Československá námořní flotila
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Flotila Československé námořní plavby, mezinárodní akciové společnosti (v roce 1994 přejmenované na Českou námořní plavbu a. s.) byla flotilou námořních nákladních lodí československého[1], později českého státu[zdroj?] ve správě[1] Československé námořní plavby, resp. České námořní plavby. Před privatizací skupině firem spřízněných s Viktorem Koženým[zdroj?] šlo o jednu z největších námořních flotil vnitrozemského státu na světě.[zdroj?] Po privatizaci[kdy?] následoval rychlý rozprodej flotily 14 námořních lodí, poslední loď byla odprodána roku 1998.[zdroj?] V současné době český stát žádnou námořní loď ve vlastnictví nemá.[zdroj?]
Obsah |
[editovat] Lodě československé / české námořní flotily
| Jméno | Pod čs.vlajkou | Postavena v | Tonáž (BRT) | Nosnost (DWT) |
|---|---|---|---|---|
| (tisíce rejstříkových tun) | (tisíce metrických tun) | |||
| Republika | 1952 - 1962 | Spojené království | 6,5 | 10,5 |
| Julius Fučík | 1954 - 1965 | Francie | 5,0 | 7,1 |
| Lidice | 1954 - 1967 | Finsko | 5,6 | 8,5 |
| Dukla | 1958 - 1965 | NDR | 6,5 | 10,0 |
| Mír | 1958 - 1967 | Jugoslávie | 9,3 | 12,5 |
| Ostrava | 1959 - 1965 | Jugoslávie | 13,3 | 20,1 |
| Orava | 1959 - 1965 | NDR | 6,5 | 10,0 |
| Kladno | 1959 - 1973 | Japonsko | 8,8 | 12,8 |
| Orlík | 1960 - 1967 | Polsko | 6,7 | 10,3 |
| Pionýr | 1960 - 1969 | Bulharsko | 1,9 | 3,1 |
| Jiskra | 1963 - 1980 | Bulharsko | 1,7 | 3,9 |
| Košice | 1963 - 1986 | Japonsko | 16,7 | 26,9 |
| Republika II. | 1964 - 1973 | Polsko | 10,8 | 13,9 |
| Brno | 1965 - 1981 | Polsko | 10,8 | 15,2 |
| Vítkovice | 1966 - 1987 | Velká Británie | 24,3 | 41,2 |
| Blaník | 1967 - 1990 | Štětín - Polsko | 5,5 | 5,9 |
| Sitno | 1969 - 1990 | Štětín - Polsko | 5,3 | 5,9 |
| Radhošť | 1970 - 1990 | Štětín - Polsko | 5,3 | 5,9 |
| Kriváň | 1970 - 1987 | Štětín - Polsko | 5,3 | 5,9 |
| Praha | 1972 - 1994 | Štětín - Polsko | 20,3 | 32,3 |
| Mír II | 1973 - 1993 | Warnemünde - NDR | 9,6 | 13,8 |
| Bratislava | 1974 - 1994 | Štětín - Polsko | 20,5 | 31,8 |
| Třinec | 1975 - 1998 | Štětín - Polsko | 20,5 | 33,2 |
| Orlík II | 1980 - 1996 | Rijeka - Jugoslávie | 10,4 | 15,8 |
| Slapy | 1981 - 1998 | Rijeka - Jugoslávie | 10,4 | 15,8 |
| Lipno | 1981 - 1998 | Rijeka - Jugoslávie | 10,4 | 15,9 |
| Orava II | 1981 - 1997 | Rijeka - Jugoslávie | 10,4 | 15,9 |
| Karlovy Vary | 1986 - 1996 | Japonsko | 13,5 | 22,6 |
| Vltava | 1988 - 1996 | Čína | 6,4 | 7,9 |
| Otava | 1988 - 1994 | Čína | 6,4 | 7,9 |
| Dunaj | 1989 - 1997 | Polsko | 21,3 | 33,2 |
| Berounka | 1989 - 1995 | Čína | 6,4 | 7,4 |
| Labe | 1989 - 1997 | Polsko | 21,3 | 33,2 |
| Vítkovice II | 1989 - 1997 | Jugoslávie | 16,7 | 26,9 |
| Sázava | 1989 - 1995 | Čína | 6,4 | 7,9 |
| Košice II | 1989 - 1997 | Jugoslávie | 26,1 | 40,9 |
| Tatry | 1990 - 1998 | Jižní Korea | 35,3 | 66,0 |
| Beskydy | 1993 - 1998 | Jižní Korea | 37,5 | 70,4 |
| Svitava | 1995 - 1998 | Rumunsko | 17,6 | 29,0 |
| Šumava | 1996 - 1998 | Jižní Korea | 37,5 | 70,1 |
| Jan Hus | 1997 - 1998 | Čína | 16,4 | 26,0 |
| Jan Žižka | 1997 - 1998 | Čína | 16,4 | 26,0 |
| Prokop Holý | 1997 - 1998 | Čína | 16,4 | 26,0 |
| Želivský | 1998 - 1998 | Čína | 16,4 | 26,0 |
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b PACOVSKÝ, Jaroslav; PODLENA, Vladimír. Československé námořní loďstvo. Praha : Nakladatelství dopravy a spojů, 1984. OD-31-055-84-05-101. Kapitola Trochu historie, s. 15.
