potřebný, měl by být zahrnut minimálně do doporučení publikování na wiki. Připomíná mi to dohady na ochranu osobnosti --W.Rebel 27. 6. 2010, 20:09 (UTC)

Identifikační podobenka

Nechtěl byste do portrétní fotografie napsat odstaveček identifikační podobenka? Někde v zákonech je postup, jak má vypadata podobenka na OP. Například ten kdo má světlé vlasy má být portrétován na tmavém pozadí a obráceně... atd atd... Děkuji, --Svajcr 1. 7. 2010, 10:13 (UTC)

To by se muselo opsat z příslušných zákonů, viz články Občanský průkaz a Cestovní pas, u méně oficiálních průkazů asi ty požadavky nebudou závazné nebo tam bude prostě odkázáno na tyto. V článku Občanský průkaz se u československého vzoru 1985 píše, ře rozměr používané fotografie byl přizpůsoben jakési mezinárodní normě, ale reference u toho tvrzení uvedená není. Na nějaké historické či mezinárodní srovnání bych si netroufal. A teď nějakou dobu nebudu mít čas tam opsat ani ty dnešní české zákony. Asi by to bylo dobré vyčlenit z "portrétní fotografie" do samostatného článku, je to dost speciální a obsáhlé téma.

(§ 5 odst. 1 písm. a zák. 328/1999 Sb., o občanských průkazech: „fotografii o rozměrech 35 x 45 mm, která odpovídá současné podobě občana, zobrazuje jej v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, v občanském oděvu, bez brýlí s tmavými skly s výjimkou nevidomých a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; v takovém případě nesmí pokrývka hlavy zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci občana; požadavky na technické provedení fotografie stanoví ministerstvo vyhláškou,“

Pro cestovní pas stanoví požadavky na fotku § 20 odst. 5 zákona 329/1999 Sb., o cestovních dokladech: „fotografie o rozměru 35 mm x 45 mm, odpovídající současné podobě občana, zobrazující občana v čelném pohledu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy, bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm (dále jen "fotografie"), které splňují požadavky na technické provedení, stanovené vyhláškou ministerstva. K žádosti o vydání cestovního dokladu lze v odůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou hlavy; tato pokrývka nesmí zakrývat obličejovou část způsobem, který by znemožňoval identifikaci. Při pořizování údajů o zobrazení obličeje jako biometrického údaje platí požadavky pro zobrazení obličeje občana na fotografii podle předcházejících vět obdobně.“

Podrobné požadavky obsahuje § 5 vyhlášky 642/2004 Sb. v platném znění (5 odstavců), podle § 12 téže vyhlášky se tyto požadavky vztahují "obdobně" i na cestovní pasy. --ŠJů 1. 7. 2010, 10:59 (UTC)

Pozvánka

Danė

Vážení kolegové, již dávno nastal čas prázdnin a dovolených, kdo máte možnost, využijte toho k pořízení a uložení fotografií z krásných míst naší překrásné vlasti i z Vašich cest na Commons. Kromě toho, jistě jste si všimli, že mnohým článkům chybí ilustrace. Kdo máte možnost a k tomu příslušné dovedlnosti a zkušenosti, prosím nečekejte, až ilustrace dodá někdo jiný, chopte se iniciativy sami. A ještě: pokud víte, kdo z dalších kolegů by také mohl přispět v této oblasti, pošlete mu také tuto pozvánku. Děkuji.--Kusurija 9. 7. 2010, 07:06 (UTC)

Smichov

Ahoj! Bydlíš ty v Smíchove? :) Jsem maďarský wikipedista, jmenuji se Norbert a teď bydlím v Praze, v Smíchove :) --Eino81 28. 7. 2010, 21:58 (UTC)

Ahoj! Ne, nebydlím na Smíchově. Bydlím v jiné části Prahy. Ale na Smíchov často jezdím. --ŠJů 1. 8. 2010, 20:18 (UTC)

Dobře, takjo. Převážně pišu na anglické, maďarské nebo finské Wikipedie. Doufám, že umím jít kdsyi na Wikiporada :) --Eino81 3. 8. 2010, 21:17 (UTC)

Oznámení o AfD

Dobrý den, jenom bych Vás chtěl upozornit na mnou založenou diskusi o smazání Kategorie:Sexuální sklony. --Wikipedista:BobM _d|p 3. 8. 2010, 10:15 (UTC)

Obec s rozšířenou působností

Ahoj. Všiml jsem si, že jsi se podílel na článku Obec s rozšířenou působností, konkrétně by mě zajímala tvá editace [12], kde přidáváš, že "Věcně je rozšířená působnost vymezena jak v Zákoně o obcích, tak v mnoha speciálních zákonech." Já jsem věcné vymezení v Zákoně o obcích nenašel. Mohl bys, až budeš mít čas, to trochu upřesnit? Zdraví --Doktory 3. 8. 2010, 20:37 (UTC)

Zákon o obcích zavádí především obecnou procesní úpravu, v tomto případě například zmocňuje obce s RP vydávat nařízení ve věci RP pro celý obvod RP (a stanoví, jak mají být tato nařízení zveřejňována v ostatních dotčených obcích). Pak samozřejmě odkazuje na speciální předpisy, které vymezují konkrétní věcné působnosti. Pokusím se to trochu upřesnit, ale na vyčerpávající výčet bych si netroufal. --ŠJů 3. 8. 2010, 20:58 (UTC)

Praha-Karlín přístav

Dobrý den, na Commons jste mou fotografii budovy stojící na bývalém Rohanském ostrově zařadil do kategorie "Praha-Karlín přístav (former train station)". Tušíte od kdy neslo nádraží Severozápadní dráhy na Rohanském ostrově tento název a kde začínalo a končilo? Osobně jsem se v literatuře a na historickým mapách setkal s názvem "Karlín přístav" pouze jako s názvem zastávky u bývalé vozovny tramvají, která se na Rohanském ostrově nenacházela (mapa). Díky, JanSuchy 5. 8. 2010, 18:59 (UTC)

Tak to mi nedopatřením splynulo, je to asi o 400 m jinde. Asi jsem to usoudil podle nějakého méně přesného schematu, které jsem měl k dispozici. Jak přesně byla organizována kolejová síť na Rohanském ostrově a které části k jakému dopravnímu celku patřily bohužel nevím, zatím jsem se pokusil alespoň o to, aby několik fotek téže budovy bylo v téže kategorii. Snad se najde někdo, kdo to bude umět zařadit lépe. --ŠJů 8. 8. 2010, 21:37 (UTC)

Články o značkách

Je možné, že v budoucnu vzniknou články o jednotlivých značkách?--Juan de Vojníkov 24. 8. 2010, 05:13 (UTC)

Je to možné - buď o některých jednotlivých značkách (kde může být třeba porovnávána podoba té značky v různých zemích a v různých dobách), nebo o skupinách značek s podobným účelem či významem, anebo o místech, která jsou značkami označovaná (například o přechodu pro chodce, o kruhovém objezdu - a v té souvislosti i o souvisejících značkách). Já bych takové články uvítal, ale je to moc velké sousto, než abych mohl slíbit, že se do toho pustím. Myslím, že třeba na anglické Wikipedii pár takových článků existuje. --ŠJů 24. 8. 2010, 05:37 (UTC)

Okresy ve Spojených státech amerických

V souvislosti dávnou v účastí v Diskuse ke kategorii:Okresy v USA upozorňuji na současnou Diskuse:Okres Los Angeles. --Tchoř 6. 9. 2010, 09:26 (UTC)

Trolejbusy ve Zlíně

Ahoj. Přemýšlím, zda by tato editace neměla spíš být v článku Hybridní trolejbus, kam by vedl odkaz z článku o zlínských trolejbusech. Přece jen věc týkající se všech podobných linek v ČR, nejenom specificky Zlína. --Harold 16. 9. 2010, 11:49 (UTC)

Podrobněji by o tom mělo být v článku Hybridní trolejbus a Trolejbusová dráha, ale rámcová zmínka by asi měla být i v článcích o všech městských sítích, resp. tratích, kterých se to týká. Otázka je, co se bude dít v dalších letech, protože homologace vozidel atd. se přizpůsobují evropským pravidlům a české pojetí trolejbusů je zřejmě docela anomálií, ostatně ani český právní řád sám o sobě není v téhle věci úplně konzistentní. --ŠJů 16. 9. 2010, 11:56 (UTC)

Všiml jsem si, že než jsem ti napsal, už jsi to vložil i do článku o dráze. :-) Jinak, OK, beru. --Harold 16. 9. 2010, 11:59 (UTC)

Stanice metra

Ahoj, koukal jsem, že by se zamýšlená změna rozlišovačů u článků o stanicích metra promítla do 600 až 700 článků (ostatní města jsou na tom obdobně), a proto jsem info o tomto záměru hodil Pod lípu: Wikipedie:Pod lípou (návrhy)#Rozlišovač stanic metra. A jelikož jsi s tímto nápadem přišel, říkal jsem si, že bys o tom měl vědět. Pěkný den. --Faigl.ladislav _slova^činy 21. 9. 2010, 14:53 (UTC)

AfD/Kategorie:Osoby spjaté s drogami

Chtěl bych tě upozornit, že jsem tuto kategorii tebou založenou navrhl na smazání. Zagothal 28. 9. 2010, 09:56 (UTC)

Díky za upozornění. --ŠJů 28. 9. 2010, 13:46 (UTC)

Kategorie:Doprava po sněhu a ledu

Zdravím, narazil jsem na Kategorie:Doprava po sněhu a ledu a přidal jsem související kategorii Kategorie:Vodní doprava, avšak Teď přemýšlím, zda-li by nebylo lepší dát Kategorie:Vodní doprava jako nadřazenou Kategorie:Doprava po sněhu a ledu místo jen Kategorie:Doprava. Přeci led a sníh je voda... Považovalo by jsi to za vhodné? Díky za odpověď. --Elm 20. 10. 2010, 11:08 (UTC)

Když jsem viděl nadpis diskusního příspěvku, už jsem se lekl, že někdo chce tu kategorii smazat nebo „doložit zdroji“, protože existence ledu a sněhu je „vlastní výzkum“ a někomu by se mohl zdát obsah kategorie příliš nesourodý. Myslím, že "vodní doprava" je vcelku zavedený termín s ustáleným významem, znamenající zhruba dopravu plavidly, a voda je zase v běžném významu slova (nikoliv fyzikálně-chemickém) označení speciálně pro kapalné skupenství této látky. Jízda sněžného skútru nebo rolby, jízda na bruslích anebo jízda autem přes zamrzlou lipenskou přehradu se v obvyklém významu za vodní dopravu nepovažují – ledoborce by snad mohly patřit do obojího, ale primárně do vodní dopravy. Ani technologicky nemá vodní doprava s dopravou po sněhu a ledu téměř nic společného (blíž by doprava po sněhu a ledu mohla mít ke kategorii "off road" neboli terénní dopravy, pokud bychom takovou měli). --ŠJů 20. 10. 2010, 15:13 (UTC)

Taky jsem si říkal, že se asi lekneš, že jde o smazání ;) Uznávám tvoje argumenty, asi by to nebylo vhodné, takhle je to lepší. S pozdravem --Elm 20. 10. 2010, 15:48 (UTC)

Ralsko aspol

Zdravím. Hej, ŠJů, než příště někde napíšeš, že nějakému celku byl NAVRÁCEN status města, tak se prosím nejprv podívej, jestli takový celek vůbec dřív existoval ;) Ralsko je novotvar bolševického původu, který před sametem nikdy neexistoval jako sídelní útvar. Tudíž mu nemohlo být vráceno něco, co nesídelní útvar nemůže nikdy mít ;) --Kirk 1. 11. 2010, 13:27 (UTC)

Než cokoliv v článku opravuješ nebo dokonce někomu něco vytýkáš, tak si prosím nejprve ověř ve zdrojích, jestli jsi nepodlehl nějakému bludu. Uvedený zdroj (http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=26617) docela jednoznačně říká, že status města byl stanoven podle § 3 odst. 3 zákona o obcích. A ten zase docela jasně říká, že podle něj lze status města udělit jen a pouze obci, která byla městem přede dnem 17. května 1954. T. j. předseda sněmovny zjevně uznal identitu dnešního města Ralsko s nějakou obcí, která dříve byla městem. Jestli máš nějaký zdroj, který tvrdí, že předseda sněmovny rozhodl chybně, nebo která vysvětluje, na základě čeho rozhodl, jak rozhodl, tak můžeš do článku takovou informaci i s příslušným zdrojem přidat. Pokud se ti Vlčkovo rozhodnutí nelíbí, tak si stěžuj u správního soudu, ne u mě - informace o vrácení statusu včetně zdůvodnění je ale jasně ozdrojovaná usnesením, které je veřejnou listinou a tedy se jeho správnost předpokládá, pokud není vyvrácena.

Doufám, že jsi podobné úpravy na základě tvého vlastního výzkumu a v rozporu s odkazovanými usneseními nedělal i v dalších článcích. "Povýšení na město" by v případě Ralska byl nesmysl, na to by muselo mít skoro dvakrát víc obyvatel. --ŠJů 1. 11. 2010, 14:04 (UTC)

Připouštím, že některá bývalá obec na jeho území kdysi městem snad byla (v článku teda není specifikováno, která obec to byla), nicméně to nic nemění na tom, že obec Ralsko před rokem 1992 nikdy neexistovala :-) Takže jestliže byl městský status Ralsku udělen na základě toho, že na jeho území kdysi nějaké město bylo, tak by věta měla znít asi následovně "Ke dni x.y.zzzz byl Ralsku udělen status města na základě toho, že obec xy, existující v minulosti na jeho území, byla městem." --Kirk 1. 11. 2010, 14:53 (UTC)

Ok, tak vidím, že jsem přehlédl, že v odstavci o historii je specifikováno, že to byla obec Kuřivody. Ale stejně by to ještě cchtělo upravit. --Kirk 1. 11. 2010, 14:57 (UTC)

V článku jsi nic nepřehlédl, to jsem tam doplnil až teď. Upravil jsem, co šlo, teď je to snad jasné. Každopádně je třeba se držet zdrojů a pokud se ti v nějakém zdroji něco nezdá, tak je třeba to prověřit a doložit, ne opravovat jen podle vlastních dojmů ještě dřív, než si stav ověříš, anebo dokonce v rozporu s uvedeným zdrojem. Tuším, že jsem kdysi narazil i na případ, kde se Vlček (i nějaký jeho přepisovač) jasně sekl v čísle odstavce zákona. Jinak je jistě zajímavou otázkou správního práva, jestli by Vlček status města přiznal, i pokud by obecní úřad náhodou sídlil v nějaké vesnici a ne v bývalém městě Kuřívody, ale i kdyby to tak bylo, tak nám nepřísluší to přehodnocovat: pokud předseda sněmovny status vrátí, tak je podle rozhodnutí vrácen, i kdyby ho obec nikdy předtím neměla. Leda by šlo doložit, že ho vrátil neoprávněně. --ŠJů 1. 11. 2010, 15:09 (UTC)

Tramvajové linky

Ahoj. Rád bych znal názor ostatních wikipedistů na nově založené seznamy tramvajových linek, když tak se mrkni na Wikipedie:Pod lípou#Seznamy tramvajových linek. --Harold 2. 11. 2010, 16:33 (UTC)

Radotínský most

Ahoj, dovolil jsem si zpochybnit dvě tvrzení v článku Radotínský most, více v tamější diskusi. --Jvs 5. 11. 2010, 09:21 (UTC)

Díky za upozornění. Mostním konstrukcím nerozumím natolik, že bych se pouštěl do nějakého vlastního výzkumu, takže jsem ona tvrzení určitě opsal z některého z uvedených zdrojů, které jsem nejspíš považoval za kvalifikované. Pokusím se dohledat a upřesnit, který z nich to byl. --ŠJů 5. 11. 2010, 11:52 (UTC)

Pozdrav!

Ja sem tebe napisal na polske wikipedie a očekuji odpověď.Tak možeš tatý napisať na česke wiki. Pozdrav z berlina. --J.Dygas 26. 11. 2010, 01:00 (UTC)

Obrana

Hallo! Ja tebe obranil na nemécke wikipedie protože ty ne vědel co ty napisal.Pozdrav z berlina --J.Dygas 26. 11. 2010, 01:42 (UTC)

Cítoliby

Zdravím a děkuji za připomínku. To, o čem píšete, je metodologický problém. Kdysi, když jsem psával "učená" historická pojednání, tak jsem samozřejmě používal poznámkový aparát. Ale v historiografickém textu nemáte jen tvrzení a fakta, ale také různé narativní prvky, tak jsou tam poznámky jen občas. Wiki je ale encyklopedie, a tam by měla být co věta, to fakt. Zřejmě by nebylo dobře a ani technicky možné za každou větou dělat odkazy. Konkrétně Cítoliby: Kdysi jsem o nich napsal knížku, která je založená na studiu archivních pramenů a taky akceptuje výsledky dosavadní literatury. Bylo by mi nepříjemné v textu ve Wiki pořád odkazovat na sebe. A jak mám vůbec odkazovat? Na primární prameny, tj. archivní signatury, resp. inventární čísla? Nebo na literaturu? A kde vlastně? Za každým datem narození a úmrtí odkazovat na příslušný matriční zápis? Píšu-li, že malířovo dílo má NG, odkaz? Při tvrzení, že Hruškové postavili v Cít. renesanční zámek, odkaz na stránku stavebně historického průzkumu? Když došlo ke změně majitele obce odkaz? Zkuste mi prosím na příkladu pahýlu Cítolib napsat, kde konkrétně byste si odkazy představoval. Líbí se mi třeba encyklopedická řada nakladatelství LIBRI. Tam je encyklopedické heslo a pod ním vždy důkladný soupis literatury. Tak by to mělo být. Já vím, Wiki je třeba chránit před vandaly a falzifikátory, ale jak na to? Odkazem za každým tvrzením? Moc by mě Váš názor zajímal.--Gortyna 27. 11. 2010, 07:26 (UTC)

Zdravím. Zvyklosti a nároky na Wikipedii jsou u různých oborů dost nevyvážené (u sporných a kontroverzních témat bývají nároky výrazně vyšší). Obecně bych řekl, že je dobré uvádět zdroj u každého tvrzení, u kterého by kohokoliv ze čtenářů mohl původ informace zajímat (a obzvlášť ty údaje, které by se potenciálně mohly dostat do kolize s údaji pocházejícími z jiných zdrojů, pak informace analytické a hodnotící atd.). T. j. pokud někdo čerpá z Wikipedie, vždy by měl mít (v ideálním případě) možnost odkázat přímo na zdroj, ze kterého čerpala Wikipedie, namísto aby jako zdroj uváděl Wikipedii. U "narativních prvků" záleží na jejich funkci: neměly by vybočovat z encyklopedického stylu, neměly by podávat fakta z žádného subjektivního úhlu pohledu ani nadměrně hodnotit, respektive pokud hodnotí nebo analyzují, tak pak už by zdrojovány být měly.

Čím zdrojovat je další otázka. Rámcově může napovědět Wikipedie:Ověřitelnost#Zdroje, i když části tohoto pravidla jsou vzdáleny realitě i principům Wikipedie (mluvit v dobrovolném projektu o nějakém "břemenu důkazů" je ujetost). Stránka Wikipedie:Reference toho moc konkrétního neříká. Diskuse o rozdílu mezi "publikovanými zdroji" a "veřejně dostupnými zdroji" je pod rozlišovacími schopnostmi mnoha tvůrců pravidel. Stránka Wikipedie:Žádný vlastní výzkum#Primární a sekundární zdroj informací je také spíše soukromým esejem, byť je to nadepsané jako "závazné pravidlo" - zde se z ne úplně jasných důvodů preferují sekundární zdroje před primárními i terciárními - já bych zastával názor, že každá informace má být zdrojována co nejblíže svému původu (t. j. prostá informace přímo z příslušné archiválie, její analýza nebo interpretace pak takovým zdrojem, který ji interpretuje nebo analyzuje). U primárních zdrojů snad může být problém právě v tom, nakolik jsou veřejně dostupné (do knihoven je širší veřejný přístup než do archivů, některé primární zdroje nejsou ani ve veřejných archivech).

Obecně platí, že i "slabší" reference (například nějakým popularizačním textem) je lepší než vůbec žádná - reference pak není ani tak nějakým automatickým "důkazem pravdivosti", jako spíš údajem, který naznačuje míru spolehlivosti informace a cestu, kudy se do Wikipedie dostala. ("Ověřitelnost" na Wikipedii znamená soulad s publikovaným zdrojem, ne soulad se skutečností.) Ale ať už se zdrojuje "vědecky" z primárních a akademických zdrojů anebo jen nějakými populárními texty, vždy by mělo být jasné, ke které části se příslušná reference vztahuje. Pokud je jen pod článkem seznam patnácti publikací, tak to není ideální, a jakmile se nějaké údaje začnou navzájem rozcházet, tak se to pak těžko řeší (při dobrém zdrojování lze uvést oba údaje souběžně anebo vyřadit ten, který je zjevně méně spolehlivý). U nekontroverzních údajů se tu často toleruje, že zdrojovány nejsou. Zde je třeba hledat určitý kompromis mezi idealistickým požadavkem "absolutní ověřitelnosti" a praktickým používáním Wikipedie: mnohdy je lepší, když Wikipedie k tématu napíše aspoň něco rozumného, než aby se tu nepsalo vůbec nic - ale je vhodné se snažit k tomu ideálu v mezích možností směřovat. --ŠJů 27. 11. 2010, 13:08 (UTC)

Zdravím a děkuji za názor. Čekal jsem spíš zcela konkrétní odpovědi, jak a kde byste Cítoliby ozdrojoval. Z Vaší odpovědi je zřejmé, že slušný wikipedista si v téhle otázce musí poradit sám a zodpovídat se musí svému svědomí. --Gortyna 27. 11. 2010, 17:33 (UTC)

Taky zdravím. Vzhledem k tomu, že nevím, co konkrétně jste ze kterého zdroje čerpal, tak ani nemohu konkrétně ukázat, co a jak jste podle mých představ mohl zdrojovat. Spíš bychom si teoreticky mohli ukazovat příklady již existujících článků a na nich si ukazovat, které jsou zdrojovány lépe, které hůře a které špatně či nedostatečně. Myslím, že nejde ani tolik o otázku svědomí, jako spíš o to, rozkoukat se ve zvyklostech Wikipedie a v jejich rámci se snažit držet té vyšší úrovně. A také je užitečná určitá zpětná vazba, t. j. navzájem se upozornit, pokud se nám zdá, že by kolega mohl svou práci v něčem vylepšit. U kratičkého článku se většinou snese, pokud je pod ním uveden jeden či dva zdroje k celku. Ale čím je článek delší a čím je těch uvedených zdrojů víc, tím je potřebnější uvádět přesně, která informace ze kterého pochází. A protože zpětně se to dohledává hůře, bývá užitečné s tím začít již od začátku. Ale chápu, že ne vždy je to snadné.--ŠJů 28. 11. 2010, 01:06 (UTC)

Jezero

Jenom drobnost - žádná přehradní jezera nikde na světě neexistují, jezero je vždy pouze a výhradně přírodní povahy a původu. MiroslavJosef 4. 12. 2010, 23:14 (UTC)

Říká MiroslavJosef. V češtině se tím slovem ale označují odedávna a nezřídka i mnohé umělé nádrže, zejména přehradní, byť slovník češtiny tento význam označuje za přenesený. Každopádně existuje zavedený a správný termín "přehradní jezero" (byť nemusí být jezerem, tak jako rajské jablko není v pravém smyslu jablkem). --ŠJů 4. 12. 2010, 23:17 (UTC)

Jde pouze a výhradně o odborné přírodovědné názvosloví, které používá zejména ekologie, geomorfologie, geografie, hydrologie a vodní hospodářství - vymýšlet si vlastní neodborné názvosloví je nejenže nesmyslné ale je to i cesta do pekel. Chtělo by to více studovat odbornou literaturu a méně si vymýšlet nesmysly. ** Se mnou to má skutečně jen pramálo společného, já jsem toto názvosloví opravdu nevymyslel. MiroslavJosef 4. 12. 2010, 23:28 (UTC)

Jde primárně o to, že Wikipedie je všeobecná encyklopedie psaná v češtině a tedy musí akceptovat obecný smysl slov v češtině. Pokud někteří specialisté v některých oborech zavádějí speciální terminologii odlišnou od běžného a základního významu slova, tak je to nutné považovat za speciální význam, který existuje vedle běžného významu. Tak jako "voda" je odjakživa název pro reálné směsi nacházející se v přírodě, nikoliv pro čistou chemickou látku, která je nepitná. Chtělo by to mít větší rozhled a ne hned osočovat každého, kdo ho má. Existuje-li spor, podíváme se do slovníku, který je z hlediska jazyka odborný, a vidíme tam "přehradní jezero" hned jako jeden z prvních příkladů použití slova jezero, jak jsem ostatně psal už výše. Ne každý inženýr, který by rád fušoval do lexikologie, na to skutečně má - většina z těch, co hlásají svůj "jediný správný význam" některého termínu, obvykle nemá přehled ani o historii a variabilitě odborného názvosloví, natož o významu českých slov vůbec. --ŠJů 4. 12. 2010, 23:37 (UTC)

Mimochodem, český dávný bordel je rybník zvaný Máchovo jezero.--Zákupák 5. 12. 2010, 03:09 (UTC)

To není bordel. To prostě plyne z faktu, že někdo, kdo si umanul, že slovo "jezero" uzurpuje jen pro přírodní jezera, nerespektoval šíři tradičního významu slova. Ale to se týká i termínů z jiných oborů: zámek je tradiční označení pro hrady, doložené v mnoha místních a pomístních jménech, a navzdory tomu z toho někdo udělal termín pro neopevněné novodobé stavby. A v kdekteré obci mají u železniční zastávky ulici nebo zastávku "U nádraží", ačkoliv podle oficiální nádražácké terminologie nemá zastávka s nádražím nic společného. To pak je hloupé soudit, jestli "špatně" to říkají ti lidé, kteří se drží původního významu slova, anebo ti, kdo nevhodně utvořili odborný termín. --ŠJů 5. 12. 2010, 03:20 (UTC)

Soudní obvod

Ahoj. Sorry za revert, ale tahle verze je lepší. Jak píšu ve shrnutí, obvodní soudy jsou označení okresních soudů. Existují i dva označením městské (Praha a Brno), ale jeden je typově krajský a jeden okresní. Tyhle podbrobnosti do toho nepatří, jsou uvedeny v článcích okresní soud a krajský soud. Hustoles 13. 12. 2010, 18:49 (UTC)

Pokud to není jednoduché a typ soudu je zaměnitelný s názvem soudu (t. j. výraz "okresní soud" má vlastně dva různé významy), tak tím spíš by to mělo být zmíněno. --ŠJů 13. 12. 2010, 18:52 (UTC)

No jak myslíš, sice je to v těch článcích a teď je podle mě článek Soudní obvod zbytečně komplikovaný, tudíž horší, ale co se dá dělat. Mmch, nebylo by lepší to do budoucna nejdřív vyřešit v diskuzi? Hustoles 13. 12. 2010, 18:57 (UTC)

Ten článek je především pouhý pahýl, a doplnění informací tak, aby nebyl zavádějící, mu těžko může uškodit. Jinak pokud máš záměr příště místo sporného revertu nejdříve zkusit diskusi, nic proti tomu nemám. Divil jsem se, že jsi tu informaci rovnou odstranil, namísto abys ji upřesnil. --ŠJů 13. 12. 2010, 19:47 (UTC)

To byla rychlá reakce na nediskutovanou akci. U článku Okresní soud se z Tvé strany opakuje to samé - víc v tamní diskuzi. Hustoles 13. 12. 2010, 20:36 (UTC)

Nediskutovanou akci? A ty jsi se mnou něco konzultoval před tím, než jsi článek založil? Ty jsi byl první, kdo revertoval - čili na tobě bylo zahájit před revertem diskusi. U článku Okresní soud je to podobné - já jsem článek v souladu s relevantními zdroji upřesnil, tvoje námitka nevede ke zpřesnění článku, ale k odstranění relevantní informace. Proto ji lze těžko akceptovat. --ŠJů 13. 12. 2010, 21:01 (UTC)

Pokračování diskuze z článku Okresní soud

1) Rozhodně ne snadněji, spíš obtížněji. Protože v obvodu (alespoň většiny obvodu) bude stále MS Praha, ne (jen) KS Praha a věta Do obvodu Městského soudu v Praze patří obvody obvodních soudů... tam jistě nedává možnost dát okresní soudy (v užším pojetí). To by dané ustanovení muselo znít nějak takto Do obvodu Městského soudu v Praze patří obvody pražských okresních soudů, což nezní. Není jiná možnost, než že MS Praha má ve své působnosti jen obvody obvodních soudů, tedy okresních soudů, jejichž označení je obvodní soud. Okresní soud Praha-západ by musel být brán za obvodní soud, což není. Ovšem, toto je jen hypotetická otázka, měli bychom vycházet z toho, že zákonodárce je rozumný a pokud by něco takového nastalo, tak pomyslí i na soudy :-)

2) Tady tou zásadou jsem myslel to, že pokud došlo nejdřív v roce 2002 k určitému vymezení soudního obvodu určitého soudu, tak pokud později vlivem pozdějšího právního předpisu došlo nepřímo k jeho změně, tak má přednost (od účinnosti pozdější právní úpravy) druhé (nepřímé) vymezení. Ačkoli je nepřímé, tak stejně závazné (žádný obvodní soud by ve svém obvodu území Městské části Praha-Průhonice neměl). Mimochodem, zajímavější by to bylo v případě, kdyby např. došlo k připojení Modřic k Brnu a zároveň by se nezměnilo vymezení OS Brno-venkov. Do obvodu OS Brno-venkov by měly Modřice stále spadat, ale už by to zároveň bylo území města Brna, takže MS Brno ... Řešení by ovšem bylo stejné. Lex posterior derogat legi priori. Tedy od 2002 do účinnosti změny OS Brno-venkov, potom MS Brno.

3) Naprostý souhlas, čím více zákonů, tím víc nesmyslů. To už je skoro fyzikální zákon. PS: A možná právě proto větší význam právníků? :-)

4) ÚS by to samozřejmě za protiústavní nebral, už několikrát se vyslovil, že ústavněkonformní výklad má přednost před zrušením podústavního předpisu. Takže je třeba nalézt takové řešení, které vyhoví ústavě.

Mimochodem, nevím tedy, jestli to není příliš osobní, ale - Ty jsi taky právník, že jo?

Hustoles 14. 12. 2010, 21:27 (UTC)

1) Tu větu Do obvodu Městského soudu v Praze patří obvody obvodních soudů... jsem zmiňoval proto, že když je v zákoně výslovně řečeno, které obvody do obvodu vyššího soudu patří, není tím výslovně řečeno, že jiné tam nepatří. T. j. neměl jsem na mysli, že by se nějaký okresní soud mohl vejít do pojmu "obvodní soudy", ale že to znění samo o sobě předem nevylučuje, že by například ty nedbale připojené Průhonice sice patřily pod okresní soud Praha-západ, ale odvolacím soudem ve věcech týkajících se Průhonic by atypicky byl Městský soud v Praze, nikoliv Krajský soud v Praze. Ale nezkoumal jsem to tak podrobně, abych si byl jist, jestli tomu nebrání něco jiného - asi by to nějaké problémy způsobovalo. Nicméně principiálně to, že obvody vyšších soudů jsou tvořeny určitým počtem celých obvodů nižších soudů, není úplná nezbytnost - podobně jako není nezbytnost, aby se obvody okresních soudů kryly s hranicemi okresů. Obecně bych počítal s tím, že zákonodárce (resp. úředník, který bude návrh vytvářet) i při nejlepší snaze vždycky někde na něco zapomene. Ale tohle snad ještě patří mezi ty základní věci, kde to je méně pravděpodobné. Ovšem často vznikají rozpory i tím, že spolu válčí dvě koncepce a kvůli tomu se jednu z nich podaří prosadit a schválit jen napůl. Asi jako že Berounka se v Plzni oficiálně jmenuje Mže a i kraj s tím sympatizoval, ale podle zákona je to pořád Berounka.

2) Myslím si, že nepřímému účinku pozdějších zákonů ten zákon o soudech zabránil tím, že vymezení městských částí výslovně svázal se stavem ke dni nabytí účinnosti. Ad Modřice, brání něco principiálně tomu, aby jedno území patřilo současně do dvou prvoinstančních obvodů? Bylo by to nezvyklé, ale představme si situaci, že by zákonodárce omylem napsal tutéž obec ke dvěma okresním soudům zároveň. Nebylo by to o nic bizarnější, než když se s překvapením zjistilo, že mohou být dva předsedové vlády současně.

ad PS) Právník nejsem, i když jsem k právu v životě z několika stran přičuchl a o některé jeho oblasti jsem se nadstandardně zajímal. --ŠJů 14. 12. 2010, 22:04 (UTC)

ad 1) Příloha č. 2 zákona o soudech a soudcích vcelku jasně a taxativně vyjmenovává soudy, které jsou v obvodu MS Praha a u KS Praha je zase výslovně uveden OS Praha-západ. Tzn. bez změny tohoto by opravdu nešlo, aby OS Praha-západ byl v obvodu MS Praha.

ad 2) Tak toto by taky fakt nešlo :-) Místně příslušným soudem je vždycky jen jeden soud. A určitě by nemohl např. v každém občanskoprávním sporu rozhodovat Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 OSŘ o místně příslušném soudu. Takový problém by bylo potřeba nějak překonat, a to právním výkladem. A doufat, že brzo bude novelizace :-)

Hustoles 15. 12. 2010, 13:17 (UTC)

Jak už jsem psal, výčty v příloze jsou, ale není výslovně řečeno, že jsou uzavřené, byť obvykle jsou tak chápány. Pokud by se takový výčet dostal do kolize s jiným ustanovením, které by bylo exaktnější, tak by mohla domněnka uzavřenosti výčtu být výkladem odsunuta. A zásada "vždycky to tak je" také funguje většinou jen potud, dokud se nevyskytne případ, který by nešlo vyřešit jinak než jiným výkladem. Zásada neprostupnosti a výlučnosti soudních obvodů téže úrovně v téže věcné působnosti sice odpovídá tradici, ale její prolomení v rámci výkladového sporu o případ neřešitelný v mezích tradičních výkladů není nepředstavitelné. Když si moderní právní řády uměly poradit s dvojím občanstvím, průnik soudních obvodů není o mnoho komplikovanější, byť nejspíš by zrovna na toto řešení nedošlo. Mimochodem, podle toho zmíněného § 11 OSŘ by Nejvyšší soud nerozhodoval o věci samé, ale pouze o tom, který prvoinstanční soud to má projednat. Přičemž je možné, že by nemusel o každé kauze rozhodovat zvlášť, ale mohl by jediným svým rozhodnutím v podstatě dvojznačnost nebo jinou chybu zákona napravit a Průhonice prostě někam zařadit (pokud tedy takovému paušálnímu rozhodnutí nebrání nějaké procesní důvody, třeba že takové rozhodnutí nelze vydat bez účasti stran toho řízení, o kterém se zrovna rozhoduje). --ŠJů 15. 12. 2010, 20:41 (UTC)

A) Nechci se Tě dotknout, ale víš co to je taxativní výčet? B) Diplomaticky řečeno, nemyslím si, že by byla možná dvojí příslušnost soudu, tedy že by např. bylo možno podat žalobu u kteréhokoli do úvahy připadajících soudů. Pokud trochu znáš procesní řády, měl bys vědět, že takové řízení by bylo zmatečné a vždy by bylo odvolacím soudem zrušeno. Víš, tak to prostě je a pokud mi nevěříš, zkus si to ověřit u někoho jiného. Hustoles 15. 12. 2010, 20:55 (UTC)

Hm, pojistil sis převahu a teď mi to dáváš na úvod každé věty sežrat – dobrá taktika, ale, diplomaticky řečeno, moc průhledná :-) A) Neměl by ses mě ptát, jestli vím, co je to taxativní výčet, ale spíš ses mě měl zeptat, jestli vím, že výčet, který není výslovně formulován jako demonstrativní, se (a teoreticky to má platit obecně) považuje za taxativní i tehdy, když výslovně jako taxativní formulován není (popřípadě jsi mohl do diskuse přispět informací, o co se tato zásada opírá, resp. odkud pochází). A opět by na stole byla otázka, jestli tato nepsaná (resp. nekodifikovaná) tradiční zásada by měla vyšší váhu než případné jiné ustanovení, které by bylo exaktnější. Mimochodem, mám jméno Edvard Beneš ve větě "Edvard Beneš se zasloužil o stát" považovat za taxativní výčet, protože v témž zákoně a téže větě není zmíněno, že se o stát zasloužili i další anebo že Beneš byl jen jedním z takových? Nebo se to neztahuje na jednočlenné výčty? Kdyby ten zákon byl o dvou osobnostech, tak už by to výčet byl? Určitě by se našly spousty dalších a lepších příkladů, že ta zásada neplatí zas až tak obecně. B) Však já nepopírám, že taková je běžná praxe a výkladová tradice. Spousta věcí nějak "prostě je" až do té doby, než se jednou stane, že najednou jsou jinak, a leckdy jsou tím pak ti, jejichž jediným argumentem je "prostě to tak je", zaskočeni. Pevně věřím, že ty odvolací soudy by použily lepší zdůvodnění a takovéhle by si přece jen nedovolily :-) Nebylo by bývalo věcnější, kdybys ten důvod přímo stručně napsal místo spekulací o tom, jestli já něco znám či neznám a věřím či nevěřím? Ale neřešme to dál a počkejme si, až se Přezletice či Hora Svaté Kateřiny opravdu připojí, a doufejme, že to s nimi nedopadne jako s Kosovem. --ŠJů 15. 12. 2010, 22:01 (UTC)

Ne, tak to není (s tou taktikou:-) Jestli Tě dobře chápu, tak pokud tam není vyloženě napsáno "toto je taxativní výčet", tak není? Proč si vlastně myslíš, že v těch přílohách, které označují soudy a jejich obvody, taxativní není? Mimochodem, věta "Edvard Beneš se zasloužil o stát" výčtem není, to je hodnotící věta. Můj argument je takovýto - 1. např. OS Praha-západ je uveden u KS Praha, u MS Praha uveden není. Takže může být jen u KS Praha, u MS Praha ne. 2. U MS Praha mohou být jen ty soudy, které jsou u něj vedené, protože všechny ostatní jsou uvedeny u jiných soudů. Neexistuje okresní soud, který by nebyl u nějakého krajského uveden. Ergo, taxativní výčet, ne? Hustoles 16. 12. 2010, 06:29 (UTC)

Máš pravdu v tom, že většinou se výčty, které nejsou výslovně otevřené, opravdu defaultně za taxativní považují, dokud do sebe všechno takhle pěkně zapadá - a je taky pravda, že se o té zásadě učí ve školách. Tady jsme spekulovali o případu, kdy by to do sebe zapadávat přestalo a kdy by se domněnka taxativnosti dostala do kolize s výslovnou formulací jiného odstavce. Ty teď tu taxativnost nakonec zdůvodňuješ právě jen tím, že to tak "vychází". Ostatně tato část naší diskuse začala právě tím, že když zákon píše, že soud působí "na území města", tak ty jsi příšel s výkladem, že to nemusí znamenat "na celém území města". A já reagoval tím, že podobnými kličkami ("chytáním za slovo") by v nouzi šlo zkoušet relativizovat i tu příslušnost okresních soudů a vymezení obvodů krajských soudů. Například to prolínání soudních obvodů (ač by to byl velmi novátorský a problematický výklad) výslovně vyloučeno není, nemýlím se? Co se týče toho Beneše - z hlediska posuzování povahy seznamu je vcelku jedno, jestli účelem seznamu je něco definovat anebo hodnotit. Účelem bylo hodnotit normativně, t. j. vyvolat tím hodnocením nějaké právní důsledky. Nechtěl jsi spíš říct, že povahu výčtu by to mělo při jiné stavbě věty? Že věta "O stát se zasloužili Masaryk, Štefánik a Beneš" by měla být považována za taxativní výčet, zatímco věta "Masaryk, Štefánik a Beneš se zasloužili o stát" by připouštěla, že se zasloužil i někdo další? Co když by někdo snižoval zásluhy Háchy, Gottwalda, Havla nebo Klause tím, že o nich takový zákon nevyšel? Anebo by někomu z nich, navzdory zákonům, přičítal větší zásluhy? Ale zkus si sám někde najít lepší příklady výčtů, u kterých by se dalo zpochybnit, zda jsou taxativní – máš o tom určitě lepší přehled. --ŠJů 16. 12. 2010, 17:00 (UTC)

Pokud je věta "působí na území města", tak to samozřejmě znamená, že působí na celém území města. Ledaže lex specialis celé území nevyloučí jak např. v našem případě tím, že Průhonice nezahrne do obvodu nějakého obvodního soudu (takže zůstanou u OS Praha-západ, čímž MS Praha nebude mít působnost na celou Prahu). Stejně tak je jasné, že jestliže jsou všechny české okresní soudy uvedeny u nějakého krajského soudu, tak určitý okresní soud nemůže být u nějakého jiného, než u kterého je uveden. Výjimka z toho by byla, kdyby lex specialis vytvořil nový okresní soud, který by u žádného krajského uveden nebyl. Tam už by se o tom, do obvodu jakého krajského soudu patří, dalo spekulovat. Pokud však takový soud není, je jejich výčet u krajských soudů taxativní. Mě to připadá jako natolik jednoduchá a samozřejmá věc, že víc k tomu nemám co říct. Takže to je asi k tomuto vše. Hustoles 17. 12. 2010, 10:14 (UTC)

Sub. LZPS

Pane kolego, vyprošuji si hodnotové soudy typu "nesmyslné a nepodložené velkohubé tvrzení". Za svou formulací si stojím i s ohledem sub. cit. 28, ale revertovat Vás nehodlám. Pevně věřím, že to nebyla snaha o osobní útok. Hezký adventní čas, Taavetti 18. 12. 2010, 22:19 (UTC)

Nedovolil bych si předjímat, že jste autorem toho tvrzení vy. Nicméně pokud z nějakého zdroje přebíráte takto pochybné paušalizující interpretující tvrzení, tak je vždy vhodné jej uvést jako názor konkrétního autora, ne jako objektivní skutečnost. Fakt je, že došlo k určité konkrétní změně znění ústavy - ale otázka, zda nějaký teoretický spor tím byly vyřešen a který, je natolik náročná, že za její zodpovězení lze stěží považovat osobní názor jednoho vykladače, byť odborně kvalifikovaného. Pokud někdo někde tvrdil, že ta novela vyřešila "definitivně" a "všechny" teoretické spory o povahu Listiny, tak to bylo zjevně přepjaté a nerealistické tvrzení, jestli vám tedy tato méně expresivní synonyma budou vyhovovat lépe. Takováto extrémní tvzení by měla být uváděna pokud možno přesnou citací jako názor konkrétního autora. --ŠJů 18. 12. 2010, 22:39 (UTC)

Trojský most (nový)

Ani jeden z odkazů uvedených pod referencí č. 1 už opravdu není funkční. --62.84.154.40 21. 12. 2010, 09:47 (UTC)

Co jednou bylo publikovaným zdrojem, je publikovaným zdrojem jednou provždy. Většina internetových zdrojů časem z původní URL zmizí, ale to neznamená, že budeme kvůli tomu odmazávat z Wikipedie informace, které jsme z něj čerpali. Právě proto se k referencím píšou kromě URL i další řádné údaje jako název, autor, datum atd., aby bylo možno zdroj dohledat i poté, když už není na původním místě on-line. --ŠJů 21. 12. 2010, 09:49 (UTC)

Vánoční vyznamenání

Dovolte mi přidat Vám pod stromeček virtuální malý dárek, zasloužený editacemi i dobou zde strávenou, uživatelské vyznamenání Veterána I. stupně. Hezký večer přeje--Zákupák 24. 12. 2010, 15:58 (UTC)

Zahlcování Wikipedie

Vážený! Mohl byste mně, neznalému, vysvětlit, proč jste zcela zbytečně přesunul článek Prosecká (ulice v Praze) na název Prosecká (ulice)? Přesun článku a vytvoření zbytečného přesměrování je přesně ten případ, kdy je Wikipedie zahlcována neužitečnými a ničemu nesloužícími operacemi. Zřejmě máte pravdu, že jiná obec ulici tohoto názvu nemá. Nevím, nekontroloval jsem. Přesun článku pod nový název má jediný efekt - snížení informačního obsahu článku. To, co bylo dosud zřejmé bez nahlížení do článku (že jde o ulici právě v Praze) lze nyní zjistit teprve po rozkliknutí článku. Obtěžující, neužitečné. Jestli můžu požádat, věnujte se něčemu užitečnějšímu. Děkuji. Leotard 30. 12. 2010, 18:27 (UTC)

Rozlišovač v názvu článku není určen k tomu, aby v něm byl obsažen "informační obsah" článku. Slouží k rozlišování od jiných existujících článků, které by jinak měly stejný název, a má být tvořen tím údajem, který je k takovému rozlišení třeba. Návod k používání rozlišovačů říká: "Údaj v závorce nemá být vysvětlením, doplněním nebo synonymním zopakováním názvu článku." Přesun článku na vhodnější název, který odpovídá konvencím, je standardní užitečná operace, stejně jako ponechat přesměrování z původního názvu (případně vytvoření přesměrování z jiných očekávatelných názvů). Zahlcováním je spíše načínat zbytečné diskuse o tom, co bylo ve shrnutí editace jasně zdůvodněno. Krom toho, vzhledem k tomu, že jiný Prosek než ten pražský ani ve Wikipedii nemáme, není ani pravda, že by bez rozkliknutí článku nebylo zřejmé, že se týká Prahy. --ŠJů 30. 12. 2010, 20:44 (UTC)

Přestaňte prosím ničit obsah Wikipedie! Vaše bezdůvodné odstraňování fotografie zdravotnického modulu Golem připomíná trucování malého dítěte. Stejné je to s Vaším přesvědčením, že úplně každý ví, že Prosek je jen jediný, ten pražský. Obávám se že velká část wikipedistů to neví. Já jsem na rozdíl od Vás přesvědčen, že uvádění obce, ve které se konkrétní ulice, náměstí atd. nachází by mělo být na Wikipedii povinné! Unikátních názvů ulic, o kterých zde na Wikipedii jsou nebo budou články je hodně, a já se naprosto necítím povinen dopředu vědět, zda konkrétní ulice je právě v Brně, Trutnově nebo Veltrusích.Leotard 31. 12. 2010, 09:39 (UTC)

Název článku není od toho, aby se do něj vešlo všechno, co by někdo mohl nevědět, nejlépe celý obsah článku. Někdo by v názvu článku o ulici mohl chtít název obce, někdo jiný název čtvrti, někdo další okres nebo stát, někdo další by zase v názvu chtěl mít, jak je ta ulice dlouhá nebo široká a jestli je rovná nebo zatočená a kdo všechno v ní kdy bydlel a co všechno v ní kdy parkovalo nebo projelo... Vycházejme z toho, že ta ulice má nějaký název a že tady na Wikipedii máme pravidla, jak se používají rozlišovače v případě, že by náhodou více subjektů článku mělo mít stejný název.

A že považujete za ničení Wikipedie, když z článku o ulici, která vede z Libně do Letňan, odstraňuji fotku vozidla postaveného na hranici Holešovic a Bubenče, ale které možná někdy také stálo na parkovišti u Prosecké ulice? Odstranění fotky jsem odůvodnil ve shrutí editace - nebuďte jak malé dítě, které to nedokáže pochopit. Ostatně v článku o tom modulu se ani nepíše, kdy měl kde stanoviště, takže to s tím parkovištěm v Libni asi tak bytostně a nedělitelně spjatý není. Zkuste se zeptat pár lidí, jaký na to mají názor. --ŠJů 31. 12. 2010, 11:16 (UTC)