Aragonit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aragonit
aragonit ze sbírek Národního muzea Praha, původ ze Slovenska
aragonit ze sbírek Národního muzea Praha, původ ze Slovenska
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecCaCO3
Identifikace
Barvabílý, šedý, modravý
Vzhled krystalusloupcovité, vláknité krystaly, agregáty
Soustavaortorombický 2/m 2/m 2/m
Tvrdost3,5-4
Leskskelný, smolný
Štěpnostzřetelné podle {010}
Index lomuNp=1,53, Nm=1,68, Ng=1,685
Vrypbílý, bezbarvý
Hustota2,94 g ⋅ cm−3

Aragonit je uhličitan vápenatý, chemický vzorec je CaCO3. Typická barva je bílá, šedá, modravá, žlutobílá. Název poprvé použil Werner roku 1796 podle místa původu, uznán IMA. Soustava je ortorombická - 2/m 2/m 2/m. Systematické zařazení podle Strunze je 5/B.04-10, skupina aragonitu, bezvodé uhličitany.

Vznik

Aragonit vzniká při nízkoteplotních a připovrchových podmínkách, je pozdním minerálem hydrotermálních ložisek a epitermálních žil, hojný je na termálních pramenech a gejzírech. Vzniká při rozkladu vápenatých čedičů a jejich láv autohydratací. Recentní je v sedimentech či je přítomen jako složka krápníků.

Podmínky vzniku aragonitu:

  • pomalé prosakování a vzlínání vody
  • pomalý rovnovážný únik CO2 z roztoku
  • přítomnost okrů po zvětrávání ankeritu (regulátor vlhkosti vzduchu)
  • přítomnost kationtů stroncia (Sr), manganu (Mn) a železa (Fe)

Morfologie

Tvoří krátce či dlouze prismatické krystaly, sloupcovité či vláknité krystaly, tvoří stébelnaté, pizolitické (hrachovec) či vřídlovcovité (vřídlovec) agregáty. Jsou známy dvojčaté srůsty dle [110], ojediněle je znám srůst tří krystalů, čímž vzniká pseudohexagonální vzhled.

Vlastnosti

Krystalografie

Aragonit krystaluje v rombické soustavě - ortorombická dipyramida 2/m 2/m 2/m, grupa P mcn. Rozměry buňky: a=4,959, b=7,968, c=5,741, Z=4, 2V=18-19°. Při teplotě nad 400 °C přechází v kalcit.

Fyzikální vlastnosti

Tvrdost 3,5-4 (Mo), hustota 2,94 g/cm3. Štěpnost je zřetelná podle {010}. Není radioaktivní, má lasturnatý lom. Diamagnetický.[1][2]

Optické vlastnosti

Barvy je bílé, šedé, žlutobílé, nazelenalý, načervenalý, žlutobílý, modravý, fialový, též bezbarvý. Je průhledný až průsvitný, pleochroismus není znám, je termoluminiscenční. Vryp bílý či bezbarvý. Lesk skelný na plochách krystalů, smolný na lomových plochách.

Chemické vlastnosti

Procentuální zastoupení prvků

  • Ca 40,04%
  • C 12,00%
  • O 47,96%
  • příměsi Sr, Pb, Zn

Odrůdy

Mossottit s příměsí Sr, nicholsonit se zinkem, tarnowicit s olovem, vřídlovec, hrachovec, železný květ, onyxový mramor či zeiringit

Příbuzné minerály

Ze skupiny aragonitu - stronciantit, witherit, cerusit, alstonit, barytokalcit, olekminskit, paralstonit

Parageneze

V gosanech s kalcitem, cerusitem, limonitem, malachitem, na autohydratačních žilách s dolomitem, kalcitem, hydromagnezitem, artinitem, brucitem, na hydrotermálních žilách s galenitem, fluoritem, wulfenitem

Využití

Aragonit nemá praktické využití, je ale ceněným sběratelským minerálem. Odrůda onyxový mramor bývá používán jako ozdobný minerál či je broušen jako kabošon.

Naleziště

Odkazy

Reference

  1. ↑ [1] Aragonit - diamagnetismus (video)
  2. ↑ [2] Magnetická anizotropie hornin (stručný přehled a využití v geologii)

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aragonit&oldid=16546529“