Československá námořní plavba
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Československá námořní plavba je akciová společnost, založená 1. dubna 1959.
Obsah |
[editovat] Vznik společnosti
Ministerstvo zahraničního obchodu udělilo zakladateli společnosti Čechofrachtu Praha svým výnosem z února 1959 založit akciovou společnost, v jejíž náplni je provozování námořní plavby, nákup, prodej a pronájmy lodí. Založení bylo provedeno 1. dubna 1959 zapsáním do podnikového rejstříku.
V roce 1992 byla Československá námořní plavba privatizována v první vlně kuponové privatizace. V roce 1995 se majoritním akcionářem staly Harvardské fondy a došlo k postupnému rozprodání flotily námořních lodí.
[editovat] Struktura lodí v 7. pětiletce
- Skupina 1 – nosnost do 6 tis. DWT, lodě Blaník, Sitno, Radhošť, Kriváň
- Skupina 2 – nosnost 13–15 tis. DWT, lodě Mír, Orlík, Slapy, Lipno, Orava
- Skupina 3 – nosnost 26–40 tis. DWT, lodě Košice, Vítkovice, Praha, Bratislava, Třinec
[editovat] Seznam lodí ČNP
- Podrobnější informace naleznete v článku Československá námořní flotila.
- Republika I.
- Julius Fučík
- Lidice
- Dukla
- Mír I.
- Ostrava
- Orava I.
- Kladno
- Orlík I.
- Pionýr
- Jiskra
- Košice I.
- Republika II.
- Brno
- Vítkovice I.
- Blaník
- Sitno
- Radhošť
- Kriváň
- Praha
- Mír II.
- Bratislava
- Třinec
- Orlík II.
- Slapy
- Lipno
- Orava II.
- Karlovy Vary
- Vltava
- Otava
- Dunaj
- Berounka
- Labe
- Vítkovice II.
- Sázava
- Košice II.
- Tatry
- Beskydy
- Svitava
- Šumava
- Jan Hus
- Jan Žižka
- Prokop Holý
- Jan Želivský
Podnik během let své existence měl ve své správě několik desítek lodí. Například parníky Republika z roku 1951 a Julius Fučík z roku 1953 či v roce 1959 největší československou loď Ostrava o délce 170 metrů, šířce 22 metrů, plovoucí rychlostí 15,5 uzlů.
Společnost převzala do své správy také lodě Čínské lidové republiky, a to až do roku 1967.
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- Doslov s obrázky v knížce: F. Flos – Za pokladem , edice Karavana 1960

