Bertolt Brecht

Bertolt Brecht
Bertolt Brecht
Rodné jméno	Eugen Berthold Friedrich Brecht
Narození	10. února 1898 ; Augsburg
Úmrtí	14. srpna 1956 (ve věku 58 let) ; Východní Berlín
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Dorotheenstädtischer Friedhof
Pseudonym	Bertolt Brecht
Povolání	dramatik, textař, scenárista, divadelní režisér, básník, libretista, literární kritik, spisovatel, filmový režisér a režisér
Alma mater	Mnichovská univerzita (1917–1921)
Témata	drama
Významná díla	Třígrošová opera; Život Galileiho; Kavkazský křídový kruh; Fear and Misery of the Third Reich; Matka Guráž a jej deti; … více na Wikidatech
Ocenění	Národní cena Německé demokratické republiky; Mezinárodní Stalinova cena za mír mezi národy
Politická příslušnost	Nezávislá sociálnědemokratická strana Německa
Manžel(ka)	Marianne Zoffová (1922–1927); Helene Weigelová (1929–1956)
Partner(ka)	Paula Banholzer
Děti	Stefan Brecht; Hanne Hiobová; Barbara Brecht-Schallová; Michel Berlau; Frank Banholzer
Příbuzní	Walter Brecht (sourozenec)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bertolt Brecht (10. února 1898 Augsburg, Bavorsko – 14. srpna 1956 Východní Berlín), rovněž Bert Brecht, narozen jako Eugen Berthold Friedrich Brecht (uvádí se varianty Bertholt i Berthold), byl německý dramatik, divadelní teoretik a režisér.

Životopis

Narodil se v Augsburgu, jeho matka byla protestantka a jeho otec katolík. Drama studoval na univerzitě v Mnichově u Arthura Kutschera, na stejné univerzitě studoval též medicínu a přírodní vědy. Roku 1924 začal působit jako dramaturg u Maxe Reinhardta v Berlíně. Roku 1928 se začal věnovat marxismu, který ho velmi ovlivnil. V roce 1932 se oženil s operní zpěvačkou Marianne Zoff, jejich dcera Hanne Hiob byla úspěšnou německou herečkou (je pohřbena vedle svého otce).

Po nástupu A. Hitlera k moci (1933) žil postupně v Rakousku, Švýcarsku, Francii, Československu, Švédsku, Finsku a Dánsku (kde žil nejdéle), po vypuknutí druhé světové války žil krátce v Moskvě (tehdejším Sovětským svazem spíš jen projel), od roku 1941 v USA.

Do Německa (NDR) se vrátil v roce 1948, zde o rok později (1949) se svou druhou ženou Helenou Weigelovou založil Berliner Ensemble a na této scéně realizoval principy epického divadla, ovlivněného socialistickým realismem, který velmi brzy převážil. Zemřel 14. 8. 1956 ve věku 58 let na srdeční infarkt, pohřben je v Berlíně.

Dílo

Drama

Jeho dramata, zejména pozdější, byla ovlivněna především marxismem, dalším stylem který ho ovlivnil byl expresionismus (především v počátcích, srov. např. s Walterem Muschgem nebo Ludvíkem Václavkem). I přes svou angažovanost se v mnohém vymykal trendům socialistického realismu po válce ve východoevropském bloku politicko-kulturní doktrínou striktně vyžadovanému. V jeho dílech se zpravidla vyskytuje sociální obžaloba, sarkasmus, víra ve schopnost divadla proměňovat myšlení diváků a přispívat tak ke změně poměrů. Dalším charakteristickým prvkem jeho tvorby jsou tzv. zcizovací efekty – tj. komentáře, verše, songy, atp. Základním úkolem těchto efektů je zabraňovat divákovi v čistě emocionálním podlehnutí zobrazovanému, ve ztotožnění se s postavami a v oživení divákovy schopnosti reflexe předkládaných obrazů a situací, což má vést k jeho aktivizaci.

Bible (Die Bibel, 1914)
Baal (Baal, 1918, premiéra: 1923, Altes Theater Leipzig), hra, kterou Brecht napsal ve dvaceti. Kvůli surovosti a prostopášnosti hlavní postavy hru několikrát přepisoval, existují tak verze s různým počtem postav. Hlavní postava je talentovaný básník se zločinnými sklony a s mnohovýznamovým jménem Baal. Brecht do jeho postavy soustředí všechny špatné lidské vlastnosti, Baal je tak svůdník, hospodský povaleč, grázl i vrah.
Bubny v noci (Trommeln in der Nacht, (1919, premiéra: 1922, Kammerspiele München)
Život Eduarda II. Anglického (Leben Eduard des Zweiten von England, 1923, premiéra: 1924, Kammerspiele München), společně s Lionem Feuchtwangerem
Muž jako muž (Mann ist Mann, 1924, premiéra: 1926, Landestheater Darmstadt)
Třígrošová opera (Die Dreigroschenoper, 1928, premiéra: 1928, Theater am Schiffbauerdamm), hra je napsána podle Žebrácké opery Johna Gaye
Svatá Johanka z jatek
Matka (Die Mutter, 1931, premiéra: 1932, Komödienhaus am Schiffbauerdamm), společně s Güntherem Weisenbornem podle románu Maxima Gorkého.
Strach a bída Třetí říše – 1938, hra má dokumentární charakter
Matka Kuráž a její děti – 1939, inscenovaná 1941 v Curychu
Zadržitelný vzestup Artura Uie – 1941, satirická parodie na Hitlerův vzestup.
Švejk ve druhé světové válce
Kavkazský křídový kruh – (napsáno ve spolupráci s Ruth Berlauovou), 1944–1945. Ve hře jsou vyprávěny a hrány dva příběhy (jde o střídání hry a vyprávění), které jsou zároveň komentovány. Vypravěčem je vševidoucí zpěvák Arkadi Čcheidze. Ve hře je uplatněn i princip divadla v divadle. První příběh je spor dvou kolchozů o údolí a druhý je sporem dvou žen o dítě (v jiné verzi se zde opakuje Šalamounův soud).
Muž jako muž
Kulatolebí a špičatolebí
Pušky paní Carrarové
Život Galileiho

Poezie

Domácí postila

Próza

Kalendářové historky
Historky o panu Keunerovi

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bertolt Brecht na Wikimedia Commons
Galerie Bertolt Brecht na Wikimedia Commons
Osoba Bertolt Brecht ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bertolt Brecht

↑ Dansk kvindebiografisk leksikon. 2001. Dostupné online.

[568d5ef4ec5be87f9f28cc0fa4bde44c752e11a8-1] Dansk kvindebiografisk leksikon. 2001. Dostupné online.

[1]